Nový program starých tváří

Muž středu

Podobně jako listopadový kongres ODS i královéhradecké jednání ODA se točilo kolem tří bodů. Prvním jsou personální otázky, které byly v případě Aliance poznamenány především oběma zmíněnými aférami. Kdo ale čekal, že Jana Kalvodu v Hradci Králové potká osud Petra Čermáka, byl zklamán. Kalvoda nejen že byl opět zvolen většinou 174 hlasů (proti bylo pouhých 23, zdrželo se 30), ale jeho kontraverzní postup kolem BIS byl delegáty podpořen i v závěrečném usnesení. Skutečnost, že zůstal ve funkci (stejně jako všichni místopředsedové s výjimkou Daniela Kroupy, kterého nahradil Jiří Skalický), není až tak překvapivá, uvědomíme-li si, že ODA momentálně ve svých řadách nemá jinou osobnost, která by byla schopna integrovat různé stranické proudy (na straně jedné jde především o Vladimíra Dlouhého, na straně druhé například o Daniela Kroupu či Ivana Maška). Přesto je překvapující poměr, jakým byl zvolen, a dále skutečnost, že delegáti jednoznačně schválili i Kalvodův postup ve věci BIS. Proti bodu usnesení, který vyjadřoval podporu vedení ODA v „jeho úsilí o zlepšení práce BIS“, bylo kolem 20 delegátů, podpora převažovala i při diskusi. Zmíněná aféra tedy nejenže ODA nerozdělila, ale naopak ji stmelila.Pro koaliční partnery Aliance, respektive pro ODS, to znamená jediné: Kalvodova strana se bude v rámci koalice napříště zřejmě chovat ještě svébytněji a razantněji.Druhým bodem jednání konference byla diskuse nad problémy kolem stranické struktury a vnitroalianční komunikace. Tu měla zlepšit především úprava stanov, ke které však nakonec nedošlo. Po poněkud zmateném hlasovacím maratonu o záplavě nejrůznějších návrhů nakonec zvítězil názor, že problematiku stanov je třeba odsunout na podzimní celostátní konferenci. Víceméně do ztracena tak nakonec vyzněla i diskuse kolem způsobu, jakým mají v ODA probíhat předvolební primárky.Třetí a z dlouhodobé perspektivy nejzajímavější rovinu jednání tvořily teze politického programu ODA na léta 1995–96. Dokument, který vznikal od loňského léta, obsahuje sedm kapitol věnovaných jednotlivým oblastem (reforma právního řádu, hospodářská politika, školství a kultura, zdravotnictví, sociální a bytová politika a zahraniční politika). Úroveň jednotlivých kapitol je velmi rozdílná. Zatímco hospodářská a bytová politika Aliance (autoři Dlouhý, Kotrba) obsahuje řadu konkrétních návrhů, materiály věnované například reformě právního řádu, školství, kultuře a sociální politice (Kroupa, Ledvinka) jsou jen velmi obecně formulovány.

Program

Co ODA konkrétně navrhuje? V hospodářské oblasti je pro rychlé dosažení plné směnitelnosti české koruny, současně však chce zabránit silné revalvaci, která by mohla mít protiexportní důsledky. Dále navrhuje zásadní „přepracování zákona o cenných papírech, který musí obsahovat přísnější požadavky na zveřejňování údajů“ o jednotlivých podnicích. Podporuje rovněž vznik hypotečních úvěrů, rychlejší privatizaci bankovního sektoru a další liberalizaci cen, především u energie. ODA chce také urychleně zrušit mzdovou regulaci a prosadit „možnost odepisovat nevymahatelné pohledávky do nákladů“, změnit vztah mezi věřitelem a dlužníkem (novela zákona o bankrotech - posílení pravomoci věřitelských výborů), odstranit povinné živnostenské listy mimo koncesovaná odvětví a zredukovat počet podzákonných předpisů omezujících podnikání. Podobně konkrétní je Aliance i v kapitole Politika bydlení. Zde mj. navrhuje možnost odpočítávat splátky hypotekárního úvěru od základu daně, zkrátit dobu odpisování a zvýšit odpisovou sazbu u bytových staveb, urychlit liberalizaci nájemného, přejít na režim časově omezených nájemních smluv atd.Z výrazně vágněji formulované sociální politiky ODA stojí za zmínku - kromě tradičního požadavku na oddělení sociálního pojištění od státního rozpočtu - teze, podle níž nemají být přídavky na děti součástí systému sociálního zabezpečení; upravovat je má zvláštní zákon. Rodičovský příspěvek by pak měl být konstruován jako určité procento ze mzdy. (Mimochodem: o výšce koeficientu pro výpočet sociálních dávek není v textu ani slovo.) Pokud jde o reformy ve zdravotnictví, školství a kultuře, ODA sice konstatuje „nespokojenost s průběhem reformy“, sama však neříká „jak“ a zůstává u doporučení typu „musí se zlepšit“ či „ODA bude podporovat zlepšení podmínek pro…“

Základní otázka

I když nelze tvrdit, že tyto programové teze jsou jako celek něčím převratné, v hospodářské části jde nesporně o kvalitní materiál. Základní otázka, s kterou dnes ODA musí zápasit, totiž jak chce se svými návrhy uspět v každodenní politické praxi, jestliže její důvěryhodnost zůstává poznamenána aférami kolem stranického dluhu a BIS, tím ovšem zodpovězena není. Stručně řečeno: ODA má sice po jednání v Hradci Králové svým voličům co nabídnout, neudělala však nic pro to, aby je přesvědčila, že jí mají vůbec naslouchat.