Komunální volby 94

ODS vyhrála, komunisté vstali z politického hrobu

KSČM sice v komunálních volbách nezískala největší počet hlasů jako ODS, ani největší počet mandátů jako KDU-ČSL, přesto by se ale mohla směle přiřadit ke stranám, které se považují za jejich vítěze. Vděčí za to 650 000 našich spoluobčanů, kteří se této extrémistické straně rozhodli dát svůj hlas. Spolu s faktem, že v příštích čtyřech letech bude polovina všech křesel v obecních zastupitelstvích obsazena lidmi, kteří nepatří k žádné politické straně, je to bezesporu největší překvapení prvních komunálních voleb v samostatném českém státě.

Krok směrem k normálu

Zatímco při obecních volbách v roce 1990 byla účast přes 78 %, letos přišlo jen šest voličů z deseti. Na první pohled jde tedy o dramatický pokles. Skutečností však je, že obecní volby se nikde ve světě netěší takovému zájmu jako volby parlamentní, a toto pravidlo platí i v postkomunistických zemích. Pro srovnání: na Slovensku byla účast jen málo přes padesát procent, v Polsku přišla hlasovat jen třetina voličů a Maďarsko na tom bylo před dvěma roky ještě hůř. Interpretovat nižší volební účast jako důkaz všeobecného znechucení politikou je ošidné ještě i z dalšího důvodu: nejvíce lidí - kolem osmdesáti procent - přišlo volit v menších obcích, tedy v místech, kde občané pociťují individuální odpovědnost lidí za správu obce.Přesto však nelze tvrdit, že relativně nízká účast neměla na konečné výsledky voleb vliv. Fakt, že téměř čtyřicet procent obyvatelstva zůstalo doma, pomohl především komunistům a částečně i lidovcům. Obě tyto formace se totiž opírají o své tradiční, a dodejme, i poměrně disciplinované voliče. Ani větší zájem voličů by ovšem mnoho nezměnil na úspěchu nezávislých kandidátů, kteří se z hlediska získaných mandátů stali absolutními vítězi. (Ve velkých městech, kde vyhrály strany, bylo ovšem k získání jednoho mandátu třeba až 4 000 hlasů, zatímco v obcích stačilo v průměru jen sedmdesát hlasů.) V praxi se tak potvrdila teze, že na vesnici lidé volí podle osobních sympatií, zatímco v městech se orientují podle stranické příslušnosti. A i když to bude mít za následek stav, kdy radnice ovládnou politické strany, zatímco místní a obecní zastupitelstva budou většinou v rukou nezávislých, je třeba tento vývoj přivítat. Je to krok k normálnosti.

