Pohřešují se tři čtvrti miliardy
Kdo si ještě pamatuje na Národní frontu? Zmizela. Kam však zmizelo 700 miliónů jejího majetku? Na rehabilitaci prý stát nemá peníze: přitom tato suma by je mohla z poloviny pokrýt.
Kdo si ještě pamatuje na Národní frontu? Zmizela. Kam však zmizelo 700 miliónů jejího majetku? Na rehabilitaci prý stát nemá peníze: přitom tato suma by je mohla z poloviny pokrýt. Rok a půl po listopadu se pořádně neví, kam se majetek a peníze NF poděly. Neví se ani, kdo je za to zodpovědný. Mnoho nitek vede k tzv. Shromáždění politických stran, hnutí a sdružení ČSFR (dále jen SPS nebo Shromáždění). K této nové a nepříliš známé organizaci se (podle vyjádření jejího představitele J.Krejčího) hlásí 99 politických stran a zájmových sdružení. Z parlamentních stran jsou tu dvě: KSČ (i republiková KSČM) a HSD-SMS. Ze známějších mimoparlamentních pak Strana zelených, Zemědělská strana, Konzervativní strana- Svobodný blok J.Kotase.
Na červnovém zasedání Federálního shromáždění referovala ministryně kontroly ČSFR Květa Kořínková o způsobu likvidace majetku bývalé Národní fronty. Informace o tom, jak bylo za poslední rok s cca 700 milióny Kčs naloženo, některé poslance znepokojila. „Mluví-li zpráva o ‚signálech naznačujících možnosti spekulace‘ s majetkem, měli bychom se dozvědět, zda tyto signály byly federálním ministerstvem kontroly vyvráceny,“ říká Igor Němec (ODS). A Rudolf Battěk (OF- nezávislý): „Tvrzení ministryně Kořínkové, že její zpráva je vyčerpávající, je neopodstatněné. Je třeba provést důkladnou revizi.“
Argumenty, které byly ve zprávě ministryně uvedeny (anebo v ní naopak chyběly), vedly k bleskové reakci: už 11.června 1991 přijalo předsednictvo FS usnesení, jímž se obrací na generálního prokurátora, aby prověřil dispozice Shromáždění politických stran, hnutí a sdružení ČSFR s majetkem bývalé Národní fronty.
Staronová instituce
Začněme od začátku. Národní fronta byla zrušena politickou dohodou 7.února 1990. Protože se nikdo neprohlásil za právního nástupce, propadl její majetek podle zákona státu. Jenže skutečnost jejího zániku odmítli vzít někteří funkcionáři ÚV NF na vědomí. A rozhodli se pokračovat v činnosti, jako by se nic nestalo: Národní frontu jednoduše přejmenovali na Shromáždění… a pod tímto názvem začali nově podnikat.
V čele administrativy Shromáždění stanul ing.Josef Krejčí, dříve tajemník Výboru solidarity NF a poté místopředseda Čs.mírového výboru NF. První schůze Shromáždění proběhla v den oficiální likvidace NF, za předsednictví Josefa Bartončíka. Zhruba za měsíc (16.3.) následoval druhý mítink, kde se již hovořilo o nástupnictví po NF. V průběhu třetího zasedání (27.4.) byl přijat statut Shromáždění, vypracovaný kolektivem bývalých aparátčiků Ústředního výboru ÚV NF. Tehdy další z přítomných, republikán Miroslav Sládek, přišel s nápadem „stínového parlamentu“. (Pro tuto instituci chtěl mimochodem získat budovu Rudolfina a po dobu její rekonstrukce Obecní dům.) Dne 21.5.90 bylo Shromáždění oficiálně zaregistrováno a jeho členové začali hovořit přímo o ekonomických záměrech a o založení společné banky. Banky, na níž by se podílely všechny zúčastněné strany - od „konzervativců“ po komunisty.
