Minulé pondělí Respekt informoval o tom, že Komerční banka začala před měsícem postrádat neuvěřitelných sedm miliard korun. A to pár dní před navyšováním kapitálu skrze novou emisi akcií a také před zasedáním vlády, která jedná, o kolik má být Komerční banka před privatizací oddlužena. K pokrytí špatných úvěrů v astronomické výši šedesáti až osmdesáti miliard se počítalo s nejméně třicetimiliardovou injekcí od daňových poplatníků (to jsou asi tři tisíce korun na každého českého občana). Dnes tedy budou muset přibýt další miliardy, jinak nelze počítat s tím, že by měl o tento finanční ústav zájem jakýkoli seriózní zájemce, resp. zahraniční strategický partner. Obrovskou novou díru v hospodaření banky přitom způsobilo financování obchodů jediného klienta, rakouské firmy B.C.L. Trading GmbH, jejímž ředitelem je Barak Alon. Od minulého úterka informují o vývoji případu, který svým rozsahem nemá v historii českého bankovnictví obdoby, také další média. Sama Komerční banka zvýšila minulý týden svůj odhad ztráty z této operace na osm miliard korun. Vypadá to, že banka „naletěla“ mezinárodní síti finančních podvodníků a obchodníků s komoditami, ale na druhou stranu stále více indikací nasvědčuje tomu, že tuneláři museli mít své kumpány i uvnitř banky. Několikanásobně byly totiž překračovány nejrůznější předpisy a limity, vedení banky neslyšelo na různá varování, nebyla řádně prováděna kontrola ani nebylo zkoumáno riziko v celé jedné bankovní divizi a auditoři byli zřejmě několik let po sobě uváděni v omyl.
Technika podvodu
Ještě před týdnem Komerční banka (KB) na veřejnosti jakékoli údaje o celém případu úzkostlivě tajila, ale již před měsícem podala ve věci trestní oznámení na neznámého pachatele. Zároveň byl zahájen forenzní audit v divizi mezinárodního obchodu, který provádí firma Deloitte and Touche. Kontrolu v bance provádějí i pracovníci bankovního dohledu. Zároveň se sama banka snaží zjistit, co se vlastně stalo. Výsledky i účetní důsledky všeho pátrání se očekávají na začátku března příštího roku. Ve své výroční zprávě z roku 1995 Komerční banka tvrdí, že prostřednictvím vydávání tzv. dokumentárních akreditivů (viz rámeček) bude podporovat český export: obchodní transakce budou financovány tak, že akreditiv bude tzv. předfinancovávat výrobu. Banka tedy poskytne vývozci záruku ještě dřív, než se prodávané zboží vyrobí. Podle našich zdrojů tím banka měla vyjít vstříc volání vlády, která si přála podporu exportérů. Má-li vývozce a výrobce v jedné osobě k dispozici akreditiv, tedy záruku, snáze získá úvěr na výrobu zboží. V posledních letech byl ale tento akreditiv v KB používán ke všem možným účelům. V našem případě - tedy v transakcích, na kterých Komerční banka prodělala - nebyl zřejmě vůbec používán k podpoře exportu, ale k rozličným obchodům a transakcím převážně v postkomunistickém teritoriu, které s českými výrobci ani obchodníky neměly nic společného, snad kromě toho, že je financovala ke všemu ochotná Komerční banka. Naplněna ale zůstala skutečnost, že financován byl většinou obchod se zbožím, které ještě nebylo vyrobeno nebo ještě „nevyrostlo“. Podle našich informací došlo dosavadní šetření k závěrům, že akreditivy byly od roku 1995 používány k financování normálních obchodů i k podvodům. V případě osmi miliard šlo s největší pravděpodobností o obojí, přestože je třeba také vyčkat verdiktu kriminalistů a specialistů na falzifikáty. Některé obchody se uskutečnily, jiné byly zřejmě zcela vymyšlené. Falšovány prý byly dodací listy, dopravní dokumenty, čísla bankovních kont, dokumenty o jištění (jako zástava sloužilo samotné dodávané zboží či dodací listy). Finanční zdroje byly často používány na něco jiného, než bylo určeno ve smlouvě. Od roku 1996 vše fungovalo na principu letadla. Nové úvěry (resp. objemy akreditivů) byly vyšší než úvěry předchozí a část z nich byla používána na splácení úvěrů starých. Teprve v okamžiku, kdy banka chtěla úvěrový kanál přiškrtit, přestal klient splácet. K tomu mělo dojít v letošním roce.
