Když byla na podzim roku 1993 privatizována kladenská Poldi, neměla toho příliš, na čem by se dalo stavět. Poněkud vyčpělou tradici, ale stále ještě dobré jméno v zahraničí, unikátní know-how výroby ušlechtilých a speciálních ocelí, na Dříni jednu z nejmodernějších válcovacích tratí na světě, kapacitně pravda značně předimenzovanou, a vedle toho zastaralé výrobní provozy v Kladně. Chyběly jí cíle, trhy a peníze. Ministr průmyslu Vladimír Dlouhý by ji prý tenkrát prodal za korunu, což nemyslel vážně po obchodnicku, ale je z toho zřejmé, že nejen jemu byla Poldi na obtíž.
O peníze nešlo v první řadě
Poté, co vláda nenašla pro Poldi Ocel, s. r. o., zahraniční investory, přistoupila k veřejné soutěži. Firma, o kterou soutěžili čtyři zájemci, vykazovala následující hospodářské charakteristiky: byla oddlužena v roce 1992, ale v témže roce zaznamenala ztrátu 828 milionů korun. Za prvních osm měsíců roku 1993 měla ztrátu za 281 milionů Kč. Závazky i pohledávky se blížily miliardě. Celkem Poldi dlužila koncem roku 1993 hodně přes miliardu korun a platební neschopnost znemožňovala výrobu.Soutěž byla vyhodnocena v září 1993. Norbert Kraus, tehdejší člen představenstva Holdingu a zástupce FNM, těsně předtím prohlásil: „Důraz budeme klást na kvalitu podnikatelského záměru, neboť chceme, aby se v Poldi dále vyrábělo, aby byla zachována zaměstnanost. Nepatrný rozdíl v nabídnuté ceně by neměl být zásadním kritériem.“ Bohemia Art zvítězila jednomyslným rozhodnutím výběrové komise a její šéf, tehdejší místopředseda FNM Jan Princ, oznámil: "Tato nabídka všechny ostatní ve všech kritériích značně předčila."Dnes se říká, že projekt Poldi 2000 byl nereálný. Majitel společnosti Bohemia Art architekt Vladimír Stehlík ale v září 1993 řekl: "Bodem zlomu v hutní výrobě podle nás bude rok 1997 nebo následující. Od tohoto mezníku by se měl v hutních výrobách začít produkovat zisk."Účetní ztráta hutí za rok 1994 činila miliardu korun. Podnik by pravděpodobně utrpěl i provozní ztráty, které by však byly podstatně nižší proti roku předcházejícímu, jen kdyby se vyrábělo. Výrobu totiž zdržovalo Energetické centrum Kladno (ECK), dříve součást Poldi, které se přihlásilo o své předprivatizační pohledávky. Výsledkem jednání s Poldi bylo zastavení energií pro hutě. Mimochodem - osamostatnění ECK bylo v rámci hutnictví ČR ojedinělým krokem, jehož pravý smysl dodnes uniká.Říká se, že Stehlík projekt neplní. Stěžejním záměrem projektu bylo oživení hutní výroby. Poldi v roce 1994 získala výrobkové certifikáty na 20 značek ocelí. Zařadila se mezi dodavatele společností Volkswagen, Siemens, FAG, Thyssen Paris, Hay a dalších. Byl zahájen skoro pravidelný provoz středojemné válcovny Dříň. Z její produkce mělo být, podle tehdejšího stavu zakázek, exportováno 95 % produkce (západní a severní Evropa, jihovýchodní Asie), výroba ušlechtilých ocelí měla kontrahováno 65 % výroby na vývoz. V ČR patří k zákazníkům Poldi mj. Škoda Plzeň (např. speciální oceli pro jadernou energetiku), Škoda, a.a.s., Mladá Boleslav, Tatra a další.Na přelomu let 1994 a 1995 přesahovala hodnota zakázek dvě miliardy korun. Po třech čtvrtletích loňského roku společnost ohlásila celoroční zisk 75 milionů korun, pak ale začalo dramatické privatizační finále a firma očekává za celý rok 1995 zatím blíže nespecifikovanou ztrátu. Objem zakázek na letošní rok činí podle informací Poldi 510 tisíc tun oceli (proti loňským 270 tisícům tun), což by mohlo hutě dostat nad hranici rentability.Nedávno ing. Stehlík informoval, že realizace projektu Poldi 2000 má roční zpoždění. Hlavním důvodem je zastavení hutní výroby pro nedostatek provozního kapitálu. Platnost projektu však architekt potvrdil. Neplnění projektů v Poldi je slabý argument. Podobné korekce záměrů jsou v podnikání běžné. Podle současné češkovské logiky by jinak bylo nutné postihnout třeba Volkswagen za to, že neplní privatizační projekt ve Škodě, a.a.s., Mladá Boleslav.
