Konzervativec z Leninského svazu

Interview s J.Kotasem, předsedou Konzervativní strany

Konzervativní strana Svobodný blok má dnes tisíc členů. Její předseda Jiří Kotas, zároveň prezident Banky Bohemia, má však ambice daleko větší. Jeho strana se měla slučovat s ODS a podle některých hlasů počítal J.Kotas ve formaci V.Klause s druhým místem.Proč k tomu nedošlo? Co stojí za chováním devětatřicetiletého hlasatele konzervativismu, který ve svém životopise uvádí, že byl členem Leninského svazu mladých a SSM, který pracoval v Sovětsko-československém ústavu jako specialista na kubánskou revoluci, žil od r.78 v Kanadě, prohlašoval se za představitele nejasné odbojové organizace a od února 90 se prezentuje jako představitel skutečné pravice čs. politického spektra? To všechno jsme se pokusili vyzvědět přímo v budově banky naproti Masarykovu nádraží.

Vaše Konzervativní strana Svobodný blok přerušila poslední srpnový víkend jednání o sloučení s ODS. Proč a za jakých okolností k tomu došlo?Spojení s ODS bylo připravované už dávno, od února jsme vedli s V.Klausem systematické hovory. Dlouho jsem si myslel, že jeho strana je nám nejbližší.Letos 2.července mi zavolal sekretář ODS a pozval nás k velkému jednání. Vydali jsme komuniké o krocích ke sloučení obou stran a začali jsme společně vystupovat na veřejnosti. Hned od počátku však docházelo k divným posunům. Akce se konaly o čtrnáct dní později, než bylo domluveno, účelem bylo nechat nás čekat. Společná jednání se zvrhávala v bagatelizování všeho, co naše strana dělala. Chtěli, abych víc zdůrazňoval, že podporujeme ODS.Pan Klaus s oblibou spojuje hypnózu s bagatelizací. Přijďte s čímkoli, a pokud to nevymyslel on, je to ta největší hloupost na světě. Hypnózou myslím, že rád blufuje a straší. „Pokud to a to nechápete, je naše spojení velmi ohroženo,“ říkal mi často. V.Klaus je mizerný politik. Je to prvotřídní finanční odborník, ale v politice je neomalenec.

Volební fondy z USA

Naposledy jste se setkali 30.srpna?Ano, měli jsme projednat mechanismus spojení obou stran a společný postup na veřejnosti. Namísto toho mi zase četli levity. Měli jsme také domluvit získání volebních fondů od Republikánské strany z USA. Američané přišli za mnou, p.Klaus však o našem společném jednání s republikány nechtěl slyšet, že by to vypadalo, že jsme, ODS i moje strana, na stejné úrovni.Na tom jednání jsme nevznesli otázku urychleného sjednocení obou stran, jak tvrdí V.Klaus. Věděli jsme, že o tom musí rozhodnout kongres strany. Od začátku jsme se ale dohodli, že to bude společný kongres, kam jejich a naši lidé pojedou podle určitého klíče. Poměr by byl asi pětadevadesát ku pěti, to nám nevadilo. Tvrdí-li dnes V.Klaus něco o mé uspěchanosti, je to výmysl. Musel by totiž říct, že je nesnesitelný člověk a že proto nedošlo ke spojení.Ani si snad neuvědomil, že na té schůzce došlo ke kolizi. Odešel z jednání dřív a jen mávl rukou: „Tak si to tu dořešte.“ Hned druhý den se sešlo vedení naší strany a po analýze jsme se rozhodli jednání s ODS ukončit.Mezi vámi a ODS je tedy definitivní konec?Ano. Po vystoupení p.Klause, kdy mě nařkl z oktrojování demokracie, je definitivní. Některá slova nelze odpustit.Odkdy začaly vaše střety s V.Klausem?Od chvíle, kdy jsme začali lámat chleba, co se týče stran. Přitom jsme měli určité vzájemné signály už od jara 90. V.Klaus se tenkrát začal ocitat v těžkém rozporu s OF (jež bylo neprůhledným nesmyslem) a počítal s tím, že by mohl být donucen z Fóra odejít a hledat si seskupení skutečně pravicové a konzervativní. Ihned po volbách mě také požádal, abych k němu nastoupil na ministerstvo jako jeho poradce. Byl jsem jakýmsi prostředníkem mezi západními delegacemi a jeho sekretariátem.

