Na palubě s temelínem
Jaderné elektrárny na cestě k prosperitě
Václav Havel, a podobně i premiér Marián Čalfa, prohlásili, že v otázce jaderných elektráren by měli rozhodnout odborníci. Jde však o to, kteří. Československá komise pro atomovou energii (ČSKAE), podřízená Federálnímu výboru pro životní prostředí ČSFR, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, odborníci firem Westinghouse, Siemens i z Halliburton NUS Corporation jsou na jaderné energetice a jejím rozvoji existenčně závislí. Nelze se jich tedy ptát, zda jaderné elektrárny stavět či nestavět. Otázka a odpověď na ni leží za hranicemi jejich obzoru. Nikdy neřeknou: nestavte jaderné elektrárny, jsou nebezpečné.V tomto světle je třeba znovu zvážit například i opodstatněnost další výstavby jaderné elektrárny Temelín. Komise, složené z odborníků výše jmenovaných a jim příbuzných institucí, které posuzovaly bezpečnost Temelína (a Jaslovských Bohunic), totiž tvrdí - jak jinak -, že tyto elektrárny jsou bezpečné.
Mýtus levné energie
Na tiskové konferenci v Bratislavě po summitu Vranitzky-Čalfa prohlásil ministr Vladimír Dlouhý jasně: „Musíme počítat se stejnými náklady, budeme-li pokračovat v jaderném programu, čistě spalovat uhlí, nebo energii dovážet. Rozhodnutí o dalším vývoji naší energetiky zjevně nebude rozhodnutím ekonomickým, ale politickým.“ Přesto se energetikům z ministerstva hospodářství ČSFR podařilo veřejnosti vnutit mýtus o nejlevnější jaderné energii.Federální vláda se již zřejmě rozhodla a hledá způsob, jak si co nejvíc usnadnit cestu. Deklaruje to například v Memorandu rozvojové politiky, publikovaném v Týdeníku hospodářských novin (č.30/91): „Vláda uvažuje o zavedení dodatečných ekologických daní na uhlí, případně i na spotřebu dalších paliv (např. benzín, motorovou a topnou naftu). Veškeré náklady na ochranu životního prostředí spojené s výrobou, přepravou a distribucí energie budou plně hrazeny podnikem, který škodu způsobil, a budou zahrnuty do tarifů nebo cen, pokud budou tyto regulovány."Je jasné, že uranem nikdo netopí doma v kamnech. Přesto je s podivem, že jako "svým způsobem palivo“ (v Plzni se např. uvažuje o výstavbě jaderné výtopny navržené firmou Siemens) nebyl jmenovitě navržen k ekologickému zdanění. O zdravotních důsledcích těžby uranu na horníky (a dříve především na politické vězně) není pochyb. O devastaci prostředí právě těžbou uranu (např. v okolí Stráže pod Ralskem) a o kontaminaci zdrojů podzemních vod nemluvě.Který podnik zaplatí škody způsobené případnou havárií jaderné elektrárny Temelín? Nemusí jít ovšem ani o havárii. Také náklady na sanaci elektrárny po jejím dosloužení či na zpracování a ukládání radioaktivního odpadu jsou obrovité. To všechno jsou jistě náklady na ochranu životního prostředí, které nejsou běžně zahrnované do kalkulace ceny jaderné energie. Bude je snad dodatečně hradit Škoda Plzeň, která Temelín staví, nebo České energetické závody (tudíž my řadoví občané v ceně energie)?Který peněžní ústav pojistí jadernou elektrárnu Temelín pro případ havárie? Tu přece nelze nikdy vyloučit.
Kolik stojí Temelín?
