Nezačneme jako první

Většina romských politiků zatím odmítá „sebeobranné násilí“, ale už se objevují i jiné názory

„Jsem radikál, a nestydím se za to,“ říká osmadvacetiletý Rom Ivan Veselý, student sociologie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Kdyby nastala doba pogromů, a já myslím, že během pěti let k tomu může při současném tempu vývoje společnosti dojít, budeme se všemi dostupnými i nedostupnými prostředky bránit. Mladá romská inteligence to pak vezme do svých rukou. Je řada romských podnikatelů, kteří jsou ochotni náš odpor financovat. I lidí máme dost. Nezačneme jako první, ale nebudeme se dívat, jak někdo beztrestně kope do našich rodin, do našeho národa. Jsem bývalý voják z povolání a využiji všech svých zkušeností. Že společnost toto nebezpečí neregistruje, je její problém."Ivan Veselý není sám, kdo varuje před nebezpečím rasové války v Čechách. Na totéž téma hovořila už deklarace Romského petičního výboru (RPV) předaná vládě letos počátkem února. V textu romští zástupci varovali kabinet, že pokud úřady nezasáhnou proti rasistickým skupinám, začne RPV formovat sebeobranné skupiny a vyzve k občanské neposlušnosti. Ještě 25.února uspořádal Petiční výbor na podporu svých požadavků demonstraci před budovou vlády. Z bojůvek ale nakonec sešlo. "Po jednání s Václavem Klausem to už není nutné,“ řekl mluvčí RPV Jan Rusenko. „Vláda projevila větší aktivitu, než jsem očekával, a situace se teď podle mě uklidní."Předseda asi nejznámější romské strany ROI (Romská občanská iniciativa) JUDr.Emil Ščuka je ještě větší optimista: naprosto vylučuje, že by se mladá romská inteligence mohla zradikalizovat. "Skoro všechny ty lidi znám,“ říká. „I v případě pogromů by se bránili jinak - nenásilně. Skuteční radikálové - a já sám se za něj považuji - bojují jinak než se zbraní v ruce."Ať už má pravdu kterýkoli z citovaných mužů, jedno je jisté: vzhledem k rozvírajícím se "rasovým nůžkám“ se stává čím dál aktuálnější otázka romské politické reprezentace. Existuje vůbec? A jestli ano, kdo ji tvoří? Jaké jsou její koncepce? Co si myslí o současném stavu, o svých možnostech ovlivnit běh událostí?

Nedůvěra

Ačkoliv je dnes v České republice přes třicet romských spolků, svazů a stran, v parlamentu zastupuje romské zájmy jediný poslanec - Ladislav Body z Levého bloku. Romské strany, které v průběhu tří let vznikaly, štěpily, spojovaly a zanikaly, jsou v hluboké krizi. Jejich vůdcové mají mezi sebou osobní spory a navzájem se obviňují z neschopnosti a zkorumpovanosti. Loňské volby navíc ukázaly, že Romové svým mluvčím příliš nedůvěřují: samostatně kandidující ROI nezískala dohromady v obou republikách ani jedno procento hlasů.„Po zániku federace je jakákoliv romská strana zbytečná,“ míní JUDr.Emil Ščuka, předseda ROI. „Rozdělením ČSFR jsme totiž ztratili zhruba 350.000 potenciálních voličů - slovenských Romů. Při volební klauzuli pěti procent nemáme v České republice šanci. Přesto si myslím, že jsme svůj úkol v určité době splnili. Chovali jsme se státotvorně. V období před prvními volbami měly některé síly zájem na tom, aby v tomto státě nastaly národnostní nepokoje. Náhlá aktivita skinheadů nebyla náhodná. Stačilo málo a Romové by začali bojovat. Objížděli jsme tehdy republiku a vysvětlovali, že nejlepší obranou je nenásilí."V únoru 92 se ROI rozhodla jít do voleb samostatně. Podle E.Ščuky to tehdy bylo jediné možné řešení. "Velké pravicové strany s námi nebyly ochotny uzavřít koalici, i když to dlouho slibovaly. Maximálně by několik našich členů mohlo kandidovat na jejich volební listině jako nezávislí. Počítali jsme s tím, že se do parlamentu dostaneme díky hlasům slovenských Romů. Pětiprocentní hranice činila kolem dvou set tisíc hlasů. Jenže jsme netušili, že začátkem března vyrukuje se svou Stranou práce a istoty podnikatel Ján Farkaš. A to byl konec. Dvě romské strany se navzájem zlikvidovaly. Loňské volby jsme tím pádem prohráli už na začátku března.“

