HISTORIE..CZ
90. léta

Kde ty prachy jsou

Na rozdíl od jiných zdejších bank nezdědila Česká spořitelna (ČS) po komunistech žádný nedobytný úvěr. Zatímco ostatní finanční domy se musely podělit o dluhy ve výši kolem sta miliard korun, ona vykročila do nové éry čistá. Přesto je na tom tak, že kdyby centrální banka měla striktně dodržet předpisy, musela by nad polostátním finančním ústavem „drobných střadatelů“ vyhlásit nucenou správu a začít pro něj hledat investory. Zemanův kabinet se ale rozhodl pro jiné řešení: prošustrované miliardy spořitelně věnují daňoví poplatníci. Podle premiéra je totiž situace tak vážná, že není na nic jiného čas.

Třicet miliard v prachu

Banka má v současné době rozpůjčováno zhruba sto osmdesát miliard korun. Podle oficiálních výsledků hospodaření z počátku letošního podzimu dosáhly tzv. klasifikované (zjednodušeně řečeno špatně vymahatelné) úvěry ČS téměř přesně jedné třetiny z poskytnutých půjček, tedy něco málo nad šedesát miliard korun. Na třicet miliard korun se vyšplhaly dluhy prakticky zcela nevymahatelné. Stát vlastní ve spořitelně pětačtyřicet procent akcií. Dá se tedy říct, že každý občan této republiky tratil na špatných úvěrech spořitelny přes čtyři tisíce korun, které mohl stát věnovat třeba do zdravotnictví.Generální ředitel České spořitelny Jaroslav Klapal vysvětluje katastrofální výsledky svého ústavu především poklesem české ekonomiky. Stále více podniků prý ztrácí schopnost splácet půjčky. Podle jiného zdroje z vedení spořitelny ale úvěry průmyslovým podnikům nepředstavují v portfoliu spořitelny naprosto zásadní položku. Spořitelna ztratila zhruba třetinu peněz poskytováním úvěrů malým bankám, jako třeba AB bance, lotyšské Baltiji či Kreditní a průmyslové bance. O stejnou sumu údajně přišla při poskytování úvěrů svými pobočkami, více než polovina těchto půjček je špatně vymahatelná.Nepříliš velkou ztrátu pro spořitelnu znamenají podle oficiálních čísel novomanželské půjčky a půjčky na bytovou výstavbu (tzv. sociální půjčky) poskytnuté ještě za komunismu. Úrokové podmínky byly tehdy tak nízké, že i při pravidelném splácení spořitelna každý rok prodělá kolem stovky milionů korun na inflaci. Tyto peníze jí však už léta pravidelně doplácí stát.Asi nejpřesněji pojmenoval problémy Klapalova ústavu generální ředitel Živnobanky Jiří Kunert: „Státní banka je hybrid, ve kterém manažeři půjčují jako stát, ale platy si přiznávají jako v soukromé bance.“ Podle Kunerta byl problém všech polostátních bank v tom, že poskytovaly obrovské úvěry lidem privatizujícím české podniky, aniž by po nich požadovaly ocenění firem. „Každá banka, která půjčila novému majiteli bojujícímu v kupované firmě o majoritu, si musela být vědoma toho, že tito lidé musí firmu tunelovat, aby úvěr splatili. Nebo že naopak úvěr nesplatí,“ říká Kunert.

Za rok se vrátím

Takže spořitelně dnes chybí asi šest miliard korun k tzv. kapitálové přiměřenosti předepisované centrální bankou, a visí nad ní tudíž hrozba nucené správy. Ta ovšem nedopadne, neboť spořitelně velmi výhodně půjčí potřebnou částku státní Konsolidační banka. Každého občana země přijde tato drobná operace na šest stovek.Za čtyři miliardy odkoupí stát od Klapala i osm miliard špatných úvěrů. Dluhy se ve finančním světě obchodují běžně, většinou se však na ně specializují soukromé firmy. Premiér Zeman tvrdí, že „problémy spořitelny byly identifikovány tak pozdě, že na prodej úvěrů tržní cestou nebyl čas“. Ministerský předseda ale nemá správné informace; banka vysvětluje výši špatných úvěrů v každé výroční zprávě a už loni jich bylo za pětatřicet miliard. Proč se tedy nepokusila třeba už tehdy prodat úvěry sama, nechce nikdo z banky vysvětlit. Teď tato státem vedená transakce přijde každého občana na čtyři stovky.Stejně tak odkoupí stát od spořitelny už zmíněné sociální půjčky za patnáct miliard korun. Tam je ale velká naděje, že lidé svoje půjčky poctivě splatí a státu nevznikne žádná větší škoda. Premiér Zeman vysvětluje vládní intervenci ochranou drobných střadatelů. Jenže záchranu spořitelny zaplatí právě oni. Přitom se situace ve spořitelně může za rok opakovat. Jak totiž řekl Klapal deníku Právo: „Budoucí rizika spořitelny lze posuzovat jedině v kontextu dalšího vývoje ekonomiky České republiky.“ Bude tedy nutné vložit za rok do spořitelny další státní miliardy? Vláda to zpochybňuje. Podle tiskového mluvčího ministra financí Svobody schválil kabinet harmonogram, podle něhož by měla být do konce příštího roku banka privatizována, a silný zahraniční partner prý podobný stav nedopustí.