Kdo koho udával

Možná na sklonku příštího roku, ale spíše až v roce 1997 se konečně dozvíme, jaké informace o nás shromáždila Státní bezpečnost. Podle posledních průzkumů IVVM to ale dnes zajímá pouhých šest procent dospělé populace. A pokud zůstaneme u slovníku statistických čísel - jenom každý desátý ze zájemců o materiály, které by na něj eventuálně mohla vést StB, bude uspokojen. Ministerstvo vnitra má totiž k dispozici šedesát tisíc spisů, vedených StB na „nepřátelské osoby“. Většina lidí, kteří mají pocit, že se za vlády komunistů stali objektem zájmu státní policie, bude tedy zklamána.

Kabinet minulý týden schválil paragrafované znění zákona o zpřístupnění svazků StB. Podle poslanců by se sněmovna mohla návrhem zabývat ještě do voleb. Celá záležitost má ale i tak skluz. Zásady zákona vláda odkývla už loni v listopadu; tehdy se očekávalo, že svazky budou přístupné do roka, tedy letos v prosinci.

Ve Spolkové republice mají ke spisům bývalé tajné policie NDR (Stasi) přístup i novináři. V naší republice bude moci nahlédnout do dokumentů StB pouze občan, na kterého byly spisy vedeny. V materiálech - na rozdíl od původního vládního návrhu - nebudou začerněna jména udavačů a spolupracovníků Státní bezpečnosti a „nepřátelské osoby“ se pravděpodobně dočkají nemilých překvapení. Zjistí třeba, že na ně donášel bratr či vlastní děti. Několik desítek spisů zůstane podle expertů utajeno - půjde o osoby podezřelé svého času z terorismu nebo pašování drog; v těchto případech jsme vázáni mezinárodními smlouvami.

Co tedy člověka, který požádá Ministerstvo vnitra o zpřístupnění spisů, čeká? Pokud byl na něj veden Státní bezpečností určitý materiál, bude mít možnost zapůjčit si jej ve vymezené místnosti (podle předběžných návrhů buď v Benešově, nebo v Olomouci) a případně okopírovat. Také může obdržet odpověď, že jeho spis byl příslušníky StB zničen (podle odhadu ministerstva se to bude týkat asi šedesáti tisíc lidí). Občan v tom případě zjistí pouze to, pod jakým krycím jménem a značkou si jeho materiály tajná policie vedla.Je možné, že informace ve spisu budou pro řadu „nepřátelských osob“ neuvěřitelné a v podstatě nepřijatelné (například tam bude zpráva, jak ho agenti během sledování přistihli při manželské nevěře, nebo se naopak dočte, že mu za ženou chodil nejbližší kamarád). V prvních, před rokem schválených zásadách, nemělo Rumlovo ministerstvo za estébácké údaje jakoukoli odpovědnost. Nyní však nastala změna: podle vládou schváleného zákona bude vnitro za pravdivost zpřístupněných údajů ručit. Jinými slovy odpovídá za to, že si důstojníci StB informace ve spisech nevymysleli. Pokud si tedy „nevěrník“ (nebo jeho žena) z výše uvedeného příkladu nebude ničeho podobného vědom, může ministerstvo zažalovat.

Vzhledem k nedostatku peněz bude ve „výdejně“ dokumentů pracovat zhruba osmdesát až sto lidí. Celá akce bude stát podle střízlivého odhadu kolem tří set milionů korun. Papíry, které by v roce 1990 asi způsobily obrovský „mediální otřes“, budou přístupné pouze do konce tisíciletí. Potom se nad nimi definitivně zavřou dveře archivů. Občan nemůže požadovat, aby byl jeho spis zničen - materiály jsou vlastnictvím Ministerstva vnitra a budou v příštím století sloužit badatelům a historikům.