HISTORIE..CZ
90. léta

Návrat starých kádrů

Návrat starých kádrů

Štěpán a Obzina se vracejí do politiky

J.  Obzina začal svoji stranickou dráhu jako náčelník politického oddělení Vojenské akademie A. Zápotockého v Brně. Od roku 1965 byl pracovníkem sekretariátu komunistické strany, kde měl na starosti „vědu a školství“ a od roku 1973 byl následujících deset let ministrem vnitra. V roce 1983 se stal místopředsedou Štrougalovy vlády, kde řídil Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. V oficiálním stranickém životopise je jako Obzinova hlavní filozoficko-politická práce uvedeno jeho dílo nazvané Ke kritice filozofických a politických aspektů „humanitní demokracie“.Počátkem tohoto roku se v Komunistické straně Čech a Moravy vynořila nová „platforma“. Od svých představitelů dostala název Za socialismus. Ačkoli ji podporuje i část současného vedení KSČM, hlavními reprezentanty se stali dva prozatím řadoví členové: bývalý ministr vnitra ze 70.let Jaromír Obzina a předlistopadový šéf pražské organizace KSČ a člen Jakešova politbyra Miroslav Štěpán.

Včerejší pomník pro dnešního soka

„Vytýkají nám zločiny, ale my tvrdě a nekompromisně stojíme za myšlenkou, že socialismus je oprávněný,“ vysvětluje hlavní cíl platformy J.Obzina. „Chceme provést jeho renesanci a vzít i odpovědnost za to, co jsme tady už vykonali.“ Jeho kolega Štěpán říká jinými slovy totéž: „Samozřejmě, že nám jde o návrat před listopad 1989. Jinak by přece komunistická strana neměla smysl."Dosavadní předseda KSČM Jiří Svoboda zareagoval na aktivitu svých spolustraníků nezvykle ostře. "Pokud by se tito lidé měli dostat do vedení strany, budu jeden z prvních zakladatelů čtvrtého odboje,“ řekl. Zároveň navrhl změnu názvu strany, čímž by se podle něj KSČM „těchto lidí“ rázem zbavila.Svobodovo pohoršení a jeho tlak na změnu názvu mnohé překvapil. Právě Jiří Svoboda totiž ještě před rokem nazval podobné snahy „zradou na voličích“. Pochválili ho za to tenkrát i jeho dnešní protivníci. „Všem jsem říkal, že za to, co pro stranu udělal, je Svobodovi nutné postavit pomník,“ vzpomíná J.Obzina. "Jeho náhlý obrat nechápu. Muselo se s ním něco stát."Na nymburském sjezdu v únoru 1992 Jiří Svoboda prohlásil, že z půl miliónu členů strany je sedmdesát procent proti jakémukoli přejmenování a dalších 15% trvá na tom, aby nový název obsahoval slovo komunistický. Pokud byla tato statistika pravdivá a pokud v citech komunistů nedošlo k podobné změně, jakou prodělal jejich současný předseda, je Svobodův zápas s bývalými obdivovateli už dopředu ztracen.

Proč jste je nezavřeli

„Čtyřicet let jsme se pokoušeli vybudovat spravedlivou společnost,“ říká Jaromír Obzina. „A náš pokus byl ukončen demokratickou kontrarevolucí v roce 1989."Podle exministra, který se v dobách u moci mimo jiné proslavil vynalézavými a i na tehdejší zákony nelegálními způsoby "boje proti vnitřnímu nepříteli“, chtělo před třemi lety „devadesát procent československých občanů odstranit pouze chyby a deformace socialismu“. Pak se ale náprava systému zvrhla vinou „komunistických renegátů, zrádců a obojetníků“ v jeho nečekanou likvidaci. „Pan Froněk ze Špíglu se mě před časem ptal, proč Státní bezpečnost v listopadu těch pár revolucionářů prostě nepozavírala,“ říká J.Obzina. „Řekl jsem mu - proč by je měla zavírat, když s jejich názory sympatizoval i ústřední výbor."Platforma chce dát tento dějinný omyl do pořádku. Jde o to znovu spojit ty, kteří "nikdy nezradili“ (Obzina), znovu dát lidem šanci. Těch, kteří mají okamžitý zájem, je podle představitelů proudu Za socialismus mnoho. „Naši protivníci tvrdí, že máme jenom pár stoupenců,“ říká exministr Obzina. „To není pravda. Když chcete založit stranu, potřebujete deset tisíc podpisů. To pro nás není problém, stojí za námi drtivá většina okresních a obvodních předsedů. Mohli bychom ihned založit aspoň čtyři strany. Ale proč? Mně je kazajka komunisty příjemná a cítím se v ní svoboden."Vzorem budoucího uspořádání jsou reprezentantům platformy dvě země: Kuba a Severní Korea. Jejich politika totiž nikdy nebyla závislá ani na Číně, ani na Sovětském svazu a obě si udržely svůj národní svéráz. Právě to se československým komunistům během normalizace nepodařilo, shodují se lidé z proudu Za socialismus. A právě to byla podle nich největší chyba. "Ekonomické problémy a lidská práva nebyly v minulosti to podstatné,“ říká J.Obzina. „Ale my jsme zbytečně drželi tu linii Se Sovětským svazem na věčné časy, což nás dovedlo až sem. To by se na Kubě ani v Koreji nemohlo stát. Kim Ir Senova idea ču čche může být pro Evropana směšná, ale ona znamená suverenitu osobnosti.“

