Zůstane CET 21 na ocet?

Ambiciózní televize pro jedenadvacáté století možná zkrachuje do února 1994 

„Rodí se tu první nezávislá komerční televize s celoplošným vysíláním v postkomunistickém světě. Budeme modelem pro možná stovky nových stanic od Pekingu po Varšavu.“ Generální ředitel České nezávislé televizní společnosti (ČNTS) Vladimír Železný má vizionářský pohled a při řeči dramaticky rozhazuje rukama. Jeho firma má uskutečnit projekt, se kterým letos v lednu získalo sdružení CET 21 licenci na celoplošné vysílání. Největší polistopadovou změnu v českých médiích pocítíme všichni. Zatím se ovšem nedá říct, jak to bude příjemné. Může to dopadnout jakkoliv. Nelze ani vyloučit, že věc se nepodaří a ohlašovaná „televize pro 21.století“ skončí svou kariéru už v únoru příštího roku.

První pochybnosti

První pochybnost o úspěchu projektu CET 21 se objevila na počátku května. Ředitel Železný tehdy požádal o zmírnění licenčních podmínek: čtyřicet procent domácí tvorby by program obsahoval ne ve druhém, jak zněla smlouva, ale až v pátém roce vysílání. V.Železný argumentoval tím, že stávající čeští producenti takové množství filmů prostě nenatočí, a navíc si budou moci diktovat „monopolní ceny“.Rada České republiky pro televizní a rozhlasové vysílání Železného žádost přijala; licenční podmínky prý zůstanou dost tvrdé i po úpravě. Podle Rady stačí už sám šibeniční termín zahájení programu: rok je údajně i ve světovém měřítku neobvykle krátká lhůta.O měsíc později o navržené úpravě licenčních podmínek jednala parlamentní komise pro sdělovací prostředky. I ona uznala Železného žádost za oprávněnou. Ovšem ne jednohlasně: argumentaci generálního ředitele ČNTS odmítl poslanec Petr Koháček (ODS): „Zmírnění podmínek nemělo nastat. Je to vážná záležitost. Proto jsem se rozhodl ověřit, jestli je nabídka několika desítek českých produkčních společností skutečně tak špatná, jak tvrdí pan Železný.“ Případné další kroky v případu „licence“ plánuje poslanec až po kontrole, mezitím se však o projektu CET 21 objevily další pochyby.

To nemá v Evropě obdobu

„Myslím, že to začíná smrdět průšvihem,“ říká hlavní inženýr České televize Karel Trpák. „Když CET nemá šest měsíců před závazným začátkem vysílání ani barák, tak už se dá zařízení stanice zvládnout jen s odřenými zády.“ Ing.Trpák to dokládá na příkladech: zatím nejrychleji - za pět měsíců - to dokázala anglická televize Newsfile. Instalace přístrojů pro studia, režijní, redakční a kontrolní místnosti prý vůbec není jednoduchá záležitost. Nejsložitější je propojení všech televizních prostor - stěny, podlaha i stropy jsou vyplněny stovkami kabelů. Pro CET 21 by zřejmě bylo nejvýhodnější koupit jeden ze tří domů v Praze, které jsou technikou už vybaveny a odkud se přitom nevysílá. Ani to však není jednoduché.Budovu bývalého OIRT na Strahově už přidělila parlamentní komise nově zřízené příspěvkové organizaci ORBIS. Na plány manažerů ČNTS Parlament nebral zřetel. Petr Koháček: „Před výborem se tvářili, jako bychom jim měli se sháněním budovy nějak pomoct. To ale není možné: CET je běžná firma a nemůže čekat nějaké zvláštní výhody."Další dva vhodné objekty - bývalá Měšťanská beseda ve Vladislavově ulici a sídlo někdejší Plodinové burzy na Gorkého náměstí - jsou vlastnictvím České televize. Ta je v současné době prodává (jeden České pojišťovně, druhý Národní bance) s dovětkem, že se odtud nesmějí příštích deset let vysílat televizní programy. "To je monopolní krok, který nemá v Evropě obdobu,“ zlobí se Železný. Prý by se nejraději obrátil na ministerstvo pro hospodářskou soutěž, ale nemá čas: antimonopolní procedura by se mohla táhnout i několik měsíců.„Nechápu, proč pan Železný váže existenci svého podniku na to, že dostane právě Měšťanskou besedu,“ odmítá kritiku generální ředitel České televize Ivo Mathé. „My přece můžeme uzavřít smlouvu podle vlastního uvážení. Kdyby nebyl tak umanutý, neušlo by mu, že v Praze je daleko víc vhodnějších budov. Například Filmový průmysl na Barrandově nebo Sazka. Dokonce i Palác kultury je lepší, ale tam ho už předběhla Premiéra."Dům je tedy problém. "Lidé z CET nám oznámili, že v nejhorším případě budou vysílat z přenosového vozu,“ říká poslanec Koháček. „To ale beru jako vtip."Vladimír Železný však tyhle vtipy odmítá komentovat. Podle něj je na diskusi příliš brzy. "Jak víte, že nemám budovu?“ ptá se rozzlobeně. S bližšími podrobnostmi chce šéf ČNTS seznámit veřejnost až koncem srpna. Do té doby je vše „obchodním tajemstvím“.

