Strana pravého středu?

V sobotu 12.ledna proběhne sněm OF. Očekává se plamenná diskuse, boj jedněch o zachování pozic a druhých o dobytí nových, a snad i personální změny. Hlavně však rozhodnutí, zda Fórum zůstane hnutím či se změní ve stranu (popř. ve dvě), eventuálně ve stranu jakého politického nasměrování a jaké vnitřní struktury. Půjde o pokračování dosavadního vývoje či změnu kurzu?

V předvečer sněmu jsme si nechali u Institutu pro výzkum veřejného mínění provést průzkum názorů obyvatel. Údaje jsme chtěli mít časově co nejbližší konání sněmu, výzkum proto proběhl těsně před vánoci a to mezi obyvateli Prahy: na celou republiku by bylo třeba daleko víc času. Dotazovaných byl ovšem dostatečný počet, údaje jsou reprezentativní. Pouze s upřesněním, že v Praze má OF nejvyšší podporu z celé republiky (podle výsledků z obou voleb i podle jiných průzkumů zhruba o třetinu) a že obyvatelstvo, vzdělanější než průměr, tu obecně vzato žije politikou víc než v jiných krajích.

Identifikace voličů s OF

Prvním ze závažných zjištění je, že voliči OF už mají názor na všechny položené otázky týkající se Fóra. Těch, kteří „nevědí, nemají názor“ nebylo víc než 3–5%, což je při takovémto průzkumu nezvykle málo (u nevoličů OF tato skupina naopak představovala 10 až 40% podle otázky). Lze z toho usuzovat, že voliči se o své OF zajímají daleko víc, než bývá u voličů klasických stran zvykem, žijí jeho problémy, mají jasné představy, jak by mělo vypadat. OF pro ně rozhodně není stranou „volebního typu“, o které by chtěli slyšet pouze jednou za pár let před konáním voleb. S jejich představami se tudíž musí počítat, jinak by třeba nebylo možné při příštích volbách počítat s jejich hlasy.

Trochu výraznější počet těch, kteří neměli názor, se objevil pouze u bodu týkajícího se politické profilace OF. Což nepřekvapuje v době, kdy termíny pravice a levice jsou dost nejasné a kdy ještě nevykrystalizovaly výrazně odlišné politické koncepce.

Polovina voličů pro stranu

Druhé zjištění: na otázku po budoucí podobě OF si téměř polovina jeho pražských voličů myslí, že by se Fórum mělo změnit v (jednu) politickou stranu, a třetina, že by mělo zůstat politickým hnutím jako doposavad. Pouze nepatrná část je pro rozpad na několik skupin či stran. A jen jedno procento by si přálo OF rozpustit. Znamená to, že voliči považují Fórum jednoznačně za potřebné, zdůrazňují jeho kontinuitu a jsou zcela rezolutně proti jakémukoli rozpadu.

Bez striktní disciplíny

V jakou stranu by se však mělo OF přeměnit? Ve stranu založenou na stranické disciplíně nebo na semknutosti kolem programu? Plné dvě třetiny voličů OF jsou pro „volnější stranu spojovanou především programem“. Tedy třetí zjištění: mezi stoupenci OF je jasný odpor ke klasickému stranictví a jasná potřeba výrazného programu.

Politická vyhraněnost

Mělo by se Fórum politicky zúžit nebo zůstat různorodé? Nevoliči OF jsou v této otázce rozděleni napůl, u jeho voličů je polovina pro výraznější profilaci a víc než třetina pro zachování stávající vnitřní plurality (přičemž 11% neví). Čtvrté zjištění: v této otázce nepanuje tak výrazná názorová shoda. Převažuje potřeba vyhraněnosti, avšak imperativ vnitřní demokracie je rovněž silný.

Pravý střed

Jak si ona polovina dotazovaných, která by byla pro politicky vyhraněné OF, představuje jeho politickou orientaci? Na škále, představující názorový vějíř od levice přes centrum po pravici (viz graf), tito dotazovaní jednoznačně odmítli levicovost a maximum hlasů dali OF jako pravému středu (přičemž 10% nevědělo). Levicovost je v jejich očích zřejmě hanlivým pojmem, proto nejspíš svůj střed na škále umisťují nikoli k bodu 5, ale kolem sedmičky. Odmítají však oba extrémy: levý i pravý. Páté zjištění: není-li si polovina voličů dosud jistá, zda by se OF mělo politicky víc vyhranit, přiklání se ona druhá, rozhodnější polovina, k pravému středu.

