Česká ekonomika dnes stojí před horšími problémy než těsně po listopadu '89 a jejich viníkem je „jednostranný ultraliberální recept“, který je nyní třeba nahradit strategií směřující k sociálně tržní ekonomice. Zhruba toto je napsáno v úvodní preambuli dokumentu nazvaného „Opatření k prevenci ekonomiky ČR - Alternativa ČSSD“, jejž minulý týden přednesl Miloš Zeman v parlamentě. Antibalíček - jak mezitím začal být návrh ČSSD nazýván - schválilo vedení strany 14. května. Mezi jeho autory najdeme ekonomy Jana Klacka, Jana Mládka či Miloše Picka, kapitolu věnovanou právním otázkám napsal Pavel Rychetský. Konečnou podobu prý textu dával osobně Miloš Zeman.
Ochrana trhu a podpora vývozu
Materiál je rozdělen do šesti kapitol: první tři jsou podle sociálních demokratů „okamžitými překlenovacími, stabilizačními opatřeními“ k prevenci „otevřené krize české ekonomiky i krize její důvěryhodnosti“, čtvrtá nastiňuje „střednědobý konsolidační program“ a poslední dvě části jsou rekapitulací výhrad Lidového domu vůči vládní ekonomické politice.
Vyznat se v textu, jehož ekonomický jazyk je pro laika jen těžko srozumitelný, není snadné, nicméně stručně lze říci, že ČSSD se hlásí k filozofii „kombinace selektivní restrikce poptávky spolu se stimulací relativně rychlých prorůstových impulzů nabídky“. Česky řečeno to znamená, že Lidový dům chce aktuálně omezovat dovoz a dlouhodobě posilovat vývoz, přičemž nezbytná opatření by jen letos přišla - jak dokument přiznává - na 35–45 miliard korun. Do kategorie ochranářských opatření patří „dočasná“ (neříká se ovšem jak) deseti až dvacetiprocentní dovozní přirážka na spotřební zboží včetně potravin, strojírenských a chemických produktů a pohonných hmot. To by podle Zemanových ekonomů mohlo ztlumit dovoz o 40–75 miliard korun. Přirozenému pokušení obchodníků vyhnat ceny domácího zboží na úroveň zdraženého dovozu by pak měl zabránit antimonopolní úřad a ve státem kontrolovaných podnicích „v krajním případě“ i cenová regulace. Po vzoru „vyspělých tržních ekonomik“ je ČSSD rovněž pro zavedení dovozních kvót na opotřebované zboží. Naopak „domácí obchodní sítě (řetězce) přednostně orientované na domácí nabídku“ by podle Lidového domu měly získat daňové úlevy.
Natažené ruce
Obdobně rozsáhle je popsána i podpora exportu. Až desetiprocentním snížením základu pro daň z příjmu mají být odměněny ty podniky, které dokážou vyvézt víc než polovinu své produkce. Exportérům by měl být navíc rozšířen počet daňově odečitatelných položek: například i na část nákladů na reprezentaci v zahraničí. Sociálnědemokratická vláda by se rovněž chtěla přímo podílet na uzavírání smluv například při vývozu zbraní, letecké techniky či investičních celků, případně též poskytovat zahraničním investorům vládní úvěry. V logice věci je pak i návrh na obnovení ministerstva zahraničního obchodu.
Podpora konkurenceschopnosti našich podniků se podle ekonomů ČSSD pro začátek neobejde bez „úspor přebytečných pracovníků a ztlumení růstu mezd“ na úroveň pro letošek dohodnutou kolektivním vyjednáváním. Slibuje se i zvýšení státní podpory výzkumu a vývoje, která v současnosti představuje zhruba 0,5–0,7 procenta HDP, a snížení či dokonce prominutí celních sazeb pro dovoz vyspělých technologií.
Mezi aktuální protikrizové kroky ČSSD ještě řadí cenové zvýhodnění tzv. zelené nafty, masivní intervenční nákupy přebytků masa pro následný export s garantovanými cenami pro výrobce, úhradu letošní platební neschopnosti nemocnic ve výši 4–5 miliard korun a další investice ve výši pět miliard do bytové výstavby. (Mimochodem - v dalších letech by se podle ČSSD měla státní podpora bytové výstavby vyšplhat až na 2 procenta HDP.)
Čisté ruce
Všechny zmíněné státní intervence by ale podle Lidového domu byly k ničemu bez obnovení důvěryhodnosti české ekonomiky sužované „rostoucí tolerovanou hospodářskou kriminalitou“. Tu lze podle sociálních demokratů omezit jedině kompletní změnou veškeré příslušné legislativy. ČSSD konkrétně navrhuje zákon o vlastnictví státu, zřízení specializovaného orgánu pro dozor nad kapitálovým trhem s patřičnými pravomocemi, zákon o nájmu a zákon o majetkových přiznáních. Lidový dům chce rovněž novelizovat trestní zákon včetně rozšíření nedbalostních trestných činů do hospodářské oblasti. V občanském soudním řádu má být posílena pozice věřitelů na úkor dlužníků a státní zastupitelství jako za dob prokuratury dostane zpět pravomoc všeobecného dozoru v netrestní oblasti. Konečně řádně má být dohlédnuto i na státní zaměstnance: „koncepční personální politika“ má ujasnit postup Fondu národního majetku ve společnostech, kde má stát ještě majetkový podíl. V obecné rovině pak ČSSD slibuje učinit přítrž šíření korupce mezi policisty a dalšími státními orgány. Řešením mají být blíže neurčené změny ve vedení ministerstva vnitra.
„Hlavním zdrojem úhrady podpory růstu“ je podle ČSSD růst sám. Než k tomu však dojde, měly by se potřebné peníze najít v „dodatečných rozpočtových zdrojích“, které Zemanova strana odhaduje na 55–80 miliard ročně. Jde zejména o výnos z dovozní přirážky (25–40 mld.), úspory z výdajů nemocnic, cen léků a sloučení zdravotních pojišťoven (5–10 mld.) a o omezení daňových úniků (10–15 mld.). K dispozici chce ČSSD dát ještě pětimiliardový přebytek rozpočtu z roku 1995 a zisky ze zvýšení spotřební daně u tabáku a alkoholu. Sociální demokraté uvažují i o případné stabilizační půjčce v zahraničí, emisi pokladničních poukázek a samozřejmě o schodku státního rozpočtu.
Výslovně pak ČSSD odmítá deregulaci nájemného, přímou finanční spoluúčast pacientů, rozšiřování soukromého penzijního připojištění, privatizaci bank, pošt, energetických sítí a nemocnic.
