Všimné pro premiéra

Soud zprostil viny bývalého ředitele Agrobanky obžalovaného z úplatkářství

Bývalý ředitel Agrobanky ing.Jan Král (45) bydlí v paneláku na okraji Prahy a na první pohled vypadá jako tichý a nenápadný člověk. Působil tak prý i prvního srpna 1991, když se spolu s delegací francouzských zemědělců zúčastnil přijetí u tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta. Po jednání však nečekaně požádal premiéra o soukromou schůzku, na níž mu pak údajně nabídl úplatek milión korun, když vláda odprodá Agrobance budovu bývalého KNV v Praze 5. Když byl o měsíc později J.Král na základě premiérova oznámení zatčen, málokdo pochyboval o jeho vině. Předminulou středu však Obvodní soud pro Prahu 1 nečekaně rozhodl, že se ing.J.Král trestného činu úplatkářství nedopustil.

Potřebujeme podporu pana P.

Podle obžaloby, vypracované JUDr.Helenou Trinkwitzovou z pražské prokuratury, nabídl J.Král premiéru Pithartovi tzv. tiché nesení akcií, respektive 0,8% podílu na kapitálové společnosti, která je hlavním akcionářem Agrobanky. „Když mě ing.Král požádal o schůzku mezi čtyřma očima, pochopil jsem, že něco není v pořádku,“ vzpomíná Petr Pithart. „Odmítl jsem proto jeho požadavek, abychom se sešli mimo moji pracovnu, a řekl jsem mu, aby své návrhy připravil písemně. Když potom skutečně přinesl papír nadepsaný Doporučení ke spolupráci s AGB, nevěřil jsem vlastním očím. Zdálo se mi neuvěřitelné, že to, co mi nabízel, byl ochoten svěřit papíru."Ještě před schůzkou s J.Králem byl na pokyn premiéra v jeho pracovně umístěn magnetofon, který měl celý rozhovor zaznamenat. "Nevěřil jsem, že svoje návrhy přinese písemně, a proto jsem se chtěl pojistit,“ vysvětluje P.Pithart. Pracovníci premiérova sekretariátu však magnetofon umístili na topení pod okno a výsledek vypadal podle toho: na pásku bylo slyšet jen rachocení tramvají. „Nahrávka byla k ničemu,“ říká bývalý premiér. „Vzhledem k tomu, že mi ale ing.Král dal své návrhy písemně, zdálo se mi, že je to jedno, a páska byla proto po čase přehrána. Spekulace o tom, že někam záhadně zmizela, jsou nesmyslné. Sám jsem o ní policii řekl, ale prostě mě nenapadlo ji schovávat, když jsou na ní nahrány jen tramvaje a Král mi dal své návrhy písemně."V návrzích J.Krále bylo mimo jiné uvedeno, aby styk mezi premiérem a Agrobankou napříště zprostředkovával Pithartův důvěrník. Proto, když Pithart předal celou věc ministru vnitra Tomáši Sokolovi, vyslala policie na schůzku s Králem pracovníka Federální bezpečnostní a informační služby (FBIS). Ten se s šéfem Agrobanky sešel dvakrát - poprvé v kanceláři banky, podruhé v Italské vinárně v Praze 2. Poprvé mu Král předal vlastnoručně psaný lístek s textem Zborovská (budova KNV Prahy 5 - pozn.red.) se bude projednávat ve vládě ČR - máme eminentní zájem, vše je z naší strany připraveno, potřebujeme podporu pana P. - výrazná možnost profitu. Na druhé schůzce v Italské vinárně pak Král "prostředníkovi“ z FBIS odevzdal další rukou psaný text s názvem „Ekonomické aktivity“. I tady je nabídka znovu opakována: Prodej budovy ve Zborovské - prosazení ve vládě - výnos pro „P“ cca 1 milión.