Pasák s legitimací

ROI má dnes pouhých 300 členů. E.Ščuka to vysvětluje změnou stanov a větší stranickou disciplínou: „Nepotřebujeme desetitisícovou členskou základnu, která se k nám hlásí, jenom když se jí to hodí a když nemusí plnit žádné povinnosti.“ Od 1.ledna 1993 jsou členy ROI pouze ti, kteří zaplatí příspěvky. Do stanov byl připojen článek, podle něhož se funkcionářem strany nemůže stát soudně trestaný člověk. „Stávalo se totiž, že se do čela místních organizací dostávali i recidivisté, kteří si respekt u Romů vydobyli jedině svou špatnou pověstí,“ říká E.Ščuka. „Spolupráce s místní správou, o kterou nám teď půjde ze všeho nejvíc, samozřejmě nemohla pořádně fungovat. Stalo se třeba, že funkcionářem ROI byl pasák, kterého policie sebrala přímo při ‚práci‘, a on se je pokoušel zastrašit naší stranickou legitimací."Další existence ROI už patrně nebude mít podobu politické strany. Sám předseda je toho názoru, že by se z ní měla stát romská obdoba Amnesty International. "Kdybychom byli stranou občanskou a šlo nám o převzetí moci, byla by pro nás volební porážka daleko těžší,“ říká E.Ščuka. „Jako straně etnické nám ale šlo hlavně o to, abychom se mohli účastnit legislativního procesu. To, že se to nepovedlo, neznamená, že je všechno ztraceno. Záleží, jestli se nám povede přechod do jiné role, kde bychom mohli být užiteční.“ Bývalý prokurátor Emil Ščuka se dnes začíná věnovat advokacii. Připouští, že v politickém angažmá zůstal generálem bez vojska, ale nebere to jako tragédii: „Na rozdíl od jiných, kteří to o mně rozhlašují, to alespoň vím. Můžu vám ukázat stoh tisíců přihlášek do naší strany. K čemu by to ale bylo? Obelhával bych sám sebe.“

Jediný poslanec

Ladislav Body byl zvolen poslancem ČNR za KSČ již v roce 1990. I když kandidoval za Levý blok, tvrdí, že ho marxismus-leninismus příliš nezajímá. Hlavním smyslem jeho práce je pomáhat Romům: „Byl jsem vyčleněn z politické práce v KSČM, nechodím na stranické schůze, spíš jezdím mezi Romy. Chovám se prostě jako poslanec Rom a ne jako poslanec komunista. Už mě tak berou i ministři a celá sněmovna.“ Někdy dokonce hlasuje proti vlastnímu poslaneckému klubu - jako v případě zákona o občanství. Za Levý blok prý kandidoval hlavně proto, že jiná strana neměla o Romy na kandidátce zájem.„Nemá absolutně žádný smysl, aby Romové vytvářeli vlastní etnické strany,“ říká L.Body. „Vždycky to zavání nacionalismem a ten nemá nic společného s demokracií. Navíc ti dnešní vůdci Romů vůbec nikoho nezastupují, maximálně svoje rodiny. Mají je poměrně početné, takže pan Rusenko může uhodit na vládu a ta si toho všimne."Když se romské organizace snažily v létě 1992 sjednotit pod hlavičku Romského demokratického kongresu (RDK), poslanec Body tento záměr podporoval. Dnes už to vidí jinak: "Bohužel se do čela RDK dostali ti samí lidé, kteří od roku 1990 nebyli schopni nic konkrétního udělat. Jedinou jejich snahou bylo vymáhání dalších dotací, aktivitu zahajovali a pravidelně končili při projednávání státního rozpočtu.“

