HISTORIE..CZ
90. léta

Kam zmizely dolary za garance

Kam zmizely dolary za garance

Nekryté garance za 35 miliónů vlastní plzeňská firma MAX LINE, půl miliónu dolarů skončilo na kontě Jiřího Čadka

Pozornost médii, zabývajících se největším finančním skandálem v České republice - podvodnou manipulací s nekrytými garancemi Banky Bohemia - se v posledních dnech celkem logicky soustředila na aktuální situaci podnikatelů a občanů, kteří mají v této bance zamrzlé vklady. Respekt se aférou zabýval podrobně několikrát. Podobně jako v předchozích článcích, kdy jsme psali o úloze jednoho z hlavních organizátorů podvodu, bývalého viceprezidenta banky a donedávna podplukovníka StB Jiřího Čadka, a o majetkových přesunech ve vlastnictví banky mezi Čadkovou firmou SAOP Rudná a FINOPem - přinášíme i dnes některá nová zjištění. Zajímali jsme se o úlohu zprostředkovatelských firem a jednotlivců, kteří Bohemii nabídli, že seženou „dlouhodobé a levné peněžní zdroje ze zahraničí“. Tento moment zatím zůstal stranou zájmu tisku. Není divu, jde o věc značně složitou a čtenářsky nepříliš vděčnou. Představuje však důležitý rozměr celé aféry - dokládá totiž její kriminální pozadí.

MAX LINE a Aachim Binkel - první trasa

První cenné papíry Banky Bohemia s názvy Bank Guarantee a Prime Bank Guarantee podepsali viceprezidenti banky Čadek a Vostřák v červenci a v srpnu loňského roku. Nový ředitel bankovního dohledu České národní banky (ČNB) ing.Ota Kaftan tvrdí, že pokusy nabídnout „závratně výhodné zdroje výměnou za vystavení prvotřídních garancí“ zaznamenela ČNB již daleko dříve. Podle Kaftana dostala podobné nabídky i ČNB (prý „razantně odmítla“), ale vedle Bohemie i další soukromé ústavy (například Česká banka).Podle našich informací navštívili v červenci loňského roku ministerstvo financí tři zástupci německé firmy Bankcorp, kteří se přišli informovat, zda má stát zájem o levné dlouhodobé finanční zdroje v řádech miliard dolarů výměnou za garance, které by vystavila ČNB. Byli odmítnuti.Majitel Bankorpu je Aachim Bickel, dlouholetý známý J.Čadka. Právě tento muž stál - spolu s Čadkem a britskou firmou KEETLEY - u zrodu celé akce s garancemi Bohemie, byl jejím hlavním zprostředkovatelem (viz náčrtek) a stál i v pozadí loňské návštěvy zástupců jeho firmy na ministerstvu financí a v ČNB.Jedním ze zástupců byl i Vladimír Šuma, majitel a ředitel plzeňské obchodní firmy MAX LINE. V.Šuma si dnes pamatuje pouze toto: „Šlo o nabídku určitého obchodu a my jsme měli na ministerstvu pouze zjistit zájem. Ten nebyl, tak jsme se v celé věci dále neangažovali.“ MAX LINE (ML) je jednou ze zprostředkovatelských firem, která dnes drží Bohemii a odmítá vrátit nepodložené garance v hodnotě 35 miliónů dolarů.Zajímavé je, že firma ML získala v květnu loňského roku devizové povolení od ČNB na úvěr od zahraničního partnera ve výši 35 miliónů dolarů. V textu devizového povolení se praví, že úvěr bude kryt právě garancemi Banky Bohemia. Šéf bankovního dohledu ČNB Kaftan tvrdí, že mělo jít o záruku na přislíbený úvěr a nikoliv o cenný papír typu Prime Bank Gurantee a Bank Guarantee, který nyní ML drží. Ředitel ML V.Šuma nám řekl, že garance, které jeho firma vlastní, jsou v trezoru u advokáta jeho firmy (prý mimo území republiky) a o jejich vydání budou s Bankou Bohemia teprve jednat. Podle Šumy je prý Max Line osočována neprávem: žádala prý o povolení k zahraničnímu úvěru na plošnou výstavbu rodinných domků a Banka Bohemia jí slíbila normální ručení. Šuma ovšem nepopírá, že záruky mají formu „Bank guarantee“; tím, kdo měl původně poskytnout úvěr byl - A.Bickel.

