Případ Muroň

Korupční skandál na ministerstvu pro privatizaci

Začátkem ledna letošního roku přijeli na zámek ve Lnářích, kde se rozhodovalo o privatizačních projektech, dva muži: Miroslav Velát, člen představenstva Investičního klubu a.s. České Budějovice a Milan Teplý, ředitel Jihočeských mlékáren.Podle policejního protokolu odešel M.Velát do budovy a za chvíli se vrátil s náměstkem českého ministra pro privatizaci Jaroslavem Muroněm. Všichni tři se zavřeli v zaparkovaném automobilu. Následující minuty, které spolu strávili, jsou zahaleny tajemstvím. Nicméně právě ony dnes tvoří základ nejčerstvějšího politického skandálu - „aféry Muroň“.První informace pronikly na veřejnost minulý týden v pátek, kdy na tiskové konferenci Občanské demokratické aliance ministr Tomáš Ježek oznámil, že svému náměstku J.Muroňovi pozastavil výkon funkce. „Pan Muroň byl vyslýchán jako svědek v souvislosti s trestním stíháním osoby, která mu v lednu tohoto roku nabídla úplatek. Pan náměstek tento případ neohlásil. Pokud by se taková věc týkala běžného občana, mohli bychom nad tím mávnout rukou,“ řekl ministr Ježek.

Jedenáct konkurenčních projektů

Celý příběh se točí kolem privatizace Jihočeských mlékáren, velkého podniku o šesti závodech, který se minulý rok stal akciovou společností. Ačkoliv hospodářská situace firmy není zdaleka růžová (na splacení investičních úvěrů bude letos potřeba vytvořit zisk 135 miliónů korun), je o její privatizaci značný zájem. Na českém ministerstvu zemědělství se sešlo celkem jedenáct privatizačních projektů.Jedním z nich byla i koncepce firmy Lípa s.r.o. Praha - S.T.C.I. Ředitelem společnosti je ing.Rašek, bývalý šéf strakonického závodu Jihočeských mlékáren a člen Federálního fondu tržní regulace. Druhým ředitelem je jistý pan Tabbara z Libanonu, majitel bejrútské firmy S.T.C.I. Ta v minulých letech kupovala od Jihočeských mlékáren sušené mléko.Projekt ing.Raška navrhoval přímý odprodej strakonické části Jihočeských mlékáren včetně provozů Blatná a Protivín firmě Lípa s.r.o. Peníze (zhruba 260 miliónů korun) poskytla Agrobanka a úvěr kryla svou garancí belgická firma COMELCO. Taková věc ovšem neměla šanci na úspěch, protože české ministerstvo zemědělství přijalo jasnou strategii: velké podniky v blízkosti hranic „nerozbíjet“, aby se zamezilo jejich postupnému ovládnutí a následné likvidaci zahraničním konkurentem. Automaticky tak ze hry vypadla i rakouská firma Niederösterreichische Milch (NÖM), která chtěla celé Jihočeské mlékárny koupit a po čase přeměnit ve své sklady. Cíl byl průhledný: získat v pohraniční oblasti monopol pro vlastní výrobky.

