Proč byl vydírán Viktor Kožený

Půl miliónu za „drby a pomluvy“ nejznámějších politiků státu

Na poslední schůzku s prezidentem Harvardských investičních fondů Viktorem Koženým přivezl Václava W. jeho kolega a přítel z Federální bezpečnostní a informační služby (FBIS) Pavel K. Dvě stě metrů před budovou Harvardských fondů pan W. vystoupil z vozu, pomalu došel k vrátnici, kde se zapsal do návštěvní knihy a zatelefonoval do sekretariátu Viktora Koženého, aby mu jako obvykle přišel naproti. Bylo 7.prosince 1992, pár minut po druhé hodině odpoledne.Oba muži spolu odešli do kanceláře v prvním patře. Po zhruba desetiminutovém rozhovoru dostal Václav W. od Koženého obálku se sto tisíci korunami a vydal se zpět k vozu. Ve chvíli, kdy si na chodníku chtěl zapálit cigaretu, přistoupili k němu dva policisté v civilu a nasadili mu pouta. O dvě hodiny později byl Václav W. obviněn z trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele a vyzrazení státního tajemství.

Likvidace na objednávku

S Viktorem Koženým se Václav W. setkal poprvé začátkem března 1992 (pravděpodobně pátého). Podle tvrzení jednoho z jeho kolegů mu schůzku domluvil ředitel obchodní společnosti Ligna a.s., ing.Miroslav Mrňa. Václav W. na ní prezidenta Harvardských fondů (HCC) požádal o zaměstnání: měl prý totiž tušení, že bude z FBIS brzy vyhozen, a věděl, že u Koženého je již zaměstnána řada lidí z bývalé StB. Podle Viktora Koženého to však bylo celé jinak: "Není pravda, že mi toho muže někdo představil. S panem Mrňou jsem se setkal jen krátce, několik měsíců předtím, než se onen muž poprvé objevil u dveří a řekl něco v tom smyslu, že se mnou chce mluvit v mém vlastním zájmu. Prohlásil, že mě může zničit, že na moji diskreditaci existuje společenská objednávka a že je v mém zájmu se s ním domluvit. Řeči o tom, že mě žádal o zaměstnání, jsou nesmysl. Byl to sprostý vyděrač."Václav W. a Viktor Kožený se od března do prosince setkali zhruba osmkrát nebo desetkrát. Kromě jedné schůzky v pražském hotelu Atrium a dvou v bytě Koženého se scházeli venku před budovou Harvard Capital and Consalting v Ohradní ulici a posléze v Hvožďanské ulici v Praze 4. O tom, co se na těchto setkáních dělo, existují protichůdné informace.

Svazek HADR

Jeden ze spolupracovníků a blízkých přátel Václava W., který si tak jako řada jiných lidí spojených s případem nepřeje být jmenován, říká: „Vašek pro Koženého dělal nějaké analýzy kupónové privatizace, protože věřil, že u HCC dostane místo. Pokud vím, zpracovával je analýzou novin a nic za ně nedostával. Kožený prý po něm ale chtěl informace z FBIS, především ty, které se týkaly jeho fondu. O tom, že na něm děláme, prý věděl od jistého doktora Resche."Na třetí sekci tehdejší FBIS svazek na Harvardské fondy - krycí jméno HADR - skutečně existoval. Rozpracování HCC si totiž na jaře 1992 (v době, kdy vrcholila hysterie kolem reklamní kampaně Viktora Koženého) objednala tehdejší česká vláda. Podle jednoho z tehdejších vládních úředníků však spis neobsahoval víc, než výstřižky z novin a drby o minulosti prezidenta HCC.Tvrzení, že od Václava W, chtěl analýzy kupónové privatizace, Viktor Kožený rezolutně odmítá, stejně jako spekulace, že si kupoval materiály tajné služby: "Je přece absurdní, abych chtěl analýzy od člověka, který mě vydíral a ekonomii vůbec nerozuměl. Navíc jsem až do loňského prosince vůbec nevěděl, že ten muž je z tajné služby, ani že na HCC tato služba pracuje. Pravda je taková, že mě pan W. neustále pronásledoval a já se snažil schůzkám s ním vyhnout. Pro mě to nebyla věrohodná osoba a to, co mi za peníze vnucoval, nebyly informace, ale svinstvo.“