Sám s děravou kapsou
Stehlík samozřejmě od počátku věděl, že bez spolupráce s bankami se nehne z místa. Chtěl dát dohromady konsorcium českých bank, které by jeho projekty financovaly. Na takovém postupu není nic neobvyklého.Hutní provozy jsou vždy zatíženy vysokými fixními náklady. Výroba železa probíhá v určitých cyklech, na jejichž počátku je nákup surovin a energií, a hutě proto spotřebují na rozběh výrobního cyklu finanční prostředky, které jdou do miliard. Banky byly vůči Poldi zprvu velmi ostražité. Jejich mlčení se podařilo prolomit až v polovině roku 1994. Komerční banka poskytla Poldi miliardový provozní úvěr a výroba se postupně rozběhla. Další úvěr od KB získala Poldi loni. Poldi Ocel nyní dluží tomuto ústavu 3,5 miliardy korun. Vůči hodnotě základního jmění to činí 53,8 %. V odvětví se tento ukazatel pohybuje běžně kolem 50 %.Jsou zde ale ještě další závazky: vůči státnímu rozpočtu, sociálnímu zabezpečení, Fondu národního majetku atd. Některé zdroje hovoří o 4 miliardách korun celkových závazků, což by bylo 61,5 % základního jmění. Je to skutečně tak neobvyklé?Nejmenovaná moravská hutní společnost měla v roce 1993 bankovní úvěry v absolutní částce 6,6 miliardy korun, což byla částka odpovídající 49,8 procenta základního jmění. Mimo to závazky vůči státu (sociální zabezpečení, odložené daňové závazky aj.) činily dalších 438 milionů. Firma skončila, podobně jako Poldi o rok později, s miliardovou ztrátou. Nahlédneme-li do výroční zprávy jiné ocelářské firmy, shledáme, že suma bankovních úvěrů a dalších závazků v celkové výši 8,8 miliardy korun dosahuje v poměru k základnímu jmění 77,2 procenta.Relativně, při srovnání základního jmění, obratu, počtu zaměstnanců, jsou na tom výše zmíněné akciovky v tuto chvíli podstatně lépe než Poldi (i když mají za sebou horké chvilky). Ale Poldi nebyla a není kritizována relativně, nýbrž absolutně.
Co se ještě říká?
Říká se, že sociální výhody zaměstnanců Poldi jsou přehnané. Kritizuje se prodej novin Práce za korunu a laciné jídlo v kantýně. Je to skutečně tak nechutné? Kolik firem, i méně soukromých, než je Poldi, prodává svým zaměstnancům stravenky se slevou? Deník Práce patří Stehlíkovi. Existují v ČR společnosti, které patří státu či obci, přičemž jejich zaměstnanci a rodinní příslušníci zaměstnanců požívají služeb těchto firem úplně zdarma. Za tyto výdobytky zaměstnanci jedné dopravní společnosti nedávno stávkovali.Říkávalo se, že je zapotřebí nejprve privatizovat, potom restrukturalizovat. Tato filozofie, úspěšná pro většinu českého průmyslu, v případě Poldi selhala. Ovšem ostatní velké hutní podniky byly nejprve restrukturalizovány a zainvestovány. Stát jim přitom, pravda, mnoho nepomohl, ale zase je nikdo nehnal do konkurzu, ač by se důvod jistě našel. Faktem je, že nyní jsou v pohodě, kdežto Poldi v krizi.Fondu národního majetku měl V. Stehlík zaplatit 1,75 miliardy korun během dvou let. Zůstal dlužen 750 milionů a dluží je už víc než měsíc. Přitom FNM eviduje pohledávky celkem za 6,5 miliardy korun, některé rozhodně starší než měsíc. Premiér Václav Klaus ale Vladimíru Stehlíkovi oznámil, že „minutu po dvanácté“ začíná jednoznačné a nemilosrdné řešení. Není prý možné, aby měl někdo jakékoliv výjimky či úlevy.Architekt Stehlík vládu dráždí a někdy jakoby schválně. Jak se dovede pohybovat mezi dělníky, tak nezvládá komunikaci ve vyšších politických a podnikatelských kruzích. Žalobami na ty, jejichž sympatie si nezískal, to nedožene.
Autoři pracují v týdeníku Svět hospodářství, zabývají se ekonomikou průmyslu.
