Co řekly volby

Co lze vyčíst z volebních výsledků? Sečtou-li se globálně za celou Českou republiku, vychází z nich jako jednoznačný vítěz OF. Na druhém místě v počtu hlasů stojí komunisté (pro mnohé překvapivě se 17 procenty), v počtu mandátů, tj. skutečně zvolených poslanců, jsou však jako druzí ti tolik záhadní nezávislí a potom teprve daleko KSČM. Následují lidovci, sociální demokraté a HSD-Společnost pro Moravu a Slezsko.

Před volbami jsme si kladli otázku (Respekt č.37), zda voliči dají přednost stranám postaveným na regionálních problémech, nebo na celorepublikové hospodářské (a tudíž politické) reformě. Výsledky z Moravy i Slovenska říkají jednoznačně, že autonomistické síly se výrazně neprosadily.

Ovšem pozor. Výsledky komunálek je třeba číst jinak než výsledky parlamentních voleb. „Počet mandátů z obecních voleb odráží jen velmi přibližně politické klima v republice,“ říká dr.J.Herzmann z institutu IVVM. Rozhodně je nelze mechanicky srovnávat s výsledky červnových voleb.

V obecních volbách totiž lidé nevolili stranu, ale vybírali mezi kandidáty, které měli ve své obci k dispozici. Kdyby někde většina obce chtěla volit dejme tomu zelené nebo republikány, ale kdyby ti u nich svého kandidáta neměli (či měli jen jednoho), nemohli by voliči pro ně hlasovat (nebo by zvolili jediného). Přestože by většina obce smýšlela zeleně či republikánsky, na výsledcích voleb by se to neodrazilo. (Proto se také výsledky dosti liší od volebních předpovědí, kdy dotazovaní odpovídali na základě svých sympatií a ne reálně existujících kandidátek.)

V takovémto druhu voleb mají největší šanci strany, které mají hodně aktivistů a jsou přítomny v co největším počtu obcí a měst. V Čechách jsou takové jen dvě: komunisté a OF, a ty také z komunálek vyšly zdaleka nejlépe. Podobně na Slovensku KSS, KDH a částečně VPN: i tam výsledky podle toho dopadly.

Naopak strany, které nejsou s to postavit velký počet kandidátů v co největším počtu obcí, které jsou třeba omezeny na velká města, dopadly slabě. To platí pro Slovenskou národní stranu, Zelené, ČSSD. (Generální tajemník malé Demokratické strany říká, že je s výsledky velmi spokojen, protože byla zvolena celá polovina kandidátů jeho strany - oproti asi 60% kandidátů OF, 32% kandidátů KSČM či 45% kandidátů ČSL.) Strany, které do příštích voleb postaví víc kandidátů, třeba dosáhnou daleko většího úspěchu.

Nepodceňovat SNS

3,5% pro SNS zdaleka neznamená, že s touto stranou sympatizuje jen 3,5% voličů. Znamená to jen, že SNS nebyla schopna představit (prozatím) víc kandidátů ve víc obcích, že neuspěla v určitým způsobem definovaném typu voleb. Jelikož jde o stranu bojovnou, nebylo by dobré nechat se jejím slabým úspěchem ukolébat.

Institut pro výzkum veřejného mínění dva dny před komunálkami zjistil, že kdyby měli voliči deset hlasů (a reálně jich měli víc), na Slovensku by ve 36% dali aspoň jeden SNS! Každý třetí volič je tam tedy ochoten tuto stranu „aktivně akceptovat“ (jak říká dr.Herzmann z IVVM), je vůči ní téměř tak tolerantní, jako vůči dalším stranám. (Pro srovnání: na Slovensku by aspoň jeden hlas dalo KDH 41% a KSS 34% voličů, viz tabulka.) Na výsledcích komunálek se to neprojevilo, neznamená to ovšem, že se to neukáže třeba v příštích volbách do parlamentu či jinak.

Další zjištění: v Čechách by bylo plných 25% ochotno dát svůj hlas komunistické straně.

