HISTORIE..CZ
90. léta

Zákony tvrdé ruky

Rada obrany státu se na své mimořádné schůzi v Lánech 19.ledna zabývala politickou vojenskou a bezpečnostní situací v Československu.

Rada obrany státu se na své mimořádné schůzi v Lánech 19.ledna zabývala politickou vojenskou a bezpečnostní situací v Československu. Kromě jiného konstatovala, že je třeba urychleně předložit Federálnímu shromáždění právní úpravu o postupu státních orgánů v situaci vnitřního ohrožení. Ještě téhož dne se před parlament dostavil s návrhem zákona první náměstek FMV a šéf krizového štábu Jan Ruml. Návrh byl projednáván neveřejně, bez účasti novinářů. Jediná zpráva, která se dostala do tisku, bylo prohlášení exministra Sachera: „Opatření jsou správná a nutná, ale tyto kroky je nutné regulovat právní cestou, protože vedou k posílení moci exekutivy, a to vždycky nahrává režimu tvrdé ruky.“

Návrhy, které má v nejbližších dnech projednat parlament, se týkají zákona o pobytu cizinců na našem území a zákona o SNB. Dosud platné právní předpisy mají být de facto pouze upraveny a doplněny.

Pokud jde o znění zákona o pobytu cizinců na našem území, dochází pouze k jedné podstatné změně. Stejně jako v jiných zemích jsou u nás stanoveny regule pro eventuální vyhoštění cizinců, pokud se u nás zdržují protiprávně. Zákon má být novelizován v tom smyslu, že doba na provedení vyhosťovacího aktu (kdy cizinci jsou povinni se zdržovat na určeném místě) se prodlužuje ze 14 na 30 dnů.

Proč se na novelu zákona spěchá právě v této době, je nasnadě. Existuje nebezpečí, že se na našem území mohou vyskytovat cizinci, kteří by se mohli dopustit teroristických akcí, případně jiného narušení veřejného pořádku a bezpečnosti občanů. (Že tato možnost není vyloučena, vyplývá i z vyjádření představitelů Iráku a jordánského parlamentu na adresu států zúčastněných na válečném konfliktu.) Současně vyvstává i potřeba ochrany těchto cizinců před jejich eventuálním ohrožením ze strany občanů země, ve které se nacházejí.

Pochopitelný je také důvod prodloužení lhůty vyhoštění. Čtrnáct dnů je příliš krátká doba na vyřízení formalit i v klidných časech (například v SRN je lhůta 90 dní); v čase latentního ohrožení je naprosto nedostatečná. Nejen proto, že může dojít k omezení či přerušení dopravního spojení s domovskými státy cizinců a jiné státy odmítnou převzít osoby, které nejsou jejich státními občany. I z hlediska bezpečnosti ohroženého státu by bylo žádoucí, kdyby zákon umožňoval zajistit na delší dobu cizince, u kterého je důvodné podezření z teroristické činnosti nebo z nelegálního obchodu se zbraněmi či výbušninami.

Za mimořádné situace( k níž válečný konflikt bezpochyby patří) může nastat potřeba soustředit vyhoštěné cizince ve zvlášť vyhrazených prostorech. K jejich případné ostraze by však dosavadní síly a prostředky Sboru národní bezpečnosti nestačily. Bezpečnost je maximálně vytížena střežením významných hospodářských objektů, státních a jiných institucí, zesílenou ochranou státních hranic. Proto se navrhuje úprava dalších zákonů. Doplněk zákona o SNB by měl obsahovat zmocnění federálního ministra vnitra povolat k plnění úkolů bezpečnosti při ochraně objektů zvláštního významu nebo ke střežení míst určených pro vyhoštěné cizince nejen vojáky ministerstva vnitra, ale také vojáky Československé armády, kteří jsou v činné službě. Ti by měli mít stejná práva a povinnosti jako příslušníci bezpečnosti.

Obava ze zneužití těchto zákonných opatření je bezpředmětná. Nejen proto, že rozhodnutí o tom, kdy je nevyhnutelné je zavézt, podléhá prokuratuře. Také proto, že jejich dopad sleduje i veřejnost. Reakce na nepřesné prohlášení tiskového mluvčího Federálního ministerstva zahraničních věcí Egona Lánského o internaci 54 iráckých studentů v Brně, je toho prvním důkazem.