HISTORIE..CZ
90. léta

ODA nemá jinou možnost

Předseda ODA a místopředseda vlády Jan Kalvoda (*1953) vystudoval právnickou fakultu a až do listopadu 89 působil jako advokát v Rokycanech.

Předseda ODA a místopředseda vlády Jan Kalvoda (*1953) vystudoval právnickou fakultu a až do listopadu 89 působil jako advokát v Rokycanech. V únoru 1990 byl Občanským fórem kooptován a pak i zvolen za poslance České národní rady (stal se předsedou stálé komise pro bezpečnostní politiku a předsedou ústavně právního výboru) a o necelý rok později jej pravicová část OF prosadila na post místopředsedy ČNR. V březnu 1991 vstoupil do Občanské demokratické aliance, o rok později se stal jejím předsedou. Pod jeho vedením se Aliance ve volbách v roce 92 dostala pouze do ČNR se ziskem necelých šesti procent hlasů.U veřejnosti si Kalvoda získal renomé především vyhraněným stanoviskem k česko-slovenské otázce. Po vytvoření vládní koalice v roce '92 bývá jeho jméno nejčastěji spojováno s neúspěšnými pokusy o prosazení reformy územněsprávního členění státu. Zatím nejvýrazněji zasáhl Kalvoda do politiky zasáhl počátkem roku, kdy po vypuknutí aféry s dvaapadesátimilionovým dluhem ODA u Kreditní a průmyslové banky veřejně obvinil Bezpečnostní a informační službu z nezákonného špiclování politických stran.Kalvoda je šestým nejoblíbenějším politikem - u voličů ODA má podporu 88 % a mezi jeho stoupenci převládají ženy. Je ženatý, má jedno dítě a rekreačně se věnuje kulturistice.

Jste povoláním advokát a navíc člověk, který vždy velmi váží slova. Vám nepřipadá absurdní, když místopředseda vlády náhle veřejně obviní zpravodajskou službu vlastního státu z porušování zákona a zároveň odmítne zveřejnit důkazy? Vždyť je to jako kdyby policista veřejně oznámil, že mezi lidmi běhá nebezpečný vrah a současně odmítl sdělit, kdo to je. A bude na tom trvat, přesto že jeho kolegové vyšetřovatelé po pátrání dospějí k závěru, že vrah neexistuje.

Vaše analogie má jednu vadu. Ten policista by musel říci: „Stala se vražda, ale já úplně přesně nevím, kdo ji spáchal. Mám jen podezření na základě indicií, o kterých bych neřekl, že to jsou důkazy.“ To je analogie úplně přesná.Vím ale, kam svou otázkou míříte: k politické spoluodpovědnosti člena vlády za fungování BIS. Tu přijímám, a proto jsem ani v nejmenším nevystoupil proti tomu bodu usnesení vlády, v němž se ohrazovala proti formě zveřejnění případu. Považuji to za legitimní, nicméně si myslím, že je chybou si neuvědomit, že vláda je sestavena koaličně. A tato aféra je kauzou koaliční. V ústavní rovině za chod BIS odpovídá vláda, ta ovšem vykonává koaliční politiku. Takže konstatuji, že moje prohlášení bylo motivováno jakousi momentální rezignací na koaliční mechanismy.

Tato aféra je kauzou koaliční

Pokud je ale v koalici situace tak dramatická, nebylo by správnější koalici opustit?

Je to jistě jedna z možností. Existuje-li ale možnost, jak dosáhnout nápravy bez tohoto kroku, zdá se mi to lepší.

Proč jste nezvolil jinou variantu: nejdříve informovat oficiálně vládu a případně pohrozit, že pokud vaše podání nebude vyšetřeno, obrátíte se na veřejnost?

Ujišťuji vás, že jsem tuto variantu pečlivě zvažoval. Neudělal-li jsem to, mělo to svůj důvod, o němž nechci mluvit.

Premiér Klaus minulý týden řekl, že již neví, co by jako předseda vlády měl udělat, aby aféra kolem BIS skončila. Co by se mělo stát, abyste mohl říci: Jsem spokojen.

