HISTORIE..CZ
90. léta

Kauza Plzeňské pivovary

Kauza Plzeňské pivovary

Privatizace zadními dveřmi: boj o velké peníze

Někdy v polovině loňského roku jsme mohli poprvé v kruzích české vlády (na ministerstvu průmyslu a privatizace) zaslechnout termín „rodinné stříbro“. Jde o podniky, které jsou podle vkusu státních úředníků v Čechách nejcennější, které mají být privatizovány bez účasti zahraničního kapitálu, které mají zůstat v českých rukou. Málokteré rozhodnutí vlády způsobilo tolik zmatku a doslova „napáchalo tolik škody“. Přinejmenším odradilo celou řadu zahraničních investorů. Loni na podzim ministerstvo pro privatizaci rozhodlo, že rodinným stříbrem je i Plzeňský pivovar. Před dvěma týdny ministr Ježek veřejně podpořil privatizační projekt firmy, který jeho vlastní myšlenku popírá. Firma Interbeer, za kterou se ministr postavil, je totiž kontrolována právě ze zahraničí. To samo o sobě jistě není hřích. Horší je, že se opět „mění pravidla v průběhu hry.“

Miliardový pivovar

U dveří snad všech českých vládních úřadoven se během loňského roku vystřídaly delegace nejvýznamnějších světových vývozců piva. Pilsner Urqell je značka, která mezi nimi budí respekt. Jakákoli forma podílu na jeho výrobě nebo prodeji je pro zahraniční kapitál nanejvýš zajímavá.Když se o Plzeňské pivovary ucházely firmy jako Heineken, Kirin, Whitbread, Miller, Elders and Binding, dostaly od ministerských úředníků i politiků jednoznačnou odpověď: "Zatím o váš kapitál nemáme zájem. Zkuste se zajímat až bude po privatizaci."Celková účetní hodnota plzeňských pivovarů se odhaduje na víc než 1,7 miliard korun. Podnik má ale miliardový dluh. Jeho splácení značně zatěžuje ekonomiku pivovarů, které se navíc neobejdou bez dalších investic. Privatizovány mají být národní podnik Plzeňský Prazdroj (45O zaměstnanců, roční obrat 1,1 miliarda korun, z toho polovina produkce se vyváží na Západ) a státní podnik Plzeňské pivovary (2O5O zaměstnanců, roční obrat 1,4 miliardy korun, z toho export na Západ tvoří necelých deset procent).

Groenofobie

Sympatie pociťované v Československu k holandské pivovarnické rodině se datují od ledna roku 1991. Tehdy byli Groenovi pozváni do Československa prezidentem Václavem Havlem, protože rodina léta podporovala český disent.V srpnu roku 1991 podepsala tato firma smlouvu s tehdejším vedením plzeňských pivovarů. Na jejím základě vypracovali společný privatizační projekt. Když Fond pro správu národního majetku vyhlásil účast zahraničního kapitálu na „rodinném stříbře“ za nežádoucí, ze spolupráce sešlo a plzeňské vedení spolu s Investiční bankou připravilo jiný projekt.Rodina de Groen se však o české pivovary zajímat nepřestala. Ve druhé polovině loňského roku vzniká firma Interbeer, spol. s r.o. Byla na ni převedena část podílu společnosti Marie Class, spol. s r.o. jejímž zakladatelem a majitelem byl J.de Groen. Ten je společníkem i nově vzniklé společnosti Interbeer. Firmu tvoří několik lidí, kteří v době založení firmy ještě byli zaměstnáni v Plzeňských pivovarech. „Tito lidé jsou mladí a inteligentní,“ argumentoval mimo jiné ředitel regionálního odboru ministerstva zemědělství ing.Bochníček, když obhajoval privatizační projekt firmy Interbeer.Věk podnikatelů firmy Interbeer se skutečně pohybuje kolem třiatřiceti. Umějí lidi přesvědčit, že jejich přístup k řízení světově proslulých pivovarů bude pružnější a profesionálnější než přístup stávajícího vedení.Řada českých novin rychle začala podporovat právě firmu s holandským podílníkem. Ještě v lednu tohoto roku Lidová demokracie psala: „Podle důkladné rozvahy těchto členů (firmy Interbeer) je vstup zahraničního kapitálu pro budoucnost plzeňských pivovarů nezbytný. Na rozdíl od ostatních čtyř předložených projektů se tento netají se zahraničním podílníkem. Autoři soudí, že je lépe hrát s otevřenými kartami."Dvacátého ledna - poslední den lhůty pro odevzdávání privatizačních projektů - předložila firma Interbeer plán, podle kterého se na privatizaci pivovarů měla podílet rodina de Groenových (pan de Groen ve svém místopřísežném prohlášení z 2O.ledna 1992 potvrzuje, že se "výše jmenovaná rodina hodlá zúčastnit privatizace podniků Plzeňské pivovary a Plzeňský prazdroj prostřednictvím společnosti Interbeer“).Ale už několik týdnu poté se v tisku objevila informace opačná: Firma Interbeer se zničehonic prohlásila za čistě českou. Společnost totiž formou dodatku stanov upravila rozdělení akcií, takže vyloučila podílnictví zahraničního partnera. Skutečně českou společností by se ovšem mohli stát v případě, že by Holanďané z firmy vystoupili. V plzeňském podnikatelském rejstříku se manažeři konkurenční firmy s údivem přesvědčili, že společníkem Interbeeru i nadále zůstává pan de Groen.