Souboj

Ministerstvo zemědělství ČR nakonec doporučilo ke schválení privatizační projekt, který počítal s pětaosmdesátním podílem kupónů a zaručoval tak, že mlékárny zůstanou tzv. v českých rukou. Projekt vypracovalo vedení podniku a jako přizvaný odborník se na něm podílel i Miroslav Velát z Investičního klubu.Po příznivém dobrozdání zakladatele, ale ještě před definitivním schválením projektu Ježkovým ministerstvem, začalo vedení Jihočeských mlékáren jednat s francouzskou firmou Union Lattere Normande (ULN). Schůzky, které postupně vyústily v „předběžnou smlouvu o spolupráci“ (tzv. letter of intent, platný do 30.6.1992), zprostředkovala soukromá poradenská firma pánů Leo Dvořáka a Štefana Kocába. Prvně jmenovaný byl po listopadu 89 kooptovaným poslancem Federálního shromáždění za OF a později parlamentním tajemníkem poslance Michaela Kocába. Druhý, Štefan Kocáb, je bratrancem zmíněného poslance.Těsně předtím, než se měly navržené projekty privatizace mlékáren s konečnou platností projednávat ve Lnářích, došlo údajně ke komplikaci. Podle ing.Raška totiž lidé z Ježkova ministerstva začali podporovat jeho návrh a byli ochotni jej schválit. To by ovšem znamenalo vážný zásah do „oficiálního“ a doporučeného projektu. Možná právě obava, že budou na poslední chvíli vyřazeni ze hry, přiměla M.Teplého a M.Veláta k lednové cestě do Lnář.

Schůzka v autě

O tom, co se dělo v autě před lnářským zámkem, existují tři rozdílná svědectví. Ředitel mlékáren M.Teplý vyšetřovatelům policie řekl, že do Lnář odjel na výzvu M.Veláta, aby prý náměstku Muroňovi „ještě dovysvětlil“ přednosti svého projektu. Údajně neměl tušení, že by se tam mělo jednat o úplatku. Poté, co si do auta přisedl náměstek Muroň, vytáhl prý najednou Miroslav Velát kousek papíru, na kterém byla napsána číslice 300.000. Lístek ukázal Muroňovi a zeptal se ho, zda „to stačí“. Teplý prý nejprve vůbec nechápal, o co jde a teprve po chvíli mu došlo, že sumu napsanou na papírku má Muroňovi zaplatit, pokud chce, aby byl schválen jeho privatizační projekt. Při odjezdu ze Lnář, už bez Muroně, se prý stále ještě ohromený Teplý znovu ptal Veláta na částku, kterou má zaplatit - domníval se, že se jedná o sumu v korunách. Velát mu však údajně řekl, že jde o tři sta tisíc dolarů.Na otázku Respektu v pátek 24.dubna M.Teplý jakoukoli schůzku s Muroněm a Velátem popřel. Řekl, že v souvislosti s Jihočeskými mlékárnami nikdy neslyšel o úplatcích a že na toto téma nikdy nebyl vyslýchán policií.Jaroslav Muroň při policejním výslechu uvedl, že v autě sice dostal papírek s „jakousi nabídkou“, údajně však ani nerozpoznal, o co přesně jde, protože u sebe neměl brýle a na papírek pořádně neviděl. Celé věci prý navíc nevěnoval pozornost, neboť něco takového se ve Lnářích „stávalo každou chvíli“ a nikdo neměl čas se tím zabývat. Náměstek Muroň rozhodně popřel, že by vzal nějaký úplatek nebo si o něj řekl. V pátek 24.dubna na otázku Respektu sdělil: "V rámci naší práce se různým nabídkám nelze vyhnout. Já jsem ale v žádném případě nic nepřijal. Žádná nabídka nebyla natolik přesná, aby bylo nutné ohlásit ji policii."Miroslav Velát údajně při prvních výsleších popřel, že by vůbec k nějaké schůzce ve Lnářích došlo. Později však svoji výpověď změnil. V neděli 26.dubna svolil k setkání s novináři Respektu v místnostech Investičního klubu a.s. v Českých Budějovicích. Schůzky se účastnilo představenstvo společnosti. Místo M.Veláta hovořil předseda IK Jiří Peňáz, údajně proto, že proti panu Velátovi je vedeno trestní stíhání a pokud by se k případu vyjadřoval, mohlo by to být zneužito proti němu. Podle sdělení J.Peňáze se schůzka ve Lnářích skutečně konala. Došlo k ní ale desátého a nikoli sedmého ledna, jak tvrdí policejní protokol. Požádal o ni prý ředitel Teplý a M.Velát ji zorganizoval, protože se s náměstkem Muroněm znal. Trojice se podle M.Veláta nesešla v automobilu, ale na chodbě zámku, o čemž údajně existuje zápis v návštěvní knize. Nepadlo prý ani slovo o úplatcích a nikdo neukazoval žádný lísteček. M.Velát řekl Respektu, že celá věc je velmi podivná a šetření musí být co nevidět zastaveno.

