HISTORIE..CZ
90. léta

Některým lidem jsem nebezpečný,

Některým lidem jsem nebezpečný,

říká předseda KDS Václav Benda

Předseda KDS dr.Václav Benda (1946) vystudoval filozofii a kybernetiku na Karlově univerzitě v Praze. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a byl dvakrát jejím mluvčím (1979 a 1984). V roce 1979 byl za členství ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných odsouzen na čtyři roky vězení. V prosinci 1989 dr.Benda založil Křesťanskodemokratickou stranu (KDS) a byl kooptován do Federálního shromáždění. O rok později byl zvolen poslancem FS za koalici KDU a v roce 1992 za koalici ODS, KDS. Václav Benda je ženatý a má šest dětí. Je katolického vyznání, obdivuje M.Thatcherovou a rád hraje karty a šachy.

Počátkem roku se poměrně obsáhle psalo o rozporech uvnitř KDS. Nyní se pouze čas od času rozcházejí stanoviska jejích jednotlivých představitelů. V případě aféry Wallis jste například zpochybnili práci ředitele BIS Stanislava Devátého, zatímco váš poslanec Tomáš Svoboda pana Devátého podpořil. Je to způsobeno nedostatkem komunikace uvnitř strany, nebo nějakými zásadnějšími rozpory?Především musím říci, že pro KDS je charakteristické, že se důsledně drží svého volebního programu. To, že v posledních měsících došlo k jednomu či dvěma případům, kdy představitel strany zaujal jiné stanovisko než její vedení, není třeba zveličovat. Podle mě stanovisko vedení strany a názor pana poslance Svobody nejsou v zásadním rozporu. Pan poslanec z titulu své funkce - předsedy kontrolního výboru BIS - tlumočil stanovisko výboru, zatímco já jsem tlumočil oficiální názor KDS. Řekl jsem pouze, že jestli BIS shromažďuje nebo neshromažďuje kompromitující materiály na politiky, nelze přesně dokázat, protože kontrolní orgán Parlamentu smí nahlížet pouze do uzavřených spisů. Máte ale pravdu, že nepůsobí dobře, když je oficiální stanovisko KDS v rozporu s prohlášením jejích poslanců.Vaše strana a především vy osobně dnes na naší politické scéně ztělesňujete názory blízké KAN a Konfederaci politických vězňů - tedy to, co bychom mohli nazvat nesmiřitelným postojem k minulosti. Proč má podle vás tato politika ve společnosti tak malý ohlas?S vaším tvrzením nemohu souhlasit: stanovisko KDS v žádném případě není nesmiřitelné. My se chceme s minulostí vyrovnat co nejtolerantněji, bez honů na čarodějnice, bez nějakého nadměrného trestání starých, nemocných nebo méně provinilých lidí. Spokojili bychom se často jen s konstatováním viny, bez vynesení trestu. Vycházíme ale z toho, že udělat tlustou čáru za minulostí nelze, protože není možné, aby se zapomínalo na zločiny lidí jen proto, že svého času měli vysoké politické funkce.Ale k vaší otázce: proces vyrovnání se s minulostí, navíc tak temnou, jako je ta naše, je samozřejmě bolestný a nepochybuji, že veřejnost zajímají populárnější témata. To ale neznamená, že se jej můžeme zříci, naopak. Vyrovnání je třeba dovést do konce, aby minulost neotrávila naši budoucnost. Kdybychom mohli dělat jenom populární politiku nebo jen to, co si veřejnost přeje a vítá, bylo to jistě hezké, ale stát by přestal fungovat.