Jako hrách na stěnu házet
22.května loňského roku byl z iniciativy tehdejších představitelů České národní rady a Koordinačního centra Občanského fóra uspořádán ve Valdštejnském paláci (sídle Národní fronty i dnešního Shromáždění) kulatý stůl, kde zástupci politických stran probírali likvidaci pozůstatků bývalé NF. Již tehdy vyšlo najevo, že ačkoliv byla NF zrušena, Shromáždění supluje její činnost. Delegace SPS v čele s J.Krejčím argumentovala tím, že určité strany údajně podobnou instituci vyžadují.
Během diskuse se však přítomní dohodli, že pokud strany nebo spolky chtějí mít střešní organizaci, musejí si ji samy financovat. Existence bývalé NF prý musí být ukončena nejen politicky, ale i hospodářsky. Ing.Krejčí zde přislíbil, že na další schůzi SPS bude jeho členy informovat.
Záhy se však ukázalo, že aktivita představitelů Shromáždění v žádném směru nepolevila. Proto zaslal Rudolf Battěk, jeden z účastníků kulatého stolu, 18.července ing.Krejčímu dopis, v němž připomíná: „…bylo dohodnuto ukončit činnost NF na všech úrovních a bez jakékoli nástupnické organizace… Z písemných podkladů je patrné, že se vaše organizace nadále považuje za nástupnickou organizaci bývalé Národní fronty a disponuje s jejím majetkem a finančními zdroji jako s vlastními. Upozorňuji Vás na právní důsledky tohoto jednání a žádám Vás, abyste až do prošetření dosavadní činnosti Shromáždění zastavil veškeré finanční operace a nakládání s hmotnými prostředky.“ (zvýraznění redakce)
K tomu, aby představitelé staronové Národní fronty nemuseli brát varování příliš vážně, poskytl záminku dopis federálního ministerstva financí ČSFR z 12.června, v němž se říká: „FMF pokládá Shromáždění za nástupce Národní fronty.“ Podepsán V.Klaus. Od té doby mělo SPS argument, jak ospravedlnit svoji existenci.
Určité problémy způsobilo až přijetí zákona, kterým byl z Ústavy vypuštěn článek o existenci NF. Zákonem bylo současně stanoveno, že vypořádání majetku bývalé Národní fronty má zajistit vláda. Dne 22.10.90 dostala proto ministryně Kořínková úkol: provést kontrolu hospodaření s majetkem bývalé NF. Ve druhém kole pak měl ministr Klaus sestavit komisi pro likvidaci tohoto majetku.
Kde je 700 miliónů?
Bilance federálního ministerstva financí nebyla pro pracovníky aparátu Shromáždění ani trochu příznivá. Ve zprávě kontrolní komise z 31.1.91 stojí: „Dosud nebyla provedena celková inventarizace majetku bývalého ÚV NF.“ Další zjištění bylo ještě více alarmující: evidovaný majetek se za necelý rok ztenčil záhadným způsobem ze 426 miliónů Kčs na pouhých 45 miliónů. A to první zpráva nezaregistrovala, že na účtech chybí dalších cca 280 miliónů, které se Shromáždění rozuteklo mezi prsty v průběhu roku 1990. Kam se těchto téměř 700 miliónů podělo?
Ze seznamu „přírůstků a úbytků movitostí“ jmenujme pouze nahodile. Organizace, která od 7.února neměla právo disponovat s majetkem ani směrem ven, ani směrem dovnitř, zakoupila např. koncem února nový Favorit, v dubnu deset osobních počítačů v hodnotě 570.000 Kčs, v květnu dalšího Favorita, v průběhu června až září výpočetní techniku za 215.000 Kčs.