Skrytý magnetofon

Následující den po lnářské schůzce přijel ředitel M.Teplý do Prahy k ministru zemědělství ČR Bohumilu Kubátovi a o celé události mu řekl. Od ministra odešel za zástupcem francouzské firmy ULN Leo Dvořákem a také jeho o schůzce ve Lnářích informoval. B.Kubát ještě týž večer oznámil celou věc šéfovi Úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitra České republiky JUDr.Ivanu Výletovi.Údajně hned druhý den se ve vinárně na Národní třídě v Praze sešli ředitel Milan Teplý, Leo Dvořák a Michael Kocáb, který na schůzku přivedl pracovníky Federální bezpečnostní informační služby (FBIS). Ti vybavili Teplého nahrávacím zařízením a pokynem, aby další jednání s M.Velátem nahrával. (Není tedy pravda, jak v sobotu 25.dubna uvedl deník Prostor, že existuje magnetofonový záznam přímo ze lnářské schůzky.) Teplý pak skutečně v Českých Budějovicích pořídil nahrávku svého rozhovoru s M.Velátem a snad i s některými dalšími lidmi. Podle našich informací se však na pásce hovoří pouze o tom, zda náměstek Muroň peníze vůbec přijme a zda je 300.000 dolarů dostatečná suma. Nikde nemluví přímo J.Muroň a ze záznamu údajně nevyplývá, že to byl on, kdo si o peníze řekl.Po první akci Teplý odmítl dál s FBIS spolupracovat, prý proto, že „není ten správný typ na takové věci“. Další fingovaná jednání s M.Velátem proto vedl Leo Dvořák. I on, podle pokynů FBIS, používal na schůzkách skrytý mikrofon. Ani z těchto nahrávek však údajně nevyplývá, že by si náměstek Muroň o peníze řekl. Navíc - jak sdělil Respektu předseda Investičního klubu - M.Velát a další členové IK, o Dvořákově magnetofonu „od začátku věděli“. Údajně s ním „hráli hru“, která měla francouzským zaměstnavatelům Dvořáka naznačit, že jde o velmi podivného a nedůvěryhodného člověka. Šéfové Investičního klubu si prý od toho slibovali, že ULN přestane s Dvořákem spolupracovat a za své zástupce v ČSFR si vybere právě jejich firmu. Podle předsedy J.Peňáze proběhla poslední schůzka s Dvořákem v polovině dubna.O případ se mezitím začalo zajímat i ministerstvo vnitra ČR. FBIS mu však řadu týdnů odmítala poskytnout získané informace. Až po intervenci ministra T.Sokola konečně pracovníci zpravodajské služby předali vyšetřovatelům českého vnitra alespoň přepisy pásků. Po vyhodnocení nahrávek bylo zahájeno šetření „ve věci“ (čili ne proti konkrétní osobě) a byli vyslechnuti všichni tři účastníci lnářské schůzky. Na základě výpovědí Teplého a Muroně byl z uplatkářství obviněn M.Velát.

