Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 1994

V. Klaus: „Zbývá doladit zemědělství, dopravu a vnitro“

Kabinet připravil státní rozpočet jako vyrovnaný. Na straně výdajů a příjmů počítá s 379,8 miliardy korun. Návrh rozpočtu bude ještě upraven na zasedání vlády tuto středu. Oficiálně se bude jednat pouze o drobných změnách. Vezmeme-li ovšem v úvahu například ostře odmítavou reakci na rozpočet ze strany ministra vnitra Jana Rumla („Peníze stačí policii na přežití, ale ne na modernizaci vybavení“), nemusí to být pravda.

Rozpočet poroste, ale méně než inflace

Státní rozpočet má dva základní body: důraz na vyrovnanost státních financí a snižování podílu státního rozpočtu na hrubém domácím produktu (HDP). V tomto roce byl tento podíl 45% a v příštím roce se počítá se 43,7%. Poklesu podílu státního rozpočtu na HDP má být dosaženo tím, že HDP a rozpočet neporostou v příštím roce stejným tempem. Hrubý domácí produkt se má podle předpokladů oproti letošnímu roku zvýšit o 12–13% a státní rozpočet o 7,5%. Z toho vyplývá i další zajímavá věc: reálně budeme v České republice vyrábět pouze o dvě až tři procenta více, protože deset procent růstu HDP bude mít, podle odhadů ministerstva financí, na svědomí inflace. Státní rozpočtové výdaje budou tedy, díky stejné úvaze, o dvě a půl procenta méně štědré. Ve skutečnosti si tedy polepší ty resorty, u nichž rozpočet počítá s více než desetiprocentním zvýšením výdajů.

Budeme mít nižší daně

Pokles podílu státního rozpočtu na HDP má přímý vliv na snížení daňových sazeb. Daně jsou, zjednodušeně řečeno, stanoveny jako určité procento z toho, co se vyrobí. Růst HDP je tak při nezměněné výši daňových sazeb provázen téměř stejným zvýšením příjmů z daní. Pomalejší růst rozpočtu je způsoben poklesem daňových sazeb.U nás není tato vazba ještě jednoznačná, protože se naše rozpočtová soustava stále vyvíjí. Přesto je pro příští rok počítáno s poklesem daní. Nejvýznamnější změnou je snížení daně z příjmů právnických osob z 45% na 42%. U daně z příjmů fyzických osob budou zvýšeny nezdanitelné částky příjmů o sto korun měsíčně na 1800 korun. Zvýší se i odečitatelné částky na děti z 9000 na 10 800 korun za rok a odečitatelné náklady na dopravu z 2400 na 3600 korun ročně. Podle vyjádření Václava Klause chce vláda v dalších letech snížit podíl státního rozpočtu na HDP až na 40%. Z toho vyplývá, že daně budou patrně ještě nižší.

Ministr Piťha zabojoval

Ačkoli rozpočtové výdaje nominálně vzrostou o sedm a půl procenta, zvyšují se příspěvky pro jednotlivá ministerstva dosti nerovnoměrně. Letos bylo preferováno zdravotnictví. Protože velká část prostředků do něj již poplyne ze Všeobecné zdravotní pojišťovny, obdrží tento resort ze státního rozpočtu pouze devadesát procent letošních prostředků (19 miliard korun). Polepšil si další citlivý resort - školství. Výdaje zde vzrostou oproti letošnímu roku o patnáct procent. Necelých 43 miliard korum půjde ze státního rozpočtu a asi devět miliard z rozpočtů měst a obcí (celkem 52 miliard). Rozpočet měst a obcí dotuje i kulturu. Ke státním dvěma a půl miliardám přidají obce 6,8 miliardy (celkem tedy 9,3 miliardy korun). Tyto resorty patří v rozpočtu do kolonky veřejná spotřeba obyvatelstva.Do tzv. veřejné spotřeby státu patří obrana a vnitro. U těchto ministerstev se zvýší výdaje o 11% a 18% na necelých 23 resp. 18 miliard korun. Nespokojenost vyjádřil ministr vnitra Jan Ruml, který se domnívá, že tyto prostředky budou mít za následek další prohlubování propasti v technickém vybavení policie a zločinců.Na výdajovou stránku rozpočtu patří ještě tzv. transfery obyvatelstvu (státní vyrovnávací příspěvek, dávky sociálního zabezpečení, nezaměstnanost), které tvoří největší objem výdajů, dále dotace podnikům, investice do rozpočtových organizací, dotace do rozpočtů měst a obcí, vládní úvěry a dluhová služba. K výdajové stránce rozpočtu se podrobně vrátíme v dalších číslech.

Největší příjmy z pojistného

Podobně, jako letos, bude i v příštím roce plynout největší příjem do státní kasy ze sociálního pojištění, a to i přes snížení sazby o 1%. Růst příjmů zde souvisí s předpokládaným růstem mezd. U DPH bude zavedena povinnost platit tuto daň již při ročním obratu 3 milióny korun (letos 6 miliónů). Pokles příjmů z daní z příjmu právnických osob má dvě příčiny. Je to jednak platební neschopnost, která způsobila v letošním roce propad očekávaných příjmů z této daně asi o 10 miliard korun, a jednak snížení sazby daně o tři procenta. Do státního rozpočtu ještě například patří příjmy z cel a daně z příjmů fyzických osob. Z celkových 38 miliard z této daně připadne státu pouze čtyři a půl miliardy korun. Zbytek si rozdělí obce. Mimo státní rozpočet a rozpočet měst a obcí jdou příjmy Fondu národního majetku. Mezi ně patří především zisk z privatizace a výnosy z akcií, které jsou v držení FNM. Vláda počítá s tím, že z příjmů FNM bude v příštím roce splácen státní dluh. Výše splátky se odhaduje na téměř 19 miliard korun.