Překvapující rozsudek

Policie zatkla ing.Jana Krále začátkem září 1991. O několik dnů později byl odvolán z funkce ředitele Agrobanky, která se od případu distancovala prohlášením, že šlo o jeho „soukromou aktivitu“. Z vazby byl J.Král propuštěn po šesti týdnech v polovině října 1991. V lednu následujícího roku pak prokuratura podala žalobu. Spis však přes rok ležel na Obvodním soudu pro Prahu 1, který případ začal projednávat teprve začátkem května letošního roku.Před soudem vypovídala řada svědků - např. P.Pithart, nastrčený prostředník FBIS, bývalý ministr vnitra T.Sokol atd. - a z jejich výpovědí i předložených důkazů jasně vyplývalo, že se Král o úplatek pokusil. Bývalý ředitel navíc přiznal, že se s Pithartem a agentem Doubravou setkal a nepopřel ani to, že sám napsal citované dokumenty. Tvrdil však, že se jen pokoušel „zúžit vztahy mezi Agrobankou a Občanským hnutím“, a v žádném případě prý neměl v úmyslu premiéra podplácet. Zmínkami o materiálním zajištění politiků prý měl na mysli jejich „legální účast v případné nadaci AGB“ nebo případnou pozdější účast v představenstvu banky. To vše prý dělal jen proto, že považoval OH za „správný politický směr“ a Petr Pithart mu byl osobně sympatický.Soud za předsednictví JUDr.Podlipné nakonec předminulou středu po hodinové poradě vynesl rozsudek, který překvapil všechny zúčastněné: protože nebylo prokázáno, že by se ing.Jan Král skutečně pokoušel Petra Pitharta uplatit, byl proto obviněný v plném rozsahu zproštěn obžaloby. V krátkém ústním zdůvodnění rozsudku se přitom objevil jen jediný věcný argument. Soud dospěl k převědčení, že pokud by J.Král chtěl P.Pitharta skutečně uplácet, nenavrhoval by styk přes prostředníka.

Pište si, co chcete"

Přiznám se, že mě rozhodnutí soudu překvapilo," říká korunní svědek procesu, Petr Pithart. „O tom, že šlo o úplatek, existují podle mne jednoznačné písemné důkazy a několik svědeckých výpovědí. Navíc, když jsem byl v průběhu vyšetřování s Králem konfrontován, nepopřel žádné z mnou uvedených faktů. Nechci však zpochybňovat rozhodnutí nezávislého soudu, a proto se raději zdržím komentáře."Podle JUDr.Podlipné nejde v případu o "nic mimořádného“, a proto o něm paní soudkyně odmítá s novináři hovořit. S odvoláním na trestní řád pak odmítá zpřístupnit tisku i vlastní rozsudek, který v těchto dnech sepisuje. Rovněž prokurátor pro Prahu 1 JUDr.František Novák se k případu zatím nechce vyjadřovat: „Dokud jsem nedostal rozsudek písemně, nemohu vám říci, zda se proti němu odvoláme."Ani ing.Jan Král nechce s novináři mluvit. "Zažil jsem si svoje a mám své špatné zkušenosti i s tiskem. Stal jsem se obětí spiknutí a zatím nedozrál čas na to, abych o tom mluvil. Respekt byl navíc první časopis, který tuhle provokaci začal (J.Král má zřejmě na mysli články o tzv. slušovické mafii, která bývá spojována s Agrobankou - pozn.redakce). Pan Pithart si může svoje vyznamenání za ‚čestnost‘ pověsit, kam chce, a vy si můžete napsat, co chcete. Mně je to jedno."Několik pražských právníků, které jsme požádali o stanovisko, se odmítlo k případu vyjádřit s tím, že neznají soudní spis a nechtějí zpochybňovat nezávislost soudů. "Možné je všechno,“ řekl nám jeden z nich. „Možná byla předsedkyně senátu přehlasována soudci z lidu, možná je v tom něco jiného. Dokud ale nerozhodne odvolací soud, je nesmysl tvrdit, že je v pozadí rozsudku něco tajemného.“