Mouchy a masařky

Ředitel regionálního odboru ministerstva zemědělství v Plzni doporučil jediný z pěti existujících projektů: návrh firmy Interbeer. Na tiskové konferenci jej obhajoval podobně jako na setkáních s nadřízenými: „Projekt firmy Interbeer hájím proto, že náš odbor se na jeho vypracování sám podílel.“ Že se člen komise, která vybírá a doporučuje privatizační projekty nadřízeným orgánům, podílí na zpracování jednoho z nich, pana ředitele nezaráží: „Není to sice běžné, ale neodporuje to žádným předpisům."Ani stávající vedení pivovarů však svým vystupováním vůči konkurenci nebudí sympatie. V březnu ředitel Plzeňských pivovarů za asistence svých náměstků a policie nechal násilně otevřít stůl právníka zahraničního odboru podniku a zároveň spolupodílníka firmy Interbeer. "Mojí povinností je zasáhnout vždy, kdy se dějí věci, které jsou namířené proti podniku,“ říká ředitel pivovarů. Podle slov postiženého chtěl získat materiály k diskreditaci autorů konkurenčního návrhu. Odboráři souzní s vedením podniku. Proti plánu firmy Interbeer se vzepřeli vyhlášením stávkové pohotovosti. Ukončit ji hodlají až v případě, kdy premiér Pithart oznámí přesné datum konání schůzky, které by se zúčastnili autoři základního projektu, zpracovatelé projektu firmy Interbeer a odboroví předáci podniku. Petr Pithart telefonicky setkání přislíbil. „Čekáme,“ vysvětluje odborová funkcionářka pivovarů v Plzni, „až nám předseda vlády oznámí konkrétní termín“. Ultimativní požadavky odborářů předsedovi české vlády a ministrovi pro privatizaci jsou z rodu vyděračských. Ale nedá se přehlédnout, že jejich jednání je určitou reakcí na podivné situace, o které v Plzni není nouze. Privatizace pivovarů posloužila jako dobrá záminka nedočkavým aktivistům ODS. Na stránkách místního tisku rozpoutali předvolební boj.Dokonce i v pražských novinách se objevil popis jedné podivné události: Činovník z Plzně, který vehementně obhajoval projekt Interbeeru, byl vylákán z vlastního domu pod záminkou doručení telegramu od ministra Kubáta. Před domem mu neznámí pachatelé železnou tyčí zpřeráželi ruce. Protože k činu došlo v době největšího klání mezi zástupci obou privatizačních návrhů, nikdo nezapochyboval, že jde o zvláště nebezpečný druh odvety. Jak zjistila místní policie, úředníkovi skutečně zpřeráželi ruce proto, že někomu vadil. Ovšem nedomnívá se, že se tak stalo proto, že dotyčný podporoval projekt firmy Interbeer. Stejně pravděpodobným nebo nepravděpodobným se ukazuje i jiný motiv: nepřiměřený zájem činovníka o cizí manželku.

