Kouzla bankovního génia

Ing. Jan Král zaštítil své akciovky neexistující firmou

Bývalý ředitel Agrobanky Jan Král, který je už tři roky obviněn z pokusu o korupci premiéra české vlády Pitharta a dosud nebyl odsouzen, se v době mezi jednotlivými soudními stáními ve své kauze rozhodně nenudí. Přestože ho před třemi lety po nedobrovolném odchodu z Agrobanky bývalí kolegové označovali za „mrtvého bankéře“, nic nenasvědčuje tomu, že by se z finančního světa ztratil. Po svém odchodu z páté největší tuzemské banky se ocitl v představenstvu několika obchodních firem a do bankovního světa se nepřímo vrátil poté, co jedna z nich koupila akcie Podnikatelské banky. O potížích ing. Krále se soudy jsme mnohokrát podrobně psali (naposledy v Respektu č. 38/94), takže jenom připomeňme, že v roce 1991 nabídl tehdejšímu premiérovi Petru Pithartovi miliónový úplatek za to, když „pomůže“ Agrobance získat lukrativní budovu na pražském Smíchově. Přesto, že tak učinil písemně a svou nabídku zopakoval i policií nastrčenému důvěrníkovi, nebyl ani napočtvrté odsouzen. Podle optimistických předpovědí půjde před senát popáté někdy během příštího roku.

Utajený byznysman

Pokud necháme stranou právní problémy a podíváme se na ekonomickou aktivitu Jana Krále, zjistíme, že ani na tomto poli netrpí tento nenápadný muž přehnanou snahou o důvěryhodnost. Podle textu na vizitkách, které rozdává, je majitelem firmy Fincos. Žádný takový podnik ovšem neexistuje, respektive není uveden v rejstříku živnostenského odboru Magistrátu hlavního města. Jeho vedoucí Eva Novaková přitom potvrzuje, že ani jednotlivé Živnostenské odbory obvodních úřadů Jana Krále ani Fincos ve svých seznamech nevedou. Otázka samozřejmě je, proč by se byznysman Králova formátu uchyloval k tomuto napohled neuvěřitelnému opomenutí. Podle právníků je jedinou výhodou neregistrované firmy fakt, že kromě policie se o ní nikdo nic nedozví. Ve všem ostatním je v nevýhodě: nemůže například uzavřít žádnou smlouvu. Snaha o utajení ovšem Fincosu odpovídá: i když se člověk volající do této firmy představuje jako klient a možný zákazník jejích služeb, je podroben především arogantnímu výslechu, odkud vlastně získal telefonní číslo. Pokud to není schopen rychle a „věrohodně“ vysvětlit, sekretářka bez řeči hovor přeruší. Přestože dr. Novaková vylučuje, že by z magistrátní kartotéky mohl nějaký živnostenský list vypadnout díky úřednické chybě, Jan Král trvá na tom, že registrován je: „Že nejsem v rejstříku, mě nezajímá. Já živnostenský list mám, který vám neukážu, a víc vám neřeknu.“

Korektní partner

Na tajuplné firmě Fincos je překvapivá i adresa: podnik sídlí v Lidovém domě, centrále sociálních demokratů. Tato strana, pověstná výpady svého předsedy proti špinavým penězům v politice, však slovy svého hospodářského tajemníka Ivana Havlíčka považuje Jana Krále za „důvěryhodného partnera“. Výši nájemného pro Fincos odmítá Havlíček sdělit (podle nabídek realitních kanceláří v centru Prahy stojí podobný prostor ročně okolo 400 tisíc). Fakt, že sociální demokraté berou peníze od firmy, která není v rejstříku a jejíž šéf má na krku soud za podplácení premiéra, odmítá Havlíček komentovat, stejně jako otázku, zda vůbec viděl živnostenský list Fincosu. „Neplete se nám do politiky a je to náš starý partner,“ říká hospodářský tajemník ČSSD. Je fakt, že politická strana není povinna informovat veřejnost o svých nájemnících. Přesto je „nájemní strategie“ naší nejvýznamnější opoziční strany přinejmenším zarážející. Podle vývěsek u dveří Lidového domu si prostor v této budově pronajaly čtyři firmy; podle obchodního rejstříku by zde však mělo sídlit ještě dalších šestnáct společností. Tajemník Havlíček nesoulad komentuje podobně jako jeho partner Král: „Do toho vám nic není.“