S dobrou firmou jde všechno

Když ČNTS nebude schopná zahájit v únoru 94 vysílání, přijde podle zákona o licenci. To by znamenalo vypsat nový konkurs, ve kterém by šanci na celoplošnou televizi dostala jiná firma. Všechno by se tím protáhlo nejméně o dva roky.Podle ředitele Mathého by odklad znamenal pro Českou (veřejněprávní) televizi hotovou tragédii: na Kavčích horách čekají na konkurenci jako na smilování. „Soukromé vysílání mělo začít už loni,“ říká I.Mathé. „Dávno jsme mohli mít zpátky prestiž i autoritu. Ve srovnání s někým jiným by se vidělo, že nejsme tak špatní."Krach projektu CET 21 by samozřejmě odnesli i diváci. Podle zákona by totiž musela druhý kanál provozovat dále ČT. Její programový ředitel Jiří Pitterman však upozorňuje, že na to nejsou na Kavčích horách připraveni. Občané by se museli smířit s větším počtem repríz.Ředitel Železný ale tvrdí, že není důvod k obavám: bez ohledu na "novinářské bubliny“ se vysílat začne včas. I když OIRT ani Měšťanskou besedu nedostal, do měsíce bude prý mít vhodný dům koupený. A televizní stanici lze podle jeho informací vybavit daleko rychleji, než si myslí na Kavčích horách. Pro něj bude pracovat firma, která nedávno zařizovala regionální stanici New York 1. Stihla to za dvanáct dní.Členové Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání sice zatím nemají potuchy, jaký dům si ředitel Železný vyhlédl, ale o tom, že ČNTS stihne lhůtu, nepochybují: „Firma dodržuje předepsaný harmonogram přípravných prací a pan Železný své sliby zatím vždycky splnil,“ říká předseda Rady Oldřich Tomek.

Vím, zní to hloupě

Ředitel ČNTS vyčítá České televizi, že blokuje vhodné domy, vedení ČT se zase nelíbí, že jim bohatý soukromník přetahuje zaměstnance. Podle I.Mathého se to spíš blíží korupci než konkurenci: za stejné pracovní zařazení nabízí ČNTS až čtyřikrát vyšší platy. Konkrétní suma se podle I.Mathého pohybuje „někde mezi ministrem a předsedou vlády“. ČNTS prý už rozeslala nabídky programovým pracovníkům. Ti jsou ale zvyklí na „své“ tvůrčí prostředí, a tak zatím odešli jen čtyři. Horší to může být v případě techniků: dráty jsou stejné všude.V.Železný nevidí na své strategii nic špatného: v tržním prostředí je zvykem dobré pracovníky dobře zaplatit. Ostatně ani v jeho firmě nebudou platy televizních specialistů srovnatelné s platy západních odborníků. A odchod několika desítek lidí nemůže tisícihlavý kolos České televize vážně ohrozit.Ředitel Mathé zatím skutečně ze všech, kteří odešli, postrádá pouze jediného: producent Petr Sládeček se stal v ČNTS vedoucím oddělení převzatých pořadů. Jeho kolega Čestmír Kopecký odešel s ním, ale zakrátko se vrátil zpět. „Už jsem neměl trpělivost snášet ten věčný boj o prosazování dobrých projektů,“ vysvětluje své rozhodnutí. „Řekli jsme si s Petrem, že raději budeme dělat kvalitně komerci. Ale trvalo přesně týden, než jsem si uvědomil, že se musím vrátit."Č.Kopecký tím v žádném případě nechce říct, že by se v nové firmě zklamal. "Není to tam lepší ani horší než v ČT,“ říká. „Jako kdyby si člověk vybíral mezi dvěma tchýněmi.“ Důvodem návratu není ani strach, že ČNTS zkrachuje: komerční televize má právo uvádět ve vysílání dvacet procent reklamy a na tom se prostě nedá prodělat. Známý producent opustil lépe placené místo z prostého důvodu: je příliš mnoho dobrých uměleckých projektů, které by v televizi nikdo jiný neuskutečnil. A pracovat na nich, to je víc než brát každý měsíc velké peníze. „Vím, zní to hloupě,“ přiznává Č.Kopecký. „Ale tak už to v životě chodí. Velké věci bývají banální.“