Drby za půl miliónu

Za toto „svinstvo“ však Kožený Václavu W. (podle vlastních slov) zaplatil ze své osobní hotovosti zhruba půl miliónu korun. Navíc celý případ oznámil až po devíti měsících, ve chvíli, kdy od Václava W. dostal některé materiály ze svazku HADR. „Dnes jsem samozřejmě chytřejší,“ vysvětluje Viktor Kožený, „ale když to celé začalo, byli jsme pod ohromným tlakem. Když to řeknu lidově, kopali do nás zprava i zleva, člověk jen čekal, odkud přijde další rána. Byl jsem naprosto vyčerpaný - pracuji osmnáct hodin denně - a když se ten chlap poprvé objevil, prostě jsem mu zaplatil, abych měl pokoj. A pak už se to celé rozjelo. Ono se hezky řekne, že jsem to měl ohlásit, ale jak, když jsem neměl důkazy. Na tehdejšího ministra vnitra Petra Čermáka jsem se proto obrátil až ve chvíli, kdy mi pan W. přinesl kopie materiálů, ze kterých bylo jasné, že pocházejí z tajné služby."Skutečný obsah informací, které Václav W. poskytoval prezidentu HCC, je dosud zahalen tajemstvím. Podle jednoho z pracovníků vojenské prokuratury, která případ vyšetřuje, však zatím všechno nasvědčuje tomu, že se týkaly "vysoce postavených osob“. Spíše než o skutečné zpravodajské informace ale šlo o pomluvy a drby. Václav W. měl například Koženému říci, kdo bere na ministerstvu pro privatizaci úplatky, jak to bylo s aférou kolem náměstka Muroně, kdo z ústavních činitelů byl agentem StB a také, že premiér Klaus má blízký vztah ke svému bývalému poradci Dušanu Třískovi a je zapleten do vyšetřování vraždy jednoho homosexuálního novináře.Podle stejného zdroje však Václav W. popírá, že takovéto informace prezidentu HCC dával, a trvá na své verzi, že se u Harvardů pouze ucházel o místo. Svazek HADR Koženému prý předal jen proto, že to po něm chtěl jako protislužbu za zaměstnání.Ředitel FBIS Stanislav Devátý nám k tomu řekl: „Jaké zprávy obviněný panu Koženému dával, nevím, a nemohu je tudíž posoudit. Znám jen dokumenty, které se našly v jeho bytě, protože jsme na ně dělali odborný posudek. Víc než informace jsou to pomluvy, které by v případě zveřejnění samozřejmě mohly dotyčné osoby poškodit. Podle mého soudu v nich ale není nic k vydírání.“

Podivné vydírání

Ověřených fakt je tedy v tomto případu málo: jisté je pouze, že Václav W. se s Koženým několikrát sešel, předal mu kopii svazku HADR a na poslední schůzce (kde byl zatčen) si od prezidenta HCC vzal sto tisíc korun (Václav W. tvrdí, že původně mělo jít jen o padesát tisíc jako zálohu na jeho příští plat u HCC). To je také důvod, proč zatím nebyl Václav W. obviněn z vydírání a proč civilní prokuratura nevyloučila stíhání Viktora Koženého. Je to i důvod proč dosud existuje několik verzí, jak celý případ vznikl.1/ V.Kožený si informace kupoval s určitým cílem a ve chvíli, kdy zjistil, že Václav W. mu už nebude užitečný, obvinil jej z vydírání. Zveřejněním celého případu pak dosáhl toho, že akce HADR musela být zastavena.2/ V.Kožený se stal zpočátku skutečně obětí vydírání, časem však Václava W. začal užívat ve svůj prospěch a celý případ ohlásil až tehdy, když měl jistotu, že pana W. zlikviduje.3/ V.Kožený mluví pravdu.Z dostupných fakt je zřejmé, že pro první i druhou verzi existuje řada indicií, ale žádné přímé důkazy. Třetí verze se zase zdá neuvěřitelná: jeden z nejúspěšnějších podnikatelů země, člověk spravující miliardový majetek, navíc s „americkou zkušeností“, je ve skutečnosti tak naivní, že zaplatí neznámému člověku půl miliónu jen kvůli blíže neurčené výhrůžce „Já tě potopím“.