Z darovaných předmětů zmiňme Tatru 613 za 328.000 Kčs pro Československou stranu lidovou, údajně vyřazený automobil VAZ v hodnotě 80.000 Kčs anonymnímu obdarovanému (únor), výpočetní techniku Commodore za 802.000 Kčs pro „organizace v ekonomické působnosti ÚV NF ČSSR“ (září) či převod počítačů organizaci Zenitcentrum ve výši 1,6 mil.Kčs. Na výplaty stávajících zaměstnanců zrušené NF padlo v průběhu roku 4,4 mil. Kčs.
Řádově vyšší je pohyb na účtu tzv. Fondu míru a solidarity, (spravovaný dalším aparátčíkem bývalé NF Jiřím Chárou). Je to neuvěřitelné, ale stále existuje. Fond ve výši 270 miliónů se během několika měsíců srazil na pouhý jeden milión. Mezi výdaji najdeme nijak blíže nespecifikované příspěvky na pomoc Afghánistánu, Kambodži a Arménii. To v lepším případě. U dalších položek je třeba pouze poznámka, že byly zaslány na „dětskou vesničku“ či „školu Gugark“.
Tradičně: mimo naši kompetenci
Se zprávou Federálního ministerstva kontroly (FMK) se nespokojila druhá komise, která měla provést likvidaci majetku po bývalé NF. Hodnotí ji jako „nekonkrétní, kde není patrné, zda operace byly provedeny v souladu s právními předpisy či nikoliv a zda pracovníci, kteří s nimi nakládali, neuváděli v omyl tím, že vystupovali jako nástupnická organizace bývalého ÚV NF“.
V souvislosti s Fondem solidarity byly položeny i otázky, zda některé neupřesněné částky nebyly zneužity jako vstupní kapitál akciových společností apod. „Teprve na základě takto zpracovaných podkladů je možné navrhnout konkrétní vypořádání majetku bývalé NF ČSSR“, říká závěr posudku. Vzhledem k závažnosti připomínek bylo FMK požádáno o dopracování kontroly hospodaření; Komerční banka měla být vyzvána, aby zablokovala všechny účty bývalé NF, resp. i těch, které využívalo Shromáždění.
Ministryně Kořínková argumentovala, že žádné další kroky nemůže podnikat, protože nevyřešené věci nejsou v kompetenci jejího ministerstva. Z trestně právního hlediska tu údajně chybí subjektivní stránka jakéhokoli trestného činu, protože pracovníci se mohou dovolávat toho, že jednali v právním omylu. Stejně se k problému postavila i prokuratura prostřednictvím JUDr.Jiřího Teryngela: „K eventuálnímu trestnímu postihu není dostatečný právní důvod. A dalšímu hospodaření SPS nemůže být udělána přítrž, protože k uzavření účtů u banky je třeba soudní příkaz.“ Ten nemůže nikdo vydat? Zdá se, že ne.
Generální prokuratuře
V podobném duchu referovala ministryně Kořínková před plénem parlamentu. Neuspěla. „Ve zprávě se často argumentuje, že k nakládání s majetkem leckdy docházelo v tzv. dobré víře. Avšak i kdybychom připustili, že ‚dobrá víra‘ při některé transakci existovala, ještě to nikoho nemůže zbavit odpovědnosti za eventuální porušování právních předpisů. A v žádném případě to nikoho nemůže zbavit odpovědnosti za neoprávněné převádění majetku na soukromé osoby, zvláště jde- li často o miliónové částky,“ říká poslanec I.Němec. Předsednictvo parlamentu se na generální prokuraturu obrátilo znovu, tentokrát oficiálně.
Poslanci i členové likvidační komise se shodli na tom, že dohady, zda z prostředků bývalé NF nebyl např. vytvořen základní kapitál banky Bohemia (v jejímž čele stojí dr.Jiří Kotas, jinak šéf politické sekce Shromáždění), musejí být potvrzeny nebo vyvráceny. Především by však podle jejich názoru mělo být vysvětleno, jaké oprávnění měli pracovníci nové instituce k disponování s majetkem, který jim nepatřil.
