Závod o českou ústavu

Komise pracují na základech státu

Nejdůležitějším pilířem každého státu je ústava. Jako základní dokument společenské smlouvy upravuje postavení občana a vazby mezi státními institucemi. V běžné každodenní politice totiž existují desítky nejrůznějších řešení, ústava proto musí vytyčit mantinely a pravidla platná pro všechny.Československá zkušenost posledních dvou a půl let jasně ukázala, že k demokratickému a zároveň funkčnímu systému nevede cesta přes dílčí úpravy zděděné totalitní ústavy. Novelizováním a vypouštěním nevyhovujících pasáží vznikla jen komplikovaná a nepraktická ústavní náhražka. Samostatnému českému i slovenskému státu tedy zbývá jen jedna možnost: rychle vytvořit nové moderní konstituce.

Ústava do konce srpna

Na Slovensku se zdá být rozhodnuto. Na tzv. čisté ústavě tu politické strany pracují již přes rok a dík výsledkům voleb zřejmě nebude její přijetí v plénu Slovenské národní rady větší problém. V Čechách je situace jiná. Chybí politický hegemon typu HZDS a především jednotící „národní“ myšlenka, která by spojila partikulární zájmy jednotlivých stran. Ústava samostatného českého státu nebude jednoduchou záležitostí i proto, že na její přípravu je žalostně málo času.Nová politická reprezentace České republiky si tato rizika uvědomuje. Místopředseda české vlády JUDr.Jan Kalvoda říká: „Osobně očekávám překotný vývoj. Proto vláda již jmenovala vládní komisi pro přípravu ústavy, ve které jsou kromě odborníků i zástupci stran vládní koalice. Bude pracovat podle zadání, které připraví komise ČNR. Předpokládám, že do konce srpna by ústava mohla být hotova."Vedle vládní komise vznikne tento týden ještě výbor České národní rady pod vedením předsedy parlamentu Milana Uhdeho. Zastoupeny v něm budou všechny české parlamentní strany. ODS a také komunisté by v něm měli mít po dvou zástupcích, ostatní strany po jednom. Zprávy o koncepcích, které budou strany prosazovat, jsou ovšem zatím kusé. Není prý třeba "popudit partnery předčasným prohlášením“.

Ustavodárné shromáždění nebo referendum

Pokud by česká ústava měla respektovat federaci, mohl by jejím základem být tzv. expertní návrh připravený již vloni tehdejší ČNR. Pravděpodobnější ovšem je, že vyhrocená státoprávní krize povede k rozhodnutí připravit ústavu samostatného českého státu. Oficiální představitelé ČNR jsou sice ve svých vyjádřeních stále opatrní a tvrdí, že je předčasné dělat unáhlené závěry, mnozí poslanci pravicových stran však mluví otevřeně: o rozpadu Československa je prý již rozhodnuto.Ani mezi vládními stranami ale zatím není shoda v některých důležitých otázkách, které ústava musí řešit: například budoucí členění České republiky. Moravané prosazují spolkové uspořádání, zatímco ODS dává přednost regionálnímu principu. Spory se zřejmě objeví i kolem vymezení funkce českého prezidenta a především jeho pravomocí. Zvláštní kapitolou pak bude debata o způsobu přijetí ústavy.Podle amerického profesora Dennise Muellera z University of Maryland, který je specialistou na ústavní právo, existují v podstatě dvě možnosti, jak se občané do tvorby nové ústavy mohou přímo zapojit: volbou zástupců do ústavodárného shromáždění a aktivní účastí na veřejné diskusi nebo hlasováním v ratifikačním referendu.V našem případě by ovšem první varianta znamenala zvláštní volby do ústavodárného shromáždění, protože toto těleso by mělo existovat mimo současný český parlament. Podle prof.Muellera je výhodou takového řešení fakt, že v době diskusí o ústavě se nemůže zastavit přijímání „běžných“ zákonů. Navíc v případě, že ústavu tvoří „normální“ parlament, hrozí nebezpečí, že poslanci - politici „nemají na mysli pouze prospěch občanů a do ústavy prosazují pravidla, která jsou pro ně osobně výhodná“, říká prof.Mueller.Volit speciální orgán jen pro přípravu ústavy je ovšem v dané chvíli poněkud nereálná myšlenka: vyžaduje totiž příliš mnoho času. A toho případný samostatný český stát nebude mít nazbyt. Podobně nereálná je i druhá varianta: ratifikace ústavy v referendu. Z teoretického pohledu je to sice myšlenka správná - dokonale odpovídá představám o demokratických principech - v praxi je uskutečnitelná jen obtížně. Těžko si totiž jde představit, že bez sebemenší zkušenosti občanů České republiky s přímou demokracií by bylo možné dosáhnout konsensu u tak komplikovaného dokumentu, jakým je ústava.

Prababička z roku 1920

Nejreálnější cestou k vytvoření české ústavy tedy zřejmě bude tradiční způsob: parlament ústavu přijme třípětinovou většinou. V ČNR je to sto dvacet hlasů. Vládní koalice má ale pouze sto pět křesel. Bude tedy potřebovat alespoň část hlasů tzv. demokratické levice představované Liberálně sociální unií, „Moravany“ a sociálními demokraty. Tyto strany mají v ČNR dohromady 46 poslanců (ČSSD a LSU po 16, HSD-SMS 14). Stranám vládní koalice tedy bude stačit, pokud se k jejich představě české ústavy přikloní alespoň patnáct opozičních poslanců.O harmonogramu legislativních prací zatím není rozhodnuto. Podle předsedy zahraničního výboru ČNR Jiřího Payneho (ODS) bude základem nové české ústavy její „prababička“ z roku 1920. Modernizovat sedmdesát let starý dokument ovšem nebude snadné JUDr.J.Kalvoda říká: „Zatím je jasné, že nová ústava by měla mít tři části. První by se měla týkat základních lidských práv a svobod, druhá organizačních vazeb mezi vládou, parlamentem a prezidentem a třetí by měla garantovat existenci samosprávných celků. Převzít ovšem doslova ústavu z roku 1920 není, podle mého soudu, nejvhodnější řešení."Předseda Nejvyššího soudu ČSFR JUDr.Otakar Motejl nepovažuje za nejlepší ani myšlenku zřídit nejprve funkci českého prezidenta a teprve potom přijmout vlastní ústavu. "Vymezení role hlavy státu je jednou z klíčových otázek. Neumím si představit, že je možné nejdříve ustavit prezidenta a teprve potom `dodělat` ústavu.“ Ani JUDr.J.Kalvoda to nepovažuje za „optimální“, soudí však, že „bude možné vymezit roli prezidenta tak, aby mohla být později skloubena s ústavou“.

Rozdělení moci

Jedním z nejdůležitějších úkolů ústavy je rozdělení moci. Demokratická konstituce by měla garantovat, aby se moc nemohla dostat do rukou úzké skupiny. Zároveň ale musí stanovit taková pravidla, aby vláda měla dostatek pravomocí k vládnutí. Najít správnou rovnováhu kontroly moci na straně jedné a šancí vlády vládnout na straně druhé bude možná vůbec nejtěžším bodem příprav nové ústavy.Většina českých demokratických stran se zatím shoduje pouze v tom, že otálet v tuto chvíli dobré. V případě rozpadu federace totiž hrozí ochromení života českého státu. A převzít upravené torzo federální ústavy není možné. Nový stát by se tím postavil na vratké základy, jejichž pozdější oprava by byla velmi obtížná.