„Neplatil jsem alimenty“

Od chvíle, kdy před deseti dny celý případ otevřel deník Mladá fronta Dnes, Viktor Kožený vytrvale opakoval, že mu Václav W. vyhrožoval pouze nepřímo. Minulý pátek večer nám však řekl, že ho pan W. vydíral hrozbou, že zveřejní fakta o jeho bývalém manželství. (V USA byl Kožený krátce ženat a po odchodu od své manželky nějaký čas neplatil výživné na dítě.) Prezident HCC se prý obával, že v tehdejší kampani proti jeho fondům by jej taková informace mohla poškodit, a proto zaplatil. „Pak se to už rozjelo a já jen věřil, že to nějak skončí,“ říká Viktor Kožený.Uvedené informace o prvním manželství V.Koženého byly v Československu známy už na jaře loňského roku, kdy se objevily i v tisku. Americká detektivní společnost KROLL Investy totiž tehdy na objednávku některých českých bank pátrala v minulosti prezidenta HCC. Výsledek však nepřinesl nic podstatného: fámy o tom, že byl zapleten do finančních skandálů na Wall Street, se ukázaly jako nepravdivé.V celém případu je ještě jedna zarážející věc. Při přípravě akce na zatčení pana W. Viktor Kožený sám navrhl, že si na předání peněz vezme skrytý magnetofon. Policie mu však nabídla pouze nahrávací zařízení velikosti batohu s vysvětlením, že menší nemá. „Akce se připravovala na poslední chvíli, pár hodin před schůzkou,“ vysvětluje policejní prezident Ivan Vyleta. „Měli jsme velmi málo času cokoliv zajistit. Proč nebylo k dispozici miniaturní nahrávací zařízení, nevím - přímo u akce jsem nebyl. Je možné, že bylo používáno jinde, a navíc pan W. je zkušený operativec a byla obava z dekonspirace. Na tehdejší federální policii jsme se nechtěli obracet, protože akci bylo třeba maximálně utajit.“ Podle policejního prezidenta by nahrávka stejně ničemu nepomohla: „Na takových setkáních se mluví co nejméně a pan W. nebyl začátečník."Viktor Kožený má ovšem jiný názor: "Kdyby existovala, bylo by zřejmé, o co šlo. Takhle se to celé začíná obracet proti mně.“

Vyšetřování pokračuje

Podle posledních informací z vojenské prokuratury se vyšetřování pana Václava W. blíží ke konci. V nejbližších týdnech bude dokončena obžaloba, a bude-li pan W. odsouzen, hrozí mu trest od tří do deseti let. O tom, co bude s Viktorem Koženým, rozhodne civilní prokuratura. Zatím však nic nenasvědčuje, že by se mohla objevit fakta, která by prezidenta HCC vážně ohrožovala.Současně probíhá šetření i v Bezpečnostní a informační službě. Podle S.Devátého totiž existuje podezření, že pan W. nepracoval sám: dva jeho kolegové byli už také z tajné služby propuštěni.Devětačtyřicetiletý Václav W. nastoupil k policii v roce 1968, po studiu na Vysoké škole chemicko-technologické. O čtyři roky později absolvoval zpravodajskou školu a přešel k rozvědce. V letech 1978–82 byl pod krytím diplomata agentem ve Velké Británii a po návratu do „ústředí“ absolvoval stáž na Vysoké škole KGB v Moskvě. Po listopadu 89 byl Václav W. - stejně jako jeho kolegové - postaven mimo službu, protože však nikdy nepracoval proti tzv. vnitřnímu nepříteli, byl přijat do Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, a dokonce vybrán do komise, která prověřovala příslušníky StB.Pan W. postupně „přežil“ několik ředitelů a několik reorganizací tajné služby a nakonec zakotvil na prvním odboru III.sekce FBIS, který se zabýval ekonomikou (mimo jiné také kauzou Slušovice). Z titulu své funkce měl Václav W. přístup k tzv. objektovým svazkům a podle svých kolegů toho také hojně využíval. Při domovní prohlídce se v jeho bytě také našla složka kopií nejrůznějších dokumentů FBIS a schéma „firmy“ na prodej informací, s kolonkami typu: ministerstvo zahraničí, průmysl, vnitro atd.

Viktor Kožený (1963) vystudoval Harvardskou univerzitu v oborech komerční právo a obchod. Po studiích pracoval ve velké investiční bankovní společnosti Flemings v USA. Jak sám mnohokrát řekl, jeho snem bylo vlastnit podobnou společnost.V roce 1990 se vrátil do Československa, kde si založil malou konzultační firmu, a krátce byl i poradcem na federálním ministerstvu financí a členem komise pro obchodní právo legislativní rady federální vlády.Sen se Viktoru Koženému splnil před dvěma lety, kdy založil investiční společnost Harvard Capital and Consulting (HC&C), která pro svých šest investičních privatizačních fondů dokázala díky slibování „desetinásobku“ získat přes šest set miliónů investičních bodů. Svoji profesionalitu dokázala společnost i při investování svěřených bodů. Zainvestovala 100% bodů, a získala tak významné akciové podíly v 51 klíčových podnicích čs.ekonomiky (např. v České spořitelně 13%, Komerční bance 17%, Spolaně 19%, ČEZ 6%, Armabetonu Praha 20%).Vedle investiční společnosti existují v rámci Harvard group i další výnosné aktivity: Harvardská burzovní společnost, která se zabývá termínovanými obchody s akciemi Harvardských investičních fondů, Credit management zabývající se vymáháním pohledávek, první čs.tiskárna cenin Victoria security printing a nakladatelství, které vydává knihy předních odborníků z oblasti ekonomie.