HISTORIE..CZ
90. léta

Lékaři se mafie nebojí

Lékaři se mafie nebojí

„Nesmí nám vadit, když po privatizaci vzniknou ze zdravotních středisek prodejny zeleniny,“ říká prezident České lékařské komory doc.MUDr.Bohuslav Svoboda, CSc. 

Doc.MUDr.Bohuslav Svoboda, CSc. (1944), vystudoval lékařskou fakultu UK - obor hygiena, pracoval jako gynekolog v příbramské nemocnici, od roku 1990 je přednostou gynekologicko- porodnické kliniky 3.lékařské fakulty UK, od prosince 1992 prezident České lékařské komory.

Lékařská komora hájí zájmy lékařů, ale zároveň je od státu pověřena kontrolou jejich práce, takže zastupuje i pacienta. Nedochází ke střetu zájmů?V žádném případě. Komora je podle zákona povinna zaručit odbornou úroveň lékaře. Zájem pacienta je vlastně shodný s naším zájmem. O střetu zájmů by se dalo hovořit v okamžiku, kdy si pacient z nějakého důvodu na lékaře stěžuje. V takových případech lékaře prošetřuje revizní komise, senát a čestná rada komory. Pokud dojdou k názoru, že došlo k poškození pacienta, tak vysloví verdikt proti lékaři. Naším hlavním úkolem je odhalovat špatně pracující lékaře.Hájili byste i lékaře podezřelého z trestného činu?Trestný čin nebo podezření z trestného činu spadá do působnosti orgánů činných v trestním řízení. Ovšem kdyby se čestná rada domnívala, že obvinění z trestného činu je neoprávněné, tak může do procesu vstoupit. Sežene a třeba i zaplatí obviněné osobě nejlepšího právníka.

Licenci jsme ještě nikomu neodebrali

Kolik sporných případů už komora řešila?Na úrovni trestního práva žádný. U ostatních si netroufám určit přesný počet, protože podklady se sestavují jednou za půl roku. Pokud vím, čestná rada ČLK se zatím zabývala dvanácti případy, šlo jen o vnitřní problémy lékařského stavu, nikoliv o vztahy mezi pacientem a lékařem. Licenci jsme ještě nikomu neodebrali.Nejste tedy odborovou organizací lékařů?V žádném případě. Tou je Svaz lékařů. My nejsme organizováni v mezinárodní organizaci odborů ani nemáme právo vyhlásit stávku. Nehájíme ani mzdové požadavky. Zastupujeme „oprávněné profesní zájmy“ lékařů. Odborová organizace hájí zájmy zaměstnanců vůči zaměstnavateli. Ale za normálních okolností lékaři nepotřebují hájit své zájmy. V současné době je však naprosto atypická situace, většina lékařů je placena mzdou a cenu jejich práce diktuje pojišťovna.Vůči komu tedy hájíte zájmy lékařů?Vůči celé společnosti. A vůči jednotlivým lékařům navzájem, což je nesmírně důležitý aspekt. Zabýváme se například případy nekalé konkurence nebo potulného vykonávání praxe. Vůbec se nestaráme o vztahy lékařů a zaměstnavatelů. Když někdo dostane výpověď z práce, tak se k tomu nevyjadřujeme. Zasáhneme pouze v případech, že by se jednalo o výpověď za údajně nesprávný medicínský skutek, a my jsme se domnívali, že zákrok byl odborně v pořádku.Nemáme přebytek lékařů?Máme. Ovšem údaje, které pocházejí ještě z dob komunismu, nejsou úplně pravdivé. Z udávaného celkového počtu lékařů (40.000) jich aktivně pracuje v léčebné péči něco mezi 32.000 - 35.000. Vysokým počtem lékařů se s velkou oblibou argumentovalo v minulosti, když jsme chtěli ukázat svoji vyspělost. Sečetli se všichni majitelé titulu MUDr., i když to byl třeba učitel anatomie nebo úředník na ministerstvu sociálních věcí.Může LK omezovat počet budoucích lékařů?Nemůže. Nemáme přímý vliv na lékařské fakulty. Můžeme pouze ovlivňovat rozmístění lékařů do jednotlivých oborů výběrem oboru postgraduálního vzdělání. Tím by měla vznikat určitá vyváženost. Komora nepoužívá žádné kroky, kterými by zabránila otevření praxe. Jsme totiž ve fázi, kdy je potřeba, aby vznikalo co nejvíce ordinací. Vše se vytříbí díky konkurenci. Když nebude lékař schopen se uživit, ať jde dělat něco jiného.

