Bylo mu čtyřiadvacet a během chvilky, a jako vtip, nakreslil jeden ze symbolů listopadové revoluce, logo Občanského fóra. „Nejlíp fungují loga, která jsou o pocitech,“ říká jeho autor, designér Pavel Šťastný (49). Tvorbou log a korporátní identity se zabývá dodnes, mimo jiné je také spoluzakladatelem farmářských trhů.
Co jste dělal 17. listopadu 1989?
Šli jsme s demonstrací na Vyšehrad a vrátili se s ní na Albertov. Tam kordon policistů zahradil ulici a začalo první zatýkání. Když policajti vedle nás čapli spoustu studentů a rovnou je odvedli, šli jsme domů. Až druhý den jsme se dozvěděli, co se na Národní stalo.
Jak se přihodilo, že jste autorem loga OF?
Byl jsem v prváku na VŠUP v ateliéru písma a knižní kultury a hned po sedmnáctém jsme skončili na další týdny se spacáky ve škole; z té se stala jedna obrovská velkovýrobna transparentů, tisků a plakátů. No a pětadvacátého kolem deváté přiběhl někdo z Mánesa, že OF vyhlásilo mezi studenty rychlosoutěž na logo. Prý se do toho máme hned pustit, že ve čtyři si pro to někdo přijde.
To bylo dost nahonem, ne?
My byli naučení dělat pěkně hranatá, vyrýsovaná, seriózní loga; geometricky správně. To zabere nějaký čas, takže už odpoledne bylo jasné, že nic seriózního nestihneme, a začali jsme si z toho dělat legraci. Někdy ve tři čtvrtě na čtyři jsem volně rukou, tlustými fixy Centropen, které – kdo si je pamatuje – příšerně smrděly, nakreslil tu známou verzi. V noci mě pak vzbudili, ať vstávám a jedu do Mánesa, že jsem tu soutěž na logo OF vyhrál.
Proč vůbec Občanské fórum potřebovalo logo?
Začala vyjednávání s tehdejší komunistickou mocí, takže spolu s názvem potřebovalo mít i vizuální tvář. Ale tak jsem o tom samozřejmě nepřemýšlel, když logo vznikalo.
Když se ozvali, že logo berou, co to pro vás znamenalo?
Logo bylo třeba rozšířit co nejrychleji do celé republiky. Neexistovaly počítače, faxy, tisklo se na sítotisk nebo ofset. Logo jsme nakopírovali fotograficky na filmy a s vytištěnými vzory je distribuovali auty. Ke komu se podklady nedostaly, ten si logo v rámci „lidové tvořivosti“ nějak kostrbatě načmáral. Nejhorší nápor byl první tři měsíce, kdy se vytvářela veškerá grafika – kromě plakátů třeba návrh ústavy či novoročenky, které se posílaly do celého světa. Spolupráce trvala až do zániku OF v roce 1991.
Není paradox, že vaše nejslavnější práce vznikla během pár hodin a ještě jako vtip?
Během pár sekund, abych to upřesnil. Ale jako paradox mi to nepřipadá. Logo je o pocitech – když nenavozuje ten správný, rychle zestárne a je zapomenuto. Pokud se má vrýt do paměti a nějakou dobu vydržet, je to právě v jednoduchosti, lehkosti a nápadu. Jakmile se překomplikuje, nefunguje.
Udělal byste ho dnes jinak?
Asi ani ne. Tedy udělal jsem jeho další verze – když zemřel před třemi lety Václav Havel, úsměv jsem obrátil vzhůru nohama ve smutek. No a teď jsem přidal k OF ještě jedno „F“ – a vzniklo „OFF“. Ale váhal jsem, jestli logo s úsměvem, bez úsměvu, s poloúsměvem…
Zůstal úsměv.
Ano, protože nejen u mě, ale i mezi lidmi, s kterými se stýkám, je pocit z té doby v zásadě stejný. Říkáme si: „Zaplať pánbůh, že se to stalo.“
Když „OFF“, tak co končí?
To je jednoduché. Skončilo jedno historické období a dospěla nová generace. My, generace OF, jsme pomalu OFF (a přidejte si k tomu line). Naopak generace, která nastupuje, je ON, nebo lépe „in“ – studovala v cizině, ovládá jazyky, má nové ideály i životní styl, rozhled, je evropská… Takže OFF neznamená něco ztraceného, ale to, že jedna generace uvolňuje místo nové. Je to vzkaz: „Teď to bude na vás!“
Ale nekončíte úplně. Jste spoluzakladatelem Farmářských trhů na Kulaťáku v pražských Dejvicích, které tento fenomén odstartovaly.
Miluju jídlo, je to můj koníček, a základem dobrého jídla jsou dobré suroviny. Takže vznikla myšlenka spustit Farmářské trhy na Kulaťáku a děláme je tam už pátým rokem.
Platí i pro logo, že když je základem dobrá surovina, dobře se z ní uvaří?
Bezesporu. Funguje to úplně stejně.
