Kolem Temelínské elektrárny vzniká ochranné pásmo
Posledních dvacet lidí z vesnic v okolí JETE se nebojí radiace, ale nuceného vystěhování
Obyvatelé pěti vesnic v okolí jaderné elektrárny Temelín se o tom, že jejich domy budou zbourány, dozvěděli poprvé začátkem osmdesátých let. „Tehdy přijeli pracovníci partaje a na schůzi místní organizace KSČ nám oznámili, že obce Křtěnov, Březí, Temelínec, Podhájí a Knín budou vysídleny, protože kolem elektrárny musí být tříkilometrové pásmo bez lidí,“ vzpomíná František Vrzák, místostarosta Temelína. Většina domů v postižených obcích je už dnes skutečně prázdná, ale v Podhájí a Kníně žije ještě asi dvacet, většinou starších lidí.
Scházíme se už jen na pohřbech
Hlavní silnice z Týna do Budějovic vede těsně pod chladícími věžemi temelínské elektrárny. Je po čtvrté hodině odpoledne a z brány vyjíždějí autobusy, rozvážející dělníky do ubytoven a domovů. Přes silnici - naproti elektrárně - leží vesnice Březí. Ještě před několika lety tu žilo více než sto lidí, dnes je obec zpoloviny zničená. Zbořené domy připomíná jen obrovská hromada cihel a trámů. Dosud zachovalým domům, v nichž jsou ubytováni elektrárenští dělníci a kde mají sídla nejrůznější dodavatelské firmy, vévodí rozlehlá přízemní stavba s nápisem Kulturní dům: dnes jídelna a hospoda.Podobný obrázek nabízí i o dva kilometry dál na kopci vesnička Podhájí. Ruiny staveb prorostly kopřivy a bodláčí. V několika domcích tu však ještě žije asi deset starousedlíků. „Když to všechno začalo, požadoval jsem, aby nám za baráky postavili nové, že to tak lidé snáz přežijí,“ vzpomíná F.Vrzák, který se z Podhájí odmítl odstěhovat. „Úřady to tehdy odmítly. Prý se to v téhle republice nedělá a nebudou kvůli nám dělat nějaké výjimky.""Když lidem na schůzi řekli, že musí pryč, křičeli a nadávali. Ale nakonec se stejně nenašel nikdo, kdo by neprodal,“ říká Václav Steiner, rodák z Březí, který měl ve vesnici nový dům se zahradou. Prodal jej jako první. Chtěl mít jistotu.Za domy a zahrady dostali lidé v okolí Temelína odhadní cenu. Kdo měl nový dům, dostal tolik, že si většinou mohl koupit nebo postavit jiný. Kdo měl starší domek, musel se spokojit s bytem v paneláku. „Jsme rozesetí po celém kraji. Někdo bydlí ve Vodňanech, někdo v Týně, další v Budějovicích. Scházíme se většinou už jenom na pohřbech,“ říká František Vrzák. „Čtyři zdi v paneláku přece nejsou žádná náhrada pro člověka, který žil na vesnici v domku. Větší strach než z elektrárny máme z toho, že nás odtud opravdu jednou vystěhují,“ dodává na vysvětlenou.
Bourat a rekultivovat
„Pokud by šlo všechno podle plánu, už by dnes nikdo v Podhájí a Kníně nebydlel,“ tvrdí tiskový mluvčí JETE ing.Jiří Svoboda. „Všichni přece dostali odstupné a byty. Elektrárna však těm několika starým lidem vyšla vstříc a zatím je tam nechává.“ Termín definitivního vystěhování byl určen na letošní podzim. František Vrzák však minulý týden s vedením elektrárny dohodl další odklad. „Když jsem lidem oznámil, že se v listopadu nemusejí stěhovat, že tu ještě prožijeme vánoce, tak i chlapi skoro brečeli."Podle mluvčího Svobody ovšem odklady nemohou pokračovat donekonečna. Elektrárna se totiž musí držet "harmonogramu prací na likvidaci vesnic“ a před spuštěním jaderných reaktorů musí být vše v pořádku. Podle mluvčího navíc „to, co je na místě bývalých vesnic teď, nedělá dobré jméno elektrárně ani lidem, kteří tam ještě žijí“. „Abychom ty pozemky stihli zrekultivovat, je třeba k určitému datu začít bourat,“ vysvětluje ing. Svoboda. „Podle původního záměru měla být na místě vesnic zemědělská půda, dnes však už není tolik třeba. Půjde tedy spíše o to uvést krajinu do nějakého, na pohled pěkného stavu."Na Západě je běžné, že lidé bydlí i v těsné blízkosti jaderných elektráren, a je jejich věcí, zda přijmou riziko s tím spojené. "Fakt, že kolem temelínské jaderné elektrárny je do vzdálenosti tří kilometrů zakázáno trvalé osídlení, není kvůli nebezpečnosti JETE, ale proto, že to říká zákon,“ tvrdí J.Svoboda. „Kdyby tomu mělo být jinak, musel by se změnit. My proti tomu nic nemáme.“ Pro elektrárnu by to však znamenalo „komplikace“: baráky jsou už vykoupené.Podle ing.Jaroslava Krotila z Úřadu pro jadernou bezpečnost se zatím provádějí nové „bezpečnostní analýzy“, jejichž výsledek bude znám příští rok. „Nepředpokládám však, že by došlo k výrazným změnám šířky ochranného pásma.“ Pásmo má prý nejen chránit obyvatele před nebezpečím radiace, ale zároveň i elektrárnu před „nežádoucí činností a pronikáním na její pozemek“.
Komunisté už rozhodli
Zatím tedy stále platí plán na kompletní demolici vesnic. Je však možné, že některé domy zůstanou přece jen zachovány. Nebudou v nich sice trvale žít lidé, mohly by ale sloužit pro účely elektrárny. „Mohou tam být například sklady. Nebo, přijde-li nějaký podnikatel se záměrem opravovat pro elektrárnu třeba motory, může tam mít dílnu,“ vysvětluje J.Svoboda. Z demoličního plánu je kromě toho už dnes vyjmuto několik památek - v Podhájí zůstane kaplička, v Březí zvonička a ve Křtěnově kostel, fara a hřbitov.„Snažil jsem se vedení elektrárny přesvědčit, že vesnice lze ještě zachránit. V prázdných domech by mohli bydlet zaměstnanci elektrárny. Vrátil by se sem zase život a těch pár původních obyvatel, kteří zůstali, by tu mohlo dožít,“ říká s nadějí v hlase F.Vrzák. „Už tady dlouho nebudou. A je přece škoda vesnice zbourat jenom proto, že to komunisti před lety tak naplánovali.“
