Česká cesta do NATO

Wörner optimistický, česká populace rozdělená na pro a proti

Generální sekretář Atlantické aliance Manfred Wörner řekl nedávno ministru obrany ČR Antonínu Baudyšovi, že Česká republika by měla patřit mezi první země, které rozšíří řady NATO. Časové určení zatím nepadlo, ale i tak je to viditelný posun. Ještě před rokem totiž Wörner na otázky o vstupu nových států do NATO odpovídal: "Je možné o tom uvažovat, ale nestane se tak v nejbližším období. Aliance zatím nemůže těmto zemím poskytnout bezpečnostní záruky."Přes jistý optimismus dnešních slov generálního sekretáře se nezdá pravděpodobné, že bychom mohli vstoupit do Severoatlantického paktu před rokem 2000. NATO má šestnáct členů a jakékoli rozšíření musí dostat jejich všeobecný souhlas. Ten se neuděluje zbrkle: vzhledem ke vzájemným závazkům členské země pozorně zkoumají, zda by je problémový kandidát v budoucnu nezatáhl do těžko řešitelných situací. Podmínkou jsou tedy urovnané vztahy se sousedními zeměmi a politická stabilita. Kromě toho by měl zájemce něco svým budoucím partnerům nabídnout. Minimálně alespoň ochotu podílet se na akcích a strategii paktu. To zase vyžaduje, aby disponoval funkční, dobře vyzbrojenou armádou.

Náš člověk v Bruselu

Rozdělením Československa se prý postavení České republiky změnilo v očích představitelů NATO k lepšímu. „Jsme jediným středoevropským státem s komunistickou minulostí, který nemá hranice s bývalým Sovětským svazem,“ vysvětluje náčelník Správy zahraničních vztahů ministerstva obrany Jaromír Novotný. „A politická situace je u nás stabilizovaná."Podle J.Novotného nás pakt považuje za "důvěryhodného partnera“. Díky tomu budeme první východoevropskou zemí, jejíž vysoký důstojník dostane přidělenu kancelář v budově NATO v Bruselu: snad ještě během tohoto měsíce. Jeho úkolem bude styk s představiteli Aliance a Západoevropské unie (ZEU). Podle českých armádních expertů je přítomnost „našeho muže“ v Bruselu významný úspěch. Přinutí totiž důstojníky NATO, aby si pozvolna zvykali na přítomnost nedávných protivníků.Před čtrnácti dny školilo ministerstvo obrany v Komorním Hrádku odborníky z NATO, kteří se zúčastní inspekcí východních armád. V Brně a Českém Krumlově probíhá výcvik důstojníků NATO a bývalé Varšavské smlouvy působících v mírových silách OSN. Naši vojáci jsou členy inspekčních týmů Aliance, které kontrolují stav armády Ukrajiny a Ruska.Na konci června se v Praze sejdou vojenské špičky Atlantické aliance s generalitou střední a východní Evropy na tzv. Workshopu. Je to první obdobná akce NATO, uspořádaná v zemích bývalého Varšavského paktu. Tématem bude „peace keeping“, neboli debata o tom, jak se dá udržet mír v konfliktních oblastech.Česká republika je podle tiskové mluvčí ministerstva zahraničí Lucie Pilipové jedním z nejaktivnějších členů Severoatlantické rady pro spolupráci (NACC). Tato organizace vznikla v roce 1991. Jejím úkolem je zabezpečovat dialog mezi státy Aliance a bývalé Varšavské smlouvy. První zasedání se uskutečnilo v prosinci 1991. Podle L.Pilipové naše práce v NACC rozšiřuje možnosti přípravy na členství v NATO.

Se zbraní v ruce

Jenže - Atlantická aliance přijímá pouze bezkonfliktní země. Přerostou-li naše spory se Slovenskem o majetek a společnou hranici únosnou mez, mohou nás v budoucnosti zařadit spíše na Balkán. Ještě závažnějším faktem je, že naše armáda z vojensko-politického hlediska neexistuje. Vláda dosud nenavrhla a Parlament neschválil vojenskou doktrínu, ze které by měla vyplývat struktura vojska a jeho strategické plány. Kabinet zatím vzal pouze na vědomí armádní reorganizaci, která by měla začít 1.července.Jednou z cest, jak si usnadnit vstup do Severoatlantického paktu, je účast ve vojenských akcích, které organizuje OSN. „Jméno jsme si udělali v Kuvajtu,“ říká J.Novotný. „A NATO s námi počítá i v případě vojenského zásahu v Bosně.“ Představitelé Aliance se nás již údajně ptali, zda jsme ochotni se zásahu zúčastnit. Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec potvrdil oficiální stanovisko vlády, že ochotni jsme. Česká armáda však může poskytnout pouze tzv. podpůrné jednotky: polní lazarety, kuchyně či opravárenské jednotky. „Nemáme stejnou munici jako NATO, a tím by nastal problém se zásobováním. Naše jednotky nikdy necvičily s Atlantickou aliancí. Nemáme ani techniku, která by zabezpečila spojení. Byl by hazard, pustit tam náš bojový sbor,“ tvrdí vojenští experti.Česká politická reprezentace už dlouho a celkem jednotně říká: v bezpečnostní politice neexistuje jiná alternativa než NATO. „Tím nedeklarujeme jen snahu se vojensky zabezpečit,“ řekl loni krátce po nástupu do funkce ministr zahraničí Zieleniec. „Spíše nám jde o to, aby svět věděl, že hodnoty, které se NATO zavázalo bránit, tedy svoboda a demokracie, jsou i našimi hodnotami a že jsme ochotni za ně bojovat se zbraní v ruce.“ Podle květnového průzkumu IVVM souhlasí s naším vstupem do Severoatlantického paktu dvaačtyřicet procent občanů ČR, šestatřicet procent je proti.