HISTORIE..CZ
90. léta

Případ Pithart-Král se vyjasňuje

Nejdelší (a nejlépe zdokumentovaný) korupční skandál polistopadových Čech se konečně blíží k rozuzlení. Aféra Pithart-Král vstoupila minulý čtvrtek do svého pátého kola a zdá se, že do měsíce by měl být vynesen rozsudek. Příští týdny tedy nebudou pro bývalého ředitele Agrobanky ing. Jana Krále příliš klidné.

Nejdelší (a nejlépe zdokumentovaný) korupční skandál polistopadových Čech se konečně blíží k rozuzlení. Aféra Pithart-Král vstoupila minulý čtvrtek do svého pátého kola a zdá se, že do měsíce by měl být vynesen rozsudek. Příští týdny tedy nebudou pro bývalého ředitele Agrobanky ing. Jana Krále příliš klidné. Během čtyř let, co se vyšetřuje a soudí jeho pokus o úplatu premiéra Petra Pitharta, zažil sice už dvakrát osvobozující verdikt, tentokrát se ovšem s největší pravděpodobností tato situace opakovat nebude: v případu totiž nastal zásadní obrat. Soud má poprvé k dispozici magnetofonovou nahrávku se záznamem schůzky, na které Jan Král nabízí Pithartovu „důvěrníkovi“ (ve skutečnosti ovšem policejnímu agentovi) úplatek. A druhá neméně důležitá věc: proti bývalému bankéři stojí konečně nový soudce. JUDr. Podlipnou, která Krále už dvakrát osvobodila pro nedostatek důkazů, nahradil JUDr. Vladimír Herman.

Neúčastí proti korupci

O skandálu Pithart-Král jsme informovali už tolikrát (naposledy v Respektu č. 6/95), že snad postačí jen telegrafická připomínka. V srpnu 1991 nabídl Jan Král coby generální ředitel Agrobanky tehdejšímu předsedovi vlády Petru Pithartovi milion korun a další výhody za „pomoc“ v získání lukrativního domu na pražském Smíchově. Přestože své nabídky poskytl písemně, a dokonce dvakrát (po premiérovi i policejnímu důvěrníkovi Josefu Doubravovi), byl Obvodním soudem v Praze 1 dvakrát osvobozen. Odvolací soud ovšem rozsudky pokaždé zrušil.Čtvrtečním líčením tedy začalo v pořadí už páté kolo a s novým soudcem vstoupily po desítkách měsíců do hry i nové skutečnosti. Letos v únoru uveřejnil Český týdeník (ČTD) nahrávku, která zaznamenává Královy schůzky s policejním agentem Josefem Doubravou. Tento materiál si následně vyžádala policie a čtvrteční soud se de facto týkal jen jeho. Po striktně právní stránce ovšem nelze říci, že by nahrávka znamenala korunní důkaz. Josef Doubrava totiž prohlásil, že jde o kopii, a nikoli originál - ten prý byl co do zvuku mnohem horší kvality. Na druhou stranu ale proti obsahu neměl žádné námitky: „Tohle sice není páska, kterou jsem nahrával, ale to, co slyšíme, zcela odpovídá mé schůzce s Janem Králem.“ Problém však je, že soudu se ve čtvrtek nepodařilo vypátrat, kde vlastně Doubravův originál skončil. Agent jej po schůzce odevzdal šéfovi celé akce Janu Šulovi, který byl tehdy ředitelem Služby na ochranu ekonomických zájmů. Šula před dvěma měsíci Respektu řekl, že kazetu předal policejnímu vyšetřovateli Rostislavu Grebeňovi. Ten ale v roce 1993 odešel od policie a jakoukoli vědomost o nahrávce rezolutně popírá. „Nic takového jsem nikdy nedostal. To mi pan Šula nedokáže,“ řekl ve čtvrtek u soudu.Tato situace je samozřejmě výhodná pro obžalovaného, který si už „nic nepamatuje“ a k pravosti záznamu se odmítá vyjadřovat. Jediným mužem, který se dnes k nahrávce může vyjádřit a vnést do případu světlo, je tedy major Šula (v současné době ředitel Úřadu pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti). Ten ale ke čtvrtečnímu soudu nepřišel, přestože dostal řádné předvolání. Dokonce se ani nenamáhal svoji nepřítomnost nějak omluvit a soud byl kvůli němu nucen odročit líčení na 8. června. Stejný den by měl znovu vypovídat i Petr Pithart.

Za měsíc rozsudek

I když tedy nahrávka jako „pouhá kopie“ nemůže sloužit za přímý důkaz, její existence má velký psychologický význam. Lze se z ní totiž dozvědět, co Král skutečně premiérovi nabízel. Zatím nebylo jak věrohodně zpochybnit bankéřovu verzi, že mu nešlo o nic jiného než o legální nabídku spolupráce Občanskému hnutí. „Dnes bych byl chytřejší, protože to, co jsem chtěl tehdy já, už je možné. Třeba sponzorská večeře ODS,“ řekl ve čtvrtek Král u soudu.Pokus o nevinný sponzoring však z magnetofonu zní hodně drsně i na rozbouřené časy roku 1991. Například tato pasáž (mluví Jan Král): „Premiér potřebuje zabezpečení. Naše firma Fincos mu dá akcie v hodnotě asi milion korun. Z toho by pro něj mohl bejt vejvar 200 až 500 tisíc ročně. Za Zborovskou (zde stál dům, o který měl Král zájem, pozn. red.) by vypadlo minimálně milion korun jako provize.“ Stejná částka by pro premiéra „vypadla“ v případě, že by se mu povedlo zajistit Králově bance daňové úlevy.Pro soud budou ale nejdůležitější ty svědecké výpovědi, které potvrzují autenticitu Králem napsaných listin, v nichž svoje nabídky pro pana „P“ upřesňuje. Jejich pravost nezpochybnil ani Petr Pithart, ani Josef Doubrava, a nakonec ani sám Král. Ten svou obhajobu stavěl vždy spíše na tom, že vzkazy (např. „Máme eminentní zájem o Zborovskou, potřebujeme podporu pana "P“ - výrazná možnost profitu") zachycené v soudních spisech sice Pithartovi psal, ale nikdy tím neměl v úmyslu premiéra uplácet. JUDr. Podlipná se s takovým vysvětlením spokojila, je však otázka, bude-li stejně důvěřivý i nový muž v čele senátu. Vladimíra Herman viděl spis poprvé před dvěma měsíci, a zdá se, že je rozhodnut vynést 8. června rozsudek. To je v dosavadním průběhu aféry nevídané tempo (např. před prvním soudem ležel spis s obžalobou na obvodě více než rok). V Králův neprospěch hovoří i fakt, že do pátého kola nastupuje s jiným advokátem. Právě jeho dosavadní obhájce JUDr. Stanislav Žirinčík (své odstoupení vysvětluje „zdravotními důvody“) mu totiž svou obhajobou výrazně pomohl ke dvěma osvobozujícím rozsudkům. Jinou věcí ale je, že díky vlekoucímu se procesu ztratil Králův čin pro právníky společenskou nebezpečnost. Takže exbankéři dnes zřejmě hrozí jen podmíněný trest.