Varování

Do kritiky podivného průběhu privatizace se zapojili i představitelé banky, která veřejná vystoupení nemívá ani ve zvyku, ani v popisu práce: Nomura je největší investiční banka na světě. Její zástupci v Praze radí ministerstvu zemědělství a nyní i Plzeňským pivovarům. Představitel Nomury Randall Dillard říká: „Na případu plzeňských pivovarů mě nejvíce rozhořčuje skutečnost, že se Československo předem zbavuje možnosti vybrat si mezi zahraničními zájemci. Že si nechává ujít možnost vybrat si čí investice a za jakých podmínek by byly pro pivovary nejvýhodnější. A je třeba si uvědomit, že privatizaci nejznámějších pivovarů podrobně sledují nejrůznější firmy a společnosti, které dosud váhají, zda svůj kapitál do Československa investovat nebo ne. Pokud vláda schválí privatizační projekt firmy Interbeer, bude to pro ně jednoznačná známka toho, že v Československu se privatizuje zadními dveřmi. Že tu není místo pro otevřené podnikání.“

Pivní politika

Meziresortní privatizační komise, na rozdíl od podřízené regionální, podpořila základní projekt. Ten předpokládá, že 67% akcií příští a.s. bude určeno pro kupónovou privatizaci. Na ministerstvu pro privatizaci za nejzásadnější rozdíl mezi oběma projekty považují skutečnost, že v představenstvu společnosti Interbeer nejsou všichni spolupodílníci občany ČSFR. Ministerskou privatizační komisí byl schválen základní projekt. Ministr Tomáš Ježek druhého dubna však v rozhlase řekl, že projekt firmy Interbeer zaručuje privatizaci domácím kapitálem, má vyváženou kapitálovou strukturu, nejrozpracovanější podnikatelský záměr a dobré reference o tvůrcích projektu.„Ministrova poznámka vyvolala novinovou kampaň a znechutila zahraniční pivovarnické firmy.V plzeňském tisku se pohled na privatizaci pivovarů v posledních týdnech velmi vyhranil. Zbyly z něj jen vzájemné invektivy zástupců nových a starých struktur, obviňování a špinění podle toho, jde-li o stoupence projektu firmy Interbeer nebo zastánce dnešního vedení podniku."Dneska už z nikoho nic nedostanete,“ tvrdí úředník na ministerstvu pro privatizaci. „Všichni budou jen dokola opakovat, že jde o nedorozumění.“ Jeho slova nám svou odpovědí 14.dubna potvrdil ministr Tomáš Ježek: "Já jsem neměl mluvit. Ujelo mi to. Neměl jsem vůbec potřebu se k tomu vyjadřovat, v rychlosti mi redaktorka podstrčila mikrofon… Můj názor na plzeňské pivovary vůbec není hotový, klidně ho změním. Já se tím případem teprve teď začínám zabývat. Nic není rozhodnuté, pravděpodobně se nepřikloníme ani k jednomu z těch projektů, ale najdeme nějakou třetí cestu."Třetí cesta v případě plzeňských pivovarů může znamenat přijetí základního projektu s tím, že Fond národního majetku bude mít možnost udělat personální změny ve vedení pivovarů. Tam, kde jde o miliardy se dají i do budoucna očekávat zarážející nedorozumění a velké nejasnosti.

Heineken a ti druzí

Kromě rodiny de Groen krouží kolem plzeňských pivovarů velmi vytrvale i německý Heineken. Na světě druhý největší vývozce piva zaplavuje svět mokem, který chutná stejně v Tokiu jako v Buenos Aires. O Pilsner Urquell má velký zájem, protože firmě chybí v její nabídce právě pivo extratřídy, jakým naše „Plzeň“ beze sporu je. Plzeňským pivovarům nabízí odbytovou síť a marketing. Ovšem pouze v případě, že se ve stejných pivovarech nebude angažovat jiná zahraniční firma.Další pivovarnický gigant - japonský Kirin v tisku prohlásil, že může okamžitě do českých pivovarů v Plzni investovat částky větší, než jaké nabízí rodina de Groen a za výhodnějších podmínek.