HISTORIE..CZ
90. léta

Milošův kabinet

Po třech letech trápení, pádů a tiché práce se Miloši Zemanovi splnil jeden sen: mohl veřejnosti představit odbornou elitu své strany. Vybrané lidi už sice nenazývá „stínovými ministry“ jako v létě 1993 při podobném projektu s Realistickým blokem opozice, ale každý je tak chápe. Sestava „odborných mluvčích“ naší nejsilnější opoziční strany proto vzbudila zvýšenou pozornost. Preference ČSSD sice ze svých loňských rekordních výšek poklesly, ale přesto je zajímavé vědět, kdo by zemi v případě Zemanova volebního vítězství vládl.

Nepostradatelní odborníci

První výraznou skupinku osobností na seznamu tvoří odborníci, k nimž dnes Lidový dům nemá alternativu. Mezi nimi pak na prvním místě ční ředitel Institutu ekonomie ČNB Jan Klacek (54). Někdejší zaměstnanec Ekonomického ústavu Akademie věd (ze stejného prostředí vzešly i některé největší hvězdy ODS) dochází do Lidového domu už dva roky, členské příspěvky však platí teprve od loňska. Právě v jeho osobě získal Zeman člověka schopného napsat hospodářský program, který by už dopředu nebudil hrůzu pravice z dalších „revolučních zvratů“. „Klacek byl vždy jedním z nás, on by to do protisměru neobrátil,“ popisuje svého politického soupeře Tomáš Ježek. Odborný mluvčí Klacek však politickou kariéru zatím neplánuje: nechce kandidovat a podle svých slov nemá ani zájem o křeslo ministra hospodářství.Finance obsadil bývalý člen Občanského hnutí, matematik Ivo Svoboda (48). Po volbách v roce 1990 si jej tehdejší ministr financí Špaček vybral za svého náměstka. Svoboda ale po půl roce z vlády odešel a zřídil si firmu na daňové poradenství. Členem sociální demokracie se stal v létě 1994 a o rok později zazářil na stranickém kariérním nebi svou oponenturou vládnímu návrhu vyrovnaného rozpočtu.Vůdčí postavou bezpečnostní komise a v případě Zemanovy volební výhry téměř jistým ministrem vnitra je bývalý náměstek federální rozvědky a předseda federální lustrační komise Jaroslav Bašta (48). Na soupisce ČSSD ovšem patří vnitro ke „zdvojeným“ rezortům, takže Baštu doplňuje další všeobecně známá postava - šéf poslanecké frakce sociálních demokratů Stanislav Gross (26). Bývalý strojvedoucí a nyní student právnické fakulty proslul vedle vytrvalé kritiky „nekompetentního a fanatického“ vedení Ministerstva vnitra zejména aférou s čtyřpokojovým bytem, který si coby poslanec nechal přidělit od pražského magistrátu.Na rozdíl od vnitra se sociálnědemokratické ministerstvo obrany stalo doménou osobností zatím téměř neznámých: jména Petr Tax (52) a Petr Paducha (58) neříkají nic ani mnohým dlouholetým členům ČSSD. Plukovník v záloze Tax byl do roku 1974 aktivním vojákem a poté v armádní redakci rozhlasu vyráběl pořady Polní pošta a Hovory o vojně. Po převratu odešel dělat mluvčího ministrum Vackovi a Dobrovskému. Krátce před válkou v Perském zálivu způsobil mezi odborníky veselé pozdvižení svým výrokem, že irácké tanky jsou pro boj v poušti mnohem vhodnější než americké. Kapitán Petr Paducha musel z armády odejít po roce šedesát osm. Od začátku devadesátých let pracoval na Ministerstvu obrany v Institutu pro strategická studia až do chvíle, kdy ministr Baudyš organizaci zrušil.Ministrem přes bytovou politiku se stal předseda Sdružení na obranu nájemníků Stanislav Křeček (58) - zapálený kritik liberalizace nájemného a tvůrce hesla „bohatí ať platí za byt víc“. Před revolucí vystřídal různá dělnická povolání, teprve od roku `90 si vydělává jako advokát. Politicky se zatím nestihl zcela přesně vymezit: od roku 1990 vystřídal čtyři strany (kromě ČSSD i socialisty, národní socialisty a Stranu práce). V minulých parlamentních volbách se neúspěšně pokusil proniknout do sněmovny jako nezávislý na kandidátce Moravanů.