Naším cílem je dostat sedm procent

Podle průzkumů má vaše strana zhruba 1 až 1,5% příznivců. Co tomu říkáte?Pokud vím, tak se u nás zjišťováním volebních preferencí pravidelně zabývají jenom dvě instituce: IVVM a STEM. K oběma mám zásadní metodické výhrady - např. IVVM publikovalo, že KDS má 0,5% podpory, ačkoliv statistická chyba průzkumu byla plus minus 2%. Mohl bych se dovolávat nezávislého průzkumu, který na přelomu roku provedli Rakušané a který nám dával 4%, ale ať už platí kterýkoli z těchto údajů, je pravda, že všechny tyto výsledky jsou pro nás neuspokojivé.Na kolik odhadujete podporu KDS vy sám?Z analýzy posledních voleb, respektive z počtu a rozložení preferenčních hlasů, které dostali naši kandidáti, odhadujeme, že jsme dostali 4–5%. Naším cílem je, abychom v komunálních volbách, respektive ve volbách do Senátu, dostali přes 5% hlasů, s tím, že očekáváme, že za další dva roky při parlamentních volbách z nich bude 7%.Vloni jste dokázali včas uzavřít koalici s ODS. Budete se o totéž pokoušet i před senátními a komunálními volbami?Volby do Senátu budou zřejmě dvoukolové, takže otázka koalic, respektive vzájemné podpory kandidátů, bude aktuální až po prvním kole. Pokud bude do Senátu většinový volební systém, počítáme zatím s tím, že bychom z 81 obvodů kandidovali jen v asi 20, kde máme podle výsledků minulých voleb či podle významu našich kandidátů slušnou šanci na úspěch. S menšími stranami bychom se rádi dohodli o vzájemné podpoře kandidátů už v prvním kole. S ODS, která nepochybně bude kandidovat všude, je možné jednat až podle výsledků prvního kola.Z komunálních voleb máme zkušenosti už z roku 1990, kdy jsme vydali jedinou směrnici: koalice nesmějí být uzavírány s komunisty. Někde jsme tedy šli sami, někde v koalici s několika menšími stranami a někde v rámci celých bloků. Výsledek byl na jedné straně zdrcující, na druhé straně povzbuzující. V celostátním průměru jsme získali 1,3 nebo 1,4% voličských hlasů, což bylo otřesně málo, ale tam, kde jsme kandidovali - tedy asi ve 350 obcí z 6.000 - jsme byli úspěšní. Nejúspěšnější jsme ovšem byli tam, kde jsme šli do komunálních voleb sami nebo v přehledných blocích. To je pro nás druhé poučení: do příštích komunálních voleb, tam, kde to bude jen trochu možné, půjdeme sami.Počítáte znovu s nějakou centrální směrnicí, která by omezovala případné předvolební koalice?Tato otázka je poněkud předčasná. U mnoha stran je těžko odhadnutelné, jak budou za rok vypadat. Obecně snad lze říci, že nebudeme spolupracovat s levicí, respektive s komunisty jakéhokoliv druhu.A co Sládkovi republikáni?Na centrální úrovni by nás nikdy se Sládkovci spolupracovat nenapadlo, přestože existují regiony nebo obce, kde s nimi spolupracujeme a funguje to.

Polistopadovým vývojem nejsem překvapen

Nedávno vznikla již třetí strana, které má ve svém názvu slovo křesťanská - Křesťansko-sociální unie pana Bartončíka. Ohrožuje nějak vaše postavení?Strana, jejíž předseda je evidován jako agent StB?Ptám se, protože v roce 90, kdy vyšlo najevo, že pan Bartončík byl evidován jako agent, jste jej hájil ve jménu jednoty křesťansky orientovaných sil. Jak se na to díváte dnes?Není pravda, že jsem pana Bartončíka hájil. Naopak jsem vždy říkal, aby co nejrychleji odešel z politické scény, dokud se jeho causa nevyjasní. Ohradil jsem se ostře pouze proti nesolidnímu a nečestnému způsobu, jakým byla celá věc zveřejněna. Dodnes si myslím, že prohlášení pana Rumla hraničilo s porušením volebního zákona a byla jím poškozena celá křesťanská koalice.Před listopadem jste jako jeden z mála disidentů byl nejen občansky, ale i politicky činný. Nakolik jste spokojen s polistopadovým vývojem?Vzpomínám si, jak jsme v noci z 17. na 18.listopadu seděli se studenty asi do půl třetí ráno a diskutovali, zda jít do revoluce nebo ne. Analyzovali jsme tehdy všechna pro a proti a rozebírali, co všechno nás čeká. Dnes s odstupem času musím říci, že jsem fascinován, jak překvapivě přesně jsme příští vývoj odhadli. Kromě podcenění nacionálních problémů a problémů týkajících se rozpadu federace nám bylo jasné, co všechno nás čeká. Lze tedy říci, že cítím na 90% neříkám spokojenost, ale nepřekvapenost s tím, co se tu za poslední tři roky odehrálo.

Disent byl hnutím občanských práv

Před několika dny jste prohlásil, že reformní komunisté v roce 68 ve skrytu duše přivítali okupaci. V disentu jste ale s těmito lidmi spolupracoval. Tehdy vám to nevadilo, nebo jste na ně pohlížel jinak?Nejdříve upřesnění vaší otázky. Řekl jsme, že kromě přímých zrádců a spoluorganizátorů okupace vstup přivítala i část reformních komunistů, která později velmi rychle podlehla tlaku a postupně zradila ideály osmašedesátého. Připustil jsem a připouštím samozřejmě několik čestných výjimek. Máte ale pravdu, že zejména v počátcích Charty bylo mnoho jejích signatářů bývalých členů KSČ. Celý disent byl ale hnutím na bázi lidských a občanských práv a my jsme respektovali naprostou odlišnost našich politických názorů. Když se koncem 80.let vytvořila situace, kdy už bylo možné přesněji artikulovat určité politické požadavky a vytvářet základy budoucích politických stran, začaly vnitřní tenze narůstat. A musím upozornit, že jsme to nebyli my, kdo ostrakizoval bývalé komunisty. Naopak. V roce 87 až 89 se čelní představitelé reformního komunismu distancovali od nás.Byl jste první z disidentů, kdo své bývalé spolubojovníky začal po listopadu osobně napadat. Víc než věcné výhrady jste přitom používal rány pod pás. Svého dlouholetého přítele Luboše Dobrovského jste například označil za „prominentního komunistického novináře“ a tvrdil jste, že kvůli tomu nemůže zastávat funkci prezidentova kancléře. Nedělalo vám to potíže?To, co KDS mými ústy řekla na adresu Luboše Dobrovského, interpretujete nepřesně. Vznesli jsme námitky proti Dobrovskému jako šéfovi prezidentské kanceláře, protože jsme se dozvěděli, že všechny klíčové funkce v kanceláři mají obsadit lidé blízcí Občanskému hnutí. S Lubošem Dobrovským jsem měl potom dlouhý telefonický rozhovor a vysvětlili jsme si to.Vy jste ovšem tehdy nemluvil o obsazení kanceláře, ale o minulosti pana Dobrovského.Minulost spoluvytváří věrohodnost politika, a já jsem ostatně nezmiňoval jen šedesátá léta, ale i jeho nedávné působení ve volbách v roce 1992. Chudák Dobrovský se ocitl v situaci, kdy, abychom prezidentovi zabránili jmenovat pro nás nepřijatelné vedoucí odborů prezidentské kanceláře, museli jsme upozornit, že budeme postupovat proti kancléři.

