Když Vlasta Parkanová vešla minulý pátek odpoledne do sálu pražského Mánesa na sněm ODA, nikdo z přítomných novinářů jí nevěnoval pozornost. O tři a půl hodiny později ale měla co dělat, aby ji dav zájmem zasažených žurnalistů neumačkal. V mezidobí ji totiž vybrali její straničtí kolegové za nástupkyni odstoupivšího Jana Kalvody do funkce ministryně spravedlnosti.
Triumf otců zakladatelů
Svým pátečním verdiktem zavedla aliance do české politiky zcela nový prvek: o obsazení ministerského postu rozhodlo hlasování více než čtyř desítek členů jejího ústředního sněmu. Podle dostupných informací zvedly ruku pro Parkanovou asi tři desítky z nich. Více než tříhodinová debata nad jedinou kandidátkou doporučenou politickou radou, jakýmsi politbyrem ODA, probíhala chvílemi velmi bouřlivě a ne všechny špičky aliance měly podle zasvěcených na nominaci táborské právničky a předsedkyně branné komise strany shodný názor. To se koneckonců ukázalo ještě před vyhlášením výsledku těsně po hlasování, když jednání beze slova odpovědi na jakoukoliv otázku urychleně opustil zjevně rozladěný předseda Fondu národního majetku Roman Češka. Znalci vnitroaliančního života usuzují, že jmenování Parkanové znamená vítězství křídla kolem „otců zakladatelů“ Pavla Bratinky a Daniela Kroupy či poslance Ivana Maška na úkor „pragmatiků“ typu Češky či Vladimíra Dlouhého.
Nenápadný dříč
Politická kariéra Vlasty Parkanové začala v listopadu 1989, kdy spoluzakládala OF v jihočeském Táboře, kde také od své promoce v roce 1975 pracovala jako podnikový právník (příležitostně i zpívala s místní dechovkou na plesech). V lednu 1990 byla kooptována do Federálního shromáždění. Volby o půl roku později ji v poslaneckém křesle potvrdily a v prosinci 1990 Vlasta Parkanová vstupuje do ODA. (Číslo jejího členského průkazu je 0111.) Působení nové ministryně spravedlnosti ve federálním parlamentu se podle pamětníků vyznačovalo především nenápadností, byť si zde Parkanová vysloužila pověst „svědomité a pracovité poslankyně“. Širší veřejnost ovšem její angažmá - ať už v Kocábově komisi pro dohled nad odsunem sovětských vojsk či kontrolním orgánu nad činností tehdejší tajné služby FBIS - nezaznamenala. „Její velmi kvalitní práce nebyla přece jen příliš nápadná. Nikdy si totiž nepotrpěla na vzletné fráze,“ vysvětluje nedostatek popularity místopředseda ODA a někdejší „federální“ kolega Parkanové Libor Kudláček. O mnoho kritičtěji - byť raději anonymně - se ovšem na adresu Parkanové vyjadřují pamětníci jejího působení na ministerstvu zahraničí, kam exposlankyně nastoupila na podzim 1992 poté, co se náměstkem stal Pavel Bratinka. „Tady jsme si spíše oddechli, když s Bratinskou odešla,“ komentoval její nominaci jeden z vysokých představitelů rezortu. Od letošního léta pak byla Parkanová vedoucí sekretariátu náměstka ministra vnitra Bořka Valvody (ODA).
Dvě ženské na jednom smetišti
Po Dagmar Burešové bude tedy českou justici podruhé v polistopadové éře řídit žena. (V historii Klausových vlád se žena objevuje vůbec poprvé.) Ve vnitroaliančním boji se nenápadné úřednici podařilo porazit např. bývalého Ježkova náměstka z dob nejmasivnější privatizace Jana Herdu (stála za ním celá pražská organizace ODA, jeho nepřijatelnost ovšem nakonec způsobila někdejší kandidatura na členství v KSČ) či exředitele protikorupčního policejního útvaru Jana Šulu (zjevně nepřijatelného pro ODS, a zejména ministra Rumla). Mezi často zmiňované kandidáty patřil i Kalvodův náměstek a šéf právní sekce ODA Vladislav Novák, ještě donedávna příbramský advokát, který má podle lidí z aliance velmi radikální představy o reformě občanského práva a chce se mu nadále věnovat z dosavadní pozice náměstka ministra spravedlnosti. V kuloárech zhusta padalo i jméno soudkyně Nejvyššího soudu Elišky Wágnerové, až do loňského května předsedkyně právní sekce ODA. Ta se stala favoritkou především mezi právními experty. O někdejší emigrantce, která se věnovala advokacii v Německu a Kanadě, se velmi pochvalně jako o „moderní právničce myslící v evropských rozměrech“ vyjadřují např. soudce Ústavního soudu a velká právní autorita aliance Vojtěch Cepl či předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl. Parkanová ihned po své nominaci prohlásila, že chce co nejlépe pokračovat v díle započatém svým předchůdcem. „Nedodělků“, táhnoucích se ovšem částečně ještě z doby Jiřího Nováka (ODS), na ni nečeká právě málo. Vedle dokončení totální přeměny - tzv. rekodifikace - trestního i občanského práva bude muset nová ministryně především urychleně vyřešit situaci na státním zastupitelství. Nejde jen o otázku platů (žalobci dnes berou zhruba polovinu toho, co soudci), ale i personální nejasnosti. Kalvoda sice už v srpnu odvolal vrchního státního zástupce Grygárka, až do svého předvánočního bouchnutí dveřmi ale nedokázal jmenovat jeho definitivního nástupce.
