Muzika, která jinde nebyla

Milan Páleš, Autor: [object Object]

Dnes se jedná o bezpečně nejčilejšího novodobého vydavatele domácí scény, který se přitom nikdy nemohl opřít ani o zahraniční kapitál, ani o bezbřehý katalog vyplývající z historického monopolu, jakým disponuje třeba Supraphon. V letech, jež byla pro hudební byznys bolestná, dokázali Indies přežít především díky povaze zakladatele Milana Páleše. Ten v Dolních Loučkách od roku 2007, kdy se firma rozdělila na tři nezávislá vydavatelství, vede nástupnické Indies Scope. Spíše než obchodní instinkt jej charakterizuje neutuchající posedlost hudbou – rádio během návštěvy Respektu pouze ztlumí, ale nevypne – a částečně také dobrodružná duše.

Příběh Indies je do značné míry příběhem proměny hudebního fanouškovství; a nejen jeho vlastního. Začíná v dobách, kdy normalizační trh nenabízel zhola nic, pokračuje přes porevoluční boom, kdy se prodávalo i kupovalo v obrovských kvantech. Táhne se i časy, kdy ilegální stahování položilo nejednoho vydavatele, a končí v optimistické náladě, kdy nová generace fanoušků znovu nachází chuť za místní produkci platit.

Pivo a cédéčka

Bylo to zrovna na Valentýna v roce 1990, kdy se svým společníkem Milošem Gruberem otevřeli v Brně na ulici Milady Horákové první obchod spojený s půjčovnou CD. Po pádu železné opony to byl pro lačné fanoušky jediný a cenově přijatelný způsob, jak se dostat k nové muzice. A tu jim Páleš nepřestal nabízet dodnes. Pouze v jiné formě, k níž nepotřebuje víc než internetové připojení a onu poštu o patro níž. Když se během odpoledního rozhovoru objeví v e-shopu objednávka na CD Zeměměřič od Vlasty Třešňáka, stačí ji ještě zabalit a poté donést na přepážku, kde nemají častějšího návštěvníka. Zákaznice z pražských Dejvic dostane svého Zeměměřiče už druhý den dopoledne.

Páleš s Gruberem se znali už pár let před revolucí. Potkávali se na brněnských koncertech, kam každý z nich přicházel s cívkovým magnetofonem, který si zapojili ke zvukaři a pořizovali nahrávky hudebníků, kterým bylo zapovězeno vydávat. „Chtěl jsem mít muziku, která nikde jinde nebyla,“ vzpomíná dnes Páleš na archiv, v němž figurovala jména typu Pražský výběr či Nohavica, ale také brněnská scéna jako Dunaj nebo E.

Hudební komunita fungovala v bývalém Československu na spiklenecké bázi, k novým zahraničním nahrávkám se fanoušci dostávali na vinylových burzách – a tady poznali Páleš a Gruber i člověka, který si tajně přivydělával půjčováním zcela nového média CD. Nápad je okouzlil natolik, že když se v listopadu 1989 zhroutil režim, šla tím směrem i jejich první myšlenka na podnikání. Páleš, vyučený montér akustických zařízení, nechal své práce a začal s Gruberem spřádat plány na půjčovnu.

Vše se seběhlo během pár měsíců. Nejprve bylo nutné vytvořit alespoň základní knihovnu. Zdrojem se stal vídeňský punkový obchod na úpatí Mariahilfer Straße. „Byli jsme jím fascinovaní. Všechny desky, po nichž jsme dřív tolik toužili, byly tady na jednom místě,“ popisuje Páleš místo, odkud přiváželi alba Nirvany, Pixies, Sonic Youth nebo Cocteau Twins.

Vídeňské výlety vypadaly tak, že naložili do auta basu piv pro sebe i prodavače a celý den trávili poslechem nových titulů; odjížděli s dvaceti třiceti deskami. Půjčovnu nejprve na tři dny otevřeli v činžovním domě. Proudily tam ale takové davy, že si sousedé stěžovali. Po několikatýdenním vyběhávání sehnali od města prostory vhodné pro krámek a v únoru 1990 Indies odstartovali.