Mandátů třikrát víc než hlasů

Druhý faktor ovlivňující celkový výsledek voleb: velikost obce. V menších obcích bylo totiž třeba na jeden mandát (tj. zvoleného poslance) méně hlasů než ve velkých městech. Proto seskupení kandidující v městech obdržela méně křesel do radnic než kandidáti v malých obcích. To vysvětluje kuriosum, kdy nezávislí kandidáti obdrželi třikrát tolik mandátů než hlasů: ti z nich, kteří se prosadili, tak museli vesměs učinit v těch nejmenších obcích (a v Čechách žijí dvě třetiny obyvatelstva v obcích do 5.000 obyvatel). Či proč sociální demokraté, strana velkých měst, obdrželi téměř 5% hlasů, ale jen 1,6% křesel. A platí to rovněž o SNS na Slovensku, straně typicky městské, zvláště bratislavské.

Jiná Morava, jiné Čechy

Jelikož šlo o volby do obcí a kandidovaly stovky nejrůznějších koalic, výsledky se podstatně liší místo od místa. Celorepublikové údaje dávají jen velmi přibližný obrázek, výsledky se pokusíme analyzovat aspoň podle okresů (v ČR jich je 76).

Na Moravě (zvláště jižní) vypadá situace jinak než v Čechách. Neční tu jen OF a KSČM, lidovci a Společnost pro Moravu a Slezsko tu s nimi vytvářejí silný čtyřúhelník. ČSL obdržela všude kolem 20%, ve třech okresech má dokonce nejvíc mandátů ze všech. HSD-SMS má svou základnu v Brně (v tomto okrese dokonce obdržela víc hlasů než OF a KSČM dohromady) a na jižní Moravě (nad 10%), na severu už však patří mezi malé strany.

V Čechách dosahuje OF až poloviny všech hlasů i mandátů, na Moravě maximálně čtyřiceti procent. Rovněž ostatní strany, KSČM, soc.demokraté, socialisté, strana zemědělská i nezávislí dosahují na Moravě výsledků slabších než v Čechách. Tam byla situace stejná jako v červnových volbách: Fórum versus komunisté, jen v pár okresech scénu výrazněji doplnili lidovci (Rychnov n.K., Náchod, K.Hora, Praha- východ), sociální demokraté (Rychnov n.K., Liberec, Teplice, Most) či dokonce Zelení (Chomutov) nebo Strana zemědělská (Louny).

OF absolutní vítěz

Co do počtu hlasů zvítězilo v každém okrese (kromě Brna) OF. Vítězství bylo většinou zdrcující, někde Fórum dostalo třikrát i čtyřikrát víc hlasů než následující KSČM (Opava, Jablonec n.N., Jičín, Praha-západ či Česká Lípa). Nejméně obdrželo v okr.Chomutov, Pelhřimov a Písek, nejvíce v Nymburce, Praze-východ a západ a v Berouně. Na Moravě bylo nejpopulárnější na severu, nejméně na jihu (viz tab.).

Co se mandátů týče, zvítězilo většinou také OF. Pouze ve dvou okresech (Most a Bruntál) je nepatrně předčila KSČM, ČSL v okresech třech: Uherské Hradiště, Zlín a Blansko (v posledních dvou o plných 10%). Nezávislí dostali víc mandátů než OF ve 20 z 52 českých okresů, na Moravě v 6 ze 24. Na severní Moravě se ovšem nezávislí umístili velmi slabě, zde OF dostalo sedm až desetkrát víc mandátů.

Komunisté

Co do počtu hlasů byla druhou silou KSČM. Obdržela od deseti (východní Čechy a okolí Prahy) do pětadvaceti procent hlasů (západní Čechy, Beroun a na prvním místě vojenský Tachov). Rekord v mandátech drží Most (34%), další okresy se situují kolem 25%. Na Moravě se komunisté umístili nejlépe na severu (Ostrava, Karviná, Bruntál) a v okr.Znojmo, nejslaběji dopadli v Opavě, Brně, Zlíně. Jak už řečeno, v Mostu a Bruntále dostali dokonce víc mandátů než OF, v Blansku, Prostějově a Vyškově stojí obě síly velmi blízko.

