Před padesáti lety

Dopis Jiřího Ortena Františku Halasovi byl napsán někdy v červenci 1939. V té době či v průběhu několika dalších měsíců byli Židé v protektorátu zbaveni majetku a jejich občanské legitimace byly označeny písmenem J. Nesměli odcházet z domova po 22.hodině, nesměli měnit byt a opouštět místo bydliště bez povolení. Nesměli chodit do restaurací, měli zakázán pobyt ve veřejných sadech a zahradách v Praze, na nábřeží Vltavy i v lesích (včetně lesů soukromých), nesměli chodit do divadel, kin, na sportovní podniky atd. Bylo jim povoleno nakupovat jen v určitých hodinách. Byli v postatě vyloučeni z dopravy, nesměli telefonovat. Museli odevzdat rozhlasové přijímače, šicí stroje, lyže, lyžařské oblečení, kožichy apod. Nesměli pěstovat holuby (a později žádná domácí zvířata). Židovské děti nesměly chodit do školy. 1.září 1941 - toho dne Orten zemřel - bylo Židům, kteří dovršili šestý rok života, zakázáno vycházet na veřejnost bez židovské hvězdy. Podle vyhlášky musela být hvězda velikosti dlaně, černě obtažená, ze žluté látky s nápisem JUDE nošena viditelně, pevně přišita na levé náprsní části obleku.Následující přehled přináší výběr protižidovských nařízení vyhlášených od ledna do září 1941, tedy v období, po němž už bezprostředně následovaly transporty z českých zemí, organizované nacisty, i transporty, které si vyžádala vláda Slovenského štátu.1.ledna 1941 žilo na území protektorátu 90.041 osob podléhajících norimberským zákonům.7.ledna byli Židé „vyloučeni z telefonního účastnictví“; byly jim odebrány telefonní přístroje a měli zakázáno telefonovat.10.ledna výnos říšského protektora zakázal Židům vést hospodářské závody v sedmnácti odvětvích, počínaje jakoukoli obchodní činností a konče zprostředkováním inzerce a sňatků. 21.ledna nařídil říšský protektor omezit možnost nákupů pro Židy pouze na dvě odpolední hodiny (15–17 hod.).25.ledna byl Židům vydán zákaz řídit motorová vozidla.5.února byla Židům uložena povinnost odevzdat všechny sbírky poštovních známek do úschovy vybraným bankám.12.února ohlásil velitel bezpečnostní policie v protektorátu, že v Praze bylo dáno k dispozici úřadu říšského protektora 500 a zplnomocněnci nacistické strany 850 bytů, z nichž se museli vystěhovat pražští Židé. Podobné akce proběhly v Brně i jiných větších městech.28.února připomněl úřad říšského protektora ministerstvu financí zákaz prodeje losů a výplaty výher Židům, platný v říši. Ministerstvo odpovědělo, že v protektorátu už od roku 1939 musí každý výherce od 2.000 Kč výše prokázat svůj arijský původ, ale že nyní vydá zákaz podle daného pokynu.Od 15.března 1939 do konce února 1941 se z protektorátu vystěhovalo přibližně 27.000 Židů.Na počátku dubna žilo na území protektorátu 89.338 osob, na něž se oficiálně vztahovaly norimberské zákony. V tomto měsíci se vystěhovalo pouze 68 protektorátních Židů. Omezení vystěhovaleckého proudu způsobilo uzavření amerického a japonského konzulátu v Praze, podstatné zmenšení lodního prostoru, který byl vystěhovalcům k dispozici, a zostření předpisů v tranzitních zemích.22.dubna vydal Reinhard Heydrich oběžník, jímž nařizoval úřadovnám gestapa (a řídícím úřadovnám v Praze a v Brně) uskutečnit domovní prohlídky, které měly zjistit, zda v židovských domácnostech nejsou uschovány zakázané rozhlasové přijímače či větší zásoby potravin a textilií. Přestupky měly být trestány uvalením tzv. ochranné vazby, tj. odesláním do koncentračního tábora.10.května nařídily okupační úřady zrušení pražského Palestinského úřadu, který pomáhal organizovat židovské vystěhovalectví. Před jeho zrušením museli všichni protektorátní Židé odevzdat na německé Ústředně pro židovské vystěhovalectví tzv. mapu (tj. žádost o vystěhování) a zaplatit vysokou vystěhovaleckou dávku. Protože ve skutečnosti nebylo kam se stěhovat, bylo nařízeno zapsat fiktivní cíl: Šanghaj.6.června ohlásil zemský úřad v Praze ministerstvu vnitra, že sedm obchodníků odstranilo ve Slaném ze svých obchodů vývěsky zakazující Židům nakupovat v době mimo úředně povolené dvě hodiny. Provinilci byli pokutováni. Událost předtím denuncoval časopis Árijský boj.17.června doporučoval přední slovenský arizátor, předseda tzv. Ústředního hospodářského úřadu Anton Morávek v dopise předsedovi vlády Vojtěchu Tukovi, aby arizací ožebračení židovští podnikatelé a zaměstnanci byli umístěni v pracovních táborech a aby alespoň jistý počet Židů byl ze Slovenska vyvezen do Generálního gouvernementu (tj. do Němci zabrané části Polska).22.