Cikánům vstup zakázán!
Jak je to s ochotou českého státu bránit se rasové diskriminaci
Na možnost zaplavat si v přerovském koupališti Předmostí může zapomenout každý, kdo je Rom. Skupinka opilých „cikánů“ se tu totiž před třemi týdny koupala v šatech a majitelce, která je chtěla vyhodit, vyhrožovali zabitím. Miroslava Šejbová reagovala po svém: zakázala na své koupaliště vstup všem „černým“ bez rozdílu.O tom, že její nařízení platí absolutně, se ve středu desátého srpna mohla přesvědčit skupinka čtyř brněnských Romů. S argumenty typu „Jste všichni stejní“ odmítla asi čtyřicetiletá majitelka koupaliště i jen vyslechnout, že návštěvníci přijeli z Brna, jsou čistí a střízliví a v Přerově ještě nikdy nebyli. „Já nejsem rasistka,“ řekla na závěr Miroslava Šejbová, „ale až si dáte tři piva, začnete řvát, krást a rozbíjet sklenice jako ostatní. Prostě tady máte jednou provždy stop.“ Romský otec mezitím vysvětlil svým dětem, že se budou muset vykoupat až po návratu do Brna. Ani tam to ale nebude jednoduché. Romy totiž nevidí rádi na koupališti v Záprtovicích, a jelikož v bazénu Kraví Hora dva „černí mladíci“ ukradli tašku, nepouštějí je až na pár výjimek ani sem.
Dokonalý kruh
Když před několika týdny číšníci v jedné z restaurací americké mamutí firmy Wendy's obsloužili čtyři černochy o třicet minut později než vedle sedící bělochy, zaplatila společnost Wendy's ještě před zahájením soudního sporu několik miliónů dolarů odškodného za možnou rasovou diskriminaci. V Česku se nápisy zabraňující Romům ve vstupu do restaurací či obchodů objevují od listopadu 1989 prakticky neustále, a to bez ohledu na to, že platí ústavní Listina základních práv a svobod, která nepřipouští jakoukoli formu diskriminace. Česká republika je navíc i signatářem Mezinárodní úmluvy OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace, kde se výslovně říká, že stát zaručí „rovná práva přístupu na všechna místa a na používání všech služeb pro veřejnost, jako je hromadná doprava, hotely, restaurace, kavárny, divadla nebo parky“. (Mimochodem: analýzu, nakolik je náš právní řád zabezpečen proti diskriminaci, si už loni chtěl nechat udělat sekretariát vládní Rady pro národnosti. V rozpočtu Úřadu vlády se ale na tuto rozsahem náročnou práci zatím nenašly peníze.)Jaká je tedy realita? Před rokem upozornila tehdejší prokurátorka, dnes státní zástupkyně JUDr. Doskočilová policii, že v restauraci „U labutě“ v Praze 5, visí zákaz vstupu pro Romy. Policie však případ po několika měsících uzavřela, protože „nebylo možno prokázat podezření z trestného činu“. Ještě horší situace je nyní v Přerově. Ani tři týdny po „zákazu“ a poté, co ho majitelka jasně zopakovala většině deníků a dvěma televizním štábům, se tu neděje nic, co by naznačovalo „vládu práva“. Okresní státní zástupce JUDr. Studený dokonce o případu vůbec neví: „Měl jsem dovolenou a čtrnáct dnů jsem neviděl noviny. Podřízení mi nic nehlásili. Nemůžeme se zabývat všemi zprávami, které vycházejí v novinách. Až nám dá někdo oficiální podnět, tak věc prošetříme, ale nikdo to zatím neudělal."Ani na Krajském státním zastupitelství v Ostravě, které jako jediné může případ z Přerova "stáhnout“ k sobě, se kauzou nikdo nezabývá. Šéf úřadu JUDr. Novosad se totiž domnívá, že celá věc je plně v kompetenci okresu. Podle ředitele přerovské policie podplukovníka Zlámala se dokonce nejedná o nic vážného: „Romové si vždycky stěžují jako první, ale teď mlčí. Tím dokazují, že vlastně o nic nejde. Novináři ale ten případ tak rozvířili, že to bohužel musím nechat prošetřit, i když je to podle mého soudu spíše práce pro radnici.“ Místostarosta Přerova JUDr. Valouch má jiný názor. Pokud se jedná o soukromý pozemek, nelze prý mluvit o porušení Živnostenského zákona a radnice s tím nemá co dělat.
Obyčejně ojedinělý spor
Jedenašedesátiletý pracovník Muzea romské kultury v Brně Arpád Šaraj se chtěl před časem se svou manželkou navečeřet v brněnské restauraci Monopol. Tam ho odmítli obsloužit a pan Šaraj si stěžoval na magistrátě. Za pár dnů dostal od majitelky restaurace písemnou omluvu. V její hospodě se ale už stejně nikdy nenají: „S Romy jsme jednou provždy skončili,“ říká spolumajitel Monopolu pan Svrčina a jeho kolegyně dodává: „Slušný Rom neexistuje, a kdyby se tady náhodou objevil, stejně za sebou přitáhne ty ostatní, kteří kradou.“ Náměstek brněnského primátora Luděk Zahradníček se domnívá, že kdyby se jeho úřad snažil Monopolu odebrat koncesi, porušoval by zákon. Zahradníček nesouhlasí ani s názorem, že v podobném případě by měl státní úředník informovat policii. „To nám nepřísluší, my upozorňujeme spíše na globální problémy a nezabýváme se ojedinělými spory,“ říká viceprimátor města, kde je zákaz vstupu pro Romy běžnou praxí. Za hospodské a majitele plováren situaci ve městě shrnuje pan Svrčina z Monopolu: „Cikáni budou brzo mít zavřené dveře úplně všude. Ať táhnou do svýho Bronxu - nelíbí se mi to, ale jinou cestu nevidím.“ To, že restauratéři a majitelé koupališť porušují svými zákazy poslání zákona, je sice podle právníků jasné, hůře se to však dokazuje. „Je zřejmě na některém státním zástupci, aby zkusil podat žalobu a celou věc rozhýbal,“ říká JUDr. Hana Frištenská, vedoucí sekretariátu Rady pro národnosti vlády ČR. Náměstek nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Vít Veselý ovšem upozorňuje, že ten, kdo by chtěl použít například paragraf o šíření národnostní a rasové nenávisti, by musel u soudu prokázat, že například majitelka přerovského koupaliště chce svým činem vzbuzovat „nenávist k Romům“. Skeptický je i předseda Nejvyššího soudu ČR JUDr. Otakar Motejl. „Je to spíše případ pro živnostenský odbor příslušného městského úřadu, který by se tím mohl zabývat jako přestupkem. Na trestní stíhání to podle toho, co říkáte, nevypadá. Jiná věc by ale byla, kdyby někdo organizoval akci za to, aby Romové jako celek na základě barvy pleti nebyli vpouštěni do restaurací. Tam by šel paragraf o národnostní a rasové nesnášenlivosti uplatnit velmi dobře. Zatím je nejlepším řešením asi občanský bojkot: my `slušní bílí` bychom neměli na protest chodit do těch restaurací, kde Romům nenalévají.“
