OF - konec nebo začátek

Spor dvou koncepcí?

Volba Václava Klause do čela OF přišla v době, kdy hnutí ztratilo orientaci i dynamiku. Václav Klaus změnil směr o devadesát stupňů. Začal OF směrovat k vertikálně hierarchizované a organizované straně, stojící na profesionálním aparátu, na disciplíně a schopnosti prosazovat linii vytyčovanou svým předsedou.

Ideologicky je program V.Klause postaven jednoduše: diskontinuita ve všem. Od původní sjednocující koncepce OF jako nestrukturované pluralitní občanské platformy k ostře vymezené straně, která jasně rozlišuje a „označuje“ své příznivce i odpůrce. Od improvizací intelektuálů, zdůrazňujících výjimečný charakter naší situace, a nahrazujících nedostatek politických zkušeností a kvalifikace tvořivostí, k tradicím předmnichovského Československa. Od široce pojaté transformace systému a společnosti k striktně vymezené hospodářské reformě, jejímž pozitivním důsledkem je přenesení základní odpovědnosti na občana a oslabení role státu. Od široké sociální základny zastánců hnutí OF, k „přirozeným spojencům“ nové ideologie, které V.Klaus vidí v aktivních podnikatelských vrstvách, v maloměstské, venkovské, zemědělské a věřící populaci. Souhrnně vzato, co V.Klaus nabízí, je ideologicky a organizačně kompaktní konzervativní, či tradicionalistická strana.

Nově založený Liberální klub svou programovou i politickou tvář teprve hledá. Rozdíly mezi „liberální“ a „konzervativní“ orientací však nejsou velké a zjevně nejde o „levo-pravou“ polarizaci OF. Také Liberální klub akcentuje hospodářskou reformu, v níž vidí základ transformace celého systému včetně jeho ústavního a legislativního rámce.

Obě „frakce“ nesou čitelnou pečeť základního reformního programu OF, jak byl formulován do parlamentních voleb. Až na okrajové rozdíly tedy sledují tytéž cíle. Odlišnost lze pozorovat až v politických postupech jejich dosahování.

Konzervativní program V.Klause již považuje za uzavřené období, kdy byl sjednocujícím prvkem odpor vůči minulému režimu. Proto shledává široce založené hnutí, v němž spolupracují různorodé názorové proudy na občanské bázi, za nefunkční a utopické. „Liberálové“ naopak zdůrazňují svou návaznost na polistopadový politický vývoj. Transformační proces považují za natolik složitý a probíhající v nerozvinutých politických a demokratických poměrech, že potřeba širokého konsenzu a spolupráce dosud nepominula.

Je náhlá diferenciace uvnitř OF pozitivním tříbením, v němž se formují vzájemně vyvážené a spolupracující názorové proudy, nebo jde o vnitřní krizi a mocenský boj? Při zřetelné programové blízkosti obou frakcí jde spíše o spor o poměry v samotném OF, o princip jeho utváření a jeho kontrolu.

Rozložení sil

Založení Liberálního klubu nebylo výrazem pozitivního programového úsilí. Liberální klub vznikl jako důsledek poněkud neočekávané politiky nového předsedy, který odmítl politicky i organizačně reprezentovat celé OF a vyslovil zájem pouze o tu jeho část, která vyhovuje jeho podstatně vyhraněnější představě o vedoucí politické síle. Ať již záměrně nebo v důsledku Klausovy politické neobratnosti byla nemalá část v červnu zvolené reprezentace OF postavena do „opozice“ hrozbou svého vytlačení z politické platformy OF. Jaké rozložení sil tím vzniklo?

Liberálové mají převahu v obou vládách. Solidní podporou disponují v obou parlamentech a mají rozhodně lepší politické předpoklady k federální koaliční spolupráci s VPN. „Pravicová“ konzervativní rétorika V.Klause budí totiž ve slovenských politických kruzích nedůvěru.

Konzervativní koncepce je podporována profesionální a politickou reprezentací okresních fór. Podpora V.Klause uvnitř hnutí je však z větší míry postavena na očekáváních programu a aktivní politiky. Je podporován jako politik spjatý s reformou a nikoliv jako populární osobnost, která hnutí vtiskne „svou“ osobní tvář. S jistým váháním V.Klause podpořil i Meziparlamentní klub demokratické pravice, kterému jde o to, aby jej „přidržel“ u ekonomické reformy. Je však otevřenou otázkou, jak daleko by šla tato podpora při stupňování politického boje uvnitř OF a v případě politického manévrování jeho předsedy okolo razance hospodářských změn. Jednání parlamentu naznačuje, že příliš daleko ne.

Existující rozložení sil je schopné, v případě politického střetu, prakticky zablokovat činnost vlád i parlamentů. Jediným výsledkem vzájemného konfliktu proto může být parlamentní krize a nové volby, před kterými by se obě frakce musely rychle přeskupit do politických stran.

Nejde teď o to, kdo by v takových volbách byl poražen, ale kdo všechno by v nich mohl zvítězit. Při roztříštěnosti naší politické scény, při narůstající vnitřní a vnější nestabilitě, by bylo možné leccos, zejména z oblasti politického radikalismu a populismu. Znamenalo by to nevyhnutelné zastavení reformního programu v jeho kritické startovací fázi. Reforma by se stala otázkou koalice vítězných stran a musela by být modifikována.

Politické klima a pozice OF

Vývoj politického klimatu v roce 1990 je podle výzkumů AISA, Skupiny pro nezávislou sociální analýzu, (Československo - leden, květen, září, říjen, listopad 1990) charakterizován postupným rozpadem porevoluční euforie. Spokojenost s politickým vývojem klesla z 86% v lednu na 42% (ČR 47%, SR 33%) v listopadu. Skepse a pocit, že došlo pouze k vystřídání mocenských elit, jsou však vyjímečné (19%, ČR 15% SR 27%). Převládá realistické vědomí, že dříve, než se u nás vytvoří trvalý demokratický systém, projdeme složitou etapou nepokojů a politických zvratů (49%, ČR 51%, SR 43%).

