Nepohodlná televize pro příští století

Petr Čermák (ODS): „Zkrachovaní politici ze Slovenska nemohou ovládat českou televizi.“ Fedor Gál (CET 21): „Z těch útoků je mi úzko.“

Režisér Peter Kršák se s psychologem Peterem Hunčíkem seznámil před dvěma roky v pražském bytě bývalého předsedy VPN Fedora Gála. Společně se rozhodli připravit projekt komerční televize a k práci přizvali další spolupracovníky: sociologa Josefa Alana, režiséra Vlastimila Venclíka a bývalého mluvčího české vlády Vladimíra Železného. Protože však nikdo z nich neměl dostatek peněz, nabídl P.Hunčík účast na projektu Američanu Marku Palmerovi, který je prezidentem Central European Development Corporation (CEDC). Vznikla tak Středoevropská televize pro 21.století (CET 21), společnost s ručením omezeným.Mezi šestadvaceti zájemci o privatizaci bývalého kanálu F1 byla CET všeobecně považována za outsidera. V sobotu 3O.ledna, jen několik hodin po skončení veřejných slyšení žadatelů, však Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání jednomyslně rozhodla přidělit licenci právě této společnosti.

Proč právě CET

Důvody, které rozhodly ve prospěch CET 21, jsou podle předsedy Rady Daniela Korteho tři. Především - Středoevropská televize není producentská společnost, ale tzv. broadcaster. Jinými slovy: televizní pořady s výjimkou zpravodajství a publicistiky nebude vyrábět, ale nakupovat od jiných společností. „Každý producent, který je zároveň broadcaster, je v pokušení vysílat jen svoje pořady. Proto jsme dali přednost firmě, která nemá takové ambice,“ vysvětluje D.Korte. Ostatní projekty podle jeho mínění nebyly špatné, ale v podstatě to prý stále byla taková lepší Česká televize. „CET přišel jediný s vlastními nápady,“ říká předseda Rady.Druhý důvod je ekonomické krytí projektu. Znovu Daniel Korte: „K rozjetí komerční televize je třeba alespoň miliarda korun a nějaká rezerva k tomu. CET má tuto sumu garantovánu od CEDC, tedy od kanadského a amerického kapitálu, který se na projektu podílí 70%. Ostatní uchazeči měli jen přísliby bankovních úvěrů. Ty však bude třeba splácet a hrozí, že kontrolu nad televizí dostane někdo neznámý, kdo bude schopen splatit úvěry. Stejné je to i v případě, že by společnost vydala akcie: vlastnil by ji ten, kdo je skoupí."Třetím důvodem, který podle členů Rady rozhodl ve prospěch CET, byl fakt, že jeho zástupci si "uvědomují politický dosah televize“. V písemném zdůvodnění pak Rada konstatuje, že CET „podporuje probíhající proces transformace společnosti“. A právě politický dosah rozhodnutí přidělit licenci CET vyvolal ostrou reakci.

Rozhodlo první kolo

Rušno kolem licenčního řízení bylo cítit už několik týdnů před rozhodnutím Rady. Její členové několikrát naznačovali, že je na ně činěn politický nátlak. „Mnohem nebezpečnější než bolševici jsou lidé, kteří pravicovou rétorikou zakrývají své bolševické srdce, nebo ani nevědí, že ho mají,“ prohlásil v této souvislosti člen Rady Jiří Brož. Na otázku, kdo konkrétně z politiků dělal na Radu nátlak, však její předseda říká: „Přímo nikdo. Napětí však bylo cítit všude. Jednou mi volal vládní zmocněnec pro sdělovací prostředky Jiří Kovář a chtěl seznam uchazečů. Předminulý pátek mi pak telefonoval Jiří Vlach. Řekl mi, že se nám nic nestane, a ptal se, kdy rozhodneme. Odpověděl jsem, že nevím, a on zavěsil."Podle místopředsedy českého parlamentu Jiřího Vlacha (ODS) požádal koncem loňského Daniel Korte tehdejší ČNR, aby urychleně zvolila tři chybějící členy Rady, protože konečné slovo o licenci padne koncem února po druhém kole slyšení. Když se však před čtrnácti dny začalo v parlamentu o jmenování nových členů komise mluvit, zareagoval na to Korte nečekaně tvrdým prohlášením: "Je nám dáváno na vědomí, že buďto rozhodneme my teď, nebo bude rozhodovat někdo jiný.""Bylo nám jasné, že parlament chce Radu vyměnit,“ vysvětluje D.Korte. "V tom, že jsme rozhodli tak rychle, ovšem není záměr. Projekty posuzovali kromě Rady ještě zahraniční odborníci a vybrali dva, které podle jejich názoru byly realizovatelné. A jedním z nich byl právě CET. Žadatelé absolvovali několik slyšení za zavřenými dveřmi, kde měli možnost podrobně vysvětlit své podnikatelské záměry. Veřejná slyšení jsme dělali kvůli veřejné kontrole našeho rozhodnutí. O případném druhém kole jsem mluvil v tom smyslu, že na něj dojde, pokud se Rada neshodne. CET však vyhrál jednomyslně, a proto nebyl důvod rozhodnutí Rady odkládat."Příslušný zákon nestanoví žádná závazná pravidla licenčního řízení, a proto je rozhodnutí Rady právně bezchybné. Zpochybnit by jej šlo pouze tehdy, kdyby výsledek hlasování byl například 4:2, a noví členové Rady by je tudíž mohli změnit.

