Společnost jen pro bílé

Hladina stoupá

Ač jediný romský poslanec Ladislav Body (Levý blok) tvrdí opak, z Rumlovy a Novákovy zprávy můžeme jednoznačně usoudit, že úřady letos věnují rasově motivovaným trestným činům daleko větší pozornost než v minulých letech. Za celý loňský rok bylo kvůli nim stíháno 168 a obžalováno 155 lidí. Jen během letošního léta zahájila policie 117 stíhání a 109 z nich skončilo žalobou.Na jedné straně to lze skutečně přičíst důslednějšímu postupu represivních složek - řada útoků skinheads už není klasifikována jako pouhé výtržnictví, ale mnohem přísněji - například jako rasově motivované násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci nebo podpora a propagace fašismu. Na straně druhé ovšem státní moci vlastně nic jiného než přitvrzení postupu nezbývalo: policejní statistika rasových deliktů zaznamenala letos skutečně až děsivý nárůst. Z loňských třiasedmdesáti se počet takových činů letos jen do půlky října zvýšil dvakrát. Ve čtyřiadevadesátém roce skini zaútočili na Romy ve třiceti případech, letos už jedenašedesátkrát. (Jak ovšem upozorňují sami autoři materiálu, k těmto číslům je třeba přistupovat „s vědomím chyby“ - za evidenci rasového násilí totiž až do letoška nebyl v policii nikdo zodpovědný, a proto jsou uvedené údaje o mnoho nižší než výše uvedený počet takových trestných činů, evidovaných státním zastupitelstvím a Úřadem vyšetřování.) Roste i verbální agresivita holých lebek, v řeči paragrafů charakterizovaná např. jako „hanobení rasy“: loňských třicet případů bylo v letošním roce už o deset překonáno. V ministerském materiálu najdeme ještě dvě mimořádně zajímavá čísla, která zřejmě signalizují „nové trendy“ tuzemského rasového násilí: skini za svůj cíl vybírají už čím dál častěji nejen Romy, ale i cizince s odlišnou barvou pleti (v loni to odnesli dva lidé, letos už třináct), a Romové zase přestávají spoléhat na stát a začínají se razantně bránit sami. Dokazuje to jejich letošních čtrnáct protiskinheadských výpadů. Loni tak Romové na pocit ohrožení reagovali pouze dvakrát.

Jak na to

Jaký recept na jedno z „největších bezpečnostních rizik země“ (takto označila rasové násilí loňská Rumlova Zpráva o bezpečnostní situaci ČR) tedy policie a justice nabízí? Pokud se případ dostane až před soud, nemělo by být problémem demonstrovat tu zájem státu jednoznačným způsobem: státní zástupci dostali už v květnu pokyn vyžadovat pro pachatele takových trestných činů co nejpřísnější trest. Od prvního září navíc obžalovaným hrozí i přísnější sazby: například za rasově motivovanou vraždu by si neměli od soudu odnést méně než dvanáct let (spodní hranice u vraždy přitom činí osm let). Potrestání takových zločinů by mělo být co nejrychlejší - ministr spravedlnosti vyzval předsedy krajských soudů, aby v těchto případech soudy vyřizovaly žaloby co nejrychleji. To se ovšem zatím úplně nedaří. Tak třeba proces s vrahy Tibora Berkiho, kterého skupina skinů umlátila letos v květnu ve Žďáru nad Sázavou pouze kvůli barvě jeho pleti (viz Respekt č. 21/95), začne u Krajského soudu v Brně 28. listopadu. Státní zastupitelství přitom podalo žalobu k soudu už 27. července.Státní zástupci a soudci však mohou začít jednat až poté, co svou práci odvede policie a vyšetřovatelé. Úřad vyšetřování přijal své vlastní instrukce už v květnu: rasové trestné činy by podle těchto pokynů měly být přidělovány pouze specializovaným vyšetřovatelům. Ti by měli důsledně zkoumat, zda mají pachatelé vztah ke „skupinám, organizacím nebo prostředí připomínajícím myšlenky rasové výlučnosti“. Své poznatky pak mají předávat kriminální službě, ve které od srpna funguje pracoviště pro „metodiku a koordinaci policie na úseku extremismu“. I řadoví policisté mají v boji proti rasismu svůj úkol: na začátku října vydal policejní prezident tajný metodický pokyn, jakou taktiku mají strážci zákona v boji s extremisty použít. A pokud by snad policie proti demonstracím holých lebek nezasahovala dostatečně důrazně, hodlá policejní prezidium vyvodit „nekompromisní kádrová opatření“. Že to Oldřich Tomášek myslí skutečně vážně, se už v září přesvědčil okresní ředitel v Novém Jičíně: o svou židli přišel poté, co jeho muži nebyli schopni zabránit skupině skinů v útoku na koncert punkových kapel, při kterém byl vážně zraněn jeden z vystupujících hudebníků.

Neliberální opatření

Připočteme-li ke všem těmto opatřením připravovanou novelu zákona o sdružování, která vnitru dovoluje zakázat bez varování činnost extremistické organizace (jde evidentně o reakci na fiasko vnitra při snaze papírově zlikvidovat kryptofašistické spolky Vlastenecká liga a Vlastenecká fronta - viz Respekt č. 27/95), zdá se, že pro tuzemské rasové násilníky nastávají krušné časy.Jenže to zřejmě k rozehnání mraků stačit nebude. V době, kdy se více než sedmdesát procent české populace přiznává k silné averzi vůči Romům, představují rasové útoky jen důsledek obecné atmosféry. Pro rasový smír jsou dnes stejně závažným, ne-li závažnějším nebezpečím sílící projevy neskrývané diskriminace. Čím dál víc restaurací či veřejných bazénů lepí na vstupní dveře nápis Romům nepřístupno. Poslední dokumentovaný případ se týká bazénu ve Vsetíně a ke stejné praxi se přihlásily i tamní městské lázně. V Břeclavi dokonce podle sdělení ROI nemohou Romové do žádné z místních hospod s výjimkou hotelu pana Baránka. Vláda ovšem dala už na jaře jasně najevo, že ji podobný přístup příliš netrápí: odmítla totiž zařadit do novely živnostenského zákona paragrafy, které by podobným výstřelkům zabraňovaly. A minulý čtvrtek si vzal ministry za vzor i parlament. Při projednávání živnostenského zákona zamítli poslanci antidiskriminační návrh svého kolegy Radima Špačka (ODA). Z ODS hlasoval „pro“ jako jediný předseda sněmovny Milan Uhde. Návrh pak jednohlasně podpořil pouze klub ODA. Celkem se v parlamentu našlo jen 40 ze 179 poslanců odmítajících smířit se s ponižující praxí „jen pro bílé“. Za pozornost pak stojí argumentace zpravodaje této novely Petra Bachny (ODS). Podle něj patří podobné ustanovení do zákona na ochranu spotřebitele. Pan poslanec ale pravděpodobně zapomněl, že zákaz diskriminace poslanci nedávno právě z tohoto zákona škrtli jako „neliberální opatření“.