Vláda se usnesla, co má dělat: to jest neprodleně získat další informace (aby se odstranily jakékoli pochybnosti), začít skutečně kontrolovat a řídit BIS. A mě plně postačí, když to udělá. Pokud jde o parlamentní komisi, budu spokojen, pokud bude, jak řekla, dále šetřit naše podání. Chci jen, aby obě ty komise náležitě vyšetřily všechny informace, které jim ODA mým prostřednictvím předala.

To se ale dostáváme do subjektivních kategorií: něco jiného znamená „náležitě“ pro vás, něco jiného pro Václava Klause, něco jiného pod tím rozumí třeba předseda parlamentní komise Vlastimil Doubrava.

Nemyslím. Je objektivní skutečností, že šetření ignorující některá fakta lze označit za nevěcné.

Jaká fakta?

Příklad si vypůjčím z novin, abych zase nebyl obviněn, že prozrazuji státní tajemství. Nebylo například vyšetřeno, zda BIS získává informace o politických stranách pouze z otevřených zdrojů, ačkoliv komise měla k dispozici informace, které jednoznačně odůvodňují podezření, že nikoliv.

Pokrokoví novináři

Předseda vašeho poslaneckého klubu Ivan Mašek předminulý týden řekl, že „ODA může jít až na rozkol koalice, pokud to bude nutné pro zachování strany“. Souhlasíte s tím?

Byl jsem přítomen, když Ivan Mašek uvedenou větu řekl. Pan poslanec mluvil o integritě strany, tedy o tom, že nelze beztrestně plavat na pomyslné úsečce, která dělí politické spektrum. Mluvil o tom, že politická strana nemá právo na existenci, pokud rezignuje na své základní programové cíle. S tím samozřejmě souhlasím.

Čím si vysvětlujete, že komentátoři naprosté většiny rozhodujících médií - s výjimkou Rudého práva - považují vaši aktivitu kolem BIS za politicky neodpovědnou?

Nebyl bych tak jednoznačný. Nemyslím, že nás Rudé právo nějak šetřilo, a nemyslím, že všechny komentáře byly tak radikální jako v Respektu, MF Dnes nebo v Lidových novinách. Nechci hodnotit komentáře, které se neohlížejí na fakta, ignorují je nebo účelově vybírají.Jinou věcí je záměrné pouštění informací do tisku. To je prokazatelné a je to fakt mimo diskusi. Ale chcete-li mě pohnout k nějakému výroku o spiknutí části komentátorů proti ODA, pak se nedočkáte. Různé odstíny sympatií v této kauze jsou dány něčím jiným: určující je míra antipatie ke všemu, co narušuje ideál, který pokrokoví novináři považují za prvotní. A to je stabilita našeho polistopadového vývoje.

Nedávno jste řekl, že stabilita není heslo samo o sobě. Co má podle vás v politice vyšší hodnotu?

To bych vám mohl číst prvních deset článků naší ústavy - počínaje demokratickým zřízením, právním státem atd. Nebudu ale unavovat. Stabilita politické scény je samozřejmě hodnotou sama o sobě. Skutečná stabilita ale nevznikne, budeme-li říkat, že existuje. Stabilní systém funguje i v situaci, kdy se některá z jeho částí chová proti němu. Nepovažuji proto za legitimní ty kritiky, kteří říkají, že jsem ohrozil stabilitu systému, protože jsem poukázal na jeho chybu. Ta chyba totiž systém nemusí narušit. Naopak zcela jistě jej narušuje stav, kdy se vady ignorují, abychom vytvořili zdání stability.

Soudě podle toho, jak se kauza kolem BIS vyvíjela, řekl byste, že náš systém je, nebo není stabilní?

Myslím, že má své rezervy. Vidím jasnou snahu celou tu věc zapouzdřit a rychle uzavřít. Vezměme třeba vládní komisi: vám není divné, že čtyři laici (pozn. red.: ministři Benda, Němec, Skalický, Holáň) čtyři dny cosi studovali a pak rychle udělali závěr, že se nic neprokázalo?