Chobotnice

Královy vizitky tedy nelžou: jeho oficiální firmou v Lidovém domě je Fincos. Vysvětlení, proč si podnik jednoho muže, který navíc zjevně nestojí o žádné klienty, pronajímá hned tři místnosti, podává obchodní rejstřík. Na stejné adrese jako Fincos sídlí totiž další čtyři akciovky. Kromě stejné činnosti (podle oficiálního zápisu je to „poradenství, leasing strojů a zařízení, obchod se zbožím apod.“) je spojuje i to, že v představenstvu každé z nich zasedá - Jan Král.„Máte špatné informace,“ tvrdí exředitel Agrobanky. „V mých kancelářích sídlí pouze dvě firmy: Fincos a Delta T. O těch ostatních nic nevím.“ Ing. Král nedokáže vysvětlit ani fakt, že figuruje v představenstvu čtyř firem zabývajících se vesměs stejnou činností, a odkazuje na „specifika“, která prý lidé neznalí byznysu nikdy nepochopí.Ale i ten, kdo uvěří a nechá dvě Králem popírané aktivity (Pro-fin, a. s. a Top-fin, a. s., obchod a poradenská činnost) stranou, nemůže překročit poslední zbylý podnik: Deltu T. Už na první pohled je mimořádně zajímavý rodokmen této firmy (viz graf).V prosinci roku 1990, v době Králova ředitelování, založila Agrobanka spolu s firmou Dancco akciovou společnost Adeko. Dancco je joint-venture, který již v roce 1988 založily České plynárenské podniky spolu s dánským kapitálem. Adeko od začátku soustředilo svoji činnost především na leasing. Agrobanka kromě základního kapitálu (držela 60 %) přispěla nové firmě úvěry, které byly podle současného výkonného místopředsedy Agrobanky ing. Pavla Jandy „v řádech sta miliónů korun“. Přesnou částku Janda nemůže uvést, protože Adeko - i když své úvěry nesplácí - zůstává zatím klientem Agrobanky. V Adeku získal brzy po jeho založení vlastnický podíl Jan Král, což on sám nepopírá. Poté, co se v souvislosti se svým korupčním pokusem ocitl ve vazbě, Agrobanka svůj podíl ve firmě prodala. Nechtěla být totiž z důvodů své pověsti spojována s Královým jménem. Vztahy s Agrobankou i hospodaření Adeka se začaly pronikavě zhoršovat. Firma Adeko, která měla před třemi lety aktiva přes miliardu korun, dnes není schopna dostát svým závazkům a Agrobanka ji v nejbližších týdnech (na základě rozhodnutí svého vedení) navrhne do konkursu. Další leasingová firma, v jejímž představenstvu sedí kromě Jana Krále i jeho mladší bratr Josef Král - Unileasing, a. s. (založena v dubnu 1992), přitom prosperuje a je jednou z největších firem tohoto druhu u nás. V září roku 1993 založilo Adeko a Unileasing zmíněnou Deltu T (sídlí v Lidovém domě ve stejné kanceláři jako Fincos). Ta se podle rejstříku opět zabývá činností poradců, zprostředkováním prodeje apod. Delta T má ve svém základním jmění 21 miliónů korun (povinné minimum je dvacetkrát menší). Podle našich informací je pravděpodobné, že na založení Delty T použilo Adeko právě peníze získané od Agrobanky v době, kdy byl Král ředitelem. Delta T byla donedávna významným akcionářem Podnikatelské banky. Před třemi týdny svůj podíl prodala plzeňské firmě Kovopetrol. Většina zmíněných firem má společnou další zajímavou věc: jména Král a Fantík. Ing. Josef Fantík je ředitelem Podnikatelské banky, jeho syn Josef Fantík sedí v dozorčí radě Delty T a v představenstvu Adeka. Náš Jan Král je členem představenstva Unileasingu a Delty T a jeho mladší bratr Josef Král členem dozorčí rady Unileasingu. Před měsícem byl ještě Josef Král prvním náměstkem Podnikatelské banky, ale o týden později odstoupil, oficiálně ze zdravotních důvodů. Ve skutečnosti šlo o to, že Delta T se většiny svého majetkového podílu v Podnikatelské bance zbavila. Jan Král a Josef Fantík st. spolu pracovali před revolucí v SBČS. Podle oficiálního sdělení Podnikatelské banky vlastní Delta T dosud malou část jejich akcií - ing. Jan Král to samozřejmě popírá.

Podivné úvěry

Představitelé představenstva Agrobanky zdůrazňují, že současný management s bývalým šéfem velmi rychle přetrhal veškeré vazby. Agrobanka má v současnosti relativně vysoké rezervy, musí ale dosud řešit značné nepříjemnosti, které vznikly během Králova ředitelování. Kromě zmíněných úvěrů firmě Adeko je znám ještě jeden ukázkový případ. Třetí muž tehdejšího Agrokombinátu Slušovice Arnošt Traxler si už během roku 1990 vypůjčil z Agrobanky 320 miliónů korun na záchranu hroutícího se „slušovického zázraku“ (mimochodem -legendární předseda slušovického družstva František Čuba se po zvolení Miloše Zemana do čela ČSSD stal sociálním demokratem), dodnes tento dluh nesplatil a je už tři roky vyšetřován policií. Banka není povinna o svých špatných úvěrech informovat veřejnost (je to logické, protože dokud nenavrhne klienta-neplatiče do konkursu, může ho zvěřejněním podobné informace odradit od úmyslu ještě někdy něco splatit). „Za mne měla Agrobanka zisk čtyři miliardy, a podívejte se, co s ním od té doby udělali,“ hodnotí své výsledky ing. Král. Zapomíná však uvést, že Agrobanka dodnes soudně vymáhá okolo tří set úvěrů, které poskytla právě během jeho působení ve funkci.