O co se hrálo v případu Lizner

Ředitele Centra kupónové privatizace upláceli lidé od C.S. Fondu a firma Trans World International

Minulé pondělí se v pražské restauraci Asia setkal šéf Centra kupónové privatizace Jaroslav Lizner se dvěma lidmi z C.S. Fondu a jedním zástupcem firmy Trans World International (TWI). Jaroslav Lizner zde v příjemném orientálním prostředí svým společníkům slíbil, že C.S. Fondu pomůže získat ve druhé vlně kupónové privatizace alespoň 40 procent akcií jistého podniku, který drží velkou část potravinářského trhu na západě Čech. Lidé z fondu zase na místě podepsali smlouvu se zástupcem TWI, že získané akcie obratem prodají právě této firmě. Pro všechny zúčastněné to byla výhodná transakce: Jaroslav Lizner získal slušnou „provizi“, TWI šanci, že dostane většinu v podniku, o který už dlouho a bezvýsledně usilovala, a pro C.S. Fond to znamenalo prostě dobrý obchod. Všechno však nakonec dopadlo jinak: při odchodu z Asie byla čtveřice mužů zatčena příslušníky speciální protiteroristické jednotky URNA. Jaroslav Lizner měl v tu chvíli u sebe kufřík s více než osmi milióny korun.Ředitel speciálního útvaru pro boj s korupcí Jan Šula mohl zásah proti jedné z nejvlivnějších osobností privatizace státního majetku připravovat celé dva týdny. Přesně před takovou dobou totiž údajně zástupce firmy TWI udal připravovanou transakci na policii. Svůj nepochopitelný krok TWI zdůvodňuje údajným „pobouřením“ nad stupňujícími se požadavky J. Liznera. Šéf kupónového Centra prý původně začínal na čtyřech miliónech, nakonec selhání své osobnosti ohodnotil částkou 8 334 500 korun. Za tyto peníze byl mimo jiné ochoten předat svým obchodním partnerům seznam adres budoucích akcionářů firmy, o kterou šlo: Mlékárny Klatovy.

Kdo se skrývá za TWI

Podle řady úředníků z Fondu národního majetku a ministerstva pro privatizaci je převod klatovských mlékáren do soukromých rukou od počátku jedním z „nejkomplikovanějších případů“, které kdy museli řešit. První privatizační projekt začala vláda připravovat už v roce 1991, ale díky nejrůznějším kontroverzím se záležitost neustále protahovala (viz článek Klatovská privatizační anabáze na str. 6).Firma TWI, která hraje klíčovou roli v současném skandálu, se mezi uchazeči o podíl objevila v prosinci minulého roku. Tehdy za 34 % Mlékáren Klatovy nabídla ve veřejné soutěži bezkonkurenčních 220 miliónů korun, čímž o celých sedmdesát miliónů trumfla druhého vážného zájemce - Investiční banku - a vyhrála. Na základě několika upozornění a stížností (jedna z nich byla například od náměstka ministra Dyby Václava Kupky, druhá, daleko razantnější, od správní rady akciové společnosti Mlékárny Klatovy, a. s. A současného ředitele podniku ing. Sekyrky) se Fond národního majetku v červnu letošního roku náhle rozhodl výsledky veřejné soutěže anulovat. Zjistilo se totiž - a podle našich informací to doložila i inspekce Fondu národního majetku - že nebyla beze zbytku splněna formální pravidla této veřejné soutěže. Konkrétně a oficiálně šlo například o „nedostatky v doložení totožnosti účastníků“. Neoficiálně hrálo svou roli i „určité podezření“, které měl údajně Fond vůči nevysvětlenému původu finančních prostředků firmy TWI.