Vládní prohlášení a program ODA

Vladimír Dlouhý nedávno v rozhovoru pro LN navrhl, aby ODA zavedla tzv. vnitrostranické primárky, jimiž by procházeli jak straničtí funkcionáři, tak poslanci. Kriticky se vyslovil i k mediální politice Aliance. Co jeho návrhům říkáte?

Udělám neodpustitelnou chybu „brouka Pytlíka“ a řeknu, že jsem již před rokem na stranických fórech několikrát prohlásil: politice, a to zejména na úrovni Parlamentu a ústředí, chybějí lidé, kteří prošli normální cestou, tj. mají zkušenosti z komunální politiky. V podobném duchu se diskutovalo několikrát i v politické radě ODA. Není to tedy žádná novinka a jde o jednu z věcí, které bude řešit víkendová konference ODA.

Jedním z důležitých bodů vaší konference mají být i teze nového politického programu ODA. O co půjde?

Diskuse o programu trvá řádově od léta loňského roku. Výsledkem jsou programové teze, které předložíme k posouzení delegátům konference. Jde o normální a legitimní věc. Jsme politická strana a naší povinností je přijít se zcela konkrétními politickými cíli. Současně půjde také o jakousi bilanci plnění vládního programu. Chceme se soustředit na otázku, proč se některé vládní cíle neplní, a jasně říci, proč ODA jejich splnění považuje za nutné.

Jak se podle vás plní vládní program?

Teď vám nemohu poskytnout komplexní bilanci, ale jsou jistě věci, které jsou důležité pro kontury českého státu a další vývoj české společnosti, a které nejsou plněny.

Můžete jmenovat dva tři nejpalčivější problémy?

Zákon o státní službě, který se připravuje už rok a půl, a přitom stále není jasné, zda bude, či nebude kodifikovat tzv. definitivu. Přitom bez ní půjde o zbytečnou právní normu, která nemůže splnit své základní poslání: umožnit depolitizaci státní správy. Druhou věcí je decentralizace státu - záměrně neříkám „řešení územněsprávního uspořádání“, ale decentralizace státu. Třetí je vztah k ústavě. Ústava, má-li fungovat, musí fungovat jako celek, nebo se musí změnit. Odmítám pragmatické pojetí politiky, říkající, že zákony jsou něčím, co je třeba proměňovat podle měnících se podmínek naší transformace. Zákony jsou proto, aby vládu omezovaly, ne proto, aby ji pomáhaly vládnout.

Všechny tyto věci jsou jistě důležité, otázkou ale je, nakolik s nimi můžete oslovit průměrného občana.

Programové teze pro konferenci ODA neobsahují jen výčet, toho, co se nesplnilo. Jsou v nich jak věci, týkající se například další liberalizace, tak záležitosti týkající se toho, co aktuálně osloví běžného občana, tedy mezd, devizového hospodářství, bytů atd. Nicméně bych polemizoval s tím, co naznačujete. Ujišťuji vás, že v roce 1996 budou mít lidé k pojmu decentralizace zcela jiný poměr než nyní. Jsou tu nejrůznější zájmové skupiny (lékaři, učitelé), které vědí, že bez decentralizace státní moci nemůže pokročit vpřed ani reforma v jejich resortech.

Budu kandidovat

Vladimír Dlouhý v již zmíněném rozhovoru řekl, že on sám by byl rád, kdyby nynější koalice pokračovala i po volbách v 1996. Byl byste také rád?

Samozřejmě. Dokonce vám řeknu, že pokud jde o ODA, nevidím ani jinou možnost. Jinou věcí ale je, jak taková koalice bude fungovat.

Jste konzervativec, nebo liberál?

Když si musím vybrat, tak spíše konzervativec.

Budete znovu kandidovat na funkci předsedy ODA?

Obvykle říkám, že vše náležitě zvážím. Vám ale z přátelství řeknu ano - ať máte špatné sny.