Kupónová privatizace: majetek za 100 miliard

Skalického úřad odhaduje, že se druhé vlny účastní asi čtyři a půl miliónu občanů

Další díl kupónové privatizace má už hrubý harmonogram: do konce září uveřejnění prvního seznamu privatizovaných podniků, od prvního října do třicátého listopadu registrace občanů, v prosinci předkolo a začátkem příštího roku první objednávky akcií. Na konci roku má být také znám definitivní seznam podniků.

Registrace

Tato část kupónové privatizace je všem důvěrně známa. Opět si bude nutné koupit kupónovou knížku - tentokrát za 50 korun (loni 35) - a známku, jejíž cena zůstává stejná, tj. 1000 korun. Výrazná změna nastala v důsledku dělení státu: každý účastník musí prokázat české občanství. Pro ty, co přijdou na poslední chvíli, tedy fronta navíc.Současně s registrací občanů bude probíhat registrace fondů. Je nanejvýš pravděpodobné, že již v této době nás fondy budou bombardovat reklamou a novými sliby. Ty budou možná mnohem skromnější než loni. První ještě federální vlna totiž nabízela na kupóny majetek za téměř 300 miliard korun. Za předpokladu, že by se zúčastnili všichni tehdejší obyvatelé bývalé federace starší 18 let (11 miliónů 300 tisíc lidí), připadalo by na jednoho občana asi 26 tisíc korun. Nyní jde na kupóny majetek za více než 100 miliard a právo zúčastnit se má přes 7 miliónů 700 tisíc občanů. Na jednoho občana tedy připadá o polovinu méně než loni. Proto budou fondy s „desetinásobky“ asi opatrnější.Ale privatizace se zřejmě nezúčastní všichni. Loni to bylo osm a půl miliónů občanů, to znamená tři čtvrtiny oprávněných. „Podle průzkumů veřejného mínění, které máme,“ říká první náměstek ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci Roman Češka, „se nechce zúčastnit privatizace 30% účastníků z první vlny, a naopak chce 8% těch, co se první vlny nezúčastnili.“ V druhé vlně se podle tohoto odhadu bude registrovat asi 4,6 miliónů DIKů. Tím vzroste objem majetku na hlavu na necelých 22 tisíc. Tato čáska samozřejmě může narůst v závislosti na tom, o kolik překročí majetek v kupónové privatizaci dosavadní odhad 100 miliard, nebo klesnout při větší účasti občanů.

Co skrývá privatizační menu

Kromě nově privatizovaných podniků můžeme v druhé vlně získat i akcie některých podniků z první vlny. Podle předsedy Fondu národního majetku Tomáše Ježka se jedná o majetek za zhruba 12–15 miliard korun: „Jsou to buď neprodané akcie, nebo akcie, které měl FNM v tzv. dočasném držení. Velká část těchto akcií byla v původních projektech určena pro přímého investora, který se nedostavil."Hodně se hovořilo o tom, že druhou vlnu kupónové privatizace zaplaví zdravotnická zařízení. To vyvrací Roman Češka: "Většina zdravotnických zařízení bude privatizována standardními metodami (přímý prodej, veřejná soutěž). Hlavní část nabídky budou tvořit zemědělské, zpracovatelské a průmyslové podniky.“ Za lahůdku pro akcionáře považuje Roman Češka například OD Kotva nebo podniky, které se zabývají zpracováním a distribucí ropy a plynu - Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy.V současné době jsou již schváleny privatizační projekty na podniky, které tvoří více než polovinu privatizovaného majetku. Zatím neschválené projekty jsou nyní v připomínkovém řízení na ministerstvu privatizace. „Po schválení na ministerstvu,“ říká předseda Fondu národního majetku Tomáš Ježek, „převezme projekty FNM. Ten má pouze výkonnou a realizační funkci. To znamená, že vykonává vlastnická práva v podnicích v průběhu privatizace a dohlíží na převod vlastnických práv."Fond národního majetku plní i další důležitou funkci: dělá tzv. přeregistraci základního jmění. V průběhu první vlny se v důsledku propadu hospodaření u řady podniků snížilo základní jmění. Noví akcionáři by tak získali majetek, který už podnik nevlastní. Aby k tomu nedošlo, byl pro první vlnu založen Diferenciační fond (DIF), do kterého byly přeřazeny akcie těch podniků, které naopak v průběhu privatizace svůj majetek rozmnožily. Akcie DIFu pak přešly do vlastnictví těch hůře hospodařících. Tomuto způsobu přerozdělování chtějí na FNM nyní zabránit. Jak vysvětluje Tomáš Ježek: "Pokles majetku podniků mohl být loni u některých podniků hrazen z rezervního fondu (10% základního jmění). Ani to u některých nestačilo. Proto letos budeme na FNM srovnávat účetní závěrky podniků z 30.června a 30.listopadu. Podle výše propadu hospodaření pak individuálně určíme, zda má podnik na dobu privatizace vytvořit vyšší rezervní fond, nebo dokonce rozhodneme o jeho vyřazení z nabídky privatizovaných podniků. Tyto informace o hospodaření podniků bude mít možnost zjistit každý občan v nabídkovém listu.“