Věrní

Řada „stínových křesel“ připadla Zemanovým věrným druhům z pražské buňky ČSSD, kde současný předseda ještě před příchodem do Lidového domu šéfoval. Do této skupiny patří i trojice, která při volbě předsedy před třemi lety pracovala v jeho volebním týmu. Jedním z nich je stínový ministr kultury Pavel Dostál (53), Zemanem něžně přezdívaný Bimbo. Komentátor deníku Právo proslul vedle své žurnalistické neutahatelnosti i nonkomformní náušnicí v uchu a bohémskou bílou šálou. Původní profesí dramatik a režisér prožil normalizaci po vyhazovu z KSČ jako dělník, později jako svobodný umělec. Po listopadu `89 zasedal ve federálním parlamentu za Občanské fórum, o dva roky později vstoupil do ČSSD. Druhým adeptem na post ministra kultury je bývalý Zemanův mluvčí Václav Erben (65). Část starší čtenářské obce si ho pravděpodobně bude pamatovat jako autora „socialistických detektivek“, které se zde svého času pokoušely zaplnit prázdno po zakázaném zboží ze Západu. Duchovní otec detektiva kapitána Exnera přišel do ČSSD v roce `93, po dvaačtyřicetileté členství v KSČ. Přestože mu strana nabídla tak vysoký post, on sám dosud neví, zda vůbec bude kandidovat.Zemanův úzký spolupracovník je i psychiatr Ivan David (44), navržený na ministra zdravotnictví. Politické zkušenosti sbíral na počátku 90. let nejprve v Levé alternativě, odkud ho po půl roce vyhnala nechuť k permanentně revoltujícím anarchistům. Do sociální demokracie vstoupil v roce `93, vypracoval se na šéfa zdravotnické komise a příští měsíc hodlá straně předložit dlouhodobý plán reformy zdravotnictví. O tom, zda bude, či nebude kandidovat do parlamentu, není zatím definitivně rozhodnut: „Záleží, na jakém místě se umístím v primárkách.“ Jasno o své účasti ve volbách naopak už má druhý zdravotnický mluvčí: šéf brněnského Ústavu fyziologie při lékařské fakultě tamní Masarykovy univerzity Bohumil Fišer (53) - rozhodně kandidovat nehodlá. Jeho už tak dost vytížený program vědce a pedagoga zauzlila nedávno ještě nová funkce v brněnském zastupitelstvu. K politice vůbec a do sociální demokracie zvlášť ho v únoru 1993 přivedly tři okolnosti: vzestup Miloše Zemana do čela strany, nezájem státu dotovat vědecký výzkum a „letitý vliv rakouské televize“, kterou profesor Fišer (v letech 1966–70 člen KSČ) sledoval celou normalizaci.

… a blízcí

Několik míst obsadil Zeman lidmi z jihočeské organizace, kde kandidoval v minulých parlamentních volbách. Stínové ministerstvo práce a sociálních věcí obsadil předseda jihočeské ČSSD Vladimír Špidla (45). Vzděláním historik, koníčkem přespolní běžec pracoval během 70. a 80.let střídavě jako dělník, pracovník muzea a památkář. Nyní už pět let řídí jindřichohradecký Úřad práce. Nad úroveň komunální politiky se poprvé vynořil loni na podzim, kdy vedl vnitrostranickou smírčí komisi ve sporu Grulich - Wagner.Školství zabral parlamentní poslanec Eduard Zeman (48), v civilu učitel češtiny. Rezort „žena a rodina“ dostala vedoucí jihočeského sekretariátu Marie Paukejová (42). Na výplatní listině strany je od počátku 90. let, předtím se živila jako podniková ekonomka. Od loňského září zasedá v budějovickém zastupitelstvu, kde nedávno způsobila velký rozruch: obvinila totiž šéfy radnice z neoprávněného přidělení luxusního bytu ministru Bendovi. Marii Paukejové se ovšem do cesty k politické kariéře klade překážka, která paradoxně souvisí právě s její „ministerskou“ specializací: kvůli výchově dvou malých dětí nechce kandidovat a nepřipouští si ani práci ve vládě. To poslední ostatně odmítá i její „stínová kolegyně“ v rodinném rezortu - Marie Noveská (53). Mezi ministry jde o služebně nejstarší straničku - do sociální demokracie vstoupila ihned po jejím obnovení. Je členkou brněnského zastupitelstva a současně pracuje jako ředitelka pro organizační a personální práci ČSAD Brno. Její pracovní vytížení je natolik velké, že svůj mobilní telefon nevypíná ani při zasedání zastupitelstva. Problematiku „ženy a rodiny“ je podle ní nutné řešit tvorbou řádné legislativy - a až potom se dá uvažovat o nějaké specializované instituci. Její legislatvní návrhy můžeme čekat už velmi brzy - ve volbách chce kandidovat do parlamentu.

