Sonda do růžové knihovny

Návrh státního rozpočtu na rok 1994 

Vláda navrhuje státní rozpočet jako vyrovnaný ve výši 379,8 miliard korun. Musíme ale počítat s tím, že výsledek bude na konci příštího roku poněkud jiný. Tak je tomu ostatně vždy a všude.Příjmy a výdaje rozpočtu jsou závislé na vývoji základních makroekonomických ukazatelů, které vláda pouze odhaduje: růst reálného hrubého domácího produktu o dvě až tři procenta, inflace osm až deset procent (2% z nich mají být důsledkem další liberalizace cen), nezaměstnanost pět procent, deficit obchodní bilance dvacet miliard korun. Někteří opoziční poslanci například již nyní nevěří v tak velký růst HDP. Navíc spolu s odbory očekávají o něco větší, inflaci (minimálně o dvě procenta). Argumentují tím, že i letos bude inflace o něco větší než je původní odhad, a to i přesto, že v něm bylo zabudováno zvýšení čistého nájemného o čtyřicet procent, které se nakonec neuskutečnilo.Loni vláda předložila poslancům návrh státního rozpočtu v jednom svazku v růžových deskách. Letos má návrh růžové svazky tři. Po obsahové stránce se ale od loňského návrhu příliš neliší. Rozpočty jednotlivých resortů jsou většinou předkládány ve dvou povrchních tabulkách a komentář (tedy vysvětlení oprávněnosti výdajů) k nim zabírá pouze jednu až dvě stránky. V návrhu chybí i podrobnější vysvětlení k tomu, proč vláda navrhuje dané daňové úpravy a ne jiné a co od nich přesně očekává.

Soustava veřejných rozpočtů a FNM

Státní rozpočet tvoří spolu s rozpočty měst a obcí a rozpočty zdravotních pojišťoven tzv. soustavu veřejných rozpočtů. V příštím roce má tato soustava disponovat 473,8 miliardy korun. Největší část připadá na státní rozpočet, příjmy místních rozpočtů jsou 52 miliard a příjmy zdravotních pojišťoven 42 miliard korun. Vláda pokládá za úspěch, že se jí podařilo snížit podíl veřejných výdajů na HDP na 45%. Do roku 2000 chce prý tento ukazatel dotáhnout na čtyřicet procent.Mimo soustavu veřejných rozpočtů jdou výnosy z privatizace, které tvoří příjmy Fondu národního majetku. V příštím roce to má být 39 miliard korun. V minulých týdnech ovládal naši politickou scénu spor o to, zda FNM má financovat výdaje státního rozpočtu ve výši asi osmnácti miliard korun a zda vůbec bude mít FNM tolik peněz. Podle Eduarda Janoty, šéfa odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí, jsou ale výnosy z privatizace součástí státních rozpočtů všech postkomunistických zemí, i když se nejedná o daňové příjmy. Navíc u nás bude oněch osmnáct miliard korun mimo státní rozpočet, protože výdaje, které bude FNM pokrývat, jsou z návrhu rozpočtu také vyňaty. Jedná se především o úroky ze státního dluhu a restituční výdaje v zemědělství. V příštích letech - po skončení privatizace - budou výnosy FNM stále menší a vláda bude muset najít prostředky na placení dluhů v rámci státního rozpočtu a bude si tedy „těžko odvykat“.

Příjmy státního rozpočtu

Daň z přidané hodnoty (DPH) - tuto daň odvádí státu výrobci a prodejci, ale platí ji v ceně zboží spotřebitelé. U potravinářského zboží je to pětikoruna z každého nákupu za sto korun, u většiny ostatního zboží dvacet tři korun.Ve stabilních ekonomikách rostou výnosy z této daně úměrně s růstem HDP, tedy s tím, co se vyrobí a prodá. Podle prognóz vlády poroste nominální HDP v příštím roce asi o dvanáct procent. Výnos z DPH se však má zvýšit o sedmnáct procent. Důvodem vyššího růstu výnosu z daně je například to, že letos si mohly firmy na začátku roku ještě odpočítat bývalou daň z obratu, a navíc se v roce 1994 rozšíří počet plátců daně: budou ji muset odvádět už firmy s ročním obratem nad tři milióny korun (letos s obratem nad šest miliónů). Vláda také očekává větší dovozy než vývozy. U vyváženého zboží se daň může odpočítat. Na zboží z dovozu se daň uvaluje, i když nebylo vyrobeno u nás, a nespadá tedy do našeho HDP.Spotřební daně (SD) - platíme při nákupu uhlovodíkových paliv, alkoholu a tabákových výrobků. Výnos ze spotřebních daní nekopíruje vývoj inflace nebo HDP, ale je úměrný spotřebě zdaňovaných výrobků. Ta se má podle vlády zvýšit. Pro růst výnosů ze SD hovoří i chystané zvýšení některých sazeb a připravované kolkování cigaret, které má zabránit daňovým únikům.Daně z příjmů (DP) - částka se skládá z daní z příjmů právnických osob (ze zisku podniků, 72,9 miliardy korun) a z daní z příjmu fyzických osob. 40% daní z příjmu fyzických osob jde do místních rozpočtů, v příštím roce to bude 50%. Do rozpočtu z těchto daní spadají daně z kapitálových výnosů (úroků a dividend).Předpokládaný malý nárůst příjmů ze zdanění právnických osob spočívá v neuspokojivém vývoji zisku podniků v tomto roce. Naopak u zdanění kapitálových výnosů se očekává jistý nárůst.Clo - na vybírání cla budou působit dva protichůdné vlivy: bude se zvyšovat dovoz, ale zároveň se předpokládá mírné snížení celních sazeb v souvislosti s možností úspěšného završení uruguayského kola GATT. Zajímavý bude odhad úniků v důsledku neplacení cla.Silniční daně - menší výnos bude způsoben chystanými daňovými úlevami v této oblasti.Ostatní daně - mezi ně patří daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Zvýšení příjmů je způsobeno tím, že mnoho případů projednaných letos se na daních projeví až v příštím roce.Sociální pojištění - zvýšení příjmů v zásadě z pojistného kopíruje vývoj hladiny mezd. Vláda předpokládá dvanáctiprocentní nárůst průměrné mzdy.Nedaňové příjmy - jsou soudní a správní poplatky, tržby z prodeje kolků, příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací a splátky vládních úvěrů.