Švýcarská trasa

Viceprezidenti Bohemie podepsali garance v celkové hodnotě 1,2 miliardy USD; z toho mimo území republiky kolovaly garance v objemu 800 miliónů dolarů. Téměř ve všech případech byl hlavním zprostředkovatelem Aachim Bickel (viz náčrtek). Koncem listopadu 1993 protestovala prestižní americká banka CITIBANK u Banky Bohemia proti tomu, že se její jméno protiprávně ocitlo na nekrytých garancích. Tento fakt se stal impulsem pro několik mimořádných zasedání dozorčí i správní rady Bohemie. Dne 3.prosince vydal generální ředitel A.Klesla prohlášení: Všechny vydané garance jsou neplatné, pokud nejsou opatřeny jeho dodatečným podpisem. Zároveň uvolnil garance pro české firmy Max Line (35 miliónů USD) a Pragounion (10 miliónů USD), které argumentovaly řádným devizovým povolením od ČNB.Všechny ostatní garance banka začala okamžitě stahovat, ale nepořídila: většina zprostředkovatelských firem je odmítla vydat s poukazem na náklady, které jim vznikly sháněním peněz a vhodných partnerů. Dosud se nepodařilo stáhnout garance za zhruba 378 miliónů USD. Z toho garance v celkové hodnotě 300 milionů USD ve dvou sériích dosud drží švýcarská firma SOFITOM (majitel dr.Raymond Mazliah), která zatím vydání údajně podmiňuje zaplacením minimálně 1 miliónu USD. Zajímavé je, že jedna ze sérií Prime bank guarantee (v hodnotě 100 miliónů USD), které dosud drží SOFITOM, je splatná do jednoho roku. To je v rozporu s Čadkovým tvrzením, že garance podepsal s úmyslem získat dlouhodobé zdroje. Kdyby se totiž za ně SOFITOMu podařilo získat hotové peníze, stáhlo by to Bohemii pod vodu během několika okamžiků.

KEENTLY na scéně

V polovině prosince zahájila Bohemia pod vedením ředitele Klesly další podivuhodný krok. Mezi garancemi, jež ředitel uznal za platné, byla série za 82 miliónů USD, kterou v té době držela londýnská firma KEETLEY. Klesla se patrně domníval, že v tomto případě je možné získat určité dlouhodobé prostředky. To, co následovalo, se příčí zdravému rozumu a ukazuje, jak by asi banka dopadla a kolik peněz by asi nakonec získala, kdyby se staly předmětem obchodů i další vystavené garance.Klesla prý svůj souhlas k uvolnění transakcí s garancemi v nominální hodnotě 82 miliónů USD podmiňoval tím, že kromě směnek firmy KEETLEY, které získá jako protihodnotu, sežene KEETLEY ještě směnky (či tzv. subgarance) některé ze seriózních londýnských bank. Do té doby neměly být garance Bohemie uvolněny k obchodování. O tom s firmou KEETLEY jednali ing.Čadek a Josef Němec (FINOP) 14.ledna v Londýně. Firma Kleslovo doporučení nerespektovala a se souhlasem Čadka (a bez subgarancí) uvolnila k prodeji část záruk v celkové nominální hodnotě 13,2 miliónu USD.Potvrdily se názory odborníků na finanční defraudace, které minulý týden interpertoval mluvčí ČNB Švehla v Hospodářských novinách: Podvodníci se soustředují tam, kde je zřejmý zájem o dlouhodobé finanční zdroje a chabé znalosti o peněžním trhu. Nabízejí značné sumy při exkluzivních podmínkách (často i státním orgánům či obcím - např. na zdravotnictví, školství a ekologii). Většinou nežádají standardní dokument, jako je směnka, obligace či garance, ale přimějí zájemce podepsat „nestandardní cenné papíry“, jako jsou Prime Bank Guarantee, Stand by letter of credit apod., které budí dojem nezávaznosti a přitom zůstávají právním závazkem. Zprostředkovatel nabídne takový dokument k prodeji za výhodnou cenu, která je podstatně nižší než cena nominální, poté s penězi (nebo s jejich větší částí) zmizí, a v době splatnosti zůstanou na obou koncích řetězce dvě podvedené strany, které se mohou maximálně soudit navzájem.

