Právě před rokem vynesl Úřad vyšetřování a dokumentace zločinů komunismu (ÚDV) pod vedením „posledního důsledného antikomunisty“ Václava Bendy svůj velký trumf - obvinil jedenáct lidí z trestného činu vlastizrady při okupaci Československa v srpnu 1968. Soudní proces s vlastizrádci je však i po dvanácti měsících permanentních mediálních přestřelek mezi ÚDV a Městským státním zastupitelstvím v Praze stále v nedohlednu a jak říkají samotní Bendovi vyšetřovatelé, celý případ už pomalu získal „příchuť zvětralého piva“.
Jedenáct obviněných
Na to, že potrestání vlastizrádců nebude nic jednoduchého, ukazovaly už loňské peripetie kolem samotného zahájení trestního stíhání. První várku obvinění totiž čerstvě odvolaný městský státní zástupce Josef Kredba okamžitě zrušil pro „závažné formální nedostatky“. Ani poté, co obvinění získala právně bezchybný lesk, nešlo vše ideálně. V říjnu 1995 zemřel jeden z obviněných komunistických funkcionářů Jan Piller. O měsíc později zase vyšetřovatelé obvinili Zdeňka Mlynáře. Stíhání, jemuž se podivoval samotný ministr vnitra Ruml, zastavil až důrazný pokyn bývalého vrchního státního zástupce Libora Grygárka.V současné době je tedy obviněno jedenáct lidí, procesně rozdělených do tří kategoriií: politici, příslušníci StB a vojsko. (Dvanáctým obviněným je pak Vasil Biďak, jehož začaly před nedávnem stíhat slovenské úřady.) Do první skupiny patří Miloš Jakeš, Jozef Lenárt a bývalý šéf Dubčekova sekretariátu Zbyněk Soják za svou srpnovou účast při sestavování „revoluční dělnicko-rolnické vlády“ na sovětské ambasádě. Šestici stíhaných expříslušníků StB doplňuje Karel Hoffman, v roce 1968 šéf telekomunikací, kterého vyšetřovatelé viní z pokynu vypnout vysílače Československého rozhlasu v noci 21. srpna.Armádu reprezentuje bývalý šéf generálního štábu z let 1968–79 Karel Rusov, který údajně vydal, bez konzultace s vrchním velitelem armády - prezidentem, rozkaz vojsku nebojovat, a naopak aktivně spolupracovat s intervenčními armádami. Rusova obvinil ÚDV až letos v únoru a verdikt, zda bude vyšetřování ukončeno návrhem na obžalobu, by měl podle Bendova náměstka Pavla Breta padnout během září.Pokud ovšem bude mít případ Rusova, jehož mimochodem hájí polistopadový hlavní vojenský prokurátor a volební lídr Levého bloku Miroslav Kříženecký, stejný průběh jako stíhání zbylých aktérů celé kauzy, může generál zatím klidně spát. Dokazuje to anabáze kolem bývalých příslušníků StB. Návrh na obžalobu odevzdali Bendovi vyšetřovatelé Kredbovým žalobcům letos 5. ledna. Trvalo přesně půl roku, než státní zastupitelství usoudilo, že je třeba spis doplnit o další výslechy svědků, a míček vrátilo na Bendovu stranu stolu. (Podle mluvčího ÚDV Tomáše Hornofa přitom státní zastupitelství požadovalo mimo jiné i výslech dávno mrtvé osoby.) Náměstek Bret slibuje, že práce bude hotova do konce srpna. Pak se věc znovu ocitne na stole Josefa Kredby, a pokud on dá souhlas k žalobě, bude třeba ještě posoudit, zda se na obviněné vzhledem k věku či zdravotnímu stavu nevztahuje amnestie. To musí rozhodnout ministerstvo spravedlnosti.
Bude první Biďak?
Už Kalvodův předchůdce Jiří Novák letos v dubnu rozhodl, že nárok na amnestii nemá trojice obviněných komunistických politiků. Ani to ovšem jejich případné potrestání nijak nepřiblížilo. Ačkoliv návrh na obžalobu leží „u Kredbů“ už od začátku února, státní zastupitelství o jeho osudu dodnes nerozhodlo. Náměstek Bret nad tím neskrývá své rozčarování: „Buď jde o výrazné porušení presumpce neviny, nebo o oslabování ochrany veřejnosti před pachateli trestných činů."Kredbovi podřízení se ovšem výtkám z liknavosti brání: "Jedná se přece o velmi závažnou trestnou činnost, takže nelze rozhodovat ukvapeně,“ říká žalobkyně Margita Kralická, která kauzu dozoruje. „Vždyť ani historici rok 1968 dodnes definitivně nezhodnotili.“ Podle JUDr. Kralické mají přednost desítky případů, jejichž pachatelé sedí ve vazbě, spis navíc ležel nějakou dobu i na ministerstvu spravedlnosti. „Chápu vyšetřovatele, že by rádi dotáhli věc do konce, ale oni na rozdíl od nás dělají právě jen tu vlastizradu,“ dodává JUDr. Kralická.Jisté pochybnosti o tempu pražských zástupců ovšem dalo najevo už i Vrchní státní zastupitelství, které si v minulých dnech vyžádalo vyšetřovací spis. „Jde o standardní prověrku,“ tvrdí bývalý vrchní státní zástupce Libor Grygárek, zároveň ale připouští, že „už to trvá přece jen trochu dlouho“. I když to v Grygárkově úřadu nikdo nechce říci nahlas, v kuloárech se už objevily spekulace, že by Vrchní státní zastupitelství mohlo - jak to zákon v případě „nečinnnosti“ podřízené složky SZ umožňuje - případ převzít a dotáhnout do konce.Ani takový scénář ovšem nezaručuje happy end celého případu. Mnozí právní experti už dlouho upozorňují, že prokázat obviněným „vlastizradu“ bude nesmírně obtížné. Obžaloba totiž musí použít pouze zákony v dikci roku 1968, a tím pádem soudu předložit dostatečně jasné důkazy, že Jakeš a spol. hodlali „ve spojení s cizí mocí rozvrátit územní celistvost a socialistické státní zřízení“.