Lednová podpora změnám byla výrazem masového odmítnutí socialismu v politickém i hospodářském smyslu. Programová diferenciace, která převládla v květnu, byla chrakteristická tím, že podpora politickým i hospodářským změnám ještě nebyla podmiňována ochotou připustit změnu vlastního života a životní dráhy. V září převládla skepse a pocit zklamání ze zpomalení, ne-li zastavení změn. Vzrostly sociální obavy z důsledků reforem i připravenost k aktivnímu odporu - ke stávkám. V protireformních postojích se již čitelně objevil politický podtext - odmítání vývoje po listopadu 1989.Výsledky z listopadu 1990 ukazují, že v průběhu roku v České republice nedošlo k rozvinutí politické struktury, ale k vytříbení základní polarizace mezi dvěma vyhraněnými politickými tábory: OF, podporovaným 33%, a KSČ, podporovanou 6% v Čechách a dvojnásobně na Slovensku (13%). Jejich zastánci jako jediní disponují komplexním a protikladným názorem na hospodářský a politický vývoj. Tato politická polarizace a daný poměr sil obsahují dva důležité momenty: (1) Více než polovina české populace de facto nemá vyhraněnou politickou reprezentaci, která by formulovala a hájila jejich postoje a zájmy. (2) OF zůstalo jedinou politickou silou, která sjednocuje podporu robustní systémové transformaci. Do protirefomního bloku přešla i Křesťansko-demokratická unie, čímž fórum přišlo o své poslední spojence z hlediska hospodářské politiky, o voliče KDS. Protireformní síly dnes úhrnem čítají přes 20% obyvatelstva. Zatím jsou naštěstí politicky roztříštěné.

Politické poměry v Čechách a na Moravě jsou tedy křehké. OF nese za další vývoj u nás prakticky monopolní odpovědnost. Rostoucí měrou to bude také odpovědnost federální. Vyhrocení protireformního politického a sociálního tlaku je třeba čekat již v průběhu letošního roku. Při průběžném slábnutí proreformní orientace zastánců VPN na Slovensku, je třeba počítat s tím, že OF bude muset reformní politiku VPN aktivně podporovat. Samozřejmě za předpokladu, že se rozhodne lépe než dosud čelit nebezpečí rozpadu státu, plynoucímu z nepříznivých sociálních a politických podmínek hospodářské transformace na Slovensku.

Podpora OF a její zdroje

Ve své podstatě je politická podpora OF postavena na třech pilířích. V prvé řadě je to důvěra vedoucím politickým osobnostem země, které OF reprezentují nebo z OF pocházejí. Jde především o V.Havla, kterému důvěřuje 98% voličů 0F, V.Klause (91%) a J.Dienstbiera (93 %). Je to důvěra vkládaná do celého federálního týmu jako garanta systémových změn. Zahrnuje i slovenské federální politiky M.Čalfu a A.Dubčeka. Mimo „týmový“ rámec a zejména mimo kontext celého polistopadového vývoje, však důvěra jednotlivým osobnostem výrazně klesá. Konflikt uvnitř federální politické reprezentace tedy znatelně oslabí důvěryhodnost všech zúčastněných politiků jednotlivě i podporu celému OF.

Druhým zdrojem je spokojenost s celkovým politickým vývojem u nás v tomto roce a pozitivní očekávání stabilního demokratického vývoje do budoucna. Podpora OF tedy stojí na kontinuitě a nikoliv na diskontinuitě polistopadového vývoje, na spokojenosti s ním (mezi voliči OF 76%, VPN 54%, KDS 57%, KDH 42%, SNS 27%, KSČ 6%).

Třetím specifickým rysem zastánců OF je jejich důraz na hodnoty ekonomického liberalismu. Například mezi voliči OF se zastává kontroly cen 28%, zatímco většina (72%) podporuje odstranění nedostatků v zásobování růstem cen. Tomu odpovídá poměrně silná podpora OF mezi liberálně orientovnými intelektuály (48%), mezi lidmi ve vysoce kvalifikovaných a intelektuálních pozicích (59%), mezi soukromými podnikateli (62%). Naopak velice nízkou podporu OF má mezi těmi, kteří odmítají ekonomickou reformu (16%), mezi nekvalifikovanými dělníky (26%) a zemědělskými dělníky (23%).

Pokusíme-li se nad popsanými výsledky o alespoň dílčí závěr, pak nelze nekonstatovat, že v našich podmínkách OF sdružuje názorově a politicky nejvíce vyhraněnou populaci. Nelze říci, že by politický profil postrádalo, právě naopak. Je to profil poměrně čitelný a programový. Sociální zázemí OF je široké, prochází prakticky všemi sociálními vrstvami. Zvýšenou podporu však nalézá v zájmových skupinách, spojených nikoliv nespokojeností, ale vysokým uspokojením z dosavadního politického vývoje a důvěrou v jeho další pokračování. Sjednocujícím programem zastánců OF je radikální změna celého systému, včetně ekonomiky, a silná podpora celé vůdčí politické reprezentaci OF.

Ve své dnešní podobě má OF politické předpoklady k zachování vnitřní soudržnosti i silné podpory tvrdé ekonomické reformě. Nejspolehlivější organizační i reorganizační silou by byl start vlastní hospodářské reformy. V opačném případě se dnešní vnitřní rozkol ve špičkách OF rychle přenese do řad jeho voličů, hnací síly a opory změn a… bude dobré začít s přípravou na předčasné volby.