Nezávislí

Nezávislí kandidáti se prezentovali buď samostatně, nebo sdruženi. Vzhledem ke způsobu sčítání hlasů měli daleko větší šanci, pokud vystupovali dohromady, přesto se však v několika okresech představili samostatně. Nebylo snad okrsku, kde by neobdrželi podstatně víc mandátů, než dostali hlasů. A u žádného jiného seskupení nebyl rozdíl mezi hlasy a mandáty tak markantní.

Většinou se pohybovali pod deset procent hlasů, získali však často třetinu mandátů a občas i více. Třeba v Mělníku obdrželi se 6,6% hlasů 21,6% mandátů, nebo v Třebíči z 10,7% hlasů celých 37,8% křesel. Největší úspěch měli tam, kde kromě OF a KSČM nebylo žádné třetí seskupení. Pokud se objevilo, jako sociální demokraté v Čechách (Most, Teplice), nebo na Moravě HDS-SMS, šly jejich výsledky rychle dolů.

Nezávislí dnes reprezentují podstatnou lokální sílu, i když zcela individualizovanou. V budoucnu se o ně jistě budou ucházet jiné strany a oni patrně budou s to podstatně ovlivňovat politický poměr lokálních sil. Zůstává velkou otázkou, za co a proti čemu se budou zasazovat. Zda jsou skutečně nezávislí, či zda část z nich nebude poslušna nějaké strany. Předseda KSČ P.Kanis v Mladé frontě dnes 28.11. překvapivě prohlásil: „Domnívám se, že i v této kategorii [tj.nezávislých kandidátů] bude mnoho komunistů“.

Ostatní

ČSL získala nejlepší pozice tradičně na Moravě (severní i jižní), kde vesměs obdržela kolem 20% hlasů i mandátů a ve třech okresech (Uh.Hradiště, Zlín, Blansko) má absolutní prvenství mandátů. V Čechách se pohybuje od 1,5% v Mostě po 17procentní rekord v Náchodě.

Sociální demokraté si stojí lépe v Čechách než na Moravě. Vesměs získali daleko méně mandátů než hlasů, což ukazuje na jejich velkoměstskou základnu. Nejlepší výsledky obdrželi v Teplicích, Mostě, Chomutově, České Lípě a na severní Moravě.

ČSS je v daleko slabším postavení než ČSSD, lepší pozice získala v Čechách než na Moravě, i když nepřekročila nikde 7%. Geograficky nemá žádnou typickou oblast, úspěch zřejmě záleží na práci toho kterého okresního výboru.

Zelení se umístili nejlépe, jak se dalo předpokládat, v Praze a v severních Čechách (až 14%). V západních Čechách téměř neexistují, na Moravě jsou velmi slabí: kromě 6% v Ostravě tu nepřekračují jedno až dvě procenta, včetně severu. Zřejmě tu ztratili hlasy ve prospěch HSD-SMS. Podobně jako v červnových volbách obdrželi daleko méně, než jim předvídaly prognózy, jejich příznivci se zřejmě i tentokrát na poslední chvíli rozhodli pro někoho jiného.

HSD-Společnost pro Moravu a Slezsko byla před volbami velkou neznámou. Ukazuje se, že své silné zázemí má v Brně (podobně jako stoupenci samostatného Slovenska v Bratislavě) a méně výrazněji na jižní Moravě, kde obdržela vesměs nad 10% hlasů, v okr.Hodonín dokonce 21%. V Brně je absolutně nejsilnější stranou se 31%. Na severu Moravy získala pouhých pár procent.

Žádná z ostatních stran nepřekročila několik málo procent (i když lze předpokládat, že v jednotlivých obcích se nějaké menší seskupení prosadilo i velmi výrazně), zaznamenejme ještě Čs.stranu zemědělskou, která v některých okresech nekandidovala vůbec, v Lounech, Pelhřimově, Strakonicích, Olomouci a Prostějově však získala nezanedbatelných pár procent.