Zodpovědnost uvnitř KB
Důležité je prozkoumat v případu osobní roli některých jednotlivců. Dokumentární akreditiv zavedl v Komerční bance bývalý ředitel odboru mezinárodního obchodu Jaroslav Kroh, který za komunismu působil v nejužším vedení Státní banky Československé a do roku 1995 ve vedení Komerční banky. Dnes pracuje pro firmu ČAS-FIN Františka Chvalovského, podnikatele s masem a chmelem a šéfa fotbalového svazu. Jaroslav Kroh připouští, že akreditiv v bance roku 1995 skutečně zaváděl, odmítá ale nést za ztráty jakoukoli odpovědnost. Bez falšování všech dokumentů, včetně údajů o přepravě zboží apod., by se podle Kroha nemohly podvody uskutečnit. V souvislosti s Jaroslavem Krohem je ale zajímavé, že jeho kolega Chvalovský zneužíval podobné akreditivy poskytnuté na vývoz masa do Ruska na nákup akcií společnosti Satrapa. V létě hrozila Komerční bance i při těchto obchodech téměř miliardová ztráta. Chvalovský naštěstí nakonec souhlasil s tím, že spor s bankou vyrovná a podle mluvčího KB Iva Polišenského je dnes celá věc vyřešena. Poskytování akreditivů spadalo od začátku pod Jiřinu Kaplanovou, která byla vedoucí odboru financování obchodů. Nese proto významnou část odpovědnosti a na jaře letošního roku byla nucena banku opustit. Přímá odpovědnost za většinu podezřelých transakcí spadá podle našich informací na bývalého člena představenstva Lubomíra Štěpánika, který koncem loňského roku přešel z Komerční banky do Investiční a Poštovní banky (do stejné banky měla podle našich informací odejít i Jiřina Kaplanová, ale zatím se tak nestalo), kde působí jako ředitel odboru úvěrování velkých korporátních klientů. Od listopadu loňského roku měl v KB tuto oblast obchodů na starosti člen představenstva Vladimír Šulc, po něm nastoupil v květnu letošního roku Pavel Ševčík, který byl minulý pátek ze své funkce dozorčí radou odvolán. Oficiálním důvodem pro odvolání měl být odlišný názor na privatizaci banky. Ševčík ovšem tvrdí, že se s ostatními členy představenstva neshodl především v názoru na čištění portfoila ústavu, měl prý také radikálnější názory na odchod některých lidí zodpovědných za neutěšený stav banky. Podle našich informací se Ševčík, který celý případ s akreditivy ve své divizi zdědil, a neměl s ním tedy nic společného (kromě toho, že měl na starosti vyšetření celé věci), dostal do ostrého konfliktu s předsedou představenstva a generálním ředitelem banky Janem Kollertem. Podle Ševčíka je v bance dosud spousta lidí, kteří „v ní působí dlouho a jejich rezistence a snaha chránit se je logická“.
Alonové a B.C.L. Trading
Většinu akreditivů poskytla Komerční banka po roce 1996 na obchody, ve kterých měla být dovozcem zboží vídeňská firma B.C.L. Trading, jejímž ředitelem a hlavním majitelem je izraelský občan Barak Alon. Firma má devět zaměstnanců a podle registru obchoduje především se železem a ocelí a v loňském roce měla obrat šest miliard rakouských šilinků. Jde o součást konglomerátu firem sdružených okolo podnikatele Šlomo Alona, Barakova otce. Ten se narodil v roce 1937 a před válkou se dostal s rodiči z Polska do Palestiny. Působil v izraelských diplomatických službách a v polovině 70. let se usadil ve Vídni. Je vlastníkem izraelské high-tech firmy Teliran, která sídlí v Tel Avivu a vyrábí zařízení do mobilních telefonů a bezdrátové modemy. Firma o sto zaměstnancích a s pobočkou v USA se soustřeďuje především na zbrojní dodávky. Přede dvěma lety dodávala tato firma zařízení pro maďarské ministerstvo vnitra. Nir Alon, mladší syn Šlomo Alona a původně populární izraelský fotbalista, je majitelem vídeňské firmy Altro, která obchoduje s komoditami z území bývalého Sovětského svazu. Zastoupení má v Rize, Taškentu, Ašchabádu a Moskvě. Dováží surovou bavlnu z Uzbekistánu a Tádžikistánu v objemu půl miliardy dolarů ročně. Některé transakce, na kterých prodělala Komerční banka, byly skrze B.C.L. Trading spojeny také s firmou Altro, která v české republice obchoduje již od začátku devadesátých let. Prvních několik let vlastnil firmu B.C.L. Trading spolu s Barakem Alonem také severokorejský diplomat Chon Chol-wo, později se stal hlavním spoluvlastníkem také slovenský občan Alexandr Bělovič. Firma B.C.L. Trading se pokusila získat vlastnický vliv v rakouské Trigon bank, která je nyní v nucené správě a čelí podezření, že prala peníze ruské mafie. B.C.L. Trading je také jednou z firem, které jsou činěny zodpovědnými za potíže maďarské Postabank, a to jak před třemi lety, kdy musel banku zachraňovat stát, tak v letošním roce, kdy se B.C.L. Trading snažila, aby Postabank vydala podobné akreditivy jako Komerční banka. Konta v Trigon bank a Postabank byly navíc používány v transakcích s akreditivy Komerční banky. Podle našich informací financovaly akreditivy Komerční banky široké spektrum obchodních transakcí: od nejrůznější obchodů s železem (například skutečné i fiktivní dodávky plechu z VSŽ Košice do Válcoven plechu Frýdek-Místek) po vývoz pšenice z Ruska a řepy z Ukrajiny. Například londýnská firma Rolls and Stone, která obchoduje s komoditami, drží podle našich informací akreditivy Komerční banky za padesát milionů, které měly zaručovat vývoz ruské pšenice. Ty bude muset Komerční banka proplatit. Dlouholeté aktivity firmy B.C.L. Trading a Baraka Alona na území České republiky jsou tématem pro samostatný článek, který přineseme v příštím čísle. Již dnes jsou ale známé přímé kontakty na notoricky známé tuneláře (Miroslav Provod, František Mrázek), kterých si Komerční banka mohla všimnout během dvou minut nahlížení do obchodního rejstříku.
Jak byl použit akreditiv
Banka byla vysáta skrze finanční produkt, který je zvláštní formou úvěru a jmenuje se dokumentární akreditiv. Představme si, že vývozce nevěří v platební schopnost dovozce. Banka se tedy za dovozce zaručí formou akreditivu - zaručí se tedy za to, že dovozce vývozci zaplatí.
H. Lešenarová je redaktorkou Prague Business Journal.