Zájem občanů

S vítězem licenčního řízení je na naší politické scéně spokojen jen málokdo. Nejostřeji na CET zaútočila Občanská demokratická strana. V prohlášení z minulého pondělí, podepsaném výkonným místopředsedou strany Petrem Čermákem a tiskovou mluvčí Janou Petrovou, stojí, že ODS považuje „rozhodnutí za politicky nebezpečné“ a odporující „zájmům občanů ČR“. Hrozí prý nebezpečí, že vysílání CET bude „protislovenské a protimaďarské“ (Peter Hunčík je maďarské národnosti - pozn. autora). O tři dny později Petr Čermák své výhrady upřesnil: „Jsem Čech a jsem na to hrdý. Proto se nedovedu smířit s tím, že licence k celoplošnému televiznímu vysílání byla předána cizí firmě, ve které je ve vedení bývalý čelný představitel státu, který se od ČR odtrhl, představitel Maďarů a zástupce hnutí, které prohrálo volby."Fedor Gál k Čermákovu prohlášení říká: "Uvědomil jsem si, že řeči o občanské společnosti končí, když se někdo, kdo je občanem ČR teprve krátce, začne `nevhodně` angažovat. Podobné útoky jsem zažil na Slovensku a je mi z nich úzko.“ Podobně reaguje i Vladimír Železný: „Nikdy jsem nebyl a nejsem členem jakékoliv politické strany ani hnutí. Považuji za znepokojivé, že jedna politická strana si osobuje právo zpochybňovat rozhodnutí nezávislého orgánu."Není to ovšem pouze ODS, komu se rozhodnutí Rady nelíbí. Výsledek licenčního řízení napadl i šéf sociálních demokratů Jiří Horák (Rada prý měla být před rozhodnutím doplněna) a předseda KSČM Jiří Svoboda (za CET prý stojí neprůhledná zahraniční firma). Dokonce i člen Rady J.Koubek, který spolu s ostatními hlasoval pro CET 21, se od "svého“ rozhodnutí distancoval.Veškerá kritika se zatím soustřeďuje na procedurální nesrovnalosti a politické útoky vůči představitelům CET. Nikdo se kupodivu nevěnuje profesionální úrovni jejich projektu. Podle jednoho z neúspěšných uchazečů o licenci je to proto, že většina lidí z televizní branže bude brzy u CET „prosit o zaměstnání“ a nechce si budoucího zaměstnavatele rozhněvat.