Finančník bez vzdělání

Vy jste s dějepisným vzděláním nastoupil jako poradce ministra financí? Jako politický poradce?Nestudoval jsem ekonomiku, ale mám za sebou tak trochu školu života. Pan Klaus si mě vybral kvůli identickým názorům na ekonomickou reformu a proto, že jsem se v posledních letech venku pohyboval v blízkosti institucí, jejichž matkou byla Chicagská ekonomická škola. Potom jsem byl zvolen prezidentem Banky Bohemia a z místa na ministerstvu jsem odešel: mám-li osobní byznys, nemohu být ve vládní službě.Kdo volí prezidenta této banky?Představenstvo, které je tvořeno nejdůležitějšími akcionáři, v našem případě několika odborovými svazy, které vlastní 52% kapitálu.Není zvláštní, že si odbory vybraly právě vás, otevřeně pravicového politika, abyste řídil a měl přehled o jejich financích?Myslím, že je to jedno. Závažnější pro ně bylo, jestli jim zaručím, že dokážu zmnožit jejich peníze. Mé politické inklinace pro ně nejsou důležité, tak jako mně je lhostejné, že řada odborářů jsou sociálními demokraty.Proč jste opustil místo ministrova poradce a šel do banky?Jako pracovník vlády jsem měl omezenou možnost vystupovat politicky. Přitom jsme se s V.Klausem v lecčems rozcházeli, hlavně co se týče daní. Řekl jsem mu, že nechat daňovou reformu až na konec transformace ekonomiky je mylné.Ministr Klaus můj odchod považoval za menší ránu pod pás. On prostě není rád, když se lidé necítí celou svou osobností vázáni na práci s ním.

