Druhé kolo v korupčním případu Pithart-Král

Zprošťující rozsudek obvodního soudu je na světě, odvolací řízení začne za dva týdny.

Za dva týdny začne Městský soud v Praze projednávat odvolání prokurátora v případu Pithart-Král. Bývalý ředitel Agrobanky - ing.Jan Král - který se údajně v srpnu 1991 pokusil podplatit tehdejšího českého premiéra miliónem korun, byl totiž letos v květnu Obvodním soudem v Praze 1 překvapivě zproštěn obžaloby. Za několik týdnů bychom se tedy měli konečně dozvědět, co se vlastně tehdy před dvěma roky odehrálo.

Jasný případ

Podle obžaloby J.Král nabídl Petru Pithartovi milión korun za to, že premiér ve vládě prosadí odprodej bývalého sídla KNV ve Zborovské ulici v Praze 5 Agrobance. Svůj návrh pak ještě dvakrát písemně opakoval na schůzkách s premiérovým „prostředníkem“ (ve skutečnosti policejním agentem), který se s Králem sešel, když Pithart celou věc ohlásil ministru vnitra (viz letošní Respekt č.22 a č.28).Na první pohled tedy šlo o jasný případ, navíc zdokumentovaný písemnými důkazy a svědeckými výpověďmi. Po šestitýdenním vyšetřování (ing.Král je strávil ve vazbě) podala v lednu 1992 prokuratura obžalobu a za dalších sedmnáct měsíců začal soud. Tříčlenný senát pod vedením JUDr. Ivany Podlipné však nakonec vynesl rozsudek, který překvapil všechny přítomné: ing. Jan Král se nepokusil premiéra podplácet a byl v plném rozsahu zproštěn obžaloby. Krátké ústní zdůvodnění tehdy obsahovalo jediný věcný argument: soud dospěl k přesvědčení, že pokud by obviněný chtěl P.Pitharta skutečně uplatit, nenavrhoval by styk přes prostředníka.V následujících týdnech JUDr.I.Podlipná opakovaně - s odvoláním na trestní řád - odmítla tisku zpřístupnit rozsudek. Podle paní soudkyně totiž případ není „ničím mimořádný“ a ona nevidí důvod, proč se o něm s novináři bavit. (Příslušný paragraf trestního řádu skutečně nepřímo říká, že publikace rozsudku je zcela v rukou soudce.) A i když je podle kolegů paní Podlipné takový postup neobvyklý a zbytečný, trvalo měsíc, než se k rozsudku sami dostali. Zcela nepochopitelná je pak „zatvrzelost“ paní soudkyně při studiu rozsudku, který je podle právníků profesionálně zpracován a na první pohled v něm není žádná logická ani právní chyba.

Špatně připravená obžaloba

Desetistránkový rozsudek JUDr.Podlipné se opírá o tři základní body:1) Ing.Král byl obviněn, trestně stíhán a následně i souzen za to, co se odehrálo při první schůzce Pithart-Král, nikoli už na dalších dvou schůzkách s nastrčeným policejním agentem.2) Svědecké výpovědi ani listinné důkazy neprokázaly Králův úmysl premiéra podplatit. Korunní svědek procesu, Petr Pithart, i nastrčený policejní agent totiž před soudem shodně vypověděli, že jim ing.Král říkal cosi „v tom smyslu“, že je ochoten premiérovi poskytnout milión korun. Pithart před senátem řekl, že mu „nebyla jasná forma nabízené spolupráce“ a že se „konkrétně o ničem nehovořilo“. Policejní agent si pak navíc na údajný rozhovor ohledně výše úplatku vzpomněl až při konfrontaci s Králem. Písemné návrhy bývalého ředitele Agrobanky soud neuznal jako přesvědčivý důkaz, protože „nebyly dostatečně ozřejmeny výslechem svědků“ a samy o sobě jsou zmatečné (např. prodej budovy ve Zborovské - prosazení ve vládě - výnos pro „P“ cca 1 milión).3) Soud přijal pro nedostatek důkazů obžaloby tvrzení ing.Krále, který se hájil tím, že chtěl „zúžit vztahy mezi Agrobankou a Občanským hnutím, jehož byl Petr Pithart představitelem“. Údajně prý neměl konkrétní představu, jakou formu spolupráce zvolit, rozhodně však mínil dodržet legální postup. Soud přijal i další argument obhajoby (podložený svědectvím pracovníků Agrobanky), že částka jeden milión korun by se v bankovnívh účtech „nemohla jen tak ztratit“, a tudíž ji Král jen těžko mohl premiérovi nabízet.V závěru rozsudku pak JUDr.Podlipná konstatuje: „Pokud obžalovaný měl nekalé úmysly, jednalo se pouze o jakési průzkumné jednání a soud nemá žádný důkaz k tomu, aby mu tyto úmysly mohl prokázat“.Jednoduše řečeno: soud osvobodil ing.Krále především díky špatně připravené obžalobě a nejistým výpovědím svědků. (P.Pithart je v těchto dnech na dovolené, a proto se k zdůvodnění rozsudku nemohl vyjádřit.)

Neexistující nahrávka

Text obžaloby zpracovával tehdejší prokurátor JUDr.Vaníček, který mezitím odešel do advokacie, a po téměř dvou letech si na případ příliš nepamatuje: "I kdybych si ale na něco vzpomněl, stejně vám nemohu nic říci. Při odchodu z prokuratury jsem podepsal slib mlčenlivosti o věcech, které jsem tam dělal."S přípravou obžaloby přímo souvisí i postup policejních vyšetřovatelů. Z obžaloby i rozsudku je totiž zřejmé, že policejní agent nebyl na schůzkách s Králem vybaven nahrávacím zařízením, které by zaznamenalo obsah jejich rozhovoru. Přitom nahrávka setkání mohla být - podle právníků - použita jak během vyšetřování, tak později jako důkaz před soudem. (Mimochodem: stejně amatérsky policie postupovala i v případě aféry Wallis-Kožený, ačkoliv prezident Harvardských fondů údajně sám nabízel, že poslední setkání s agentem FBIS nahraje.) A aby byl případ ještě nepřehlednější, nahrávka prvního setkání Pitharta s Králem, kterou se pokusil pořídit sám premiér, byla díky technické chybě nepoužitelná a následně přehrána.