Zpravodajství podle výsledků voleb

Nejasností kolem plánů CET je přitom několik. Podle jednoho z předkladatelů, Josefa Alana, kryje 49% projektu kapitál CEDC a 30% financí je z českých zdrojů. Zbytek (21%) je dosud neobsazen. Daniel Korte však říká něco jiného. Radě předkladatelé tvrdili, že podíl CEDC činí 65% a domácí peněžní ústavy jsou zastoupeny 34%.Mlhavé jsou i představy CET o zpravodajství: má být „vyvážené a doplněné o aktuální sociologické průzkumy k ožehavým tématům“. Podle Vladimíra Železného jsou zatím dva kandidáti na funkci šéfa zpravodajství CET, jejich jména však odmítl prozradit. Politické strany prý dostanou ve vysílání prostor „úměrný výsledkům posledních voleb“ a každý napadený politik bude mít právo na obranu. Znamená to tedy, že nebude záležet ani tak na tom, co kdo říká, ale kdo to říká?Projekt CET počítá také se spoluprací s komerčními televizemi sousedních zemí. „Nejde o televizi visegrádské čtyřky,“ říká V.Železný, „ale o výměnu pořadů a případnou finanční spolupráci na konkrétních projektech několika nezávislých stanic. Zatím počítáme s televizemi v Berlíně, Mnichově, Curychu, Varšavě, Budapešti a Bratislavě."V podmínkách, které musí CET splnit, je mimo jiné klauzule, že 54% - původně se mluvilo dokonce o 67% - vysílacího času bude věnováno domácí produkci. (Ostatní uchazeči o licenci prý nabízeli maximálně 38% vysílací plochy.) Podle odborníků z České televize je to pro "pouhého“ broadcastera ovšem úkol obtížně splnitelný a v praxi bude znamenat, že program CET se nebude příliš lišit od programu České televize. Podobně problematické je i prohlášení společnosti o tom, že během prvních několika let počítá s finanční ztrátou. Konkurenční projekty totiž odhadovaly příjem z prodeje reklamy na miliardu pět set miliónů ročně, přičemž na nákup pořadů a provoz televize je třeba zhruba miliarda.

Rozhodnuto

Tento týden by představitelé CET měli podepsat souhlas s více jak třicítkou podmínek Rady, a fakticky se tak stát držiteli licence. Za tři sta šedesát dnů od tohoto data pak budou muset začít vysílat.Podle místopředsedy ODS Jiřího Vlacha bude jeho strana na půdě parlamentu požadovat od Rady vysvětlení, proč přidělila licenci právě CET. Rozhodně si však prý nebude za každou cenu vynucovat revokaci jejího rozhodnutí.Ve čtvrtek parlament zvolil poslední tři členy Rady: Oldřicha Tomka (navržený KDS), Vladimíra Mlatečku (navržený ODS) a Leopolda Hájíčka (navržený KDU-ČSL). Spekulace o tom, že noví členové mají převzetí licence pozdržet do doby, než se najde způsob, jak změnit rozhodnutí Rady, jsou však podle všeho neopodstatněné. „Osobně o něco takového nebudu usilovat,“ říká O.Tomek. "Pokud se neobjeví nová fakta, považuji případ CET za vyřešený."Podle zákona z roku 1991 rozhoduje o přidělení i případném odebrání rozhlasových a televizních licencí devítičlenná Rada zvolená českým parlamentem. (Tři její členové byli zároveň členy stejné federální komise, která však zanikla spolu s ČSFR.) Rada, jejímž předsedou je Daniel Korte (ODA), je sice odpovědná poslancům - ti ji mohou odvolat v případě, že neschválí její rozpočet nebo výroční zprávu - rozhoduje však nezávisle. Zatím udělila deset rozhlasových a tři regionální televizní licence.Komise vždy vypisuje veřejný konkurs a stanovuje podmínky, které musí zájemce o licenci splnit. Jednotliví žadatelé předkládají své projekty písemně a odpovídají na doplňující otázky Rady v tzv. slyšeních. O vítězi licenčního řízení, který musí začít vysílat do 360 dnů, členové komise rozhodují hlasováním. Licence na televizní vysílání platí 12 let.

Central European Development Corporation - Sdružení pro rozvoj střední Evropy (CEDC) je financováno americkými milionáři Georgem Sórosem a Ronaldem Lauderem. První je u nás znám jako zakladatel Středoevropské univerzity v Praze a mecenáš nejrůznějších kulturních aktivit. Ronald Lauder je bývalým velvyslancem USA v Rakousku a spolumajitelem jedné z největším kosmetických firem světa Esté Lauder. Na projektu CEDC se rovněž podílí torontský milionář Andrew Sarlos.Prezidentem společnosti je Mark Palmer, bývalý velvyslanec USA v Maďarsku. Z diplomacie odešel právě kvůli svým aktivitám v CEDC. Společnost vlastní několik televizních stanic v Evropě a je i spolumajitelem licence na provoz kanálu TA3 v Bratislavě.