Český rasismus neexistuje

Ladislav Body je přesvědčen, že česká společnost nesměřuje k rasismu. I útoky skinů podle něj z počátku vyvolala spíše romská kriminalita než barva pleti. „Věřím vládě, že má nástroje a zájem, aby násilí z obou stran zabránila,“ říká Body. „Za větší problém považuji přístup představitelů státní správy přímo ve městech. Souhlasím s premiérem Klausem, že si starostové vydáváním ‚jirkovských vyhlášek‘ začali dělat předvolební kampaň. Mám pocit, jako by na Romy chtěli svést všechno, co lidem naslibovali a nesplnili. Jsem pro tvrdé sankce za porušování zákonů, ale nejdřív musím zkusit devět způsobů, jak vyřešit problém jinak. Podle mě existuje jediná cesta, jak zmírnit romský problém, a ta spočívá v lepší komunikaci mezi zástupci Romů a radnicemi, v jejich spolupráci na konkrétních projektech.“ S tímto Bodyho názorem souhlasí i většina ostatních romských aktivistů.Věc má ale háček: radnice i romští představitelé mají totiž šanci ovlivnit pouze tu část Romů, která většinou nepatří mezi ty, kdo by pomoc při integraci do společnosti akutně potřebovali. Dostat se na kůži těm pravým není jednoduché. Poslanec Body to zkoušel různě. Například v jednom severočeském městě ohlásili pořadatelé začátek taneční zábavy na pátou hodinu odpoledne. Místo toho vystoupil v pět hodin L.Body s projevem. „Všichni, včetně těch opravdových raubířů, si mě poslechli a dokonce mi zatleskali,“ vzpomíná. „Jenže v sedm začala zábava a skončilo to jako vždycky: hromadnou pitkou a výtržnostmi. Nikdo mě nevzal vážně.“

Policajt Farkaš a boxer Horák

Vypadá to tedy, že řadu absolventů školy života z romských ghett může zvládnout pouze silná osobnost s přirozenou autoritou. Tak třeba mostecká radnice byla dlouho přesvědčena, že by takovým spasitelem mohl být slovenský podnikatel a budoucí romský král Ján Farkaš, správce pověstného sídliště Chanov. Podle zástupce starosty Mostu Františka Bíny ale v poslední době ztrácí Farkaš vliv. „Přestal svým dělníkům V Chanově platit,“ říká Bína. „Dneska by mohl do Chanova přijít kdokoliv, a pokud jim něco naslibuje, může jimi na určitou krátkou dobu manipulovat.“ Přirozenou autoritu u chanovských obyvatel má prý nyní jediný muž: Jaroslav Horák, „gádžo“. Spoustu romských chlapců z Chanova totiž trénoval v mosteckém boxerském klubu.I Emil Ščuka se domnívá, že „zvládnutí problémové části romské populace“ je spíše otázkou dostatečně tvrdé a účinné represe. „Ty zločince nemá šanci zvládnout nikdo z lidských bytostí,“ tvrdí Ščuka. „Proto na ně platí trochu Farkaš se svou image policajta, včetně ochranky. Mne si přijdou maximálně poslechnout, aby viděli, kdo je Ščuka, a když jim nic neslíbím, začnou mi nadávat.“

Rusenko: Nejsem vůdce

Většina televizních diváků mohla nedávno nabýt dojmu, že novým romským vůdcem je mluvčí RPV Jan Rusenko, který byl i zakladatelem ROI. On sám to však vyvrací: „Od začátku tvrdím, že nejsem vůdcem národa. Ani jím nechci být. Já jen tlumočím nálady a přání ostatních Romů, protože jsem s nimi, na rozdíl od ostatních představitelů romských organizací, neztratil kontakt. Teď ještě musím pomoci formulovat Romům jejich požadavky a pak spolu s poslancem Bodym povedu jejich delegaci na jednání k premiéru Klausovi. Potom se vrátím k divadlu a hudbě a politické dění budu sledovat jen jako občan."Představitelé ostatních romských ogranizací Rusenka vesměs označují za samozvance, který zastupuje jen svojí rodinu. "Takové informace pocházejí od organizací, které se cítí v současné době ohroženy,“ brání se romský mluvčí. „Došlo jim, že už jsou odsunuti ne na druhou, ale na třetí kolej. Těm lidem, co tyto fámy šíří, jde jen o svojí vlastní moc a o peníze."Je ale třeba poznamenat, že právě rozsáhlá rodina Rusenkova tvoří základ Romského demokratického kongresu. Jeho syn vede romskou organizaci dětí a mládeže, sestra Margita Reiserová zase Svaz romských autorů. Část rodiny vystupovala i ve filmu režiséra Víta Olmera Nahota na prodej. (M.Reiserová představovala jednu z hlavních rolí - šéfku romského gangu. "Chtěla jsem Romům ukázat, čeho se mají vyvarovat,“ říká o své úloze.)Podle Jana Rusenka se v současné době začíná utvářet úplně nová romská politika. Kvůli sporům se rozpadá i Romský demokratický kongres. „Romům to vždycky trvá déle, mají delší vedení, ale teď, v ohrožení pochopili, že je změna nutná,“ říká J.Rusenko. „Budoucnost vidím v tom, že si Romové v městech a regionech sami vytvoří neformální rady a budou spolupracovat s obecními úřady a státní správou. Tyto rady by se měly vytvořit právě kolem Romského petičního výboru.“