Privatizaci podporujeme

Podporuje Komora privatizaci zdravotnictví?Komora privatizaci podporuje. Máme ale určité výhrady k rozdělení objektů na kategorie A, B, C. (A - privatizovatelné volně, B - privatizovatelné se závazkem, C - neprivatizovatelné, pozn.red.) Kategorie A nesmí být podle nás omezena povinností smlouvy s pojišťovnou, o které se uvažuje. Musí se uzákonit její skutečně úplně volné odstátnění. Nesmí nám pak vadit, když hned po privatizaci vznikne ze střediska prodejna zeleniny. Všechno se musí řídit pouze tržními principy. U kategorie B a C je jasné, že zprivatizovat nejdou. Zatím by se neuživily, protože jsme ve fázi, kdy tržní mechanismy ještě nefungují a ve zdravotnictví jsou řízené ceny. Privatizací těchto kategorií by se mohl zbortit celý systém.Velká část zdravotnických zařízení je zařazena do prozatím neprivatizovatelných kategorií (B a C). Nedojde tím ke konzervaci socialistického systému péče o zdraví?Ano. Dochází už k velmi nepříznivé lokální konzervaci. Čtyřicet let se tady budovaly velké polikliniky, které byly a jsou drahé. Pacient tam musí chodit za lékařem. My chceme, aby se to obrátilo a lékař chodil za pacientem.Až budou ve zdravotnictví fungovat tržní mechanismy, tak si lékař, který si bude chtít otevřít soukromou praxi, zřídí ordinaci přímo v centru regionu, aby pacient nehledal jiného doktora. Velké „neprivatizovatelné“ polikliniky nebudou moci kvůli závazku odejít na výhodnější místo a zadluží se. Za dva roky pochopí, že je to pro ně nevýhodné. I oni budou chtít odejít za svým pacientem, ale budou vázáni dluhem. V tom okamžiku by se měl závazek zrušit a stane se z nich prodejna nebo cokoli jiného. Nálepky „privatizovatelné“ a „neprivatizovatelné“ pak zmizí. Budou zbytečné. Síť nových ordinací musí vzniknout prolnutím starého systému, jinak by se zakonzervoval „ruský“ systém, s kterým nechceme mít nic společného.

Mafie se nebojíme

Nebojíte se, že do privatizace vniknou lidé, kteří skoupí zdravotnické objekty a udělají z nich restaurace nebo butiky?Když to bude zařízení bez závazku, tak ať si s tím každý udělá, co chce. Jestliže jsme jednou rozhodli, že zařízení není nezbytně nutné pro zachování potřebné zdravotní péče, tak ať zanikne. Potřebná síť lékařské péče se stejně udrží. I kdyby někde vznikl nedostatek ordinací, tak tam někdo okamžitě otevře ne mamutí polikliniku, ale malinkou ordinaci, kde bude mít jednu sestřičku a bude uspokojivě fungovat.Říká se, že do zdravotnictví se dá investovat jakékoli množství peněz a stejně to nikdy nebude stačit.Když dáte do zdravotnictví sto miliard dolarů, tak ono ho spolkne a bude o trochu lepší. Nezbude vůbec nic. Je to systém, který takovou „pohlcující“ vlastnost má. Technologii lze totiž neustále měnit za lepší a lepší.Jak by mělo podle vás vypadat financování zdravotnictví?Stát by se měl postarat v rámci všeobecného pojištění o skupiny občanů, kteří to nejsou schopni udělat sami. Ale pro zbývající skupinu obyvatelstva musí být přístup k zdravotnické péči volný, měli by být donuceni si ji platit sami. Systém „silní pomáhají slabým“, který je v státní zdravotní péči skrytý, dosahuje jen toho, že jsou všichni potopeni až po nos a občas se někdo vynoří.Jsou pravdivé údaje pojišťovny, které uváděly, že lékaři pracovali ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku o polovinu více než ve třetím čtvrtletí?Ke konci roku začali lékaři skutečně poprvé vykazovat svoji práci pojišťovně. Do té doby nechápali výkaz práce jako účet za svou práci. Po třetím čtvrtletí, když přišlo zúčtování, všichni pochopili, že je to doopravdy, a začali všechno vykazovat.

