Vláda věří, že po uplynutí jejího čtyřletého funkčního období bude moci své nástupkyni předat zemi v podstatně lepším stavu, než v jakém ji převzala. Touto větou zakončí český premiér Miloš Zeman v úterý odpoledne svůj vládní projev k poslancům sněmovny a svěří se do rukou svého bývalého úhlavního nepřítele Václava Klause. Bát se ho však nemusí. Přestože sociální demokraté do vládního prohlášení v podstatě opsali svůj - pro ODS dříve nepřijatelný - stranický program, podporu Klausovy strany má jejich kabinet předem jistou.
Neuvěřitelně mnohovrstevná
Bez ohledu na vrtkavost své pozice (vláda má za sebou jen o něco více než třetinu parlamentních hlasů) se Zemanův tým rozmáchl k velkému dílu. Čtyřicetistránkový dokument slibuje desítky nových zákonů, koncepcí a institucí. V celkové dikci kabinet nasadil nečekaně konstruktivní tón. Nespílá tunelářům a výrobcům spálené země, je jen uvážlivě kritický. Příliš brzo jsme se prohlásili za premianta střední Evropy, aniž by k tomu existovaly racionální důvody, říká prohlášení a do konce letošního roku občanům slibuje inventuru stavu české společnosti.Četba vládního dokumentu zřejmě není pro poslance nejsilnější pravicové strany nijak radostná. Vzhledem k závazkům v opoziční smlouvě budou uvádět do života vládu s výrazně socialistickým programem. ČSSD chce zrušit adresnost sociálních dávek, odložit vylepšení penzijního systému, zavést majetková přiznání, zvýšit daně, výrazně zvednout výdaje státu, prosadit účast zaměstnanců na vedení podniků, zřídit registrační pokladny, ombudsmana, veřejně prospěšné práce, ekologické daně a leccos dalšího. Prokoušeme-li se větami typu …způsob využití lidského potenciálu, jeho odblokování oproti podmínkám odcizené, v podstatě pasivní společnosti, dozvíme se mimo jiné, že česká kultura je neuvěřitelně široká, pestrá a mnohovrstevnatá, že stát je povinen učinit vše pro zabezpečení dostupného bydlení pro všechny nebo že navážeme na tradiční spolupráci s rozvojovými zeměmi. V textu podstatně přibylo výrazů kontrola, regulace, podpora. Na rozdíl od dva roky starého Klausova expozé slibuje Zeman důsledný postup proti jakýmkoliv rasistickým projevům.Některé věci však přes spoustu slov zůstávají záhadou: nově se sice objevují Klausem zapovězené termíny jako ekologizace dopravy či ekologicky orientovaný hospodářský rozvoj, prohlášení ale neříká, zda vláda dovolí například těžbu uhlí v Beskydech a jak se s nepřípustností žít na úkor budoucích generací shoduje produkce atomového odpadu.
Prostě to víme
„Myslím, že odchod ze sněmovny byl jednou z možností, ze kterých sociální demokraté mohli vybírat. Není to můj styl.“ Těmito slovy přede dvěma lety okomentoval pro Mladou frontu Dnes tehdejší premiér Václav Klaus vyslovení důvěry své vládě parlamentem. Od té doby se jeho styl změnil: odchod ze sněmovny před hlasováním o Zemanově kabinetu provede přesně podle „opoziční smlouvy“ mezi ČSSD a ODS tentokrát on sám. Pohledem do dva roky starých novin je taky patrné, čeho se týkal největší spor tehdejších příprav vládního prohlášení: opozice chtěla text ukázat ještě před čtením v parlamentu. „Programové prohlášení vlády je projev premiéra, to není žádný text,“ opakovaně tehdy vysvětloval Klaus svoji nechuť vyhovět. Letos v opačné pozici přijal tezi vládního prohlášení jako textu bez okolků. Po dohodě se Zemanem dostal dokument ke studiu už v předběžné verzi.Oproti premiéru Zemanovi zažíval premiér Klaus v létě 1996 podstatně více vzruchu. Zeman měl sice předloni ke své toleranci pravicové vlády těžko představitelnou alternativu - vládnutí s komunisty a Sládkem -, přesto tlačil koalici do poslední možné chvíle ke zdi. Na jednáních u prezidenta sice ČSSD slíbila vládu tolerovat, ale i tak nebylo až do samotného hlasování vůbec nic jisté. Programové prohlášení proto Klaus psal podle svých slov tak, „aby nikoho neurazilo“. Tedy obecně, bez jasných proreformních kroků. Jako úlitbu silné sociální demokracii ustoupila koalice od výrazného snižování daní, škrtů v regulacích cen energií a nájemného, jasného závazku privatizace bank, větší adresnosti sociálních dávek či reformy Českých drah. Miloš Zeman měl naproti tomu při psaní svého prohlášení snadný život. Navzdory tomu, že nedůvěra jeho vládě by pro pravicovou opozici znamenala de facto jen nutnost sestavit většinový kabinet z vlastních zdrojů, psal Zeman svoje expozé bez ústupků, přesně podle stranického programu. Klaus ho sice hodnotí silnými slovy „tragédie“, „absurdita“, „komunistické nápady“, ale zároveň jedním dechem dodává, že bez ohledu na to všechno jeho partaj Zemanovi do sedla pomůže. Proč? „No je to legitimní vláda - zastupuje třetinu voličů a my stejně jinou možnost nemáme,“ říká mluvčí ODS Václav Musílek. „S lidovci a unií bylo nereálné domluvit se na společné vládě.“ Jak to ODS ví, když oficiální rozhovory ani nezahájila a oba potenciální partneři tvrdí opak? „Prostě to víme,“ odpovídá Musílek. „Ustavení vlády je z velké míry formální krok,“ doplňuje ho svým pohledem na věc místopředseda strany Ivan Langer. „Uvidíte, že devadesát pět procent zákonů vůbec neumožníme."A co říká na vládní dokument zbytek pravice? Unie svobody něco pochválila (například chystaný boj s hospodářskou kriminalitou či plány na reformu veřejné správy), osm pasáží kritizuje (odsunutí reformy penzijního systému, zvyšování daní aj.). Podle lidovců má prohlášení "mnoho dobrých cílů“, vadí jim růst daní a „nepodtržení našeho směřování do Evropské unie“. Bez ohledu na absenci silných slov ale ani jedna z menších opozičních stran Zemanův kabinet nepodpoří. Unie kvůli konkrétním výhradám, lidovci proto, že „vláda vznikla na základě dohody, která nedává záruku pro její stabilní fungování“.