Boj zákonnými prostředky

Ing.Karel Holomek byl poslancem ČNR za Občanské hnutí. Nyní se angažuje v Moravském svazu Romů (MSR), organizaci bez politických ambicí. Podle K.Holomka je existence romské politické strany vlastně zbytečná: „Vzhledem k pětiprocentní volební klausuli nemá taková strana šanci. Účelnější je proto získat pozice v jiné straně, která by se do parlamentu dostala a dokázala akceptovat romské osobnosti.“ Takovou stranou je podle ing.Holomka OH.V kritice vlády a parlamentu se K.Holomek neliší od Jana Rusenka. „Ale nemůžu souhlasit s jeho stylem řešení,“ říká. „Na to nejsou Romové dostatečně zralí. Rom držící hladovku působí spíš groteskně. Jedinou naší šancí je tvrdě a neúprosně bojovat na parlamentní půdě. Nejdřív musíme společnosti ukázat pozitivní stránku, a až pak od ní můžeme něco vymáhat."Romský kongres je sice podle Karla Holomka založen "na pozitivních myšlenkách“, ale jeho představitelé se nedokáží držet běžných demokratických principů. „Jsou příliš autoritativní a nemají legitimitu. Pronikli mezi Romy, kteří už se dostali z nejhoršího, ale tam, kde kriminalita roste, jsou jejich výsledky minimální."Stejně negativní názor má předseda Moravského svazu Romů na ROI: "Jsou z hlouposti schopni zpochybnit vše, v čem bych se třeba jen mihnul. Jen proto, že nepřikyvuju na jejich nesmysly.“

Nemáme lidi zralé na politiku

„Romská politická strana nemá v současné době smysl. Politiku musí dělat jen vyzrálí lidé, a takové nemáme. Zatím můžeme lidi vychovávat a dovést je na vyšší úroveň. To je také důvod existence našeho svazu,“ říká Naďa Bačová, členka vedení Demokratického svazu Romů (DSR).DSR je romská společenská organizace zajímající se o sociální problematiku Romů. Má asi čtyřicet organizací v České republice a údajně 12.000 členů. Podle jeho představitelů jsou jediní, kteří z romských organizací plní stanovené cíle. Nejsou prý zaměřeni ani levicově, ani pravicově. Sídlí sice v budově KSČM, údajně jen kvůli nízkému nájmu.DSR také vystoupil proti petičnímu výboru pana Rusenka. „Zásadně nesouhlasíme s tím, aby se naše problémy řešili násilím, se zbraní v ruce“, říká předseda DSR Michal Puĺo. „Je to problém Rusenkovy rodiny, ne všech Romů.“ Prvořadým úkolem Romů a DSR by měla být výchova mladé generace.

Přijdou, jen když něco chtějí

Představitelé měst s početnou romskou komunitou shodně tvrdí, že romští zástupci téměř nikdy nevyvíjejí vlastní aktivitu. „Přicházejí, jen když něco potřebují. Nenechají se nutit do žádné činnosti, okamžitě argumentují Listinou práv a svobod. Nemůžeme nic dělat,“ říká dr.Burianová z ostravské radnice. Částečný zájem prý projevuje jen několik zástupců ROI, ale ti nemají mezi „svými“ prakticky žádnou podporu.„ROI u nás v Teplicích reprezentuje vlastně jen sama sebe,“ říká místostarosta města J.Šustáček. „Je to tak deset lidí. Myslí to sice dobře, ale nejsou to žádní partneři k jednání. Ti grázlové, kriminálníci, pasáci, s kterými bych chtěl mluvit, do ROI nikdy nevstoupí."Přesto je v některých městech, například v Brně, situace lepší. "Je to asi proto, že nejednáme s Romy po linii politické,“ říká mgr.Draholová z brněnské radnice. „Spolupracujeme s Radou Romů, kterou tvoří ROI a Moravský svaz Romů. Rada se schází každý měsíc a je zapojena do čtyř našich komisí - sociální, bytové, bezpečnostní a školské. Z jejich jednání vyšel i požadavek na zřízení nultých tříd pro romské děti, aby měly větší možnost naučit se česky.“