Podle BBC

ČNTS zaměstná podle svého šéfa víc žen, než je „v naší mužské společnosti“ zvykem. Například zpravodajství bude mít ředitelku, její jméno však V.Železný zatím tají. Prozradil pouze druhou nejdůležitější osobu: šéfredaktora. Tím má být Jan Vávra, bývalý šéf tří, dnes už neexistujících periodik: týdeníku Fórum, Občanského deníku a Telegrafu (před sloučením s Metropolitanem).Jan Vávra kvůli nové smlouvě opouští ředitelské místo u rádia Alfa. „Televize je lákavější médium,“ vysvětluje. „Někteří lidé si myslí, že budeme vysílat samé kovbojky a porno. Ale možná budou překvapeni: i komerční stanice může být seriózní.“ Podle Vávry mohou být zpravodajové nezávislého média vůči politikům ostřejší než jejich kolegové z veřejněprávní televize. Na druhé straně za svůj vzor považuje budoucí šéfredaktor zpravodajství BBC - tedy veřejněprávní stanici. Nesrovnalost by snad pomohly osvětlit bližší informace o zpravodajském projektu ČNTS. Jan Vávra však z obchodních důvodů víc prozradit nechce.

Erotika a náboženství

Ředitelé veřejněprávní a komerční televize se přes všechna nedorozumění na jedné věci shodnou: v Česku je dost místa pro obě instituce. Komerční televize bude vysílat především „zábavu“ a tím veřejněprávním kanálům ulehčí práci: nebudou už mít na starosti všechno od erotiky po katolické bohoslužby. Daleko víc se budou moci soustředit na to, co je jejich pravým posláním: na pořady, které mají menší sledovanost, ale které jsou přesto potřebné. Vysílání pro školy, pro menšiny, zemědělce, opera, balet. A co když se někde budou programy vzájemně překrývat (například ve zpravodajství nebo večerních filmech)? To je jenom dobře, říkají oba ředitelé, konkurence zvyšuje kvalitu a divák se bude mít nač těšit.Soutěžní mince má ale pro tuto chvíli i svoji méně příjemnou stránku. Divák až do ledna nemá šanci vědět, koho na své obrazovce doma příští rok přivítá. Kvůli konkurenci totiž musí obě společnosti tajit programovou skladbu. Jiří Pittermann z České televize se v tomto směru omezuje na lakonické prohlášení, že první program ČT bude příští rok „diváčtější“ a druhý (dnešní ČT3) pro lidi „s vyššími kulturními nároky“. Stejně mlhavý je i ředitel ČNTS: „Naše televize změní styl,“ říká. Jaký styl a v čem bude změna spočívat, se ale nedovíme. V televizi jde o miliardy, a každé vyzrazené tajemství může použít někdo jiný. Trochu světla nám ČNTS popřeje až koncem prázdnin, kdy Vladimír Železný oznámí, jakou budovu si vlastně společnost koupila a jak se bude jmenovat televizní stanice. Možná prý řekne i názvy několika filmů, chystaných na příští rok.Poprvé se o privatizaci nějakého televizního kanálu hovořilo v roce 1990. Díky konkurenčnímu prostředí měla zmizet kuratela jedné instituce nad volným časem obyvatelstva, rozšířit se nabídka zahraniční produkce a podpořit česká filmová tvorba. Teprve letos v lednu však Rada České republiky pro televizní a rozhlasové vysílání rozhodla o udělení licence na kanál ČT2 (dříve F1). Mezi dvaceti sedmi uchazeči dostala přednost společnost CET 21: mimo jiné kvůli jisté podpoře zahraničního kapitálu. V květnu byla za účasti CET 21, americko-kanadské investiční společnosti CEDC a České spořitelny založena Česká nezávislá televizní společnost. Spořitelna bude financovat projekt z jedné čtvrtiny, Američané doplatí zbytek.Tři čtvrtiny akcií CEDC vlastní Ronald Lauder (49 let). Jeho matka Esté je majitelkou největší světové kosmetické firmy. Rodinný podnik má roční tržbu 2,5 miliardy dolarů. V kosmetice matku zastupuje starší bratr Leonard, mladší Ronald zpočátku zvolil politickou dráhu. Neúspěšně kandidoval na úřad starosty v New Yorku a vedl americkou ambasádu ve Vídni. Nakonec se ale i on pustil do podnikání a v roce 1991 investoval ve střední Evropě 40 miliónů dolarů. Dnes jeho firma CEDC buduje na berlínském Checkpoint Charlie „světové business-centrum“, vlastní polovinu páté největší komerční banky v Maďarsku, vyrábí cement v pobaltských státech, v Berlíně zřídila regionální televizi. Na projektu CEDC se dříve chtěl podílet i George Soros, později ale jeho zájem ochladl.