Česko-slovenská hranice se zavírá

Ve čtvrtek začne v Německu platit nový azylový zákon

Ještě před dvěma měsíci čekaly v Kopeckého sadech uprostřed Plzně stovky cizinců, většinou kosovských Albánců, na svou „německou šanci“. Dnes je jich tu výrazně méně. Plzeňské policii se v květnu v Plzni podařilo odhalit několik převaděčských skupin, vedených většinou občany bývalé Jugoslávie.Ti uprchlíci, kteří stále ještě v Kopeckého sadech doufají v bohatší život v Německu, většinou nechtějí o svých plánech moc hovořit. Jeden z nich, vysoký černovlasý Makedonec, se nám nakonec přece jen svěřuje: "Už toho mám plné zuby, dřepím tu dva měsíce. Vím, že je to už skoro bez šance. Příští týden bych to chtěl zkusit ještě jednou, a když to nevyjde, zůstanu asi u vás. Ale určitě se nevrátím domů. Pár kamarádů už mi taky říkalo, že tady možná budeme muset zůstat. Nakonec to nemusí být špatné."Při pohledu na poloprázdný plzeňský park by se mohlo zdát, že proud uprchlíků, kteří se přes Čechy snaží dostat do bohatších západních zemí, slábne. Miroslava Polová, vedoucí sekretariátu cizinecké a pohraniční policie, a s ní i plzeňští městští strážníci tvrdí, že počet pokusů o organizovaný ilegální přechod česko- německé hranice v poslední době naopak stoupá. Převaděči přes všechna rizika prožívají konjunkturu: cena se zvedla z pěti set až na jedenáct set marek za osobu. Důvod je jasný. V Německu začne od prvního července platit nový azylový zákon.

Nic se nemění

Šéfové cizinecké a pohraniční policie západních a severních Čech Miroslav Daniel a Josef Hudera se shodují v tom, že se pro ně prvním červencem téměř nic nezmění, a to i proto, že jsme ještě s Německem nepodepsali readmisní smlouvu o předávání ilegálních uprchlíků. M. Polová: „V balkánských zemích se už prý rozšířila zpráva, že dostat azyl v Německu bude teď téměř nemožné,“ říká Polová. "To ale neznamená, že se proud uprchlíků okamžitě zastaví. Navíc v Rusku začal od 1. 5. platit nový zákon, podle kterého dostane pas v podstatě každý, kdo si zažádá. To považuji za významný impuls k cestování …"Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky lze v budoucnu očekávat silnou migrační vlnu z arabských a severoafrických zemí. Některé odhady mluví až o deseti miliónech potenciálních uprchlíků.

Víza a přechody

Od 1. 7. 93 budou občané Bosny a Hercegoviny, srbsko- černohorské Jugoslávie, Arménie Ázerbájdžánu a Tádžikistánu a Gruzie potřebovat pro vstup do naší země víza. Rozhodla o tom minulou středu česká vláda. To by ale znamenalo, že se česko-slovenská hranice od začátku července uzavře. Cizinci z těchto zemí k nám totiž většinou přicházejí přes Slovensko, které se zmíněnými zeměmi vízovou povinnost zatím nezavedlo. Bez pevné hranice pak už naši policisté nemají šanci cizince kontrolovat. „Dnes jsou tu všichni cizinci vlastně legálně,“ říká M. Polová. „Nemůžeme jim totiž nijak dokázat opak. Stejně důležité jako hlídání zelené hranice jsou proto hraniční přechody, kde se budou kontrolovat a razítkovat pasy.“ K tomu je ale potřeba, aby se policisté dokonale vyznali ve všech cestovních dokladech a přesně věděli, se kterými zeměmi máme bezvízový styk. „Posuzujeme-li profesionální zdatnost našich příslušníků, musíme přitom vycházet z faktu, že se právní normy i interní předpisy poměrně často mění,“ říká šéf jihomoravské cizinecké a pohraniční policie JUDr. Leoš Kabát. „Protože hlavní zátěž československé hranice teď bude ležet na našem kraji, probíhají u všech vedoucích pracovníků atestace. Z toho poznáme, jak na tom lidé v těchto funkcích odborně jsou.“

Vyhoštění je drahé

Česká republika tedy bude mít pevnou východní hranici i přísnější vízovou politiku. Problémem však zůstává, jak nakládat s cizinci, kteří budou na našem území pobývat ilegálně. Nemusí jít přitom jen o ty, kteří se k nám dostanou přes „zelenou hranici“, ale i o turisty, kteří tu budou pobývat déle než třicet dní, nebo o odmítnuté žadatele o statut uprchlíka. Případné vyhoštění je dost drahou záležitostí. Pro ilustraci: letecký transport dvou tisíc rumunských běženců nás během dvou měsíců v roce 1991 přišel skoro na 30 miliónů korun. O administrativním vyhoštění je navíc nutné rozhodnout do 30 dnů. „Jenže například řada afrických nebo asijských států, jejichž občané k nám přicházejí, nemá své ambasády, se kterými je vyhoštění nutné dohodnout, u nás, ale třeba až v Moskvě,“ říká Jiří Grumlík, první náměstek ředitele cizinecké a pohraniční policie. „Často se stává, že během třiceti dnů nedostaneme odpověď a potom musíme zadržovaného cizince propustit. V Německu mají na rozhodnutí ze zákona 180 dní a ve výjimečných případech až jeden rok. To už je něco jiného a i nám by změna zákona velice pomohla.“ Tam, kde by bylo vyhoštění příliš náročné, dostávají cizinci někdy do pasu - pokud ho ovšem vůbec mají - pouze razítko „zákaz pobytu“ a sami musí do 48 hodin opustit území ČR. Většina z nich ale neuposlechne a znovu se pokouší přejít hranici do Německa.Navíc např. do zemí bývalé Jugoslávie podle mezinárodních dohod ani ilegální běžence vyhošťovat nelze. Měli bychom je vracet do bezpečné země, ze které do Čech přišli. Jenže to je většinou Slovensko a bez střežené východní hranice jde o zbytečnou akci. Slovensko nemá podepsanou readmisní smlouvu s Maďarskem, není je tedy kam předávat dál, a uprchlíci se k nám stejně vrátí.

Vojáci na hranici

V holešovské policejní škoe probíhal minulý týden výcvik 313 vojáků základní služby, kteří by měli vypomoci při ostraze východní hranice. Pracovat budou vždy ve dvojicích s příslušníky cizinecké a pohraniční policie a jejich jedinou zbraní by zatím měl být pouze útočný bodák.K angažmá vojáků základní služby jsou ale někteří experti dost skeptičtí. Podle nich nemají k službě na hranici žádnou motivaci. Stát je neplatí, a nemůže tedy od nich čekat žádnou mimořádnou aktivitu.Na nově vzniklou východní hranici budou zřejmě začátkem července převeleni policisté i z ostatních krajů.Zatím prý nelze mluvit o nedostatku policistů, stav je podle Polové „naplněn do té míry, že to stačí do chvíle, než v některé chudé zemi dojde ke katastrofě, která by mohla vyprovokovat mimořádně velikou migrační vlnu“.