První vydané album pod jejich značkou bylo od královehradecké hardcoreové kapely Meat House Chicago I.R.A. Šlo o spřátelenou formaci a zakladatelům Indies se zdálo logické, že peníze, které na jedné hudbě vydělají, by do jiné měli vrátit. Půjčovny na počátku devadesátých let byly skutečně zlatý důl. Poptávka po hudbě byla obrovská a volit mezi pětistovkou za originální CD nebo půjčovným patnáct korun za den byla jednoduchá matematika. I z toho důvodu nemuseli Indies v začátcích řešit, zda se jim náklady na vydávání vrátí. Vše dotovala půjčovna, kterou jednu dobu navštěvovalo až 10 tisíc stálých zákazníků. Tedy až do roku 1993, kdy byla jejich činnost postavena mimo zákon na popud Mezinárodní federace hudebního průmyslu.

Indies sice ještě nějakou dobu zkoušeli půjčování udržet pod zástěrkou bazaru, to však vyústilo v policejní zabavení kompletního archivu. Se snadnými penězi byl konec, ale Páleš a Gruber, kteří již přičichli k tvůrčí práci spojené s vydáváním desek a vyhledáváním nových kapel, se za pult obchodu vrátit nechtěli.

Internet dal i vzal

„Zachránila nás Sestra,“ vzpomíná Páleš na nahrávku Psích vojáků na motivy stejnojmenné knihy Jáchyma Topola, která v roce 1994 z Indies učinila výdělečné vydavatelství. Důvěra Psích vojáků k nim přivedla populární jména jako Zuby nehty nebo Už jsme doma. Obchodu se dařilo, ostatně celá devadesátá léta se nesla ve znamení vrcholných globálních zisků hudebního průmyslu, tedy až do příchodu první paniky z rozšíření CD vypalovaček. Zatímco zbytek českých hráčů rozjížděl zastrašující kampaň Kopírování zabíjí hudbu, Indies v roce 2000 spouštěli první legální on-line prodej mp3 u nás. „Byl to spíš úsměvný pokus,“ vzpomíná Páleš na dobu, kdy stahování přes ne zcela rozšířené telefonické modemy bylo drahé i nespolehlivé a způsob plateb přes internet nebyl domyšlený.

Přestože on-line obchod brzy zanikl, Páleš pochopil, že nesmí zavírat oči před technologickými možnostmi a měnícími se posluchačskými zvyky. A že na zákazníky-fanoušky nemůže jít silou jako velké firmy. Digitálnímu šíření se proto nebránil, sám si pamatoval, jaké to pro něj bylo, když se nemohl dostat k milované hudbě. Na evropských veletrzích world music WOMEX navázal spolupráci se zahraničními partnery, proto se věci z katalogu Indies Scope objevily na iTunes mnohem dříve, než globální obchod vstoupil na náš trh. Dnes lze zase jejich hudbu poslouchat na Spotify.

„Internet nám nejprve jedno publikum vzal, ale později jiné přivedl,“ hodnotí Páleš uplynulou dekádu, kdy obchodníci spoléhali na CD jako na jediný nosič. Poklesy prodejů byly ovšem natolik markantní, že zde své pobočky zavřely takřka všechny nadnárodní společnosti. Oproti nim měla malá firmička – v Indies Scope dnes naplno pracují čtyři lidé – výhodu nízkých nákladů i toho, že byla technologicky vždy o krok dál než tuzemská konkurence. Proto se jich příliš nedotkla ani globální krize.

Měli výhodu, že cílili na věrné publikum, které nejde po rádiových hitech. Zdravou základnu dokazují prodeje na e-shopu. Tady se projevuje i tendence posledních sezon: stejně jako se objevil trend lokálních potravin a výrobků, začínají notoričtí stahovači rozlišovat a mají větší chuť penězi podpořit tuzemské muzikanty.

Páleš tvrdí, že pro něj je rok vždy tak dobrý, jak úspěšnou nahrávku se mu podaří vydat. Když album natočí někdo tak úspěšný jako třeba Hradišťan, který se při prodeji kolem 5 tisíc kopií postará o čtvrtinu ročního obratu, není třeba se strachovat o zbytek. Přesto si vydavatelství, které ročně do světa vypustí něco mezi patnáctkou a dvacítkou nových titulů, musí dávat na některé investice pozor.