Co dnes však v Čechách znamenají termíny levice a pravice? Mezi obyvateli panuje na toto téma dost velký zmatek a sociologické údaje prakticky chybí. Jisté je, že oba pojmy tu dnes představují (jako všude v postkomunistické Evropě) asociace dost jiné než třeba v západních demokraciích.

Na základě šetření IVVM z října 90 lze usuzovat, že pro plnou čtvrtinu obyvatel ČSFR se pojem levice spojuje s komunismem a s komunistickou partají, pro 6% se sociálním pokrokem, pro 7% s obhajobou zájmů pracujících a pro 14% se sociální spravedlností. Pravice se naopak pro 10% obyvatel spojuje s kapitalistickým systémem, pro 8% se šancemi pro všechny, a pro 11% se sociálními výhodami pro vyšší vrstvy. Přičemž zhruba pro 5% se termín pravice dokonce přímo pojí s OF a s VPN (u levice se vazby na tato uskupení vůbec neobjevily). A plná čtvrtina Čechoslováků vůbec nevěděla, s čím by se jí pojmy levice a pravice mohly krýt.

Kolik členů

Vraťme se však k budoucnosti OF. Kdyby se tato formace přeměnila ve stranu, kolik voličů by do ní mělo úmysl vstoupit? V Praze, kde má OF netypicky vysokou podporu, by „rozhodně“ vstoupilo 12% a „spíše“ 40% jeho voličů. (Údaj se kryje s polovinou voličů OF, přesvědčených, že by se Fórum mělo přeměnit ve stranu.) A pro veškeré obyvatelstvo Prahy údaje činí 6% „rozhodně“ a 18% „spíše“, což je výrazně více, než zjistil IVVM v listopadu. Tehdy prohlásily 3% obyvatel České republiky, že by „určitě“ vstoupily do OF jako strany, a 7% že by vstoupilo „spíše“ (což jsou zřejmě údaje, o něž opírá svou argumentaci V.Klaus, mluví-li o 10% ochotných vstoupit do OF jako strany). Proč by polovina voličů Fóra do OF jako strany nechtěla vstoupit? Protože „nechce být členem žádné strany“. Šesté zjištění: myšlenka vstupu do OF jako strany si od doby, kdy se tento problém objevil, zřejmě razí cestu.

Pravicová strana: ztráta 2/3

Do jakého OF by však lidé byli ochotni vstoupit? Stali by se členy pravicové strany OF? Z odpovědi na přímou otázku vyplývá, že nejméně 40% z těch, kdo by měli záměr vstoupit do OF jako strany, by tak neučinilo, pokud by šlo o stranu pravicovou. A také, že do pravicové strany by bylo ochotno vstoupit jen 37% dnešních voličů OF. Poslední závěr: vyhraněněji pravicovou orientací by OF jako strana v Praze zredukovala své členské zázemí na téměř třetinu. Dvě třetiny nynějších voličů OF nejsou ochotny něco takového připustit.

Co tedy z průzkumu vyplývá: zcela jednoznačná je identifikace s dosavadním OF, důraz na kontinuitu dosavadního vývoje a touha uchovat jednotu. Buď ve formě strany či (v menší míře) dnešního hnutí. Urgentně se pociťuje nutnost větší akceschopnosti Fóra i jeho větší vyhraněnosti, za čímž obojím se zřejmě skrývá přesvědčení, že OF by mělo být na politické scéně přítomno častěji a výraznějším, dynamičtějším způsobem. Jako strana by OF v žádném případě nemělo mít pevnou hierarchii klasické strany a politicky by mělo stát na pravém středu.

Důležitost integrujícího prvku

OF si musí klást otázky po své podstatě, po způsobu vlastního fungování a vnitřní demokracie. A je jen dobře, že tyto debaty nabývají poslední dobou, od zvolení V.Klause jako předsedy, na spádu.

Diskutující oponenti by však neměli zapomínat, že se přou o budoucnost doposud jediné výrazné politické síly v Čechách, síly, se kterou většina národa stále spojuje loňský převrat a naděje na lepší budoucnost. Neměli by také zapomínat na polský vývoj. Tam byla společnost ochotna snášet drastická opatření, dokud věřila, že jsou nutná a že přinesou pozdější zlepšení. Prováděla je přeci jejich vláda, vláda Solidarity. Jakmile ovšem tuto vládu a její hospodářskou politiku začal kritizovat populární Walesa, ztratilo k ní obyvatelstvo veškerou důvěru. A teď, přestože chce Walesa najednou pokračovat ve stejné hospodářské politice, bude pro něj velmi těžké pokračovat v něčem, co v minulých týdnech sám rozcupoval.