Staří známí

Význačnou frakci stínového kabinetu tvoří známé osobnosti, které se už kdysi - za Občanské fórum - objevily ve vysokých vládních a parlamentních funkcích. Jde například o Vlastu Štěpovou (58) - obchod a cestovní ruch, Květu Kořínkovou (56) - doprava či Miroslava Grégra (67), kterému Zeman svěřil průmyslovou politiku. Představovat tyto lidi není nutné - jejich názory a postoje jsou dostatečně známé z dob jejich předešlé vládní kariéry. To se týká i dvojice legislativců - Zdeňka Jičínského (70) a Vladimíra Mikule (59). Oba patří k našim předním znalcům ústavního práva a ČSSD v nich vidí jedno ze svých nejsilnějších míst. Druhý z tandemu však dosud není členem ČSSD a nechce ani kandidovat. Dotaz, zda by přijal vládní funkci, považuje za předčasný. V jeho situaci je to ostatně velmi přesná odpověď. Podle platného lustračního zákona totiž V. Mikule až do roku 2000 ve vládě pracovat nemůže: Z parlamentu odešel svého času kvůli pozitivní lustraci v kategorii agent. Proti nálezu se ale ohradil, a dosud vede s vnitrem soudní spor.Stejně známý a v minulosti dostatečně často představovaný je i Jan Kavan (50), se kterým strana počítá do Černínského paláce. V naznačené hierarchii stojí někde mezi odborníkem (žil dlouhá léta v Británii a ČSSD jej prezentuje jako experta na anglosaskou oblast) a předsedovým věrným (Miloš Zeman Kavana podporoval během jeho pětiletého soudního sporu s Ministerstvem vnitra o pozitivní lustrační osvědčení, což se nezapomíná). Mužem číslo dvě pro zahraniční vztahy je místopředseda Petr Morávek (47). Až do konce osmdesátých let pracoval jako řidič lokomotiv, kde se stihl naučit tři světové jazyky. Na seznamu odborných mluvčích se ocitl zásluhou svých údajně dobrých kontaktů s německou a rakouskou sociální demokracií.

Kdo chybí

Oproti předpokladům se mezi esy sociálních demokratů neobjevil jeden z jejich největších úlovků poslední doby - bývalý místopředseda Čalfovy vlády a čelný představitel Občanského hnutí Pavel Rychetský. „Svůj vstup do strany jsem podmínil tím, že sice poskytnu jméno, ale že rozhodně vylučují aspiraci na jakoukoliv funkci,“ komentuje to on sám. „Žádné politické ambice nemám, odmítl jsem i post volebního lídra ve středních Čechách. Do budoucna se hodlám plně věnovat pouze vlastní advokátní kanceláři."Rychetský ovšem není jediná chybějící postava. Vedle něj budou mnozí stoupenci ČSSD postrádat např. populární poslance Petru Buzkovou či Michala Krause. Jaký je důvod jejich absence? "Oddělujeme od sebe roli odborníka, který píše program, a roli politiků, kteří jej naplňuje a odpovídají za něj,“ vysvětluje Petra Buzková. Až tedy na jaře určí strana ke každému oboru „politického garanta“, všechno může být jinak. Možná se dočká i další „zapomenutý“, přeběhlík ze Strany zelených Jaroslav Vlček, který přes veškerou snahu přišel o křeslo ministra vnitra, udělené mu kdysi Milošem Zemanem v Realistickém bloku.