Nenápadná paní z Proseku

Firma Trans World International byla založena v červnu 1992 a její výhradní majitelkou je paní Karla Mirtesová. Tato osmašedesátiletá důchodkyně žije na pražském sídlišti Prosek a nikdo by neuhádl, že právě z jejího malého bytu vyšla před časem nabídka koupit za čtvrt miliardy korun část státem privatizovaného podniku. Zdá se ostatně, že tomu nevěří ani sama paní Mirtesová: během telefonického rozhovoru popřela, že by měla s firmou TWI „cokoli společného“.„Paní Mirtensová možná nepochopila, na co se jí ptáte,“ říká právní zástupce a zplnomocněnec TWI Luboš Sotona. Firma se podle něj zabývá vývozem mlékarénských výrobků do zemí Perského zálivu. L. Sotona považuje slova paní Mirtesové o tom, že nemá s firmou nic společného, za indispozici způsobenou vážnou nemocí. „V odpovědi asi pouze vyjádřila své znechucení z anulování soutěže,“ říká Sotona, který jménem TWI vedl první vyjednávání o mlékárnách na Fondu národního majetku (podle našich informací si počínal velice arogantně a agresívně, především poté, co se dozvěděl, že veřejná soutěž, ve které jeho firma zvítězila, byla anulována). Dnes tentýž JUDr. Sotona tvrdí, že jím zastupovaná firma už dávno ztratila o Klatovy zájem a „nechce o nich ani slyšet“. Ale jak si tedy vysvětlit úsilí, se kterým se TWI ještě nedávno snažila západočeské mlékárny dostat? Jenom tím, že - jak říká L. Sotona - „byly prostě volné a k dispozici“? Podle ředitele mlékáren ing. Jana Sekyrky je zájem o podnik opodstatněný: ten, kdo ovládá zpracovatelský průmysl v kraji, ovládá nejen ceny zemědělských výrobků, ale určuje i cenu půdy apod. Podle poslance Vlastimila Tlustého (ODS) patří české mléko v Evropě mezi nejlevnější a navíc „nikdo nedokáže za takovou cenu a v takové kvalitě vyrobit sušené mléko, které je nejpodstatnější surovinou výroby čokoládového průmyslu“. Bývalý ministr zemědělství Bohumil Kubát si naopak myslí, že zájem o české mlékárny může být motivován touhou západních firem zbavit se konkurence. Z této pozice také proti vstupu TWI argumentoval ředitel Sekyrka, který dodnes tvrdí, že jde o naprosto nečitelnou firmu, jejíž majitelkou je zjevně „nastrčená figura“.

C.S. Fondy na scéně

I když JUDr. Sotona opakovaně popírá, že by se jeho mandanti z TWI zajímali o klatovské mléko nebo že by zástupce firmy večeřel s J. Liznerem v restauraci Asia, informace získané z několika nezávislých zdrojů říkají opak. Podle nich se osudného pondělního jednání nad pstruhem Kissu, mořským filém Chung Šao a kachnou s medem (jednotná cena všech jídel 112 korun) vedle J. Liznera, dvou pracovníků investiční společnosti C. S. Fond účastnil i člověk z TWI. Z informací, které má Respekt k dispozici, vyplývá, že se zástupci C.S. Fondu po zadržení přiznali k „prostřednictví“ v transakci. Jinými slovy: chtěli adresy (databázi) od Liznera pro TWI za úplatu získat. Proč si ovšem TWI nekoupilo své zboží přímo od ředitele CKP samo? V tomto ohledu se až do podrobné policejní zprávy dá pouze spekulovat.Jednou z možností je, že C.S. Fond, který během druhé vlny získal zhruba dvacetiprocentní podíl v podniku Mlékárny Klatovy, byl právě tou společností, které firma TWI nabídla odkoupit za výhodnou cenu získané akcie mlékáren. Ovšem patrně pod podmínkou, že seženou nějaké další prodejce či alespoň adresy potenciálních prodejců, aby se výsledný nákup blížil či představoval většinový podíl. Další varianta, která však první neodporuje, spočívá v tom, že někdo z C.S. Fondu se s Liznerem znal (právník C.S. Fondu je zároveň právníkem Liznera) a nabídl se lidem z TWI, že se pro ně potřebné informace pokusí získat. Investiční společnost C.S. Fond si právě zařizuje nové prostory v centru Prahy, Perlové ulici číslo 1. Výkonný ředitel firmy ing. Pavel Vráblík nám při návštěvě potvrdil, že jeho investiční společnost získala během druhé vlny kupónové privatizace významný podíl v klatovských mlékárnách. Neví, zda tyto akcie společnost prodá nebo si je ponechá - jednoznačnou strategii v tomto směru C.S. Fond doposud nemá, rozhodne se prý až podle toho, co bude výnosnější. Se současným managementem mlékáren už společnost jednala, o firmě TWI ale Vráblík nic neví. Na otázku, zda se C.S. Fond zúčastnil schůzky v restauraci Asia, odpovídá výkonný ředitel: „Rozhodně ne!“ Na jinak formulovaný dotaz: „Můžete vyloučit, že se předání úplatku panu Liznerovi zúčastnil někdo z C.S. Fondu?“ odpovídá P. Vráblík opatrněji: „K tomu bych se nerad vyjadřoval.“ Stejně tak by se ředitel „nerad vyjadřoval“ k možnosti, že nějací dva zaměstnanci fondu byli minulé pondělí zatčeni.