Srdce na správném místě

Předseda KSČM zastává v záležitosti platformy Za socialismus jednoznačné stanovisko: „Pokud jsou oni těmi pravými komunisty, já jím nejsem."Ještě donedávna to však nebyla pravda. Lidé blízcí J.Svobodovi tvrdí, že ho změnil až nedávný atentát. Do té doby se hlásil ke stalinskému komunismu. Když se Rudé právo odmítlo zcela podřídit "linii“, patřil mezi iniciátory ortodoxních Haló novin. Na zmíněném sjezdu v Nymburce zaujal kromě sloganu „moje srdce bije na levé straně“ i svou emotivní obhajobou nejkonzervativnějších sil uvnitř KSČM.I dnes, kdy radikálně změnil názor, nemůže Jiří Svoboda upřít některým názorovým východiskům platformy rozumný základ. „Kolik se toho namluvilo o tom, co komunističtí funkcionáři za totality zpronevěřili, co si koupili. Ale nová nomenklatura privatizuje majetek daleko cyničtěji,“ říká. Jako příklad prý může sloužit aféra Miroslava Macka nebo jakési temné souvislosti kolem prodeje Rakony Rakovník. Podle J.Svobody ničí politika současné vlády podnikatele, bere jim „majetek a sebevědomí“ a tak z nich postupně vyrábí stoupence politického extrémismu. V samotné komunistické straně prý „Obzinova sekta“ nemá téměř žádné stoupence - maximálně „pár set ukřivděných soudruhů, kteří museli odejít z funkcí po roce 1989“. Její skuteční přívrženci se podle Svobody budou rekrutovat z obětí sociálně ekonomické krize.Přestože předseda KSČM považuje vliv platformy na členskou základnu za minimální, chce, aby se do konce června strana jako celek jasně vyslovila. „Musíme se od nich oddělit se vším všudy,“ říká. „Oni znečitelňují upřímnost našich záměrů a to mě zlobí. A do budoucna je třeba vytvořit takové pojistky, aby v naší straně, i když bude mít jiný název, nemohli zastávat funkce lidé, kteří prohráli svoji historickou šanci.“

Každý má minulost

Jak je to s přívrženci názorového proudu Za socialismus, jsme se pokusili zjistit v okresu Kladno, kde pracuje druhá nejpočetnější komunistická organizace v republice (8.000 členů).Předminulý týden, 25.února, zde J.Obzina a M.Štěpán uspořádali setkání se členy KSČM. Do kladenského Domu mladých se na oba protagonisty socialismu přišlo podívat 22 lidí. Z toho čtyři členové okresního výboru, kteří se prý o setkání dověděli náhodou a přišli se podívat, „jak to bude vypadat“.„Akci zorganizovali soudruzi, kteří nakonec na vystoupení Obziny a Štěpána nepřišli,“ říká místopředsedkyně okresního výboru KSČM Eva Vlčková. „Pokud jsem mohla zaregistrovat, platforma měla mezi posluchači jenom šest evidentních příznivců."Kladenský okresní výbor vydal prohlášení, ve kterém nesouhlasí s návratem "některých předlistopadových osobností“ do politiky. Jejich jména prý „dávají impuls k posilování antikomunismu“. Jenže rozejít se s nimi není podle předsedkyně okresního výboru Jany Klasové jednoduché. „Když budeme uvažovat akademicky, kdo má morální právo je vylučovat? Vzniknou spory na všech úrovních - ty jsi dělal před listopadem to a ty zase to. Vyvolalo by to nepředstavitelný chaos a stranu by to velice poškodilo."Podle lidí z okresního výboru na Kladně má "každá vesnice svého malého Štěpána“. Kdo rozhodne, který škodil víc a který míň? „Většina z nás je v komunistické straně desítky let,“ říká E.Vlčková. „My jsme se nenarodili 17.listopadu 1989. Každý má svou minulost. Bůhví komu všemu jsem se jako letitá předsedkyně národního výboru nelíbila.“

Změna

Komunisté z kladenského okresu navrhovali Jiřího Svobodu za předsedu strany. Dnes s ním však nesouhlasí. „Respektujeme naši členskou základnu, která si nepřeje změnu názvu,“ říká E.Vlčková. „I když je Svoboda politicky přijatelnější, než kdyby na jeho místě byl člověk spjatý s minulostí."Podle místopředsedkyně okresního výboru vyvolal názorový proud Za socialismus ve straně značné napětí. Lidé jsou prý toho názoru, že platforma se nijak nevzdaluje od schváleného programu strany a neměla by se odsuzovat. "Jiří Svoboda se od ní veřejně distancoval,“ říká E.Vlčková, „a někteří z nás mu vyčítají, že je to určitý projev nedemokratičnosti.“ Stanovy KSČM vznik názorových proudů připouštějí a podle místopředsedkyně Vlčkové je tato benevolence důkazem změny, kterou strana od listopadu prošla. „To by dřív nebylo možné,“ říká, „aby se i takový Štěpán mohl vrátit.“

Z politické deklarace názorového proudu Za socialismus

Podílíme se na uskutečňování politiky KSČM ve všech směrech a při dalším upevňování a rozvíjení jejího komunistického charakteru. Veškeré naše snažení směřuje k tomu, aby každá organizace a každý její člen se stali aktivními stoupenci renesance socialistického světového názoru z hlediska komunistických perspektiv. Vždyť svým principem stojí komunismus nad rozkolem mezi buržoazií a proletariátem. Komunismus není věcí dělnictva, nýbrž věcí celého lidstva.