Veřejnost to vidí

V severních Čechách se úředníci často neodvažují s Romy ani jednat. Každá spolupráce s romskými reprezentanty totiž ubírá radním hlasy, které budou potřebovat při komunálních volbách na podzim 1994. U některých úředníků se často projevuje spíš radikalismus: „Podle mě se ti grázlové dají ovládnout jedině pendrekem,“ míní teplický místostarosta J.Šustáček. „Jestli proti nim v poslední době skinové vystupují, pak je to asi jediná síla, která na ně platí. Romové nás tady utiskují. Mají prsty ve všech zločinech. Jejich představitelé v Praze mají sice uslzené řeči, ale ať se sem třeba pan Rusenko přijede podívat."V menších městech nejsou problémy tak vyhrocené a i styky jsou tam osobnější a čilejší. V Kladně si Romové ve spolupráci s radnicí sami hlídají nabourávání bytů "novousedlíky“. V Českém Krumlově obecní úřad Romy především zaměstnává. „Konkurs na úklid města vyhrála romská firma ROMO, v městské policii slouží také jeden z nich, a není to jen proto, že je to Rom. Možná, že tu zřídíme romskou restauraci, oni sami o to projevili zájem,“ říká tajemník starosty Vlach.

Intelektuální slintání

Podle už citovaného studenta sociologie Ivana Veselého se však integrace Romů nedá odbýt podle schématu: až budou hodní, mohou tady žít. I.Veselý, občanským povoláním kurátor Střediska sociální prevence v Praze, vidí kriticky veškerou politickou strategii současných romských vůdců. Jan Rusenko je podle něj „oduševnělý amatér a romský rasista“, který nenávidí „gadže“ a Romům více škodí, než pomáhá: „Petice ze začátku února vládu sice donutila přemýšlet, ale protest to byl nedůsledný. Je nesmyslné, aby Romové vyhrožovali občanskou neposlušností, když společnost všude vidí romské pasáky, prostitutky a zloděje. Pan Rusenko by udělal lépe, kdyby si vzal housle a šel hrát na Karlův most.“ I.Veselý dále tvrdí, že romští představitelé nepodnikli za tři roky žádné konkrétní kroky, kterými by Romům prospěli, a svého postavení využili jen k osobnímu obohacení a kariéře. Podobně hodnotí i práci vlády. Pro její činnost nejčastěji používá termín „intelektuální slintání“. Nesouhlasí ani s tím, aby se Romové angažovali v zavedených politických stranách: „Nelišíme se jen vzhledem a barvou pleti, ale i myšlením. To, co je pro vás normální, je pro nás absurdní, a naopak. Romská politická strana by měla hájit zájmy svého národa s tím, že se snažíme o občanskou společnost. Ta ale musí brát na zřetel, že jsme jiná etnická skupina, že jinak myslíme, že máme jinou kulturu atd. Řešení romské problematiky by mělo vycházet ze společenské, kulturní sociální a ekonomické nerovnosti uvnitř romské komunity. Pomoci by měl i stát - například mimořádnými stipendii ve školství. Je nutné vytvořit podmínky pro to, aby se Romové zrovnoprávnili, ale nelze jim nic přikazovat. Romové musí sami přijmout myšlenku, že je nutné se do společnosti integrovat a sladit nové nároky s tím, co dělá Roma Romem. Časem přijdou na to, že je to jediná cesta k přežití.“

Jitka Gjuričová, oddělení koncepce a analýzy ministerstva vnitra: „Romské aktivity mají smysl. Je třeba totiž rozlišit, co se říká, od toho, kdo to říká. Rusenko vyburcoval vládu, aby se zabývala stavem věcí. Romští představitelé jsou potřební, i kdyby v tuto chvíli byli schopni problémy jen pojmenovat, a ne je sami příliš řešit."JUDr.Hana Frištenská ze sekretariátu Rady pro národnosti vlády ČR: "Není ani tak důležité, kdo za Romy mluví, jako to, že se vůbec snaží mluvit a že je to silná osobnost. Je pravda, že pan Rusenko zastává hlavně zájmy své rodiny, ty jsou však dnes podobné jako u velké části romského obyvatelstva.“