Výdaje státního rozpočtu

Dotace podnikům - největší dotace budou směřovat do dopravy, zemědělství, výroby tepla a útlumu dolů.Transfery domácnostem - největší část zabírají důchodové a nemocenské zabezpečení (přes sto dvacet miliard), státní vyrovnávací příspěvek (deset miliard) a příspěvky na politiku zaměstnanosti (pět a půl miliardy).Veřejná spotřeba obyvatel (VSO) - sem patří státní výdaje na školství, příspěvek zdravotní a zaměstnaneckým pojišťovnám, rozpočet ministerstva zdravotnictví, státní výdaje na kulturu a Akademii věd.Veřejná spotřeba státu (VSS) - zahrnuje výdaje na obranu, vnitro, soudnictví a prokuratury, státní správu, údržbu dálniční sítě, požární ochranu, civilní obranu a státní podporu vědecké činnosti.Transfery do zahraničí - platby příspěvků mezinárodních organizací, ve kterých je naše republika členem.Bytová politika - významné položky jsou tyto: téměř tři čtvrtě miliardy korun na individuální bytovou výstavbu, půl miliardy na stavební spoření a miliarda korun jako dotace na hrubé nájemné.Výše uvedené výdaje jsou spolu s dotacemi do místních rozpočtů běžnými výdaji státního rozpočtu. Kapitálové (investiční) výdaje zahrnují deset a půl miliardy korun investic do dopravy, téměř sedm miliard na ekologii a vodohospodářské investice a dále investice do školství a zdravotnictví.Vládní úvěry - většina z nich jde do plynárenského průmyslu.

Chystané daňové úpravy

Vláda chce snižovat podíl státem kontrolovaných peněz na HDP, a proto musí snižovat daňové sazby. K daňovým úpravám se odhodlala už při sestavování návrhu rozpočtu na příští rok. Podle výpočtů ministerstva financí vyinkasují, díky těmto úpravám, statní a místní rozpočty o čtyři miliardy korun méně, než by byla částka při nezměněných daňových sazbách. O tuto částku budeme bohatší my, občané, a firmy.Nejdůležitější změnou je navrhované snížení daně z příjmu právnických a fyzických osob ze 45% na 42%.Stát si polepší těmito úpravami: sníží se hranice pro platbu DPH z šesti miliónů na tři milióny a zvýší se spotřební daně u benzinu o padesát haléřů na litr, u lihovin o deset korun na litr čistého alkoholu a u cigaret o čtyři haléře za kus.Návrhy daňových změn doprovázejí do parlamentu návrh státního rozpočtu. Jelikož je příjmová stránka rozpočtu odhadovaná na základě těchto změn, mohlo by neschválení daňových úprav ohrozit schválení rozpočtu nebo jeho vyrovnanou stavbu. Podle názoru některých poslanců bude projednávání novel daňových zákonů dokonce nejnáročnější částí schvalovacího maratónu.Není vyloučeno, že zájmové skupiny budou na poslance tlačit, aby schválili některé další vládou nenavrhované změny. Například podniky chtějí platit daň z příjmů až poté, co jim jejich odběratelé skutečně zaplatí. V současné době totiž řada podniků vykazuje formální zisk, ale kvůli platební neschopnosti odběratelů se musí zadlužit, aby mohly zaplatit státu daně. Pokud by vláda podnikům vyhověla, vedlo by to zřejmě k dalšímu rozrůstání platební neschopnosti. Podniky by si vzájemně neplatily jenom proto, aby nemusely platit daně. Celý problém vyřeší zřejmě až bankroty nejhorších podniků. Podnikatelé také usilují o další snižování pojistného. Odbory naopak hovoří o úpravách ve zdaňování mezd. Objevují se názory, že je třeba postupně sbližovat obě sazby DPH. To by vedlo ke zdražení potravin a k poklesu cen většiny ostatního zboží.V průběhu roku se ministerstvo financí chystalo k ještě jedné změně. Tou mělo být sjednocení daňových sazeb z kapitálových výnosů. Například u dividend je tato sazba 25% a u úroků z úspor občanů 15%. Snaha ministerstva směřovala k jednotné pětadvacetiprocentní sazbě. Tento krok nakonec ministerstvo financí opustilo.Pokud vláda skutečně chce, aby byl na našem kapitálovém trhu dostatek dlouhodobých zdrojů peněz, měla by snížit daně z kapitálových výnosů na co nejnižší sazby a tak zlepšit podmínky pro ukládání a investování peněz. Zde se otevírá volné pole působnosti pro poslance. Výnosy z těchto daní netvoří významnou příjmovou část rozpočtu, a případné úpravy tak příliš nenaruší jeho rovnováhu.