K čemu mohla TWI potřebovat Jaroslava Liznera

Lze si pochopitelně představit, že získat rozhodující podíl by šlo daleko snadněji: prostým a snad docela laciným odkoupením akcií od nových vlastníků. Druhá vlna ovšem ještě neskončila. Jak získat adresy DIKů a jména fondů, kteří a které v druhé vlně úspěšně objednali akcie mlékáren? Je možnost zjistit jména úspěšných objednavatelů (budoucích akcionářů) ještě před koncem vlny, respektive ještě před tím, než se kupónové bloky stanou opravdovými akciemi? Tyto informace může Středisko cenných papírů SCP předat, ale pouze Fondu národního majetku nebo statutárnímu zástupci podniku, pokud bylo objednávání jeho akcií prohlášeno za ukončené. Management může svolat schůzku hlavních akcionářů (když je například jasné, že podnik patří větším fondům). Noví majitelé se mohou se stávajícím vedením firem scházet, pořádat cosi jako předběžné neoficiální valné hromady, dohadovat se předběžně co s podnikem, dohlížet na to, aby nebyl rozkraden apod. Podobnou informaci (databázi) by od SCP či pana Liznera mohl podle zákona získat buď Fond národního majetku nebo stávající vedení Mlékáren Klatovy. V posledním, šestém kole zbývá ovšem prodat ještě asi 7 000 akcií, a proto ani současní představitelé podniku v čele s ředitelem Sekyrkou nemají zatím na podobnou informaci nárok. Navíc - i kdyby je získat mohlo - prostě by TWI takové informace nepředalo: TWI je konkureční podnik. Co zbývá? Čas spěchá a fondy, které získaly podíl v mlékárnách v druhé vlně, pravděpodobně slíbily firmě Trans World International akcie levně prodat. Do získání rozhodující většiny schází kromě investičních fondů, ochotných prodat získané akcie, pár desítek tisíc DIKů, které si lze koupit, pokud mám k dispozici jejich adresy. Jde sice o spekulaci, ale nikdo jiný než Jaroslav Lizner nebo nějaký další člověk ze Střediska cenných papírů podobnou informaci nabídnout nemohl. TWI se možnost získat je za úplatu přímo nabízela.Řada investičních společností, jako je například C.S. Fond, které spravují investiční fondy, zřizují také brokerské (makléřské firmy), které se zabývají obchodem s cennými papíry. Firma C.S. Fond zřídila firmu C.S. Brokers. Brokerské firmy běžně uzavírají smlouvy s investory, kteří chtějí získat v určité firmě rozhodující podíl - 51 %. Akcie mohou nakupovat na kapitálovém trhu burze, ale mohou uzavírat i tzv. futures obchody: ty spočívají v tom, že fondy nebo DIKové, kteří si úspěšně objednali akcie některé společnosti v kupónové privatizaci, se zaváží prodat je po skončení kupónové vlny brokerské firmě za určitou cenu. Vyplaceny mohou být i předem. O něco podobného mohlo jít i v našem případě. Existovala patrně smlouva mezi C.S. Brokers a TWI.

Investiční společnost C.S. Fond, a.s. obhospodařuje majetek ve výši 1,5 miliardy korun, získaný v první vlně kupónové privatizace. Je rozdělen do tří fondů. C.S. Fond pravidelných výplat je zaměřen na „pravidelné vyplácení dividend“. Získal majetek ve výši 854 miliónů korun, má 37 tisíc akcionářů a za rok 1993 vyplácel dividendu 1 000 korun na tisíc investovaných bodů. C.S. Fond pivovarnického a sladovnického průmyslu obhospodařuje majetek ve výši 255 miliónů korun, má 25 tisíc akcionářů. Podle svého vyjádření získal významný podíl v sedmi českých pivovarech. C.S. Fond kapitálového růstu má 18 tisíc akcionářů, stará se o majetek v hodnotě 438 miliónů korun. Do druhé vlny zřídil C.S. Fond další čtyři fondy.

Nejvyšší kontrolní úřad upozornil před půl rokem na fakt možného zneužití informací o kupónové privatizaci. Jako první má informace z kupónové privatizace k dispozici soukromá firma Podnik výpočetní techniky (obchod s cennými papíry provádí na pověření Střediska cenných papírů její dceřiná firma RM-Systém).SCP je podle svého statutu zřízeno k „registraci obchodování s cennými papíry“, Centrum kupónové privatizace má „zajistit rozprodej státního majetku za kupóny“. Protože jsou obě společnosti (příspěvkové organizace zřízené ministerstvem financí) personálně spojeny (osm z deseti zaměstnanců CKP pracuje i v SCP), může osoba, která má v CKP přístup k důvěrným informacím, zároveň v SCP obchodovat.Vláda projednala zprávu o CKP 31. srpna letošního roku a ve svém usnesení č.484 „bere závěr na vědomí“ a souhlasí se stanoviskem ministerstva financí (které přijalo za své stanovisko Liznera a téměř s ničím z kontrolní zprávy nesouhlasilo, Lizner nicméně ustoupil od své výhrůžky, že bude NKÚ žalovat). Vláda rovněž vyjádřila své znepokojení z úniku informací z NKÚ (stěžovala si tím vlastně na zveřejnění ve Věstníku). Zpráva NKÚ kritizovala ministerstvo financí, že za tři roky existence CKP nekontrolovalo finanční operace středisek (CKP založeno 3.6.1991, SCP 29.12.1992).V Parlamentu projednává zprávu rozpočtový výbor, jednání mělo být uzavřeno minulou středu. Ale pro neúčast zástupců vlády se odročilo.