června asi 20 příslušníků SA v Bzenci (okres Uherské Hradiště) demolovalo synagógu. Akce se účastnili i čs.občané, kteří si domů odnesli různé věci, psalo se ve zprávě ministerstva vnitra.Zpráva protektorátního šéfa německé pořádkové policie zaznamenala, že v noci na 23.června byly demolovány ještě další synagógy - v Uherském Hradišti, ve Strašnicích, ve Veselí a v Kyjově.4.července vyzval říšský protektor ministra vnitra, aby vydal zákaz jakéhokoli pobytu Židů na vltavském nábřeží mezi Hlávkovým a Železničním mostem. Týž den vytklo prezídium zemského úřadu policejnímu ředitelství v Hradci Králové, že nedostatečně pokutovalo židovské děvče za účast na plese. Dalo mu za příklad pražské policejní ředitelství ukládající Židům za porušení zákazu návštěv hostinských zařízení tresty v minimální výši 2.000 Kč.17.července vydal pražský policejní ředitel Charvát zákaz jakéhokoli pobytu osob židovského původu ve veřejnosti přístupných lesích v obvodu Velké Prahy. Zakázán byl i pouhý vstup do lesa.30.července naléhal K.H.Frank v dopise šéfovi říšské kanceláře Lammersovi, aby bylo dovoleno veřejně označit protektorátní Židy. Toto opatření nazval politickou nutností z hlediska uklidnění nálady v protektorátu… Nutností o to naléhavější, čím kritičtější je situace v zásobování a čím silněji klesá nálada českého obyvatelstva.11.srpna museli židovští lékaři odevzdat veškeré zařízení svých ordinací německé zdravotní komoře.11.srpna byla vypálena židovská synagóga v Holešově. Z příkazu zlínského gestapa nesmělo protektorátní četnictvo pátrat po pachatelích.12.srpna byly zapáleny zbytky demolovaného židovského templu v Uherském hradišti.20.srpna poslal K.H.Frank říšskému protektorovi Neurathovi na jeho statek v Leinfeldenu dálnopis, kterým ho žádal o souhlas, aby židovské obyvatelstvo protektorátu bylo ihned označeno páskou na rukávě bez ohledu na to, že veřejné označení Židů nebylo ještě v Německu zavedeno. Drzosti Židů denně přibývá. Stálé překračování našich židovských opatření je na denním pořádku. Ze všech stran přicházejí hlášení, že říši nepřátelská činnost Židů roste od hodiny k hodině. Ve veřejných lokálech, restauracích, kavárnách přes zákaz vstupu tvoří cerkle, prohovořují s českými kruhy zprávy nepřátelského rozhlasu a poštvávají obyvatelstvo, psal K.H.Frank. Ještě téhož dne dal Neurath jako říšský protektor souhlas k navrženému opatření. Než se však tento způsob veřejného označení protektorátního židovského obyvatelstva mohl zavést, došlo do Prahy sdělení, že na základě Hitlerova rozhodnutí bude v Německu i protektorátu zavedeno označení žlutou Davidovou hvězdou.6.září policejní ředitelství v Praze zakázalo Židům vstup do veřejných knihoven a čítáren.9.září schválila slovenská vláda tzv. Židovský kodex, souhrn protižidovských opatření. Ľudové noviny jej publikovaly s titulkem: „Naše zákony vzorem pro celou Evropu!“ Německé vyslanectví ve zprávě pro Berlín ocenilo význam slovenského zákonodárství, přísnějšího než platné německé norimberské zákony, zejména proto, že v čele slovenského státu stojí katolický kněz.17.září byl první den, kdy Židé byli povinni na veřejnosti nosit žlutou hvězdu. Židovská náboženská obec v Praze rozdělila celkem 284.000 těchto hvězd.18.září říšský vůdce SS Heinrich Himmler napsal župnímu vedoucímu a říšskému místodržiteli v tzv. Vartské župě Greiserovi: „Vůdce si přeje, aby stará říše a protektorát byly od západu k východu co nejdříve vyprázdněny a osvobozeny od Židů.“ Himmler od Greisera požadoval, aby lodžské ghetto přijalo dočasně 60 tisíc německých a českých Židů. Sliboval, že je odtud na jaře 1942 odsune na okupovaná sovětská území. Tam platil Hitlerův rozkaz: Všechno židovské obyvatelstvo vyhladit!29.září nařídil Heydrich uzavření židovských synagóg a modliteben s odůvodněním, že se stala shromaždištěm všech podvratných židovských elementů a ohniskem ilegální šeptané propagandy. Vyzval všechny úřadovny gestapa, aby na všechny Čechy, kteří se na ulici nebo ve veřejných lokálech budou zvlášť přátelsky ukazovat se Židy, byla uvalena tzv. ochranná vazba, tj. aby byli posláni do koncentračních táborů.Do konce září byli Židé jednotlivými vyhláškami vyřazeni z odběru ovoce, marmelády, džemů, ořechů, sýrů, cukrovinek, ryb a rybích výrobků, drůbeže, zvěřiny, cibule, vína, lihovin, tabáku a všech zvláštních přídělů, které byly vydávány na potravinové lístky.(z materiálů, publikovaných v časopise Roš chodeš 1991)