V denním tisku jsme si nedávno přečetli, že celá stavba Temelína bude stát celkem asi 62 až 63 miliard Kčs, což se (při provozu dvou tisícimegawattových bloků) vrátí zhruba za čtyři roky. Ani slovo o tom, za jak dlouho se vrátí našim potomkům náklady na likvidaci „trosek“ Temelína. Dozvěděli jsme se také, o kolik je u nás jaderná elektrárna levnější než na Západě (zřejmě díky levné pracovní síle, ale mimo jiné i díky ekologicky nezdaněné těžbě vápence a výrobě cementu v našich státem chráněných i devastovaných územích). Ale ani slůvko o variantách počítajících s vyššími náklady na suroviny, zařízení apod. Nedozvíme se ani to, co platí obecně: se zvyšující se bezpečností jaderných elektráren roste i jejich cena.Západní banky (nedozvěděli jsme se ovšem které) nám prý nabízejí výhodný úvěr. Dělají to i přesto, že pro podobné stavby na Západě už úvěry většinou neposkytují. Možná jsou povzbuzeny tím, že československá veřejnost se zatím k problematice jaderných elektráren chová téměř netečně.
Protesty
Protijaderné hnutí v Československu není zatím skutečně nijak silné, ale existuje. Jeho přívrženci dosáhli částečného úspěchu 12.listopadu minulého roku, když tehdy ještě plénum KNV Jihočeského kraje rozhodlo nestavět 3. a 4.blok Temelína. Především jihočeské iniciativy (Jihočeské matky proti jadernému nebezpečí, ČSOP s agenturou Rosa a NOE) se nevzdaly a nevzdávají. Neodrazuje je ani skutečnost, že dostávají od státu formou grantů maximálně statisíce korun, zatímco na propagaci jaderné energetiky jdou z kapsy ČEZu (České energetické závody) - tedy i z kapsy běžných daňových poplatníků a spotřebitelů elektřiny a tepla - milióny korun. Poslední větší protijadernou akcí v Československu byla společná demonstrace s Rakušany a Němci k výročí černobylské tragédie, která proběhla zcela pokojně 27.dubna 1991 přímo pod nosem celý den ostře střeženého staveniště jaderné elektrárny Temelín.Ve stínu událostí v Moskvě - 19.srpna - odeslalo ekologické sdružení Děti Země prezidentu V.Havlovi otevřený dopis. Byl vyprovokovaný především tím, jak naše sdělovací prostředky interpretovaly jeho návštěvu v Temelíně 26.června tohoto roku.
Jih vyřeší problémy Severu
Prezident Havel v Temelíně mj. řekl, že spuštění této elektrárny pomůže odlehčit severním Čechám. Děti Země jej upozornily, že pomoc tomuto kraji by mohla být přímá. Desítky miliard korun by mohly být investovány do programů šetřících energii a do zlepšení životního prostředí zdevastovaného velkou tepelnou energetikou. V příštím roce se má na stavbě temelínské elektrárny proinvestovat osm miliard Kčs. Severočeši dostali letos na ochranu životního prostředí jednu miliardu. To stačí stěží na jedno odsiřovací zařízení.
Jasný směr k jádru
Zásady státní energetické politiky připravené ministerstvem Vladimíra Dlouhého hovoří o šetření energií. Ale i na tomto poli se vláda už zřejmě rozhodla dále podporovat podniky živící se dlouhá léta výstavbou nových a nových velkých elektráren, které jediné mohou z jaderek profitovat - na státní útraty ovšem.Není to jen případ Temelína, ale také již budovaných Mochovců, o kterých známe konkrétní čísla. Podle pracovníka FMH ČSFR doc.ing.J.Kratochvíla činí deficit za letošní rok v Mochovcích na stavebních pracích 8,5 miliardy korun. Z iniciativy FMH vzniklo konsorcium bankovních ústavů, které poskytne úvěry ve výši 5 miliard korun. „Jednáme se zahraničními partnery, chceme vypsat i obligace. Pro příští rok musíme opatřit 10 miliard korun, jinak by první blok koncem roku 1993, jak je v plánu, nemohl být spuštěn. Po spuštění obou bloků bude mít Slovensko nadbytek elektrické energie.“ (Lidová demokracie, 4.6.91). Ing.Kratochvíl objasnil i to, proč se Mochovce prodražují: "Padesát procent nákladů dotoval stát. Nyní jsou dotace odbourány. Pak tu je vnitřní inflace. A za třetí liberalizace cen. Dodavatelé zvedli ceny o dvě stě procent."Kurs je jasný a na podzim jej má stvrdit i náš parlament. Loď pluje dál na palubě s Temelínem a s námi, řadovými občany, kteří s tak velkými věcmi přece nemohou nic udělat. Anebo nechtějí.