Případ skončí tento týden

„Šetření bude s největší pravděpodobností dokončeno v průběhu příštího týdne,“ řekl Respektu český ministr vnitra Tomáš Sokol v sobotu ráno. Odmítl se však pouštět do spekulací, jaký bude jeho výsledek. Z jiných zdrojů na stejném ministerstvu jsme se dověděli, že celá věc zřejmě „skončí na písku“, protože důkazní materiál není jednoznačný. „To nemohu ani potvrdit ani vyvrátit,“ řekl Tomáš Sokol. „Vše záleží na vyšetřovateli a já bych nechtěl, aby se potom vyprávělo, že něco dopadlo tak a tak, protože jsem si to přál."V návaznosti na zprávu o rychlém uzavření případu sdělil Tomáš Ježek ČTK, že "nehodlá revokovat své rozhodnutí o pozastavení výkonu funkce náměstku Jaroslavu Muroňovi“. Tím byla vyřešena hrozící krize mezi ministrem pro privatizaci a vedením jeho strany - Občanské demokratické aliance. Na vzrušeném mítinku v pátek večer totiž T.Ježek před shromážděnými zaměstnanci svého úřadu prohlásil, že byl k odvolání náměstka Muroně donucen tlakem politického grémia ODA a že přemýšlí, nemá-li své rozhodnutí změnit. Později v noci - po schůzce s předsedou ODA Janem Kalvodou - však vzal toto prohlášení zpět. „Kolegům z ODA i mně šlo o totéž - jak zabránit pokusům o podminování privatizace,“ řekl. „Jenom jsme k tomuto cíli šli dvěma různými cestami.“

Nejde o bezúhonnost jednoho člověka

Bez ohledu na politické smíření ministra a jeho strany případ Muroň nepochybně snahy o „podminování“ privatizace vyvolá. Složitost případu a vysoká funkce jednoho z aktérů k tomu přímo vybízejí. Pro ty, kteří práci Ježkova ministerstva už dlouho označují za „loupež století“, bude celá záležitost vítanou nahrávkou na smeč. Dá se očekávat tlak levicových stran na úplné zastavení privatizace pod záminkou kontroly všech rozhodnutí Muroňova týmu. Vše bude záležet na tom, zda v sobě proreformní síly najdou dostatek schopností celou aféru klidně a srozumitelně vysvětlit a zda jí samy naopak neuvolní cestu úhybnými manévry nebo ztrátou sebeovládání.V případu jako je tento, kdy nejen veřejnost, ale možná i policejní orgány mají k dispozici jen velmi málo přesvědčivých a přímých důkazů, nelze samozřejmě dopředu vyloučit žádnou variantu. Viděno nezaujatýma očima mohl být J.Muroň stejně dobře úplatným viníkem jako nevinnou obětí dobře nastražené pasti. Díky udání protistrany se však rozhodující kartou ukázalo mlčení. Druhý muž privatizačního ministerstva neohlásil pokus o miliónovou korupci a to je fakt, který se J.Muroňovi bude jen těžko důvěryhodně vysvětlovat. Jako argument pro odchod z vysokého postu ministrova prvního náměstka to bezesporu stačí. Aféra se totiž stala veřejným vlastnictvím a každý jí může dát takový nátěr, jaký se mu zachce. Nehraje se už o bezúhonnost jednoho člověka, ale o důvěru či nedůvěru v celou privatizační koncepci.Přes všechna nepříjemná rizika je však jasné, že případ údajné korupce jednoho úředníka nemůže zpochybnit celý proces privatizace. Protože věc vyšla najevo ještě v tomto stádiu, nehrozí privatizaci z věcného hlediska žádné větší nebezpečí. Konečné rozhodnutí Prezídia fondu národního majetku bude totiž autorům vítězných privatizačních projektů předáváno až v tomto týdnu. Dříve než k tomu dojde, budou všechny schválené projekty privatizovaných podniků zkontrolovány na schůzce ministra Ježka s představiteli zakladatelských ministerstev. Jedním z důvodů tohoto kroku je právě snaha vyloučit možnost, že někde pomocí úplatku zvítězil evidentně špatný návrh. Na zasedání vlády ČR se minulý týden mluvilo i o podezření, že některé projekty údajně neprošly přes zakladatelská ministerstva, i když to nařizuje zákon. Konečné slovo bude mít ještě hospodářská rada vlády, která má také rozhodnout případné spory mezi ministerstvem pro privatizaci a zakladateli privatizovaných podniků.