„Nemůžu si dovolit podepsat kapelu, která nehraje naživo,“ vysvětluje, proč se vyhýbá studiovým projektům nebo záznamům autorské hudby z divadelních představení. Koncerty dnes tvoří klíčovou část obchodu s hudbou a dělají dobrou reklamu i starším nahrávkám. Vydá-li se Iva Bittová na jakékoli turné po Evropě, pravidelně vyletí digitální prodeje desky Bílé inferno – titulu, který u Indies vyšel už v roce 1997.

Jinak se Páleš při dramaturgii neřídí ničím jiným než svým vkusem – takže „katalog Indies Scope působí jako guláš popu, folku a world music“. Projevuje se tu jak jeho punkové mládí, tak ve středním věku nalezený obdiv pro folklor. „Nemám ekonomické vzdělání ani přemýšlení. Důležité pro mě je, že jsem se s žádnou nahrávkou nezaprodal komerci,“ shrnuje a s úsměvem dodává: „A nejspíš už to ani neudělám, protože do důchodu nemám daleko.“

Milan Páleš (54)

Společně s Milošem Gruberem v únoru 1990 otevřel obchod a půjčovnu CD Indies, jež se posléze proměnila v zásadní tuzemské hudební vydavatelství. Jejich aktivity jsou spjaté především s českou alternativní scénou. V roce 2007 dosáhly neshody ohledně edičního plánu a směřování mezi třemi tehdejšími vlastníky takové míry, že se firma včetně celého dosavadního katalogu rozdělila. Od té doby stojí Miloš Gruber v čele Indies MG, Jaromír Kratochvíl má Indies Happy Trails a vydavatelsky nejaktivnější Páleš vede Indies Scope.

Meat House Chicago I.R.A. - Steak, Autor: [object Object]

Meat House Chicago I.R.A.
Steak!

Debut hardcoreové kapely, v jejímž čele stál Petr Vyšohlíd známý ještě z protorapových Pirátů. Zcela první album Indies, které z nezkušené partičky majitelů CD půjčovny udělalo v roce 1991 vydavatele.

Jáchym Topol a Psí vojáci - Sestra, Autor: [object Object]

Jáchym Topol & Psí vojáci
Sestra

Deska, jež stylově vybočila z obvyklého rukopisu Psích vojáků. Navazuje na román Sestra Jáchyma Topola, který je zde výhradním autorem textů. Namísto obvyklého klavíru Filip Topol hraje na klávesy Casiotone. Jedná se o první komerčně úspěšné album Indies, jímž v roce 1994 prolomili sérii ztrát a stali se etablovaným vydavatelstvím.

Iva Bittová a Vladimír Václavek - Bílé inferno, Autor: [object Object]

Iva Bittová & Vladimír Václavek
Bílé inferno

Páteřní titul Indies z roku 1997, na němž Bittová mimo jiné zhudebnila texty Bohuslava Reynka. Prodává se do dnešních dnů a k pětadvacátému výročí Indies vychází i na vinylu.

Hradišťan - O slunovratu, Autor: [object Object]

Hradišťan
O slunovratu

Zhudebněné básně Jana Skácela v podání Jiřího Pavlici na albu z roku 1999 doplňují lidové i biblické texty. Komerčně zcela nejúspěšnější titul Indies, kterého se dosud prodalo 35 tisíc.

The Frames a Breadcrumb Trail, Autor: [object Object]

The Frames
Breadcrumb Trail

Raritní album v katalogu Indies. Výjimečně se jedná o zahraniční kapelu, zároveň jde o zcela první živé album dnes slavných irských The Frames, které bylo v roce 2002 natočeno v Brně na Staré Pekárně. Na spolupráci s Glenem Hansardem navazují i sólové desky Markéty Irglové vydávané v české licenci.

Radůza... při mně stůj, Autor: [object Object]

Radůza
Při mně stůj

V tu chvíli spíše stála Radůza při Indies Records. Firmě vypověděla službu krachující distribuční společnost a zanechala je s nesplacenou milionovou pohledávkou. Indies stáli na pokraji krachu, který pomohl odvrátit právě úspěch druhého alba osobité písničkářky z roku 2003.

DVA - Fonók, Autor: [object Object]

DVA
Fonók

Debut jednoho z nejvýraznějších objevů české scény posledních let, jenž v roce 2009 bodoval i v evropském žebříčku world music. Právě od něj se počítá úspěch dvojice Báry a Jana Kratochvílových, kteří jsou dnes v zahraničí nejčastěji koncertující českou kapelou.