Podvody si musí hlídat pojišťovna

Nestávalo se, že si lékaři vykazovali více práce, než skutečně udělali?Samozřejmě, že z ekonomického hlediska by bylo logické, aby se lékaři snažili zapsat do formulářů co nejvíce úkonů, třeba i neexistujících. Já nevím, jestli se někteří kolegové touto úvahou řídí. Ale to je problém pojišťovny, která si podvody musí ohlídat sama. Všude na světě je to tak, že když se některý lékař začne vymykat z řady, vykazuje více činnosti než ostatní, tak ho v příštím měsíci navštíví pojišťovák třeba pětkrát, možná i převlečený za pacienta.Myslíte si, že zdravotnictví vykročilo s pojišťovacím systémem správným směrem? Nebylo by lepší, aby pacient platil přímo svému lékaři či nemocnici?Není jiná možnost. Péče o zdraví je drahá, a je výhodnější se pojistit než přímo platit za výkon. Přeskočení pojišťoven v řetězci je americký model. Ale i jejich systém má v sobě pojišťovnický princip. U nás jsme museli instituci pojišťovny utvořit, protože jsme nevěděli, kolik léčebná péče stojí. Netušili jsme, kolik stojí zákrok, píchnutí nebo operace.Není náš současný systém zdravotnictví historicky překonaný?Náš systém se vrátil do podoby, která tady existovala za první republiky. Jsem přesvědčen o tom, že je to fáze, kterou nelze přeskočit. Stejně jako každý člověk musí prodělat spalničky, musíme i my projít touto fází.Neměli by si ceny zákroků určovat sami lékaři, a ne pojišťovna, jak je tomu dnes?Na úplném začátku vycházel návrh cen z lékařské společnosti, ale pak si cenu bodu začala určovat sama pojišťovna. Dnes jí vůbec nezajímá, jací pacienti k lékaři chodí, platí je za „hlavu“. Takový systém nemůže fungovat v zdravotnickém zařízení, které poskytuje diferencovanou, tzn. různě drahou péčí. Pak by se mohlo stávat, že by takové zařízení provádělo jen levné zákroky a o náročnější, a dražší, výkony by ztratilo zájem.

Systém zdravotnictví je ještě "socialistický

„Lékařská péče je drahá. V podstatě je čtyřikrát dražší než v "ruském“ systému v minulosti. Až na zdvořilejší chování některých lékařů se nic nezměnilo.Paradoxnost našeho současného systému je v tom, že vše je založeno na historických rozpočtech z dob socialismu. Každá nemocnice měla v té době svůj rozpočet, pevně stanovený počet pracovníků, a podle toho dnes fungují. Žádný objektivní - tržní - mechanismus tento systém ještě nestačil změnit. Pojišťovna vydává teprve teď první údaje o frekvenci výkonů jednotlivých zařízení. Z těchto čísel se dá zpětně vypočítat produktivita na jednoho zaměstnance a dá se určit efektivnost nebo neefektivnost.Dá se efektivita lékařských výkonů skutečně změřit?Ve Spojených státech takové měření normálně probíhá a hodnocení efektivity a kvality jednotlivých nemocnic začne brzy existovat i u nás. Bude to nejdůležitější úkol komory, která ve spolupráci s asociacemi nemocnic začne už letos sledovat práci vybraných nemocnic. Americká organizace Health Care Financing je ochotna náš program podpořit i finančně přispět.Hodnocení nemocnice bude přístupné odborníkům i pacientům, aby si mohli podle zjištěných údajů sami vybrat, kde se budou léčit. Bude to taková veliká cedule, na které budou vypsány základní údaje - kolik má nemocnice lékařů, jaká je jejich kvalifikace, na které univerzitě studovali, jakou mají praxi, počet lůžek, stížnosti, pochvalné dopisy atd. Na základě těchto údajů bude nemocnice ohodnocena známkou. Například jednička bude vynikající nemocnice se špičkovými odborníky, pětka bude mít napsáno „mimo oblast“.Kdo bude kvalitu nemocnic hodnotit? Stát?Nejen stát. Může být jednou složkou. V USA se tím zabývají dvě nebo tři nezávislé organizace, nezávisle na sobě si sestavují posuzovatelské komise. A lékařská komora bude garantovat, aby známky odpovídaly skutečnosti.