Vítězové

O tom, která z politických stran - zda ODS či KDU-ČSL - vlastně v komunálních volbách zvítězila, se uplynulý týden vedly obsáhlé diskuse. Na adresu lidovců je nutno říci, že dopadli lépe, než se očekávalo. Sedm procent hlasů a druhý největší počet získaných mandátů je v situaci, kdy se jejich parlamentní preference dlouhodobě pohybují u hranice pěti procent, nesporným úspěchem. Ať se to ale Josefu Luxovi líbí nebo ne, není to výsledek, který by signalizoval nárůst stoupenců jeho politiky, a dával tak naději, že si strana za dva roky v parlamentních volbách polepší. Názorně to ukazuje porovnání výsledků těchto a minulých komunálních voleb: před čtyřmi roky sice KDU-ČSL v konkurenci s OF získala stejný počet mandátů jako letos, tehdy ji však volilo o třetinu víc lidí.Optikou politické aritmetiky je samozřejmě vítězem voleb ODS, která vyhrála ve velkých městech a celkem dostala téměř třetinu všech odevzdaných hlasů. Jako hlavní příčinu je možno jmenovat skutečnost, že v dobře připravené a nákladné kampani dokázala mistrně zúročit výsledky své práce na celostátní úrovni. Překvapivě dobře se jí také povedlo minimalizovat dopad nejrůznějších afér (počínaje Čermákovým mercedesem a konče trestním stíháním pelhřimovského přednosty). ODS se zkrátka opět podařilo přesvědčit velkou část společnosti, že je stále jedinou, skutečně organizovanou a současně odpovědnou silou v zemi. Tento volební triumf však má ale pro budoucí vývoj strany jedno nebezpečí: opojení z úspěchu. ODS již tento stav zažila po volbách v roce 1992, kdy se někteří její členové opájeli mocenskou arogancí. Tentokrát je nebezpečí podobné - je to havárie samočistících mechanismů uvnitř strany.Tím, kdo má po komunálních volbách největší důvod k oslavám, je Grebeníčkova KSČM. Necelých čtrnáct procent hlasů a skutečnost, že každý desátý člen nového zastupitelstva bude komunista, je fakt, se kterým se bude zejména demokratická levice ještě nějaký čas vyrovnávat. Je samozřejmě možné utěšovat se tvrzením, že KSČM uspěla, protože postavila zdaleka největší množství kandidátů a hlasy dostala především od lidí v menších obcích, kde tolik nesejde na tom, kdo je z jaké strany. Je to ale jen strkání hlavy do písku. Pravda je taková, že ortodoxní komunisté po komunálních volbách vstali z politického hrobu a jsou opět nejsilnější opoziční stranou v zemi.

…a ti, co prohráli

Úměrně vítězství KSČM odpovídá porážka, kterou utrpěli sociální demokraté. Osm procent hlasů a jen o málo víc než každé padesáté místo v zastupitelstvu je výsledek, který nelze svést jen na špatně vedenou volební kampaň. Logickým důsledkem by mělo být odstoupení stranického vedení a svolání mimořádného sjezdu strany. Nic takového se ovšem v Lidovém domě zatím nechystá; předseda Zeman zatím jen oznámil, že na své politice „nemá co měnit“. Přitom není pochyb, že je za porážku ČSSD odpovědný. Především díky jeho politice totiž sociální demokraté nedostali hlasy těch lidí, kteří hledají rozumnou opoziční alternativu a v komunálních volbách bu_to nešli volit, nebo své hlasy dali nezávislým. S trochou nadsázky lze tedy říci, že komunální volby vrátili sociální demokraty o dva roky zpět: opět mají předsedu, který je přivedl k volební porážce, ale na své politice prý nemá co měnit.Výsledek, kterého dosáhla ODA, není ani úspěchem, ani porážkou. Aliance kandidovala jen ve velkých městech, a proto je jejích 7 % hlasů a necelé procento mandátů svého druhu politickou remízou. Jedna věc je však z tohoto výsledku patrná: představa, že by se ODA mohla v blízké budoucnosti proměnit v masovou stranu výrazně konkurující ODS, je nesmyslná.Poslední parlamentní stranou, jejíž výsledek je třeba zmínit, jsou sládkovci. Tato fašistická formace dostala přesně tolik, kolik jí předpovídaly průzkumy - 3 % hlasů. Není to málo, nicméně v globálním pohledu na výsledky komunálních voleb je uklidňující, že republikáni nikde nedosáhli víc jak 10 %.Zbývá se zmínit o trpasličích stranách - KDS, Svobodní demokraté a DEU. Prvně jmenovaná dostala volbami ránu z milosti (celkem 0,5 % hlasů). Otázkou je už jen to, zda se sloučí s KDU-ČSL, či snad s ODA. Pro Svobodné demokraty se volby stály zdánlivým combackem. Ve skutečnosti však dostali stejná dvě procenta, která jim pravidelně přisuzují výzkumy veřejného mínění. Poslední v řadě, Demokratická unie, získala zhruba tolik hlasů (2 %), kolik by dostal KAN, kdyby mohl agitovat na stránkách Českého deníku a za předsedu měl výřečnou Alenu Hromádková. A to je také úroveň, na které DEU zůstane.