Ferdinand Peroutka se svojí ženou Slávkou při vysílání Rádia Svobodná Evropa
Zatímco ten den pochodovaly v Československu (již tři roky ovládaném komunisty) pod rudě vyzdobenými tribunami tisícihlavé davy v prvomájových průvodech s transparenty a hesly oslavujícími Stalina, Lenina a nerozborné přátelství se Sovětským svazem, éterem zněla ikonická slova: „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa,“ jež zahajovala po další desítky let pravidelné vysílání československé redakce této stanice.
O vysílání, které je neoddělitelnou součástí československých dějin, měl povědomí snad každý občan této země – ať už jej vnímal jako symbol svobody, či jako symbol nepřátelské propagandy. Zkušební provoz zahájilo v češtině a slovenštině 4. července 1950. Natáčelo se v mrakodrapu newyorského Empire State Building, záznamy pořadů pak putovaly letecky do Německa, kde jejich odvysílání zajišťoval krátkovlnný vysílač, umístěný na nákladním automobilu poblíž československých hranic.
První vysílání adresované československým občanům oznamovalo, že rozhlasovou stanici Svobodná Evropa spravuje soukromá skupina amerických občanů, sdružených v Národním výboru pro Svobodnou Evropu, a její snahou je „pomoci vám, občanům dobré vůle, kteří žijete za železnou oponou“. Zkušební vysílání trvalo zpočátku deset hodin týdně, obsahujících třicetiminutové zpravodajské relace s analytickými komentáři. V dalších měsících se formovala představa o celodenním a celotýdenním vysílání. V prosinci 1950 programový ředitel československého vysílání Pavel Tigrid představil americkému vedení podrobnou skladbu programu budoucího pravidelného vysílání s cílem „dát posluchači to, co mu komunistický režim dát nemůže: pravdivé informace, vzdělání a zábavu“.
K zahájení pravidelného vysílání nakonec došlo již zmíněného 1. května 1951. Zazněla v něm kromě jiného i další slova novináře Ferdinanda Peroutky, prvního ředitele Rádia Svobodná Evropa: „Jeden časopis by znamenal málo v zemi, kde vládne svoboda, ale jeden svobodný časopis, jedna rozhlasová stanice v diktátorském režimu, to je revoluce, neboť takový režim se zakládá na tom, že jen vláda smí mluvit a nikdo nesmí odpovídat, že každý může být obžalován, ale nikdo se nesmí hájit. Avšak jakmile, ať odkudkoli, vnikne do tohoto tuhého a umělého systému třeba jen zlomek svobody, jakmile zase je možno stavět argument proti argumentu, jakmile už nelze jednat bez kritiky, jakmile někde je místo, odkud je možno vyvracet nepravdy, pak se celý tento pyšný systém chvěje.“
Československé vysílání Rádia Svobodná Evropa se pokoušelo tuto misi plnit celých 38 let a pokračovalo i po převratu, který odstavil komunisty od bezvýhradné moci. V roce 1993 bylo rozděleno na českou a slovenskou redakci, poslední vysílání z Mnichova se uskutečnilo v červnu 1994.
