Operace Delta
Minulý týden proběhla tiskem zpráva, že poslanec FS Jan Kavan podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který "ke škodě státu spáchal vyzvědačství v souběhu se zneužíváním pravomoci veřejného činitele".
Minulý týden proběhla tiskem zpráva, že poslanec FS Jan Kavan podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který „ke škodě státu spáchal vyzvědačství v souběhu se zneužíváním pravomoci veřejného činitele“. Údajně tím, že předal britskému novináři Julianu Manyonovi fotokopie tajných spisů StB o Janu Kavanovi. A J.Manyon je zase údajně předložil britské Broadcasting Complaints Commission, spolu s „místopřísežnými prohlášeními osob, které fotokopii spisu viděly a reagovaly na jeho obsah“. Spis prý byl předmětem státního tajemství, takže pachatelem může být podle Kavana jedině člen parlamentní komise pro vyšetřování 17.listopadu, případně pracovník FMV či FBIS, kteří prováděli lustrace.
Thames TV tvrdí něco jiného
Londýnská televize Thames, pro kterou Julian Manyon pracuje, jednoznačně prohlašuje, že nepředložila Broadcasting Complaints Commission v souvislosti s Janem Kavanem žádné dokumenty, které by byly součástí Kavanova spisu StB, ani místopřísežná prohlášení osob, které tento spis komentují.
Broadcasting Complaints Commission uvádí, že televize Thames předložila několik dokumentů týkajících se Jana Kavana, ale není schopna potvrdit, zda některý z nich je tajným spisem StB či státním tajemstvím. Nové dokumenty Thames TV se týkají výlučně dřívějšího sporu, který Thames měla s Janem Kavanem v souvislosti s programem o takzvané „Operaci Delta“ v roce 1981, která je i v ČSFR znovu prošetřována.
Tajná operace pod dohledem
V dubnu 1981 byl na československých hranicích zadržen francouzský kamión s emigrační a disidentskou literaturou a dokumenty adresovanými velkému počtu disidentů v Československu. Podle údajů Thames TV byly některé zásilky označeny krycími jmény, některé pravými jmény a adresami a kamión obsahoval i dlouhý seznam jmen a adres. Kamión byl vyslán z Londýna z agentury Palach Press, kterou vedl Jan Kavan. Celá operace měla být tajná, ale dnes je jasné, že StB o ní již delší dobu věděla a čekala na vhodnou příležitost. Vyšetřování Operace Delta začalo nejméně šest měsíců před zadržením kamiónu a nařízení domovních prohlídek byla vydána v několika případech k témuž datu, kdy byl kamión zadržen, v ostatních během dvou dnů.
V následujících dnech provedla StB domovní prohlídky u mnoha osob a zabavila množství dokumentů, které měly být vyvezeny do zahraničí ve stejném kamiónu. Přes třicet lidí bylo zatčeno a osm bylo protizákonně drženo rok ve vyšetřovací vazbě. Akce zle poškodila celou disidentskou síť v Československu. Jan Kavan, který z Londýna kamión vysílal, z podivných důvodů neuposlechl varování a žádosti československých disidentů, aby změnil krycí jména po zátahu StB tři týdny před příjezdem kamiónu.
Kamión vezl jména
Několik měsíců poté Thames TV vysílala pořad, jehož reportérem byl Julian Manyon. Uvádělo se v něm, že kamión obsahoval jména a adresy některých disidentů. O která jména šlo, nebylo v programu konkrétně uvedeno, objevila se pouze jména několika zatčených s jejich fotografiemi. Jan Kavan popřel, že v kamiónu byla jakákoli jména disidentů, a prohlásil, že stíhání disidentů v Československu způsobil nikoli jeho kamión, nýbrž právě program Thames TV (vysílaný dlouho po jejich zatčení). Podal na Thames TV žalobu u Broadcasting Complaints Commission a prohlásil, že kamión žádná jména nevezl. Thames TV tehdy nemohla získat z Československa žádné důkazy a v roce 1985 Jan Kavan spor vyhrál, a tím poškodil pověst Thames TV, jejíž program usiloval o podporu stíhaných československých disidentů.
Řada exulantů, kteří se na akci Delta podíleli, podezírala Jana Kavana, že k dopadení kamiónu a zatýkání disidentů přispěl, ne-li úmyslně, pak přinejmenším z nedbalosti. Žádné pádné důkazy k tomu však tehdy nebyly.
Letos v červenci televize Thames předložila komisi nové dokumenty, které údajně potvrzují, že jména a adresy v kamión skutečně vezl už z Londýna a že se dostaly do rukou StB. Jan Kavan podle tvrzení Thames TV v průběhu sporu před komisí učinil několik falešných prohlášení. Thames TV žádá Broadcasting Complaints Commission, aby ve světle těchto důkazů zvrátila svůj výnos z roku 1985 a rozhodla ve prospěch Thames TV a proti Kavanovi.
Humoristé z Private Eye
Podle tvrzení Broadcasting Commission řízení nebylo ještě obnoveno. Komise o žádosti Thames TV Jana Kavana ještě oficiálně neinformovala, a to ani prostřednictvím právních zástupců, a nemá tušení, kde tuto informaci pan Kavan získal.
Jediná veřejná informace, která se o tomto případu v Británii objevila, je pofiderní článek v humoristickém týdeníku Private Eye, notoricky známém svou neseriózností a častými žalobami osob, o nichž píše. Shodou okolností článek vyšel v tutéž dobu, kdy v Praze pan Kavan podal žalobu. Redakce Private Eye odmítla vysvětlit, kde tuto informaci získala.
Jestliže Thames TV svá nová tvrzení prokáže, znamenalo by to, že Jan Kavan se podle britských zákonů dopustil trestného činu křivé přísahy. V každém případě to ale znamená, že pan Kavan zakládá svou žalobu na nespolehlivém prameni informací a na nepravdivém tvrzení. Čímž pravděpodobně páchá trestný čin falešného obvinění a křivopřísežnictví i v tomto případě. Je-li tomu tak podle platných československých zákonů, je to věc, kterou by československý parlament a justice neměly nechat bez povšimnutí.
Možná by tato aféra také měla konečně přispět k rozhodnutí veškeré spisy kolaborantů StB zveřejnit, aby se jimi už mohli zabývat novináři, aby veřejnosti bylo už jasné, kdo je kdo, a aby se přestalo mrhat drahocenným časem a energií státních činitelů, poslanců a soudců. Mají určitě na práci státotvornější věci než na základě nespolehlivých tvrzení stíhat údajné pachatele údajných trestných činů nebo dokazovat světu, že nová československá demokracie není tou pomstychtivou tyranií, za jakou ji pan Kavan systematicky vydává.