O ředitele BIS neusilujeme

Vaše strana a především vy sám věnujete značnou pozornost bezpečnostním složkám státu. Jakou jim přičítáte důležitost, jste přesvědčen, že potřebují nějakou speciální pozornost?Svým způsobem ano. Premiér Klaus při svém jinak pronikavém bystrozraku a nesporných strategických schopnostech totiž tuto oblast podceňuje. Bezpečnostní složky u nás v minulosti tvořily stát ve státě a zvláště v 50. a 60.letech se zcela vymykaly vnitrostátní kontrole. Neměli bychom také zapomenout, že jsme 50 let žili v cizím područí a že se naše místo na mapě Evropy nezměnilo. Osobně jsem velice pesimistický, pokud jde o další vývoj na většině území bývalého Sovětského svazu a na Balkáně. Domnívám se, že dříve či později se budeme muset vyrovnávat s otázkou, jak zabezpečit naši další demokratickou existenci, a právě proto je třeba bezpečnostním složkám věnovat speciální pozornost.Bude KDS vznášet nárok v rámci koaličních dohod na místo ředitele BIS?Ne. My jsme ani takový požadavek v podstatě nikdy oficiálně nevznesli. Podporujeme nárok ODS toto místo obsadit a pouze si vyhrazujeme právo vyslovit se ke konkrétním osobám. Momentálně je ovšem třeba vyřešit zásadní strukturální otázky zpravodajských služeb - kolik jich bude, kdo a jak je bude kontrolovat atd. - a teprve potom se můžeme bavit o jejich personálním obsazení.Před měsícem jste v souvislosti s aférou Wallis řekl, že informace, které o tomto případu Respekt otiskl v dubnu, pocházejí z materiálů BIS. Dokonce jste dodal, že Respekt opsal ze spisů BIS celé formulace. Vy jste ty spisy viděl?No comment.

Bojí se mě ti, co mají máslo na hlavě

Před rokem jste prohlásil, že máte odposlouchávaný telefon. Platí to dosud?Zase vás musím opravit. Uvedl jsem, že mám závažné indicie svědčící o tom, že i po listopadu 89 jsem byl sledován a odposloucháván, a zdůraznil jsem, že nemám důkazy kým. Toto mé vyjádření mělo jediný praktický následek: bylo mi z bytu vymontováno odposlouchávací zařízení. Zda bylo funkční, se zjistit nepodařilo. Osobně jsem spíše přesvědčen, že můj byt už po listopadu odposloucháván nebyl.Jiná věc je telefon: měl jsem důvody - a nechci je blíže specifikovat - domnívat se, že je odposloucháván. Letos již o tom žádné indicie nemám. Byl jsem sice několikrát sledován různými auty, ale pokládám za nepravděpodobné, že by to dělaly nějaké naše oficiální struktury.Kdo by ale mohl mít zájem sledovat vás neoficiálně? Čím jste tak nebezpečný?To já nevím, ale vidíte sám, že jakýkoli pokus dostat mě do nějaké funkce, ve které bych měl určitou výkonnou nebo kontrolní pravomoc, se setkává se zběsilou a v podstatě vyděšenou reakcí lidí, kterých by se to případně mohlo týkat. Když se začalo jenom povídat o tom, že bych se mohl stát ředitelem BIS, tak podle mých informací tam došlo k hysterickým vnitřním opatřením včetně přípravy druhé vlny skartací. Někteří lidé, kteří mají máslo na hlavě, mají důvod se mě bát. Vědí, že bych neustoupil ani svým přátelům, pokud bych odhalil trestné nebo morálně vadné jednání.Variantu, že se lidé bojí vašeho jmenování, protože vás pro zmíněné funkce považují za neschopného, si tedy nepřipouštíte?Vy jste se ptal, čím jsem nebezpečný, a já se vám snažím odpovědět. Vím samozřejmě, že existují politické námitky, abych dělal to nebo ono. Existuje ale ještě jedno vysvětlení: já jsem se před listopadem, sice amatérsky, ale přece jen, zabýval něčím, co by se dalo nazvat kontrarozvědná ochrana disidentských aktivit. Čili minimálně orgány bývalého StB vědí, že na ně leccos vím. A to je dostatečný důvod, aby mi někdo stále šlapal na paty.