Americká trasa. Čadek zatím půl miliónu USD

Náš náčrtek naznačuje spletitou síť zprostředkovatelů, skrze kterou se garance dostaly až k americkému sdružení National Council of the Church of Christ (NCCC), které si je nakonec koupilo. Na první pohled je ale jasné, že se na akci přiživila celá armáda profesionálních podvodníků.Garance nejprve získal Aachim Bickel. Ten je dále nabídl prostřednictvím firmy Keetley k prodeji britskému investičnímu fondu Greenbrier Financial Services. Ten za garance v nominální hodnotě 13,2 milionu USD údajně zaplatil 7,65 miliónu USD a nabídl je k prodeji za 7,9 milionů USD americké firmě Libra Investment, která spravuje zdravotnické a pojištovací fondy sdružení amerických církví NCCC, a ta tak získala garance v nominální hodnotě 13,2 miliónu za necelé dvě třetiny jejich hodnoty. Jak vidíme na náčrtku, NCCC poukázala 7,9 milionu USD na londýnský účet firmy Keetley u CITIBANK. Skrze banku Swizzera Italiana přesunula ale firma Keetley na své konto do Banky Bohemia pouze 4,5 milionu USD. Kam se podělo 3,5 milionu dolarů?Přestože se všechny zúčastněné firmy dnes na veřejnosti vzájemně usvědčují z podvodů (jak dokládají články agentury Bloomberg news), existují důkazy, že si peníze za zprostředkování rozdělily mezi sebou: podle našich informací si 1 milión USD ponechala firma Keetley, 400.000 dostal pan Bickel, 1 milión firma Greenbrier a další milión zmizel neznámo kam. O tom, že podplukovník Čadek nenaletěl podvodníkům, ale sám se přípravy podvodů aktivně zúčastnil, svědčí to, že půl miliónu dolarů z konta firmy Keetley u Banky Bohemia bylo okamžitě převedeno na konto firmy Anglo- Czech trading, ve které je Čadek partnerem a odsud na konto Čadkovy firmy SAOP Rudná. Právě na základě této skutečnosti podala dozorčí rada Bohemie na Čadka trestní oznámení.

A to ještě není konec

Jaká je tedy současná situace? Sdružení amerických církví (NCCC) trvá na vrácení 13,2 miliónu USD nominální hodnoty garancí Banky Bohemia, které si prý koupilo „v dobré víře“. NCCC sdružuje 38 protestantských církví a celá záležitost je pro jeho pověst nesmírně citlivá, protože patrně přišlo o značnou částku z fondů určených na sociální a charitativní účely. Banka Bohemia může dnes maximálně zmrazit čtyřmiliónové konto firmy Keetley a doufat, že garance nejsou právně vymahatelné. Jenomže banka (nebo její právní nástupce) může být zažalována u mezinárodního soudního dvora a bude muset jeho rozhodnutí respektovat. To je tedy slavný konec akce, která měla získat „levné zdroje na deset let.“ Bohemia z nich dosud neviděla ani cent. A ani neuvidí.Lze očekávat, že podobný efekt by nastal ve všech případech, jestliže by se podařilo garance někomu prodat. Další obchody nelze bohužel dlouhodobě vyloučit, protože garance jsou vytištěny na laserové tiskárně, a stačí tedy zfalšovat podpisy, kterými je počítačový tisk doplněn. Co je pak vlastně originál? Paměť počítače? Pro každého právního nástupce Banky Bohemia tak vzniká podstatné nebezpečí. Garance jsou splatné za deset let a kdykoli během této doby se může objevit někdo, kdo si garance koupil a u soudu bude žádat náhradu škody.