Odvolání ředitele TV Nova si vysloužilo stejnou pozornost jako před půldruhým rokem „sarajevský“ pád Václava Klause. Už dva měsíce se před námi odvíjejí zápletky jako vystřižené z „nováckých“ seriálů: zaměstnanci se loučí s odvolaným ředitelem se slzami v očích, Železný rozkopává dveře své bývalé kanceláře, kde má ve skříni léky. Společnost CME zveřejňuje údaje, že zatímco průměrné mzdy pracovníků televize klesaly, příjmy Železného strmě rostly. Nakonec Železného „zradí“ i někdejší šéf zpravodajství Novy Jan Vávra a přijme uvolněné místo generálního ředitele. Železný na oplátku smete tvář nového pána z obrazovky. A dvěma třetinám českých občanů, které spor napjatě sledují, slibuje odvolaný ředitel happy end: licenci má v ruce on a svou televizi nedá.
Velký požár
Šest intelektuálů sdružených do společnosti CET 21 získalo licenci na celoplošné televizní vysílání především proto, že jako jediní měli pro svůj projekt zajištěno seriózní finanční krytí od americké firmy CME. Železného sliby o televizi, ve které se budou umělecké filmy střídat s osvětou, koncerty a publicistikou, vzaly za své ještě dříve, než televize začala vysílat, ale finanční partner závazky dodržel. Nova skutečně mohla v únoru 1994 začít a okamžitě se stala nejsledovanější českou stanicí.Co vlastně Železného dítě svým divákům nabízí? Kolem čtyřiceti procent pořadů tvoří seriály, dvacet procent akční filmy, deset „zábavné pořady“. Zpravodajství zabere asi čtyři procenta vysílacího času, zbytek tvoří reklama, sport a Snídaně s Novou. Ze tří velkých německých komerčních stanic je nejblíž Nově ta nejbulvárnější - PRO 7 - se sedmapadesáti procenty věnovanými filmům, seriálům a zábavě (RTL 33 % a SAT.1 35 %). Přesně podle Železného filozofie „čím chudší země, tím pokleslejší komerční televizi potřebuje“.Novácké Televizní noviny dnes sleduje kolem čtyřiceti procent majitelů televize, tedy dvakrát víc diváků než Události na veřejnoprávní ČT 1. „Spíš než setkání dvou ministrů pokryjeme zpravodajsky raději velký požár,“ vysvětloval Železný svou informační strategii s tím, že je na lidech, čemu dají přednost.U Čechů vyhrála Železného varianta „zábavného zpravodajství“ tak masově, že to překvapilo i mediální odborníky. „A hlavně - zatímco třeba Blesk bere každý s rezervou jako bulvár, stejně bulvární Televizní noviny považují lidé za věrohodný obraz světa,“ upozorňuje člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek. V Česku tak může působit jinde nevídanou silou tradiční pravidlo, které pro komerční stanice stanovili němečtí výzkumníci. Slovy mediální znalkyně Christiny Holtz-Bachové: „Konzumenti televizní zábavy propadají pocitu bezmoci vůči politickým silám.“ Do jaké míry ale tento princip u nás působí, zatím nikdo vážně nezkoumal.
Nebezpečné zvíře
V lednovém rozhovoru pro Radiožurnál na bonmot redaktorky, že vítá jednoho z nejmocnějších mužů země, odpověděl Vladimír Železný drobnou opravou: „Spíš nejvlivnějšího než nejmocnějšího.“ Později důvod svého vlivu upřesnil: „Žádná jiná televize v Evropě nemá sledovanost jako Nova. Proto je to takové nebezpečné zvíře."Železný hrozí, že vlivu využije. Už před dvěma roky se na sympoziu Mediální trhy ve střední a východní Evropě poprvé nechal slyšet, že pomocí své televize ovlivní české diváky, aby v případném referendu hlasovali proti vstupu do Evropské unie. Rozzlobila ho totiž směrnice EU předpisující televizím aspoň polovinu evropských pořadů - Nova jich má sotva třetinu. Ředitel televizního oddělení Evropské vysílací unie Gaetano Stucchi to tehdy označil za "ukázku nedemokratického postupu soukromých televizí“. Železný hrozbu naposledy opakoval letos v dubnu v rozhovoru pro měsíčník Xantypa.O tom, že Nova leccos zmůže, Železný už přesvědčil. Z analýzy společnosti InnoVatio vyplývá, že od ledna do srpna 1997 se Nova v Televizních novinách zabývala třikrát více prezidentovým soukromím než ČT v Událostech. Prezidentovu politickou činnost Nova hodnotila ve srovnání s ČT nápadně negativně. Havlova obliba tehdy skutečně klesla o dvacet procent.Člen televizní rady Štěpánek je přesvědčen, že před parlamentními volbami roku 1996 Nova ovlivnila volby ve prospěch Zemana. „V jisté chvíli se roztrhl pytel se zprávami, které zdůrazňovaly neúspěch dosavadní koalice: zdražování pečiva, státní dluh, propad koruny.“ Štěpánkovo podezření potvrdila i analýza fakulty sociálních věd a průzkumy během voleb, které zjistily, že většina diváků Novy skutečně volila levici. Situaci po loňských volbách už však sociologové nesledovali, a proto nelze ověřit spekulace, zda překvapivému úspěchu ODS (získala o deset procent více než v průzkumech) opět nepomohla Nova. Jisté je, že podmínky „mimosoudního vyrovnání“ ve sporu Klaus - Nova z jara před volbami nebyly zveřejněny. Podezření, že „novácké“ zpravodajství může sloužit okamžitým zájmům televizních magnátů, před dvěma týdny potvrdil sám Železný. V rozrušení nad tím, že jej „podrazil“ jeho fámulus, vytáhl těžký kalibr: Jan Vávra prý zpravodajství Novy přizpůsoboval svým politickým sympatiím. Lidé dnes s napětím sledují, zda televizi „získá Vávra, nebo Železný“. Daleko více zneklidňující otázky o skutečném vlivu komerční televize na českou společnost však dosud čekají na zásadní odpověď.
