Po Chartě končí i VONS

Anna Šabatová a Petr Uhl vystoupili z Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných

Odchod dvou zakládajících členů, Petra Uhla a jeho ženy Anny Šabatové, vzbudil ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných značný rozruch. Za dobu, co VONS existuje, odešli někteří jeho aktivisté do exilu, jiní se stáhli do ústraní, ale veřejně se od Výboru nedistancoval dosud nikdo.

„Prozíravé rozhodnutí“

Ani manželé Uhlovi původně nechtěli svůj krok zveřejňovat. Nicméně když se úryvek jejich soukromého dopisu kolegům z VONS najednou ocitl na stránkách Haló novin, poskytl P.Uhl vysvětlující rozhovor Rudému právu. Jako důvod odchodu zmínil neshody při tvorbě seznamu zkompromitovaných soudců, svůj nesouhlas s uzákoněním nepromlčitelnosti trestných činů a především „určitou ideologickou předpojatost, která některým členům VONS brání angažovat se ve věci lidských práv“. Tuto poslední věc ilustroval stanoviskem Výboru ke cause Porybný: „Výbor se a priori odmítl zabývat případem šéfredaktora RP Zdeňka Porybného dříve, než se seznámil s věcnou stránkou celé záležitosti."Jiný dlouholetý člen VONS, dnes knihovník Pražského hradu Andrej Stankovič si však myslí, že řeči o ideologické předpojatosti nejsou na místě. "Materiály o Porybném přinesla na schůzi VONS Anička Šabatová,“ říká Stankovič. „Petr Uhl se už tenkrát našich schůzek nezúčastňoval. Na základě expertizy odborníka nanejvýš kvalifikovaného - bývalého disidentského obhájce JUDr.Milana Hulíka - jsme se rozhodli případem nezabývat. Z hlediska právního i z hlediska pozdějšího soudního rozhodnutí jsme rozhodli správně, neboť případ byl soudem, u něhož byla podána žaloba, odložen. Počínali jsme si tedy prozíravě, rozhodli-li jsme se případ nehájit.“ Stankovič tvrdí, že právě P.Uhl se rozhodl vystoupit z VONS z ideologických důvodů. Podobný názor má i další člen VONS Karel Freund, ředitel Správy pro cizineckou a pohraniční policii: „Práci VONS chtěl naopak ideologizovat Petr Uhl."JUDr.Hulík je přesvědčen, že odchod manželů Uhlových způsobila "polarizovaná politická situace“. Podle M.Hulíka je Petr Uhl člověk radikálně levého zaměření, který se domnívá, že VONS stojí příliš napravo. „Přitom by se dělení na pravici a levici do práce VONS vůbec nemělo promítat,“ říká JUDr.Hulík.Dana Němcová, zakládající členka Výboru, je přesvědčena, že každý má právo se svobodně rozhodnout. „Pokud jde o causu Porybný, tomuto případu jsem se nevěnovala,“ říká D.Němcová.

Bouře ve sklenici vody

Na otázku, zda k neshodám mohlo dojít i proto, že se někteří členové pokoušeli použít Výbor k prosazení vlastních politických cílů, odpovídá Petruška Šustrová, redaktorka revue Střední Evropa: „Většina lidí, kteří byli dřív ochotni dát svou kůži za ty druhé, dnes nestojí o to, aby bylo jejich jméno používáno v bojích o politickou moc. VONS ztratil morální autoritu, jakýkoliv vliv, význam, náplň činnosti. To, co se děje okolo odchodu dvou zakládajících členů, je bouří ve sklenici vody."Ostatní členové Výboru tak sdílní nebyli. Sekretář VONS Jiří Gruntorád se domnívá, že jeho názor není podstatný. Další člen VONS, současný ministr vnitra Jan Ruml, se vůbec nehodlá k odchodu P.Uhla a A.Šabatové vyjadřovat. Jiní aktivisté, jako např. Jiří Dienstbier nebo Václav Havel, se kvůli zaneprázdněnosti přestali o práci ve Výboru zajímat.VONS se po listopadu 1989 věnoval přípravě amnestie a odvolání zkompromitovaných soudců. V Uhlově seznamu důvodů figurovaly spory o soudce na čelném místě. K tomu říká A.Stankovič: "Každý člen VONS má právo veta. Místo Petra Uhla se schůzek už rok zúčastňovala Anna Šabatová, tlumočící jeho názory a přání, a byla i při konečné redakci seznamu.“

Příliš velká část našeho života

Petr Uhl s námi o odchodu z VONS odmítl mluvit, Anna Šabatová nakonec krátký rozhovor poskytla.„Ve VONS jsme působili od roku 1978 a nebylo pro nás jednoduché s ním skončit,“ říká. „Všichni členové, nás nevyjímaje, nebyli totiž schopni reagovat na současnou situaci. Nechtěli jsme z našeho odchodu dělat veřejnou záležitost, náš vysvětlující dopis byl určen pouze kolegům z Výboru."Podle některých členů VONS mohl být tím, kdo poskytl dopis Haló novinám, Petr Cibulka. A.Šabatová tuto možnost nevylučuje: "Cibulka mi osobně vadil natolik, že jsem s ním nechtěla být v jedné organizaci. Považuji ho za velmi neslušného člověka."Pokud se týká causy Porybný, mluví A.Šabatová o hlubokém nedorozumění: "Nepochybuji o složitosti tohoto případu, ale měl být přezkoumán. Podle mého názoru neměl být pan Porybný trestně stíhán v situaci, kdy privatizace probíhá způsobem, jakým probíhá. Pro mě je to causa politická. Vybrat jednoho člověka, který je navíc šéfredaktor největšího opozičního deníku, je politická záležitost. Měli jsme nepředpojatě říct, co se nám líbí a co ne - to jsme totiž v minulosti uměli. Osobně se mě to velmi dotklo. Jako organizace, která hájí nespravedlivě stíhané, nemůže VONS momentálně obstát. Nechtěla jsem však vystupovat proti svým kamarádům a nehodlám to dělat ani v budoucnu.“ Petr Uhl podle A.Šabatové hovořil pouze s Rudým právem proto, že se na něj obrátilo v okamžiku, kdy se dozvěděl o zveřejnění dopisu: „Reagoval na to a dál se tím nechtěl zabývat. Možná máme nějakou ideologickou předpojatost, ostatně kdo ji nemá, ale nesmí nám bránit v obraně lidí. Na stránkách tisku jsme to řešit nechtěli, protože je to příliš velká část našeho života.“

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl v dubnu 1978 jako občanská iniciativa navazující na Chartu 77. Sledoval případy trestně stíhaných či vězněných občanů, kteří se stali oběťmi policejní a justiční svévole. VONS seznamoval s těmito případy veřejnost i úřady. V roce 1979 byli za podvracení republiky odsouzeni členové VONS Otka Bednářová, Václav Benda, Jiří Dienstbier, Václav Havel a Petr Uhl k několika letům vězení. Během dalších let byli perzekvováni a trestně stíháni další členové, mj. Rudolf Battěk, Petr Cibulka, Jiří Gruntorád, Václav Malý, Jiří a Jan Rumlovi.Petr Uhl, duchovní otec VONS, měl spolu se svou ženou Annou Šabatovou největší podíl na práci Výboru. Kromě toho manželé léta organizovali podzemní tisk časopisu INFOCH (Informace o Chartě 77), který pravidelně zveřejňoval sdělení VONS.