Získat konzervativní nálepku

Říkal jste, že jste začali velmi brzy jednat o spojení stran?Ihned po rozpadu OF na ODS a OH jsme s panem Klausem začali vážně jednat. Měl velký zájem o název „konzervativní“. Velmi se rozčílil, když jsme se předtím přejmenovali na Konzervativní strana Svobodný blok, chtěl ten název pro sebe, a proto tolik stál o spojení s námi. Jenže slovo „konzervativní“ tu bylo naší zásluhou, razil ho ve volební kampani Svobodný blok, nikdy V.Klaus. Ten dlouho hrál iluzi OF a nelišil se od ostatních: Kučery, Fišery, Ryndy a dalších.Jaké mělo být rozvržení funkcí v nové straně?Podle mě musely být všechny posty v té budoucí straně obsazovány na základě výsledků vnitrostranické volební kampaně, včetně funkce předsedy. V.Klaus to kategoricky odmítl. Řada lidí se také domnívala, že nová strana by měla mít dualitní vedení, tj. prezidenta a předsedu.Měl jste představu, že by to byl p.Klaus a vy?Mohl to být p.Klaus, já nebo kdokoli jiný, kdo by vyhrál stranickou kampaň. Jak jsem však řekl, na tom jsme se nemohli dohodnout.Jednání s ODS mi ovšem dala do mnohého nahlédnout. Když jsem mluvil s jejími funkcionáři, pp.Mackem, Čermákem nebo Zieleniecem, zjistil jsem, že mají ke konzervativcům pěkně daleko: neobstáli by v sebeelementárnější politické nebo ekonomické debatě. Lidé (jako pp.Čermák nebo Kovář), kteří na nás před volbami plivali stejně jako levice, teď ze sebe najednou dělali velké konzervativce.Vy jste byl politicky činný už před emigrací koncem 70.let?Nebudu ze sebe dělat hrdinu. Nebyl jsem disident, i když jsem měl chuť podepsat Chartu 77. Byla v ní však řada nedůležitých věcí, zdálo se mi, že podstata uniká.V 70.letech, když jsme začali chodit na filozofickou fakultu, jsme si řekli, že komunismus je nereformovatelný a že je tady proto, že proti němu nikdo systematicky nevystoupil.Kdo to je „my“?Řada lidí, některé vám nebudu jmenovat, někteří jsou po smrti, jiní si to nepřejí.Znamená ono „my“ organizaci Věrni zůstaneme II, za jejíhož představitele jste se prohlásil po příjezdu do Kanady?Ano. Došli jsme k názoru, že je třeba pronikat do mocenského aparátu, ten tam, ten onde, rozbíjet ho metodou trojského koně. Já jsem se chtěl dostat na ministerstvo zahraničí, to se mi ale nepovedlo. Nebyl jsem ve straně ani v SSM. Říkal jsem si, že vstoupit bude možné, až uvidím, že celý ten koncept trojského koně není nějak ujetý.Vy jste nikdy nebyl v SSM?Ne. Na vysoké škole jsem sice řekl, že jsem členem, ale tím to pro mne končilo, nic jsem nepodepsal. Abych byl natolik odvážný a řekl přímo, že v SSM nejsem a že tam nikdy nevstoupím, to jsem tedy nebyl.Kolik měla vaše organizace členů?Tedy… sedmnáct. Koncem 70.let jsme došli k názoru, že naše koncepce pronikání zevnitř není dobrá, protože bychom se natolik pošpinili, že bychom ztratili v klíčových momentech důvěryhodnost. Já v té době pracoval v Československo- sovětském institutu ČSAV, kde jsem se zabýval kubánskými dějinami. Tam i jinde jsme se dozvěděli o plánu sovětské anexe Československa. Veškeré dostupné materiály jsme chtěli předat velvyslanectví USA. K přijetí však nedošlo. Rozhodli jsme se dostat tyto informace za hranice. Pokusili jsme se utéct z východního Německa přívozem do Dánska.Celá organizace?Jak mi můžete položit takovou otázku? Mohou to být dva nebo tři lidé. Já to nepovažuji za důležité: nebyl jsem sám, nebylo nás ani patnáct.V Německu jsme narazili na dobrého pohraničníka. Řekl nám: „Vraťte se, dokud máte čas.“ Všichni nebyli z těch, kdo stříleli. Poslal nás zpátky a já musel hledat jinou cestu, jak se dostat ven. Podařilo se mi to pak se zájezdem na Kubu; letadlo do Havany má mezipřistání v Montrealu.O vaší organizaci snad nikdy nikdo neslyšel. Kdo byl jejími členy?Necítím potřebu se z čehokoli ospravedlňovat a cokoli vysvětlovat. Ta jména vám nemohu říct.

Vlastnoručně psaný životopis

Říkal jste, že jste nebyl nikdy členem SSM, že jste nic nepodepsal. Existuje ovšem tento vaší rukou psaný a podepsaný životopis, kde tvrdíte, že jste už v roce 1969 vstoupil do Leninského svazu mládeže, potom do SSM, že jste byl členem fakultního výboru SSM na filozofické fakultě v Brně…To, co máte, je stejná kopie, jakou mi nedávno ukázal p.Klaus. Měl jsem už zaplacený zájezd na Kubu a na brněnské pasovce mi najednou řekli, že kvůli mezipřistání v Montrealu potřebuji výjezdní doložku. Abych prý sepsal životopis a že ji hned dostanu. Napsal jsem, co mě v té chvíli napadlo.Vy jste k vydání výjezdní doložky nepotřeboval doporučení zaměstnavatele, žádné razítko, nic?Měl jsem doporučení od zaměstnavatele, že schvalují můj zájezd na Kubu. Montreal byl jen tranzit.To, co jste v tom životopise napsal, tedy nebyla pravda?Nebyla… Kdybyste se podívali do mých starých studijních materiálů, zjistili byste sice, že tam mám napsáno člen SSM. Ale najděte mi v materiálech ÚV SSM potvrzení, že bych převzal legitimaci!Vy jste tam jen tak napsal, že jste byl členem Leninského svazu mládeže, SSM, fakultního výboru… ?Já napsal na té pasovce hloupostí… Kdyby to bylo za nacismu, tak bych třeba napsal, že jsem členem Ligy proti bolševismu.